8.díl - How many emotions, so many lines ...

 Její hladká pokožka klouzala pod bříšky jeho prstů. Na krku cítil její vzrušený tep.

„Tak krásně voníš.“ Zašeptal Michael, když ucítil vůni od Diora. „Nemůžu se tě nabažit.“

Ge: „Nepřestávej.“ Vzdychla.

 Náhle pocítil horkost po celém těle, horkost jejího lůna, které prahlo po uvolnění, překypovalo napětím.

„Michaele!“

 Zasténala jeho jméno, zaklonila hlavu a spolu s ním vystoupala mezi hvězdy ve společném vrcholu.

-----------------------------------------------

 Otevřel oči, prudce od sebe odtrhl víčka, srdce mu bušilo divokostí, bylo mu neskutečné horko. Všude byla tma a po chvilce vedle sebe ucítil lehký pohyb matrace. Lisa se přetočila na druhý bok a spala dál, zatím co on se vzpamatovával z dalšího erotického snu. Opět se mu zdálo o ní, o Georgianě.

 Tiše vstal z postele, oblékl si župan, a co nejtišeji otevřel balkón. Porozhlédl se po romanticky osvícené Budapešti… a povzdechl si. Tohle nebylo poprvé, co se mu po vášnivé noci s Lisou zdálo o Ge. A to se mohl přesvědčovat, jak chtěl, že se rozhodl správně, vzít si Lisu za ženu, že je Ge s dětmi líp, že konečně žije svůj život a plní si povinnosti v Oxfordu... a stejně se probouzel vzrušený z takových výplodů jeho fantasie.

 Možná, že je toho na něj moc... Natáčení reklamy pro nové album, pak cesta do New Yorku, aby dokončil nahrávání... a chtěl by dítě... Často přemýšlel, jestli po dítěti netouží jen proto, že se svých vlastních vzdal. Možná... kdo ví?

 Mohl bych jí poslat dárek, i Alexovi a Ge... když bude mít Natalie narozeniny. Pomyslel si. On nic na narozeniny nechtěl, protože Georgiana mu dala ten nejkrásnější dárek, Natalie. Mohl bych je pozvat do Neverlandu, udělat malou oslavu...Ne, radši ne. Ohlédl se na spící Lisu. Určitě by nebyla moc nadšená, kdyby se v Neverlandu objevila Ge i s dětmi. Vyvolal by na ni tlak kvůli dítěti, i když by to tak nechtěl. Ona vůbec neměla zájem poslouchat vyprávění o jeho životě, který žil doposud... s Georgianou. Viděla v ní sokyni, ženu, která má na něj stále silný vliv, i když jsou rozvedení, a Michael to věděl. Tušil, že Lisa si bude bránit svůj nárok manželky, ale zase on má nárok otce, vidět své děti... Možná až za rok... Pomyslel si smutně Michael. Bral na vědomí, že první rok manželství je nejtěžší, i přes to, že s Ge to takové nebylo. Bože! Přestaň už na ni myslet! Okřikl se v duchu.

„Ty už mě nemiluješ...“

„Miluju tě.“

„Nemiluješ....Kdybys mě miloval, nikdy bys tohle nedopustil.“

 Byl to jen záblesk z minulosti, slova, její ztrápený hlas... Měl šanci. Zklamal... zklamal ji, své děti... i sám sebe. Slza se mu skutálela po tváři, a hned na to další. Neviděl svou rodinu už víc jak půl roku a je to, jako by si prostřelil srdce. I když už s nimi nežil, i když byl s Ge rozvedený, stále ji s Natalie a Alexem bral jako svou rodinu.

 Otočil se, vrátil se dovnitř, zavřel dveře na balkón a šel do koupelny. Vyloupl si jeden prášek na spaní, zapil ho vodou a vrátil se do postele v naději, že má před sebou aspoň jediný den, kdy potajnu nebude smutnit kvůli dětem, kvůli jeho štěstí, kvůli Natalie a maličkému Alexovi... Jak moc se mu po nich stýskalo.

 A pak, z čista jasna, se rozhodl. Zavolá jí. Ano, hned jak se vrátím domů. Plánoval Michael. Už hned první měsíc po rozvodu napsal Georgianě dopis, ve kterém se ptal, jak se mají děti, jak se jí daří. Napsal jí tolik slov, nejeden dopis, spoustu řádků, spousty citů a ani na jeden neodpověděla. Proč? Přemýšlel. Proč mu neodepsala? Proč mu aspoň obrázek od Natalie neposlala? Už ho nikdy nechce vidět? Nenávidí ho? Nenávidí ho i potom, co se jejich rty naposledy vášnivě setkaly, po tom, jak se divoce milovali v Austrálii? Nenávidí ho i po tom nejsladším i nejsmutnějším loučení, jaké kdy zažili? Dostala vůbec ty dopisy?