115.díl - We should talk about you...

Napsal Starlight (») 27. 4. 2013 v kategorii Destiny - Freedom, přečteno: 2429×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinege_169.jpg

O týden později....

„Stále žádné zprávy?“

 Zeptala se nedočkavě Georgiana sedíc na posteli za chumlaná v chudém nemocničním županu, držíc Alexandera v náručí.

„Je mi líto Ge.“ Odpověděl Chris. „Je to tak, jak říkal. Přijede, co nejdřív to půjde.“

 Ať se snažil jakkoliv, viděl na Ge, že něco tušila... stejně, jako on sám. Držel na svém klíně Natalie, když seděl naproti Ge. Stav pokročil. Malý Alex už mohl svoji maminku navštěvovat, aniž by musel být převezen spolu s inkubátorem. Teď už mohl pobývat svobodně v jejím náručí a do té kukly se vracel vždy jen na noc.

 Ge se na svého synka podívala s lítostí a pak ho políbila na čelo. Bylo jí to líto. I když... vědoma si toho, že Christopherovo vyznání má pro ni obrovskou cenu, očekávala, že časem by snad s Michaelem přijít na rozumné řešení...

Chris: „Ge?“

 Oslovil jitím tónem, kterým dával najevo, že má něco na srdci.

„Pověz, jak ses rozhodla?“

 Tohle nebyla otázka, kterou by čekala. Zvedla svou tvář a tím tak přerušila konejšivý pohled, který jí dával malý Alex. Co mu odpovím? Pomyslela si.

„Ty víš, že jsem od tebe ještě neslyšel to, co jsi slyšela ode mě.“

Ge: „Nevím, jestli je to správné rozhodnutí... Chci to probrat s Michaelem.“

Chris: „A co když se nevrátí?“

Ge: „Vrátí se.“ Zdůraznila. „Už kvůli němu.“ Podívala se na synka.

 Natalie se trochu popostrčila dopředu, takže jí Chris uvolnil a nechal ji jít za mámou. Přicupitala za ní, chytla se jí kolem kolena a postávala u ní.

„Proč vůbec odjel?“

Chris: „Nevím, opravdu.“ Odmlčel se. „Ale mám pro tebe překvapení.“

 Řekl vyšším hlasem, aby v ní vzbudil zvědavost. Což se mu povedlo.

„Jaké?“ Zeptala se Ge, při čemž malou Natalie pohladila po vláskách.

--------------------------------------------------------------

 Druhého dne....

 Sotva si dobalila věci a zapnula zip na tašce, Chris otevřel dveře a uvolnil cestu někomu jinému. Georgiana se zvědavě otočila a už viděl svou sestru, jak za ní běží s otevřenou náručí.

„Georgo!“

 Zavolala s velkým úsměvem a hned na to ji objala.

„Pane Bože!“ Zasmála se Ge v objetí a pak se na ni podívala. „Co tady děláš?“

Rachel: „Neviděla jsem tě už sto let a ...“

 Ohlédla se po Chrisovi ve dveřích a pak se obrátila zpět k Ge.

„...zaslechla jsem, že máš starosti.“ Řekla důvěrně.

--------------------------------------------------------------- 

 Seděly na dece rozprostřené na lavičce pod travnatým svahem. Zahradu osvěcovala malá světýlka, která se nabíjela ze slunečního záření... takže svítila jen polovičně.

„Krásně to tu voní...“ Pochvalovala Rachel. „Je možné, že tu prší častěji, jak v Anglii.“ Usmála se.

 Georgiana se na ni dívala s takovým dojetím. Jak moc se jí stýskalo.

„Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi tady.“ Řekla jemným hlasem.

Rachel: „I já.“ Přitakala. „Konec konců, chtěla jsem tě vidět i Natalie a teď konečně i Alexe.“

 Ach, Rachel... kéž bys tu se mnou zůstala. Pomyslela si Ge. Ty její laskavé oči, příjemný stejně procítěný hlas...

„Ani jsem skoro nemohla vědět, že jsi znovu otěhotněla. Kdyby mi to Sara nezavolala, tak bych teď byla v pěkném šoku i překvapení.“ Usmála se.

Ge: „A...“ Odmlčela se. „Co tvoje děti?“

 Váhala, jestli použít množné, nebo jednotné číslo, ale zkusila.... Rachel se velmi mile usmála.

„Oooo....“ Rozplývala se. „Musíš přijet a navštívit Victorii i Johnyho.“

 Díky Bohu! Zaradovala se v duchu Ge. Od narození Johnyho se nevědělo, jestli tu vážnou situaci po porodu přežil. Nikdy o něm nic neslyšela, až doteď. Vzpomínala si, jak to tehdy probírala s Michaelem, jak moc ji to zasáhlo, že jejímu maličkému synovci nedávala naději.

Ge: „A kolik jim vlastně je? Nemůžu si vzpomenout.“ Pousmála se na oplátku.

