58.díl- Italy, sinful Italy ...

O pár hodin později - hotel Lord Byron

Michael hrál s Jimmym monopoly v jeho pokoji. Zrovna když se hra dobře rozjela, tak jim do toho vkročil Frank, který se z nenadání objevil ve dveřích.

Frank: „ Michaele, musím s tebou mluvit.“

 Michael  si vzal kartičky s sebou a šel za ním na chodbu. Zavřel dveře a podíval se na Franka se slovy:

„Co je?“

Frank: „Chce se s tebou sejít.“

Michael: „Kdo?“ A pod tím „kdo“ si představil Ge.

Frank: „James Fox. Je tu s Ge na týden a potom se vrací do Anglie. Chce se s tebou vidět ještě před koncertem. Nejlépe zítra.“

Michael: „A kde se chce sejít?“

Frank: „ No, je tu možnost, že by s tobě zítra přidali během prohlídky Sixtinské kaple. Nebo potom…. Pozvali mě dneska na večeři do centra, tak jestli o to stojíš, tak bych to s ním mohl domluvit.“

Michael se divil, no a možná trochu žárlil. „Ty jdeš s nimi na večeři?“

Frank: „Byl to její nápad.“

Michaelovy se rozzářily oči. „Tak v tom případě vyřiď, že je zítra rád uvidím v Sixtinské kapli.“

Frank se na něj podezřívavě podíval. „Co máš v plánu?“

 Beze slova se na něj usmál a odešel zpátky za Jimmym na pokoj.

V doprovodu amerického velvyslance Maxwella Rabba, se Michael chystal navštívit Vatikán. Hlavní cíl této návštěvy bude zrestaurované Michelangelovo dílo v Sixtinské kapli.

I když to byly jen čtyři kilometry od hotelu Lord Byron, kde Michael bydlel, cesta trvala čtrnáct minut! Ano, tolik různých uliček a cest, mnoho lidí a všude zmatek. Klasická Itálie.

Zatím co byli na cestě do Vatikánu, James v doprovodu Ge a svého kamaráda Alessandra Gomeze se zastavili v galanterii „Old Bridge“, kde mají asi tu nejlepší zmrzlinu poblíž kaple.

Alessandro byl velmi okouzlující, dá se říct italská kopie Jamese. Byli to jeho nejlepší kamarádi na Etonu, jenže potom se jejich cesty rozdělily a každý šel svou cestou. Teď se po dlouhé době opět setkali, a Alessandro se projevil jako nenahraditelný průvodce. I když sem tam pokukoval po Ge, ale jí to nevadilo, protože to samé dělal James. Ale všichni věděli, že o nic nejde, a její srdce stále bilo jen pro jednoho muže.

Michael by připravený na setkání s Ge a Jamesem. I když věděl, že je to právě on kdo má na ni velký vliv, nebál se toho a zvyšoval si sebevědomí vzpomínkami na ni. Nic si z toho nedělal, prostě tam s ní bude ještě jeden muž, no a co?

Sixtinská kaple-Vatikán – 11:00

 Soukromá prohlídka začala. Michael s němým úžasem sledoval ty nádherné výjevy na stropě a snažil se pochytit ty nejmenší detaily od mistra Michelangela. V takové chvíli bylo skoro hříchem něco říct, aby se nenarušila atmosféra té nekonečné krásy.

Pomalu postupovali hlouběji do prostoru kaple a tlumočník jim překládal výklad průvodce, který je doprovázel po celém Vatikánu. Všichni pečlivě poslouchali a Michaela za chvíli uchvátila akustika staré ale krásné kaple. Od stěn se ozýval jemný šepot, který vydával průvodce, zatím co tlumočník mluvil tichým hlasem, aby mu bylo rozumět.

Avšak po deseti minutách se ozvalo uchechtnutí. Ženský hlas, jenže se rozplynul po celém prostoru a ještě párkrát dozníval v ozvěně. Takový trapas. Michael se po chvíli rozhlédl a chtěl zjistit, odkud ten hlas šel. Krátce po té se ozýval šepot, jenže ten už nepatřil průvodci.

