75. díl - The innocent victim

Napsal Starlight (») 24. 8. 2016 v kategorii 1989 - III.část, přečteno: 926×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlineletter_6.jpg

Po tom, co se na mně Michael pomstil za Emily, jsem si znovu promýšlel svůj plán. Podle Michaela to bylo víc než riskantní. Opravdu? Možná, ale já se nebojím. Stejně jako Liz.

Nebála se odjet, aby tak odlákala Morganovu pozornost ode mne. Ať měla jakékoliv plány, dala mi tak dost času, abych mohl promyslet, co dál. A zvlášť pak mi hodil záchranné lano detektiv Ingres. Podle něj se Morgan ještě k Elizabeth nedostal, ale je možné, že jakmile ona porodí, všechno pak dostane jiný spád. Je totiž možné, že to maličké, které Liz čeká, je právě Morganovo. To nikdo s jistotou neví.

Ingres mi řekl, že se spojil s pár soukromými vyšetřovateli ve Francii, kteří pátrají po Liz. A ona sama jim dala stopu, když se před nějakou dobou objevila na té dobročinné akci s jejím manažerem Davidem Vairem. Za nedlouho pak zjistili, že ve stejném domě s nimi je i Claire Parkerová, která dělala Liz PR manažerku, a která je matkou našeho syna. Když jsem se zeptal na malého Jamieho, detektiv o chlapci nic nevěděl, což znamenalo, že Claire ho musela někde svěřit do péče své rodiny. Zato mi ale Ingres řekl, že v blízkosti Elizabeth žije ještě jedna osoba. Přichází za ní docela často a stráví s ní někdy i celý den.
Jmenuje se Audrey.

Já jsem nikoho s takovým jménem neznal, a ani si nepamatuju, že by se kdy Liz o nějaké Audrey zmínila. Proto jsem nemohl pochopit, co je to za osobu, kterou si k sobě Elizabeth pustila. Možná je to třeba nějaká ošetřovatelka? Radši jsem doufal v něco takového, že by si Liz sehnala někoho, kdo by na ni dohlížel kvůli dítěti. Fakt, že je Liz nemocná, jsem si radši ani nechtěl připomínat. A už vůbec jsem nechtěl uvažovat nad tím, že by ta nějaká Audrey mohla být Morganovým zvědem.

Ale jestli by byla nějak spojená s Morganem, o to snadněji by ho už Ingres našel. To by mi řekl, i kdyby měl na tu mladou dívku nějaké podezření… Ale neměl.

A pak tu byl ten dopis, který Liz poslala Emily nějakou dobu po tom, co zmizela.

Přišel jsem do ložnice a vyndal ho z vnitřní kapsy mé bundy. Díky Mikově návštěvě jsem si ho nestihl přečíst. A teď jsem ho držel ve svých dlaních. Byl jsem nervózní z toho, co v něm najdu. Vůbec jsem nečekal, co všechno v něm může být.

Vyndal jsem popsaný papír z obálky, posadil se na postel, rozsvítil lampičku na nočním stolku, a začal číst.

Emily, píšu tobě, protože ty jsi teď jediný pevný bod, který mi zbyl. Vím jistě, že Jared mě bude hledat, a když to jen trochu půjde, Michael mu pomůže. Protože ty jediná kvůli svému požehnanému stavu budeš muset zůstat na místě, a máš k těm dvěma nejblíž...

Utíkám, abych odvedla Morganovu pozornost od Jareda i od toho soudního procesu, který se rozběhl. Nejspíš mě za to budou všichni nenávidět, včetně tebe, ale chci využít své nenarozené dítě k tomu, aby mě Morgan našel.

CO TO MÁ ZNAMENAT?! Srdce mi bilo jako po velkém otřesu. Znovu a znovu jsem si četl jednu a tu samou větu… Elizabeth chce schválně, aby ji Morgan našel? Je to dítě opravdu jeho?!

Ať si pro něj přijde. Ale nedovolím mu, aby si ho vzal. Protože jakmile na něj sáhne, zabiju ho. Je jedno jak. Zbavím se ho jednou pro vždy. Nechci spoléhat na policii, ani na nikoho jiného. Chci to vzít do vlastních rukou.

Liz_17

Davidovi s Claire jsem namluvila, že nás bude sledovat detektiv Ingres, který Morgana vyšetřuje už dlouhou dobu. Řekla jsem jim, že jakmile si pro mě Morgan dojde, sebere ho vyšetřovací tým. Ale než abych tomu důvěřovala na sto procent, radši chci vidět jeho bezvládné mrtvé tělo, a pak ať si pro něj přijde, kdo chce.