Rachel: „Victorii je šest a Johnymu čtyři. Ach, Ge, Victorie už začala chodit do baletní přípravky, je tím úplně posedlá, stejně jako si byla ty.“

Ge: „To mě těší.“ Usmála se a pak trochu posmutněla.

 Ano, kdysi tím byla posedlá. A od té doby se její život obrátil naruby.

„Ale...“ Začala Rachel. „Měly bychom mluvit o tobě.“

 Bylo to tady. Teď se dvě sestry pustí do citlivého tématu, které by mohlo vyřešit úplně vše, nebo tomu nijak nepomoct. Jen mluvení, mluvení a mluvení. Ge se ohlédla na dům za sebou a uviděla Chrise v obýváku. Skrz velká francouzská okna sledovala, jak hrál s Natalie na zemi pexeso, a zdálo se, že se při tom dobře bavili.

„Já ani nevím, co říct.“ Řekla sklesle Ge. „Michael z ničeho nic odjel a Chris...“ Podívala se na Rachel. „Donutila jsem ho vyznat své city a teď čeká to samé ode mě.“

Rachel: „Neměla jsi to dělat, když s tím máš takový problém.“ Řekla prostě.

Ge: „Jenže já jsem to chtěla vědět.“ Oponovala. „Naznačila jsem mu, že k němu cítím to samé, ale nedokážu mu to říct... Stále jsem Michaelova žena.“

Rachel: „Ge...“ Povzdechla si a hlouběji se opřela o opěradlo lavičky. „Myslíš si, že to ještě stojí za to, když Michael odjel a nechal tě samotnou s dětmi? Tady, ještě k tomu u Chrise, který tě pravděpodobně miluje.“

Ge: „Ale to je to nejmenší.“ Znovu oponovala.

Rachel: „Tak co je ten hlavní problém?“

 Zhluboka se nadechla, aby si pořádně počistila myšlenky.

„Já a Michael už nemůžeme žít společně... Cítím to tak... Podvedli jsme jeden druhého... A já vím, že už se po tom všem nedokážu do Neverlandu vrátit, ale zároveň mě bolí srdce, když pomyslím na rozvod.“

Rachel: „A co Chris?“

Rachel_3

Ge: „Co s ním?“

Rachel: „Řekl ti, že tě miluje. To je od muže hodně silné vyznání, na to, že jsi u něj pár měsíců. Nebo jak dlouho?... On se změnil. Znala jsem ho, ještě než se rozvedl a byl hodně dominantní a tolik se hlídal a při tom... no prostě byl jako James, ale víc pod rouškou ostříleného majitele miliardového podniku... Nevím, jestli to bylo tím, že ho žena opustila i se synem, nebo tvůj náhlý vpád do jeho života... ale změnil se.“

 Tak tohle Ge nijak nepomohlo. Jen ji to víc přivádělo k nerozhodnosti.

„Podívej...“ Vzala ji Rachel za ruku. „Myslím, že by bylo dobré na chvíli vypadnout.“

Ge: „Nemůžu, musím jezdit za Alexem do nemocnice.“ Namítala.

Rachel: „To, že jsi teď připoutaná potřebou svých dětí tě, nutí zůstat na místě. To, že ti Chris řekl, že tě miluje, tě nutí zůstat u něj. A to, že nejsi schopná Michaelovi zavolat a říct mu: Přijeď za mnou; tě nutí pořád přemýšlet o tom, co by se mohlo stát. Jsi neskutečně svázaná. Potřebuješ na chvíli roztáhnout křídla a zjistit, co je pro tebe důležité.“

Ge: „Moje děti.“ Odpověděla hned.

Rachel: „A který z těch dvou mužů tě bude opatrovat, zatím co ty budeš pečovat o děti?“

 Má pravdu. Pomyslela si Ge. Co když jsem doopravdy svázaná?

Vzala bych si Natalie k sobě, na jak dlouho budeš chtít.“ Pokračovala Rachel. „Pak by byl jediným důvodem k návratu Alex, nikdo jiný. Zapomeneš na Chrise a na Michaela. Pojedeš pryč, a uvidíš, koho budeš postrádat.“

Ge: „A co když budu postrádat jen děti?“ Zeptala se smutně.

Rachel: „Pak se neptej mě, ale sama sebe. Co budeš potom dělat?“

 Ge se na ni podívala, že by snad odpověď v jejích očích hledala.

Rachel: „Jestli tě oba milují, budou čekat... Takhle to poznáš. Takhle nám láska pomáhá zvolit správně.“

 Následovalo dlouhé a upřímné objetí od Ge. Jak byla ráda, že si o tom konečně mohla s někým promluvit.

 Povídaly si ještě dlouho do noci, dokud jim komáři drze nezačali létat i kolem hlavy. Přece jen, neviděly se už dobrých pár roků a v Georgiiném životě proběhlo tolik změn, třeba jen i za jeden den.

