Spal, opět bezesná noc. Co pro něj bylo útěchou, bylo to, že usnul tvrdě… No možná ho vzbudilo, když si Natalie párkrát ve svojí postýlce zamumlala ze spaní, ale to byl jen důkaz jeho tatínkovské role, že si ji hlídá.
Ležel na levém boku do půl těla přikrytý. Nebyla mu ani zima ani vedro, tak akorát. Náhle ho něco polechtalo na spánku. Jemně pohnul hlavou, ale tentokrát začínal přicházet k sobě. Cítil to. Ta nejkrásnější vůně od Diora, náhlá změna tepu srdce, radost, která mu dala lehkost. Otevřel oči. Sice byla tma, ale věděl, že přímo nad ním se sklání Ge.
Políbila ho na spánek a zašeptala. „Jsem tady.“
Michael se otočil na záda, opravdu seděla u něj a dívala se na něj.
„Ge…“ Zašeptal a posadil se. „Jsi tady.“ Usmál se. „Kdy jsi přijela? Kdo tě přivezl?“
Nějak pohybovala rukama a pak uslyšel to známé zašustění látky. Rozepínala si kabát. Svlékla si ho a položila ho na zem vedle postele.
„Teď si nechci povídat…“ Klekla si nad něj obkročmo. „Chci se s tebou milovat.“
Pohladila ho po tváři a během chvilky už cítil její horké rty na těch svých. Opravdu se mu to nezdálo. Pažemi ji objal kolem trupu a pomalu se s ní položil na postel. Jak moc mu chyběla. Věděl, že o vášeň nebylo nouze, ale přece jen, už věděl, co může čekat. Když jí opatrně sundal kalhoty, s citem jí položil dlaň na tříslo, ucítil náplast. Stejně jako po té první operaci, opět tam měla schované stehy.
„Budu opatrný, neboj.“
Zašeptal jí do rtů a dál ji líbal, zatím co svou dlaň přesunul z jejího třísla do středu jejího klína. Přes tenkou látku kalhotek cítil, že je víc než vzrušená. Ge si vysvlékla tričko a odhodila ho pryč, a poté nechala Michaela, aby se ujal její podprsenky, což byla jeho oblíbená činnost. Poté se zbavil svého pyžama, a jakmile ochutnal její hebkou kůži na ňadrech, s citem do ní vnikl s ohledem na její stav, a celou tu dobu si dával pozor, aby se jí stehy nijak neporušily. Tělo na tělo, ten krásný pocit naplnění, jen on a Ge….
----------------------------------------
Spala nahá, přikrytá jen tou lehkou peřinou se saténovým povlečení. Mohl by se na ni dívat i celý den, ale pocit, že ji má konečně doma a že je v pořádku, ho vyburcoval, aby jí udělal pořádnou snídani. Chtěl si ji rozmazlit a to taky udělá.
V pyžamových kalhotách a černém županu seběhl vesele po schodech a šel do kuchyně.
„Dobré ráno.“
Michael se lekl nečekaného hlasu a hned se ohlédl. U stolu seděl nějaký muž, mohl být asi o tři roky starší ani ne. Koukal na něj s novinami v jedné ruce a hrnkem kávy v druhé, oblečený, tak na půl. Rozepnutá košile, pod kterou nic neměl, a kalhoty zdá se od tmavě modrého obleku.
„Vy jste přivezl Ge?“ Zeptal se s mírně přimhouřenýma očima.
Chris: „Ano, zřejmě Vám neřekla, že mě donutila tady přespat.“
Michael: „Donutila?“ Povytáhl obočí.
A jako na zavolanou se za Michaelem ocitla Ge v županu. A nebyl by to Michael, kdyby nevěděl, že je pod tím nahá.
„Tak už jste oba vzhůru, paráda.“ Řekla s úsměvem, který měla jako vždy po milostné noci.
Ale nálada mezi muži byla jaksi už na rozpacích. Takže se to muselo trochu ujasnit.
Chris: „Ge, nechceš nás představit? Ať už tu dlouho neotravuju, jako někdo nezvaný.“
Ge: „No jistě.“ Řekla se samozřejmostí a vzala Michaela za loket a přivedla ho blíž ke stolu. „Michaele, tenhle muž mi byl v poslední době velkou oporou a byl tak hodný a dohlédl na mě při zpáteční cestě sem. Máš tu čest se sedmým hrabětem z Blackpoolu…“
Michael: „No potěš…“ Pomyslel si.
Ge: „Christopher Adam Fox.“
Chris slušně vstal od stolu a podal si s ním ruku.
