107.díl - Emotions and heart ..

Napsal Starlight (») 27. 12. 2012 v kategorii Destiny - Before the storm..., přečteno: 639×
ge_61.jpg

 Sledovala jeho pohyby, jeho pohled. Procházel se po nádvoří a díval se na architekturu krásné stavby.

„Kdysi nám bylo dobře…“ Povzdechla si v duchu Ge. „Kdysi nám patřila celá Anglie… Neohlíželi jsme se za sebe, jen jsme si užívali svobody a toho, co nám život dal…“

 Neustále ho sledovala jako jestřáb a s lítostí vzpomínala na tolik hezkých chvil, které s Jamesem strávila… Jenže těm časů už dávno zazvonil umíráček.

„Kde je teď Mary?“ Otázala se při pohledu na nádvoří.

Jones: „Těžko říct, je pořád někde ve společnosti, jak tomu ráda říká. Nejspíš sedí někde v restauraci v kruhu přátel, a kde někoho potká, tam hned vyzvídá novinky.“

 Náhle vstoupil do kanceláře jeden známý pán.

Jones: „To už je dneska z módy vejít do místnosti bez zaklepání?“ Vystartoval po něm.

„Pokud vím, tato kancelář Vám nepatři, lorde Jonesi.“ Řekl klidně a zároveň důrazně komorník Anthony. „Paní hraběnko, pan Fox žádá o pět minut.“

Ge se na něj otočila s lítostivým pohledem. „Tak on Vás ještě neuštval, Anthony?“

Anthony: „Ne, můžete mi věřit, že jediný člověk, který by to dokázal je matka pana Foxe.“ Usmál se. „Vítejte zpět v Anglii, Georgiano.“ Poklonil se jí.

 Ge měla Anthonyho ráda, přece jen ho znala stejně dlouho jako samotného Jamese, a byl to galantní muž s dobrým srdcem… škoda jen, že musel svůj život obětovat pro výchovu a teď pro sloužení tomu arogantnímu lišákovi.

 Jednoduše přeskočila formálnosti a místo podání ruky ho radostně objala jako člena rodiny.

„Taky Vás ráda vidím, Anthony.“ Usmála se.

Anthony: „Pokud chcete, mohu panu Foxovi vzkázat, že nemáte na něj náladu, on si z toho nic dělat nebude.“ Mrkl na ni.

Ge: „Radši tam za ním půjdu teď, než aby on zase přijel do Neverlandu.“ Otočila se na Jonese. „Šlo by nějak zařídit, abych se s Mary potkala ještě dnes?“

Jones: „Určitě. Rezervuji Vám stůl v centru, má tam oblíbenou restauraci, moc dobrý podnik. Řeknu, aby se tam za vámi stavila o půl osmé.“

Ge: „Děkuju.“ Přišla k němu a podala mu ruku. „Doufám, že se někdy setkáme bez takových problémů.“

Jones: „Každý rok pořádám grilování pro přátele a známé, tak až malá povyroste, můžete se s ní přijet pochlubit.“ Usmál se.

-------------------------------------

Christ-church-college

 Šla sebejistým krokem, dívala se před sebe, nijak neuhýbala pohledem ani neskláněla hlavu. Věděla moc dobře, že jsou si rovni, nikdo z nich neměl převahu. Oba měli stejně velkou šanci získat to, co chtějí.

„Ge…“ Vzal ji jemně za ruku a políbil ji na hřbet zápěstí. „Moc rád tě vidím.“

Ge: „Buď rád, proto po tom všem by ti Michael nejradši rozbil hubu.“ Usmála se mile.

James: „A proč to neudělal?“  Zeptal se provokativně a pomalu ji začal obcházet dokola.

Ge: „Nechal mi poctu.“

James: „Skutečně?“ Prohlížel si ji. „Ty bys mi neublížila, že ne?“

 Byl u ní tak blízko, že cítila jeho dech na krku, až jí z toho běhal mráz po zádech.

„Opravdu bych se měl bát…“ Řekl vážně.

Ge: „Proč?“ Otočila se na něj.

James: „Měl jsem výčitky vůči tobě… Když jsem tě tehdy viděl, jak ses bála o své dítě, které si ještě tady nosila…“ Jemně se jí dotkl na břiše. „Bál jsem se, že o něj přijdeš kvůli mně…“

Ge: „… Málem se to stalo, kdybys mě tak rychle neodvezl do nemocnice.“

James: „Ale no tak, Ge.“ Povzdechl si. „I pětileté dítě by pochopilo, že jsi potřebovala pomoc… Mrzí mě to.“

 Dívala se do jeho očí a opravdu v nich viděla starost, což bylo snad poprvé. Zdálo se jí, že na chvíli přestala mít stažený žaludek, uvolnila se, už nebyla tak utiskovaná stresem a tím vším, co se jí v poslední době přihodilo.

James: „Kdybych … Já vím, že se život nijak vynahradit nedá, ale rád bych ti to nějak omluvně odčinil.“

Ge: „Nic po tobě nechci.“ Obrátila se k němu zády a pomalu se procházela kolem trávníku. „Vždyť je zdravá a plná radosti, jako její táta.“

James se jemně usmál. „Musí být nádherná… Když si vzpomenu na to, jak jsi ty byla malá a roztomilá.“

Ge se na něj koukla se slovy: „To děvčátko je už dávno pryč.“

James: „Ale pořád máš stejné oči… Něžné, líbezné, plné lásky a oddanosti.“ Přišel k ní. „Opravdu se ti chci omluvit, Ge.“

Ge: „Vrať mi Oxford a všechno ti odpustím.“ Podívala se na něj vážně.