---------------------------------------------------------------- 

 Bylo už po jedenácté večer. Chris postával u oken s panoramatickým výhledem a sem tam si upil jemně osvěžujícího bílého vína, které měl ve sklenici, jenž držel v ruce. Kousek od něj seděla na pohodlné bílé sedačce a taktéž zkoušela upít vína, i když byla zapřísahaný anti-alkoholik. Vyjímkou bylo Martiny.

„Jak ti chutná?“ Zeptal se Chris uvolněným hlasem.

Ge: „Překvapivě chutná.“ Pousmála se.

 Znovu si trošku usrkla, odložila sklenici a vstala ze sedačky. Pomalým krokem se blížila k oknům, kde stál. Položila mu svou dlaň na rameno a pak s ní přejela po jeho zádech až na zadek, který potom provokativně zmáčkla. Chris celou tu dobu nehnul ani prstem a dál sledoval výhled na Vancouver. Pak se jen stejně provokativně usmál a koukl po ní.

„Nehraj si se mnou.“ Řekl nízkým hlasem.

Ge: „To ten alkohol.“ Zabroukala.

Chris: „Budu hodný a budu ti to věřit.“ Upil si vína.

Ge: „Chtěla jsem ti poděkovat, že jsi sem Rachel pozval. Hodně mi pomohla.“

Chris: „Líbí se jí pokoj? Ani nevím, jestli si všimla, jak vůbec vypadá, pořád jste se jen smály.“

Ge: „Jo, je spokojená…“ Odmlčela se. „I já.“

 Otočil se k ní tváří v tvář a pohlédl jí do těch kaštanových očí.

Chris: „To jsem rád.“

 Pohladil ji po tváři a políbil ji. Jednu dlaň jí položil na bok a něžně ji hladil, při čemž ji líbal. Byly to něžné polibky, nijak nenaléhavé, nijak přivlastňující. Jen uklidňující a plné uvolnění.

„Pojedeš pryč?“ Zašeptal mezi polibky.

Ge: „Ehmmm....“ Odtáhla se od něj. „ Já vím, že jsem ti to ještě neřekla, ale pokusím se najít odvahu a odpovědět ti tak, aby to mělo stejnou váhu, jako tvé vyznání.“

Chris: „Já to chápu.“ Znovu ji pohladil po tváři. „To, že máš mě a Michaela prakticky na dosah ruky, tě stále drží v nerozhodnosti... a Rachel má v tomto pravdu. Člověk jednou za čas potřebuje vypnout a podívat na věci z jiného úhlu.“

Ge: „Díky.“

 Objala ho a v tom objetí setrvali ještě nějakou chvíli. Svou hlavu položila na jeho rameno, zavřela oči a unaveně si povzdechla.

„Půjdeme spát, co říkáš?“ Koukl na ni Chris. „To víno nemusíš dopít.“ Pousmál se.

Ge: „S vínem nemám moc veselé zkušenosti.“ Podotkla s úšklebkem. 

Chris_17

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
janca z IP 193.85.174.*** | 27.4.2013 22:46
je mi z toho zle smilea hlavne z Ge je mi zlesmile o tom slizounovi ani nemluvimsmile zase jen co neni na dosah Mike sape se po jinem ...je fakt odporna smile
Mary z IP 78.102.91.*** | 27.4.2013 23:39
Taky se mi Ge začíná hnusit čím dál víc! Myslela jsem si, že Chris je jiný než James, ale oba jsou stejný svině! Od tý doby, co se mezi ně nasral Chris, tak se Ge chová jako kráva! smile Tolik se změnila a to mě dost mrzí...Fajn Chris jí dost pomohl, ale co Mike?!! Ten pro ní nic neudělal? Ten pro ní netrpěl?! Jestli kvůli Chrisovi přijde Mike o děti, tak ho zabiju a pořádně si to vychutnám! smile A mě je to jedno! Ať jsem klidně ta černá ovce já! "Hurá" Mike bude s Lisou! Jsem z toho opravdu "šťastná"! Vole Ge jestli si to takhle posereš, tak potom nebreč. smile Kdybys nebyla kráva, nic z toho by se nestalo!!! smile
janča z IP 193.85.174.*** | 28.4.2013 08:38
Ge si za všechno může sama ..je to prostě kráva která se nechá oblbnout řečičkama slizounasmile
loveUmj z IP 62.168.73.*** | 28.4.2013 00:31
ano vínko smile .. ale s niekym iným :// .. som veľmi zvedavá ako sa Ge rozhodne keď bude preč .. -_- hlavne aby boli štastní smile
Zuzy z IP 86.61.205.*** | 28.4.2013 14:46
No, nevím, ale Ge mi nepřijde jao ta, která momentálně něco kazí.. má dvě děti, s toho Alex je maličký, potřebuje její péči ale i svého otce, který momentálně řeší svojí těhotnou milenku... Myslím, že Ge, svoje city, pokud nějaké jsu ke Chrisovi najevo nedává, je opatrná.. spíš čeká na to jak se Mike rozhodne. Ať se vám to líbí nebo ne, je to Ge, kdo by měla určovat pravidla.. smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a šest