65.díl - Let her go

Měla zavřené oči, spokojeně oddechovala a užívala si každičký jeho pohyb. Tohle je nebe.

 I po tom dokonalém sexu na ni měl ještě chuť. Ještě teď jí oždiboval krk, když na ní ležel a Ge si prohlížela ten nejjemnější šátek. Voněl úplně stejně, jako její parfém.  Zahákla ho Chrisovi za krk a přitáhla si ho k sobě. Něžně ho políbila na rty, a když se na ni pak podíval, všiml si, že měla ospale přivřené oči.

„Jak se cítíš?“

 Zašeptal jí u spánku a pak jí dal další pusu.

„Dokonale uvolněná.“ Pronesla sametově něžně.

„A co tady?“

 Pohladil ji po podbřišku. Jeho něha ji ještě víc uvolňovala, až své oči úplně zavřela. Když si toho všiml, opatrně si lehl vedle ní, a Ge se k němu přitulila.

„Jsme spokojení.“

 Jemně se usmál a přivinul si ji k sobě víc. Byla opravdu jako koťátko, které se chce tulit a lenošit už jen kvůli něžnému pohlazení. Svou dlaní ji hladil po zádech a zároveň pozoroval, jak Ge usíná…

-------------------------------------------------------------------

Remenham – Berkshire – Anglie

 Ge měla lehce vlhkou dlaň z toho, jak byla nervózní. Konečně byli doma. Konečně uvidí svoje dítka. Mrkla po Chrisovi a ten docela zamyšleně pozoroval okolí Park Place. Lehce mu stiskla ruku a on se na ni hned obrátil. Věnovala mu jemný úsměv a musela se zeptat, aby sebe i jeho trošku rozptýlila.

„O čem přemýšlíš?“

 Chris se znovu podíval ven z okna limuzíny, když pomalu vjížděli otevřenou branou na pozemek.

„Jen tak si představuju, co bychom tu mohli upravit.“

Ge: „Upravit?“ Zeptala se zmateně. Žádná modernizace!

Chris: „Myslím jenom ten park. Zámek prošel restaurátorskými obnovami, ale park je pořád jako džungle.“ Dodal s pobavením. „Třeba… jezero by mohlo projít nějakým očištěním a pak tam můžeme mít ryby, nebo tak něco.“

 Hřálo jí u srdce, jak přemýšlel nad budoucností jejich společného domova. Před svatbou bydlel v Londýně ve svém nemalém bytě kvůli práci, a tady v Park Place si sotva nechal pár věcí. Teď se to všechno změní.

„Líbily by se mi lekníny.“

 Přidala se k jeho představám, což ho taky potěšilo a políbil ji na hřbet dlaně.

„Vítejte doma, paní Foxová.“ Pronesl hrdě.

 Avšak jen co Ge s úsměvem v nových modro-bílých šatech od Diora v retro střihu, s lodičkami taktéž bílými od jmenované značky, vystoupila z limuzíny a chtěla se přivítat s nastoupeným blízkým personálem a svojí ochránkyní Esperanzou, dech se jí zatajil dřív, než chtěla říct prosté Bonne journée. Místo francouzského pozdravu, na jejímž akcentu s Chrisem poctivě pracovala, vyslovila úplně něco jiného.

„Michaele?!“

-----------------------------------------------------------------

Stála jako opařená a dívala se na vysokého muže, který měl to privilegium nazývat se jejím ex-manželem. Měl na sobě, nečekaně, černé kalhoty, pro změnu modré ponožky, mokasíny, modrou košili a černou mikinu. Jak si ho tak nějak nejistě prohlížela, došlo jí, že tou modrou na ni chtěl udělat dojem. Jenže jí teď bylo úplně jedno, co měl na sobě, protože když ho uviděla, probleskla jí hlavou jediná věc.

„Ahoj.“ Pozdravil ji s úsměvem Michael.

„Kde jsou děti?“ Zeptala se okamžitě.

