Komentář: ♥

Tak konečně přidám komentář... Plně souhlasím s Poppy, je čím dál méně povídek s Michaelem a proto jsem nesmírně ráda za tuhle. I když ne vždy komentuji, poctivě čtu..a taky známkuju a opravdu skládám hold, stylu jak píšeš, je to poutavé, čtivé a tak stašně živé. Mám slzy na krajíčku, když Ge a Mike procházejí nejtěžší situací jejich života a to jak přišli o chlapečka  i to co tomu předcházel mě nutilo mít o ně strach, bát se stejně jako oni, být smutná a plakat,když plakali oni dva.. stejně jak mít radost, když se pomaloučku zase našli, vzali se i když si Ge dřív tuhle možnost vůbec nechtěla připustit, šimralo mě v břiše při jejich svatební noci, že jsem si připadala, že je šmíruju dokonalé posané pocity, myšlenkové pochdy našich postav na které jsem si zvykla a taky na to, že sdílím jejich životy. Moc díky, za to, že ses o svojí povídku s námi rozdělila, dělíš a doufám, že ještě dlouho dělit budeš!