Tak, sice opravdu nestíhám komentovat, ale čtu a pravidelně. musím říct, že povídka je psaná bravurně a nikdy se do předu nedá pdhadnou pokračování.. Michel i Ge.. jsou nevyzpytatelní., sice se milují, ale mají každý z nich kolem sebe svá tajemství, styl života.. pocitů... dokážou být bez sebe a pak zase ne..na Ge je vidět a nese si to sebou celý život její výchova. Tak jsem si říkal se vším co Ge potkalo, skolioza páteře, nízký tlak.. a předpoklad slabého srdíčka stejně ajko to má v rodině samo o sobě těhotenství je dost riskantní a pak ten potrat.. a ona jde na večírek.. zdrží se do raních hodin a pak ještě vyvede tohle taková nezodpovědnost.. či jak to nazvat. Copak Mikovi tak málo věří ?
Teď mám starch, velký starach o jejich neneanrozené dítě a hlavně i o ní.. Doufám jen, ve šťasný konec.. a že bude ona i mimčo zdravé..