Na chvilku jsem přestal číst a zhluboka se nadechl. Bylo mi zle. Nevěděl jsem, jestli si Liz dělala z Emily srandu o tom, že chce Morgana zabít, nebo jestli to myslela opravdu vážně. Navíc, Liz o Ingresovi věděla podstatně déle než já. A to mě vyvedlo z rovnováhy ještě víc než plán vraždy, který tu Elizabeth nastínila.

Jestli mi nevěříš o tom detektivovi, můžu ti zaručit, že dřív nebo později se za Jaredem zastaví. Možná i za Michaelem. Ingresův plán znám. Je to přesně tak, jak jsem ti popsala. Jakmile se dítě narodí, bude se čekat, že za mnou Morgan přijde. Jakmile na mě bude dost vidět moje těhotenství, ukážu se někde na veřejnosti, aby všichni věděli o tom, že čekám dítě. I kdyby si lidi měli myslet cokoliv, že jsem třeba podvedla Jareda, nebo že to malé je Davidovo… Hlavní je, aby ty fotky viděl Morgan. Aby měl tušení, že může být otcem…  Jared ty fotky nejspíš taky bude muset vidět, aby ho to aspoň na chvíli zastavilo.

Zastavilo? Zamračil jsem se nad jejím plánem s fotkami jejího viditelného těhotenství. Ve stejné chvíli jsem taky zažíval deja vu, když jsem si vzpomněl na ty fotky. Už v tu chvíli mi to bylo podezřelé, když jsem je dostal od Joely, té novinářky.

Nechci mu ubližovat, ale čím víc by se za mnou chtěl dostat, o to větší je pravděpodobnost, že mu Morgan ublíží. On ho chce zabít, Emily. Opakoval mi to neustále, a já mám o Jareda strašný strach. Proto chci, aby aspoň na chvilku pochyboval o tom, kdo je otcem dítěte, i když ho to asi na dlouho nezadrží.

Když jsem četl tuhle část, cítil jsem, jak se mi do očí hrnuly slzy. Cítil jsem nenávist. Jak k Elizabeth, tak hlavně k Morganovi. Nebýt něj, nic takového by se nedělo. A na Liz jsem byl naštvaný, protože dělala cokoliv, cokoliv aby mě držela dál, zatím co sebe i to dítě chce vystavit tomu nejhoršímu.

Ať už to dopadne jakkoliv, i kdybych neuspěla, vím, že Ingres Morgana brzy najde. Když se spojí s francouzskou policií, najde ho rychleji.

Prosím tě, znič tento dopis. Jen co si ho přečteš, znič ho, ať ho nikdo jiný neuvidí. A snaž se Jareda co nejdéle udržet na místě. Moc tě prosím.

Jared_49

Takovou nálož jsem nečekal. Ten dopis jsem si přečetl ještě několikrát, abych si ho vryl do paměti. Šel jsem do obýváku, a stále se ho snažil číst, i když všude bylo šero, skoro až tma. Klekl jsem si pak ke krbu, z římsy si podal sirky a otevřel skleněné dvířka, abych zapálil kousky starých novin. Jakmile plamínek získal na síle, vhodil jsem pak do ohně i dopis, a dvířka jsem pak zavřel. Sledoval jsem, jak se Elizabethiné písmo mění v popel, a sliboval si nade všechno co je mi svaté, že udělám maximum proto, abych Liz zabránil v jejím plánu dřív, než si sama ublíží.

Jakmile dopis zmizel a poslední plamínek v krbu vyhasnul, vstal jsem a šel k telefonu, u kterého jsem měl napsaný kontakt na Ingrese. Chtěl jsem ho zavolat sem zpátky do Silver Lake, a dostat z něj co nejvíc informací, které ví o Liz.

Jak to, že ona o něm věděla tak dlouho? Musela o něm vědět už před tím, než jsem se s ním setkal v hotelu Roosevelt, než ji Morgan znásilnil. A jak může ten detektiv s jistotou vědět, že si Morgan přijde pro Liz až po narození toho dítěte? Co když je Liz dávno v jeho pasti a my tu trčíme bez absolutní jistoty o tom, co se zrovna ve Francii děje s mojí ženou?
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------

Jenže než abych ho volal k sobě domů pozdě v noci, uhodil jsem na něj pěkně čile hned ráno v kanceláři. V téhle budově sídlili ty nejlepší z tajných vyšetřovacích týmů pro stát Kalifornie, a byli pod záštitou federálních orgánů, což znamená, že nikdo jim v ničem nemohl nic vytknout.