Michael: „Takže jste dva, víc už mě nic nemůže překvapit.“ Pronesl ironicky.
Chris se usmál. „Ano, Ge mi říkala, že se mým bratrem znáte důvěrně.“
Michael: „Měl jsem tu čest mu osobně rozbít hubu.“
Řekl ostrým hlasem, čímž Ge vyrazil dech. V ten moment mu postila loket a ustoupila o krok zpět, tohle nebyla očekávaná reakce, ve snu by ji nenapadlo, že by si to dovolil říct. Ale Christopher si v klidu zachoval svůj bezstarostný výraz ve tváři, jen si založil ruce do kapes a zpříma se mu díval do očí. Tohle nevěstilo nic dobrého.
Michael: „Čím Vám vděčím za doprovod mé manželky, pane Foxi?“
Chris: „Potkali jsme se v nemocnici, její doktorka mě zná, tak jsem za ní stavil. A pak jsem se sblížil s Ge.“
Michael: „Sblížil?“ Nasadil naštvaný pohled a koutkem oka mrkl po Ge. Nic z toho se mu nelíbilo.
Ge: „S Chrisem jsme se neviděli už celá léta, jsem ráda, že mě přivezl sem, domů.“
Promluvila jemně Michaelovým směrem, ve snaze zmírnit jeho postoj vůči hostovi.
Michael: „Pan Fox nám rád dopřeje aspoň klidné rodinné dopoledne. Velmi si cením Vaší obětavosti, ale když dovolíte, rád bych si s Ge promluvil o samotě…“
Ge: „Michaele, vždyť…“
Chris: „Ne, Ge…“ Přerušil ji. „To nic. Stejně mám obchodní schůzi v LA, takže musím odjet.“
Vzal si sako z opěrky židle a slušně Michaelovi pokynul. „Rád, jsem Vás poznal, pane Jacksone.“
Ge ani nemrkla, Chris už odcházel k hlavní dveřím. Předstoupila omráčeně před Michaela a tiše na něj spustila.
„Co si o sobě sakra myslíš?“
Než stihl cokoliv říct, Ge už pelášila za Chrisem ven a práskla za sebou dveřmi.
--------------------------------------------------------
„Netrap se tím, Ge.“ Šel okolo domu ke garážím.
Ge: „Mrzí mě to, vůbec se takhle nikdy nechová.“ Stíhala ho o krok.
Chris: „To nic.“ Zastavil se a upřel na ni pobavený pohled. „Je dobře, že si tě hlídá.“
Ge: „To je možné, ale neměl důvod se takto chovat.“
Chris: „Já si myslím, že má… Měla bys mu říct o tom výhružném vzkazu, probrat to s ním.“
Ge: „To udělám, až trochu povolí nervy.“ A potom se zakoukala na jeho rozepnutou košili. „Neměl jsi kravatu?“
Chris: „Nechal jsem ji v autě. Tobě vážně nic neujde.“
Pousmál se a vzal ji za župan jemně si k sobě přitáhl. Ge přestala dýchat. Vždyť pod tím nic neměla!
„Doufám, že nemáš ve zvyku běhat za hosty jen v županu?“ Překryl ji trochu poodhalený dekolt a víc utáhl pásek kolem pasu.
Ge: „Ne…“ Kuňkla. „Jen, pokud je Michael vykáže s nemilou poznámkou s rozbíjení huby.“
Chris se znovu pousmál. „Takže jsem nejspíš první.“
Ustoupil, otočil se a nasedl do svého černého BMW, stejný, ale novější verze, jakou má Ge. Nastartoval motor, zapnul si pás a nahlédl na ni.
„Kdybys chtěla zajít na kafe, každý čtvrtek si jezdím do Starbucksu kousek od té školy.“
Ge: „Chrisi?“
Chris: „Ano?“
Georgiana přistoupila blíž a opřela se rukama o střechu auta, přesně tak, aby to vypadalo důvěrně.
„Jak dlouho budeš v Kalifornii?“
Chris: „Nevím, Ge. Dokud se nevyřeší obchodní záležitosti, mohl bych odjet i příští týden, nebo až za dva měsíce.“
Ge: „Chtěla bych s tebou probrat ten vzkaz… Ať už chceš, nebo ne, jsi v tom se mnou.“
Viděl jí na očích, že ji to trápilo a po pravdě, i jeho. Sáhl si do náprsní kapsy saka a dal jí vizitku.
„Ozvi se mi.“
Podali si ruce, ale spíš v přátelském, než formálním duchu a poté už Ge zabouchla dveře od auta a Chris odjel. Pomalu se vracela do domu s dost negativním postojem. Co to do Michaela vjelo?