Rok 1989

Byl jsem hodně rád, že když jsem se vrátil do svého malého království a celý dům byl plně zařízený.  Procházel jsem přízemím a díval se po novém nábytku, který byl přesně tam, kde jsem ho chtěl mít. Prsty jsem přejížděl po lakovaném dřevě, čalounění, závěsech… Byla to ta nová vůně domova. číst dál

Tak už jsem doma. Moje nečinnost byla způsobena pobytem v Itálii, kde jsem měla bohužel špatný signál wifi, takže jsem nemohla publikovat, nebo vám dát vědět, proč se na blogu nic neděje. Ale teď už bude všechno při starém, nebojte   číst dál

Až teprve ve chvíli, když jsem usedl do svého sedadla v letadle, mi došlo, co jsem vlastně udělal… číst dál

Opět jsem měl setkání se slavnými lidmi v prostorách stadionu ve Wembley. Povídal jsem si s herci, zpěváky, fotil se s nimi na památku, ale nebylo to už tak slavnostní, jako když se na mě přijela podívat Princezna Diana s manželem princem Charlesem. číst dál

Sledovala jsem stíny na stropu, které tvořilo světlo a černé siluety větví stromů. Jak nevyzpytatelně se hýbaly ve slabém větru. Jako by tančily. Jednou se zvedly, pak se uklonily.. Jako by to bylo malé vystoupení… Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela. číst dál

Dívali jsme se na výhled ze střechy milánského dómu, odkud jsme viděli celé město i vzdálené výškové budovy v dálce. Slunce jsme měli nad hlavami a na nebi nebyl jediný mráček.   číst dál

Procházeli jsme se majestátným Římem. Domovem a základem antických příběhů o zradách, politice a nevyzpytatelnosti. Město, které zažilo své vzestupy a pády před Kristem, i po něm. Místo, které hořelo na rozkaz Nera. Zároveň bylo i jakýmsi ochráncem menšího městského státu, kde sídlil papež. číst dál

Emotivní díl, a ke konci trošku žhavý... Užíjte si to  číst dál

Vrátili jsme se z Portorika, kde jsme měli jeden koncert ve městě San Juan. S koncem května nám začala šňůra „pěkně rozpálených nocí“, což znamenalo, že koncerty v létě budou pěkně nažhavené. Prakticky se dá zpívat celou noc jen do půl těla oblečený a nikomu to nevadilo. O to víc ale hrozily kolapsy fanoušků a muselo se dohlížet, aby bylo jednou tolik pořadatelů. číst dál

Ateliér vypadal jako doupě fotografovo. Jedna báseň. Několik světel se stínidly, odrazové slunečníky na světla, i dorazové desky. Stativy, větráky, role s pozadím… číst dál