Michael uviděl u vchodové chodby usměvavého Jamese, jak někoho drží vedle sebe, a naproti jemu stál neznámý muž stejného věku.  Chvíli si počkal a po chvíli viděl, že James držel Ge! No, držel.. Zacpával jí pusu, protože podle jejího výrazu zrovna chytla záchvat smíchu, a ten který tam byl s nimi se taky neubránil tichým posměškům.

„Paráda…“ Pomyslel si. „On mě chce snad vyprovokovat?“

Otočil se zpátky na velvyslance a pokračovali v prohlídce. A během pár minut rušná trojka opustila prostory kaple.  Frank se za nimi ohlédl a i přes své katolické vyznání, opustil kapli dřív, než byla prohlídka ukončena. Což Michael namíchlo ještě víc, protože se mu zdálo, že se Frank radši zdržoval ve společnosti vévody a „Lady z Oxfordu“, než  aby byl s ním jako jeho manažer.

Asi po patnácti minutách prohlídky historické památky se Michael a spol. konečně dostali na denní světlo. Co ho čekalo? Alessandro, pro něj ještě ten neznámý, a Ge seděli na schodech do kaple, před nimi stáli James a Frank.  A samozřejmě že byli zabraní do debaty.

Maxwell Rabb: „Vidím, že vaši přátelé už dorazili ve velkém stylu, pane DiLeo.“

 Jen co uslyšeli důležitý hlas, všichni se dali do pozoru a otočili se směrem k Maxwellovi a Michaelovi.

Frank: „To jsou Michaelovi kámoši, já jsem se jen seznamoval.“ Usmál se a vzal Ge za ruku a táhl ji k velvyslanci. „Pane Rabbe, hraběnka z Oxfordu a markýza z Remenhamu. Georgiana Starlight.“

 Podali si ruce, a k jeho údivu se obrátil na Michaela se slovy: „Michaele, netušil jsem, že máte takové známosti. A ke všemu tak spanilou Lady.“ Usmál se.

Michael: „Skoro se tomu nechce věřit.“ Dodal s náznakem ironie a podíval se na Franka.

 Ge poznala, že se Michael vyhýbal očním kontaktům, ale nijak se nechtěla vtírat. Prostě byla svá.

„Pane velvyslanče…“ Pokynula Jamesovi. „Tohle je můj blízký přítel, James Christopher Fox, vévoda z Blackpoolu.“

James si s ním také podal ruku a doplnil: „Oba těch titulů máme hodně, ale něž by jsme je řekli, to bychom tu byli do rána.“ Zavtipkoval.

Maxwell Rabb: „Takže používáte ty nejmilejší, a hotovo.“ Usmál se.

Ge: „A tohle je Jamesův kamarád, dědic jedné nejmenované obchodní společnosti, Alessandro Gomez.“

 Michaelovi to začínalo lézt krkem. To co ti dva byli zač, mu bylo ukradené, ale moc dobře si všiml, jak se na ni dívali. Doslova jako kdyby vlkům předhodil ovečku. Poté se na pár sekund podíval na Ge a ona na něj. Na tváři se jí objevil ten tajuplný úsměv, který znal velmi důvěrně. Jako by tím chtěla něco naznačit. A stačilo jen málo k tomu, aby se ten jejich kontakt přerušil.

Frank: „Tak…“

Jen co řekl tohle jediné slovo, Ge jak na povel odvrátila svůj pohled na Franka, a všechno bylo pryč. Michael to vůbec nechápal. Co to bylo?!

Frank: „Navrhuju jít někam na oběd, bude dvanáct hodin…“

Alessandro: „Dovolil jsem si rezervovat dva stoly v jedné z luxusních restaurací v centru. Pokud už tedy nemáte něco v plánu.“

Maxwell Rabb: „Báječně, tak si dáme odpočinek a potom budeme pokračovat v prohlídce.“