Michael: „Každou chvilku přijedou.“ Odpověděl klidně.

Ge: „Kde jsou? Co se stalo?“ Doléhala poplašeně.

Michael se už jen usmíval. „Klid. Jsou u Rachel. Natalie to už v Neverlandu nevydržela, tak zůstala s Alexem na poslední týden v Oxfordu.“ Řekl jemně, aby ji uklidnil. „Sluší ti to.“ Dodal okouzleně.

 Když ji před sebou viděl, tak si jednoduše nemohl pomoct a musel jí trochu zalichotit. Byla krásně opálená, vlasy měla od sluníčka jemně promelírované a její celkový vzhled… se změnil. Stala se z ní pravá vévodkyně.

 Za to Ge byla z jeho naprosto klidného chování úplně vedle. Nečekaně se tu objevil, bez dětí a ještě jí bude pochvalovat, jak jí to sluší. To, že jí to sluší věděla sama, a nebyl první, kdo jí to řekl. Tu čest už měla od Chrise, řidiče i obsluhy v restauraci při snídani v Paříži. Nevěděla, co říct. Namátkou se podívala na Beth, která se snažila potlačit úsměv z tak rozpačité situace.

„Ahoj.“

 Mávla jí Ge a pak zase mlčela. Náhle se ozvala prudká rána, která je všechny vrátila na místo a srovnala do pořádku. To totiž Chris práskl dveřmi od auta a neohroženě obešel limuzínu jako dominantní lev. V tu chvíli, kdy Michael spatřil jeho doslova nasraný výraz a z očí mu metaly blesky, došlu mu, že nečekané přivítání v jeho podobě rozhodně nebyl dobrý nápad.

„Až tak vzorné přivítání jsme nečekali.“

 Promluvil pevným hlasem Chris, stoupl si k Ge a objal ji kolem pasu, při čemž jí dal polibek do vlasů.

Michael: „Chtěl jsem Ge vysvětlit, proč s sebou nemám děti.“

Chris: „Myslím, že vysvětlení od Rachel, by nám stačilo.“ Odpověděl podrážděně.

Michael: „To vím, ale taky jsem chtěl Ge vidět.“ Dodal důležitě.

 Ge okamžitě pocítila, jak se tělo jejího manžela odkažitě zpevnilo a vypadalo to, že v tuhle chvíli opírala o nějakou tvrdou skálu, než o Chrise. Bylo vidět, že se Michael nebál žádných Chrisových pokusů ho vyhnat, a na Chrisovi bylo poznat, že by ho nejraději popadl a vyrazil s ním tu mohutnou bránu u příjezdové cesty. Jemně ho vzala za dlaň a dala mu povzbudivé stisknutí, aby se uklidnil.

„Pane Foxi….“ Odkašlal si pan Lough. „Mám pro vás korespondenci ohledně Vaší společnosti.“

 Vrátil jí jemné stisknutí dlaně a pak šel s panem Loughem do domu dřív, než by Michaelovi udělal takovou scénu, že by se sem už nikdy neodvážil přijet. Ještě se po své ženě naposledy ohlédl a Ge na něj v klidu kývla, že je vše v pořádku. Pak ho do domu následovala Beth s Esperanzou. Aspoň teď byli sami.

„Jak se máš?“ Začala prostě Ge.

Michael: „Dobře.“ Pokrčil rameny.

Ge: „Zdržíš se? Nechceš si něco dát, až děti přijedou?“

Michael: „Ne, za chvíli stejně pojedu domů.“ Odmítl pokorně.

Na to se zamračila. „To jsi opravdu přijel, jenom, abys mě přivítal?“ Zeptala se nechápavě.

„Co už?“ Pousmál se Michael. „Mám novinu…“ Začal lehce zvesela.

Ge: „Povídej.“ Přešlápla si z nohy na nohu.

