U tohohle dílu jsem brečela...a jo, četla jsem ho ve škole...takže...neptej se...všichni na mě divně koukali, jak brečím nad mobilem a šeptám: ,,Michaele, Michaele, co ti to udělali?" Jo, vypadala jsem divně.
Páni, když byl Michael i sprostý, je jasné, že to v něm zanechalo ohromnou stopu - a upřímně, nedivím se! Nikdo nemá právu mu trhat vlastní dceru z náručí! A vůbec, celé tyhle záležitosti, jako je povolení k prohlídce, přeházení věcí a vůbec to celé...prostě je to směšné. Spíš tedy k pláči. Ge, musíš teď být s Michaelem, pořád. ♥