James se usmál. „To jsem čekal.“ Vzal ji za ruku. „Ale jak jsi řekla, málem se to stalo. Kdybys přišla o dítě, vrátil bych ti to všechno a dal bych ti klidně i víc… Jenže…“

 Zmetek vychytralý, chce si hrát. To se dalo čekat.

Ge: „Tak co pořád chceš?“ Zvýšila hlas.

James: „Ššš.“ Pohladil ji po tváři. „Já chci tebe. Po nikom jiném netoužím.“

 James_3

Ge: „Jsi směšný.“ Odsekla mu a vymanila se z jeho blízkosti.

James: „Nedošlo ti vůbec, co se děje?“ Zeptal se jí tajemně. „Kdybys chtěla bojovat, už dávno bys měla Oxford i všechny pozemky ve svých rukou… Nemusela bys sem jezdit, stačil by ti jeden krok a ty víš, že zákony jsou na tvé straně… Tak proč to netáhneš k soudu, Ge?“

 Georgiana zůstala stát na místě jako opařená. Cítila, jak jí srdce bilo na poplach, dostával se jí pod kůži.

„Michael by tě sem určitě nepustil…“Pokračoval. „Jak ho znám, všechno si s jistotou hlídá, ale kde pak je ta důvěra mezi manželi? Co pak se stalo, že jsi tady?“

 Cítila slzy v očích. Jak to ten prevít dokáže zpozorovat? Jak ví, co se děje tam za oceánem, přece ji nemůže tak dobře znát?

James k ní přišel a pošeptal jí do ucha: „Proč mě nepotáhneš celým Londýnem a neukážeš všem, jaký jsem hajzl?... Proč to necháš narušit pohodlí rodinného krbu v Neverlandu?“

 Georgiana se k němu otočila tváří v tvář se slzami na tváři.

James: „Ty víš, že já bych to už dávno udělal být na tvém místě… Ale ty mi nedokážeš ublížit, že ano? Co pak ti říká tvé srdce?“

Ge: „Je slabé na to, aby komukoliv ubližovalo.“

James: „Ale mělo dost síly na to, aby ublížilo Michaelovi, nemýlím se?“ Podíval se jí hluboce do očí.

Ge: „Pět minut uběhlo.“ Řekla nenávistně a odešla.

 Odcházela rychlým naléhavým krokem. Byla rozrušená, Fox věděl přesně v jaké situaci teď Georgiana je. Věděl, že ho chtěla na místě uškrtit, ale zároveň k němu chová kousek citu jako k příteli.

 Anthony stál u jednoho z gotických portálů a díval se, jak se Georgiana vzdalovala od Foxe se slzami v očích. Bylo mu jí líto. Nikdy nepochopil, jak mohl tak silnou ženu dohnat do slepé uličky, ze které mohla vyjít jen jednou cestou… Jenže Georgiana v té uličce pořád stála odhodlaná bojovat. Ale jak Anthony tak hlavně Fox věděl, že tohle nebude takové, jak se z počátku zdálo… Nebude to boj o pozemky… Bude to boj mezi city a srdcem… Srdcem, které patřilo Michaelovi… Srdcem, které pomalu přestávalo bít… A city, které ji vázaly k Oxfordu a k něčemu, co bylo uvnitř Jamese…

„Georgiano….“ Oslovil ji komorník když ho minula.

 Ge se na něj otočila s slzavýma očima a čekala na jeho uklidňující hlas.

Anthony: „I kdyby…“ Odmlčel se. „Ať už se Vám v životě přihodí cokoliv, nikdy nesklánějte hlavu, mohli by Vám ji lehce useknout.“

Ge: „Z které hry to je?“ Utřela si slzy.

Anthony: „Ta hra se jmenuje život.“ Řekl upřímně. „Hodně štěstí.“

Anthony_2

Ge: „Děkuju…“ Pokynula mu hlavou a odešla jedním z portálů dovnitř.


PS: Fotka nádvoří Christ Church College je má vlastní smile Malá vzpomínka na Oxford smile

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Hollywood z IP 89.24.176.*** | 27.12.2012 14:04
Mary ja ti pomuzu ja ho pak klidne zakopu 100 metru pod zem!!! hlavne at je od nej pokoj smile
Zuzy z IP 86.61.205.*** | 27.12.2012 13:15
No tak , díky povídce mám pcit, že jsem sama absolvovala Oxford!smilenebo alespoň tam byla.. ale Ge vlezla někam, kde je to nad její síly, bjím se že jí teh parchant uštve, vydírá jí, hraje si s ní.. a vrací tvrdě úder i když to maskuje jak se dá.. vsadím se, že Natalii do matriky zapsal taky on! Miku, dělej, mrskni zadkem a uškrť toho náfuku.. jinak to smile Ge nevydrží...
Mary z IP 78.102.185.*** | 27.12.2012 11:35
Ge, už běžím. smile O půl osmé, někde v restauraci smile Paráda těch mých oblíbených restaurací je trošku víc, tak nevím kam jítsmile Holky pusťte mě na něj, na parchanta! smile Už to přehání smile Srdcem, které patřilo Michaelovi..Snad ještě partří ne? smile smile U toho jsem se zasekla, nevěděla jsem co jsi tím myslela smile Bože Mike, vlítni tam na něj, dej mu do huby a já ho dodělám smile  Budeme oba spokojení smile Ty budeš spokojený s tím, že Ge už nikdo a nic neohrožuje a já s tím, že ten hajzl bude pryč z povídky smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a osm