Michael: „Lisa čeká dítě.“ Oznámil vesele. „Zítra půjdeme na ultrazvuk.“

 To nečekané překvapení ji opravdu zaskočilo, ale upřímně z něj měla radost. Vždyť Michael teď zářil jako vánoční stromeček.

„Páni!“ Usmála se. „Tak to gratuluju.“

 Rozpačitě k němu přistoupila a krátce ho objala. Michael se z toho maličkého objetí lehce začervenal na líčkách, ale pořád se šťastně usmíval. Čekal, že ji to zarazí a pak se bude snažit mu nějak popřát štěstí, ale ona měla skutečnou radost.

„Ať se vám daří. Zasloužíš si to.“ Poplácala ho po rameni.

Michael: „Děkuju… Snad to už všechno klapne.“

Ge: „Proč by ne? Lisa je mladá a plná elánu.“ Pousmála se.

  Náhle se za horizontem objevilo červené auto. Georgiana se hned ohlédla a poznala auto své sestry. Hned ji zaplavila radost, že konečně uvidí své dva malé caparty. I Michael si všiml přijíždějícího auta, ale to, čeho si všiml pak, byla pro něj ráda do žaludku.

„To jsou oni.“ Řekla nadšeně Ge.

„Jo, to jsou…“

 Souhlasil, ale zato úplně jiným hlasem, než by čekala. Podívala se zpátky na něj a všimla si, že Michael až moc pozorně sledoval její tělo. Zvlášť její pas a plnější výstřih, než na jaký býval zvyklý. Pak se jí žděšeně podíval do očí a vyslovil onu větu hrůzu nahánějícím tichým hlasem.

„Ty jsi těhotná.“

Ge se nevěřícně usmála. „Co že?“

 Jenže Michaela ten její úsměv nezlomil. Z plic se mu dostal veškerý vzduch a jen ztěžka vydechl. Díval se na její pas v těch krásných šatech a pomalu ustupoval ke svému autu. V očích měl lítost.

„Michaele, vždyť…“

„Ne, mně to stačí.“ Přerušil ji.

 Ge absolutně nechápala, co ten jeho výraz má znamenat. Díval se na ni, jako na tu neodpornější věc, co kdy viděl.

„Teď už chápu, proč byla ta svatba za pět minut.“ Dodal hořce.

 A tohle byla rána přímo pro ni. Vyslovil něco, čeho se tolik bála. Podrazil jí nohy, zatím co ona jeho manželství respektovala. Nevěděla, co mu udělala, že jí to teď dával sežrat. Krk se jí stáhl a pociťovala nadmírnou vlhkost v očích.

„Zklamalas mě, Ge. Myslel jsem, že budeš mít víc rozumu.“

 V ten moment, kdy se chystal nasednout do auta, zavýskala malá Natalie, kterou právě Rachel vysvobodila z dětské sedačky, a utíkala za maminkou.

„Šťastnou cestu, Michaele.“

 Ozval se Chris v hlavních dveřích domu. Nastal ten správný čas prásknout do bot a zmizet. Když Ge zrovna zachytila Natalie do své náruče, Michael už pomalu odjížděl z pozemku Park Place.

„Tak jak jste se měli, vy lišáci?“

 Zeptala se vesele Rachel, která nesla v náručí Alexe a šla se přivítat. Mezi tím, co jí Chris jen stručně povyprávěl, kde všude byli, Ge objímala svou dcerku a snažila se při tom nerozbrečet.

„Moc jsi mi chyběla.“

 Zazněl jí u ucha Nataliin dětský hlásek, při čemž ještě víc utáhla své objetí. Jako by se své maminky už nikdy nechtěla pustit.

„Ty mě taky, En.“

 Zašeptala Ge, při čemž jí slzy stékaly po tváři. Už hodně dlouhou dobu se necítila tak zraněná zrovna když by se měla nejvíc radovat.

