1989 - II. část

O týden dřív... číst dál

Neznal jsem se k ní víc jak měsíc. číst dál

Díval jsem se z oken jídelny na větve stromů před domem. Díval jsem se, jak se pomalinku začínaly objevovat pupeny, ze kterých se časem stanou květy, a pak plody. číst dál

Neusnula jsem. Za celý večer jsem neusnula. Jak bych taky mohla? číst dál

Měl jsem pocit, jako by mi někdo podrazil kolena. Jako bych dostal ránu do zad. Cítil jsem se zrazený. A nejhorší na tom všem bylo, že jsem s tím nemohl nic dělat. Byl jsem postavený před rozhodnutí osoby, která mi změnila život, a já jsem to mohl buď to přijmout, nebo nesouhlasit. Ale nic bych tím nezměnil. číst dál

Musím říct, že celkově začátek roku 1989 mě dost zaskočil. I když jsem se mohl těšit na budoucnost s Emily, která čekala naše dítě, stále jsem neměl klid. číst dál

Mocné vibrace baskytary a procítěné souhry houslí, kytary a klavíru podtrhovaly vášnivost této písně. Písně, která se rozléhala po celém sále kulturního centra. číst dál

Měl jsem hned několik důvodů, proč si všímat Elizabeth. číst dál

Nebyl jsem zvyklý na spoustu věcí. Třeba spát až do oběda.. nebo slavit Vánoce… číst dál

Z mého depresivního snu mě vzbudil pohyb v posteli… číst dál