
Ležel jsem vedle ní. Díval jsem se, jak spala, jak klidně dýchala a při tom se její mysl odevzdávala říši snů. Co já by dal za to, abych mohl spát. Díval jsem se na tu milou tvář uvolněnou spánkem. Díval jsem se na její dlouhé tmavě hnědé vlasy, které sváděly k doteku. A přece jen jsem se na ni díval, jako na nějaké mistrovské dílo, kterého se nesmím dotknout, jinak bych jí narušil tak drahocenný spánek.
číst dál