-----------------------------------------------------------------------------

Los Angeles – Kalifornie druhého dne…

 Michael se ani po dlouhém spánku nedokázal zbavit pocitu zrady. Vědomí, že je už ženou jiného muže dokázal snést, ale to, že s ním zplodí dítě…. Už jen představa, že v ní Chris nechal svoje… Trpce zavřel oči a snažil se myslet na něco jiného.

„Pane Jacksone? Už jsme připravení.“

 Objevila se ve dveřích ordinace sestřička, a Michael ji následoval dovnitř. Lisa s radostným úsměvem ležela na pohodlném lehátku, s vyhrnutým tričkem a lehce povolenými kalhotami. Doktorka ho přizvala vedle sebe na židli a pak nanesla vrstvu modrého gelu na Lisiné břicho.

„Tak si poslechneme srdíčko vašeho miminka.“

 Pousmála se doktorka a vzala do ruky něco, co vypadala jako plochá kamera a ovladač na televizi v jednom, a přitiskla to na oblast podbřišku. Lisa se trochu zachvěla, protože doktorka lehce přitlačila a jezdila tou věcí všude možně.

 Jenže odezvy žádné. Na obraze nebylo nic vidět, a zvuk se taky žádný neozýval. Paní doktorka pomačkala na klávesnici pár tlačítek a zkusila to znovu. Michael jen netrpělivě sledoval monitor jako Ostříž a uši měl pečlivě nastražené, aby uslyšel byť jen malinké šelesti, nebo slabounký tep srdce.

„Omluvte mě, na chvilku, prosím.“

 Zvedla se doktorka a nechala je oba o samotě a nejistotě v ordinaci. Po chvíli se vrátila i s dalším doktorem. Michaelovy oči zaregistrovaly jeho jmenovku a taky doktorský titul a hlavně to, že byl primář gynekologického oddělení. Vzpomněl si na Margaret a přemýšlel, proč vlastně Lisu nevzal k ní?

 Primář se posadil k ultrazvuku, taky něco pomačkal na klávesnici a pak tu věc opět přiložil na Lisiné břicho. Chvíli nejdřív pečlivě zkoumal obraz na monitoru a pak se soustředil na zvuk. Lisa bolestně sykla, když pan primář až moc přitlačil, což se Michaelovi ani náhodou nelíbilo.

„Omlouvám se.“

 Řekl primář, když dál zkoumal obraz i se zesíleným zvukem. Pak tu věc utřel do papírových kapesníků a pak podal krabičku i Lise. Jak ona, tak hlavně Michael čekal na verdikt. Zatímco doktorka zkoumala kartu své pacientky, primář se jal slova.

„Je mi líto, paní Presleyová, ale nic tam není. Podle vašich záznamů není vůbec brzy na to, abychom na obraze něco viděli, a ani není nic slyšet.“

 Ordinací se rozprostřelo vážné ticho. Lisa si jen sklesle utírala zbytky po gelu a dopla si kalhoty. A Michael měl jen smutně svěšenou hlavu. Smutek mu zahalil obličej, zato vztek a žárlivost mu pulsovala žilami.

-----------------------------------------------------------------------------

Neverland

 Po té, co musel přetrpět konzultaci o antikoncepci mezi Lisou a doktorkou, se pak mohl konečně svobodně projít po své ranči. Nebo spíš jen trochu projít kousek od domu a pak zpátky. Taková malá procházka nevadila ani Bunnymu, protože byl ještě rozespalý, a tak se jen vyčůral u svého dubu, a pak se po boku svého pána zase vracel zpět do domu.

Od návštěvy gynekologie spolu ani nepromluvili. Lisa se po návratu zavřela v ložnici s tím, že je unavená a Michael jí to jen odkýval.

 Cora něco málo tušila, a jak znala Michaela, po takovém odpoledni nebude chtít moc večeřet, a tak mu aspoň připravovala něco sladkého, co by mu trošku zvedlo náladu. Takže celý dům provoněla vanilková ovesná kaše s jahodami.