„Sem jste neměl přijít.“ přijal mě nemile Ingres, když za mnou zavřel dveře od své kanceláře. „I když jsem to víceméně čekal, nejsem rád, že jste tady.“

„Mám hodně otázek.“ odpověděl jsem jednoduše.

„Ovšem.“ posadil se k svému stolu a povolil si sako. „Posaďte se a začneme.“

„Nepřijde sem někdo?“ zeptal jsem se kontrolně, jakmile jsem se posadil.

„Teď? Když jste sem tak vpadl? Nejspíš ne.“ odtušil nemile.

„Posledně jste mi dával dost otázek, tak bych se rád dozvěděl něco zase já.“ vysvětlil jsem. „Jak dlouho vyšetřujete Morgana? A jak víte, že si pro ni nepřišel už dávno? Jak se dozví, že se už dítě narodí?“

Detektiv si povzdechl a začal vyprávět. „Vzhledem k tomu, že měl už nějakou dobu špatnou pověst, mi bylo jasné, že jeho jmenování do funkce výkonného ředitele tak obrovské společnosti zcela nebylo náhodné. Jednak proto, že si chce nahrabat dost peněz, a taky, že se chtěl dostat co nejblíže k Vaší ženě.“

„Jak jste se dozvěděl, že Morgan jde po Liz?“ přerušil jsem ho.

„Vy si myslíte, že by někdo takový mohl jen tak jet s Michaelem Jacksonem na turné?“ pousmál se ironicky. „Možná, že je Vaše manželka, ale to nestačilo k tomu, aby mohla jet, i když jste s tím souhlasil jak Vy, tak Michael. Morgan už tehdy tahal za nitky, aby ji mohl sledovat, aniž by si toho kdo všiml.“

Pane Bože. Najednou mě napadlo, že možná Morganovi stačilo, když se provalila naše svatba. To, že si média všímala naší skupiny Thirty Seconds To Mars,  pak moje utajená svatba s Eli, která zanedlouho byla veřejným tajemstvím. Trpce jsem zavřel oči a jen z poloviny vnímal, co detektiv říkal.

„Dostal jsem žádost od Elizabeth krátce potom, co ji měl obtěžovat, což bylo pár týdnů před tím, než Claire Parkerová se svým synem změnila bydliště.“

„Jak obtěžovat?“ podíval jsem se na něj a zamračil se.

„Dost osobně jí vyhrožoval, že bude ubližovat všem jejím blízkým, než by se ona sama vzdala.“

„A co si pod tím představoval? Že by se k němu připlazila?“ divil jsem se.

„Dost možná.“ odtušil Ignres. „Každopádně si to teď Morgan bude myslet, když se Elizabeth vrátila do Francie, a chce se s ním spojit, jakmile porodí.“

Už se nadechl, že bude pokračovat, ale opět jsem ho přerušil. „A jak tohle vůbec všechno víte?“

 A než by cokoliv řekl, došlo mi to. To tenhle detektiv jí poradil, aby utekla do Francie. Tenhle člověk řekl mojí Elizabeth, aby mě opustila, a využila to nenarozené dítě jako obětního beránka, nehledě na to, čí vlastně to neviňátko je. Měl jsem chuť toho detektiva zbít do modra. Všechno běželo podle JEHO plánu.

„A víte vůbec, že Elizabeth chce Morgana zabít?“ zeptal jsem se naštvaně a zároveň ledově chladným hlasem.

V tu chvíli panu detektivovi Ingresovi zmizel z tváře tak klidný výraz, a v očích se mu objevil náznak nemilého překvapení s kombinací šoku a zděšení. Aha, pousmál jsem se ironicky v duchu. Takže nejsem jediný, komu se moje Liz vymkla kontrole… 

Ingres


Zdravím všechny! smile Omlouvám se za tak dlouhou odmlku. Doufala jsem, že přes léto budu mít čas vrátit se k povídce, jenže opak je pravdou. Nevěřila bych, že hledání bydlení bude na tak dlouho, a tím pádem moje myšlenky byly úplně někde jinde. Takže jsem nemohla psát dál, protože s takovou by to stálo za nic… Každopádně mám teď trochu volného času, než nastoupím na vysokou. Tak doufám, že do té doby tady s povídkou ještě pořádně pohnu! smile
PS: Za případné překlepy se omlouvám.

Vaše Starlight

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Jeana z IP 176.222.228.*** | 28.8.2016 18:54
Ahojky, vitej zpet smile uf, takova detektivka na vecer. ten dopis byl teda sila! Nedivim se Jaredovi, ze ten dopis spalil, asi bych to taky udelala. Ale Elizabeth zabit Morgana? Tak to je sila. Mam pocit, ze tu sleduju jednu velkou kriminalku smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a nula