 Ta vůně se rozplynula i do samotného podkroví, kam se Michael schoval po procházce s Bunnym, aby měl chvíli pro sebe. Upustil pár slz, protože mu to bylo líto, a taky byl hodně zklamaný. On, který tolik toužil po dítěti, neměl nic, zatím co ten debil Fox se už může klidně chlubit jak budoucím potomkem, tak tou nejkrásnější manželkou. Byl v koncích.

 Porozhlédl se kolem po krabicích zakrytými bílými prostěradly a přemýšlel, že by zase trochu pokramařil. Když už nemá co dělat, a ještě nebylo volání na večeři.

 Zkoumal jednu krabici po druhé, díval se na staré věci, které mu přišlo líto je vyhodit, a pak si něčeho všiml. Sundal všechna prostěradla a přeskládal jednu krabici po druhé.

---------------------------------------------------------------------

 Cora zrovna drbala Bunnyho po hřbětě, když si spokojeně jedl své granule, když si všimla jedné žluté a druhé zelené ponožky. Zvedla hlavu a uviděla Michaela, jak s trochu neklidným výrazem ve tváři čeká.

„Co pak?“ Zvedla se od psa. „Máš hlad?“

Michael: „Kde jsou Tommyho věci?“

-----------------------------------------------------------------------

Park Place – Remenham – Berkshire – Anglie

 Chris odložil Knihu princezen, ze které Natalie a Alexovi četl. Takové čtení bylo na míle vzdálené tomu, s čím se potýkal v práci, a právě o to moc ho to bavilo číst. Bylo to jednoduché, prosté, nevinné a pro dětskou fantasii úžasné. Zvedl se z křesla, na kterém knihu nechal, zkontroloval obě děti, jestli tvrdě spí, a pak tiše odešel z jejich pokoje.

 Přišel do ložnice, která byla hned vedle dětského pokoje, a měl v plánu si dát ještě sklenku bílého, než půjde spát. Jeho pohled spočinul na jeho milované ženě. Stála u okna v tom bílém viktoriánském županu s volány a pozorovala zahradu, kterou světlovalo jen světlo z pokojů.

„Včera jsi byla úplně jiná, když jsme sem přišli.“

 Začal Chris, když se převlékal do pyžamových kalhot na spaní.

„Bylas zamlklá, a když jsme se pak bavili s Rachel v obýváku, tak jsi zase byla v pohodě… Bál jsem se, že se ti udělalo zle.“

 Když se převlékl, přistoupil k ní, přivinul si ji k sobě a spokojeně vydechl, když ji měl u sebe.

„Řekl ti něco, co by tě tak srazilo?“ Zeptal se a propletl své prsty s jejími.

Ge: „Spíš jsme jen prohodili pár vět… A pak se pochlubil, že Lisa čeká dítě.“

Chris zpozorněl. „Snad jsi mu neřekla, že taky čekáme?“

Ge: „Ne.“ Odmlčela se. „On to poznal.“

„Co že?“ Zeptal se nevěřícně.

Ge: „Poznal to na mě, už když jsem čekala Natalie. Má to v sobě, nevím, jak je to možné.“

Chris: „Řekl ti něco?“ Zeptal se už méně klidným hlasem.

„Skoro nic…“

 Odpověděla slabým hlasem. Pak si celou tu scénu přehrála znovu, sklonila hlavu a rozbrečela se. Pitomé těhotenské hormony! Nadávala si v duchu, ale byl fakt, že ji to hodně bolelo. Něco takového by nečekala, a hlavně ne od Michaela.

 Chris si ji k sobě natočil bokem, aby aspoň trochu viděl její žalostnou tvář. Byl hodně naštvaný a hlavně proto, že nevěděl, co všechno si k ní Michael dovolil.

„Díval se na mě tak znechuceně, jako bych mu provedla, nevím co…“ Zaštkala. „A pak mi řekl, že jsem ho zklamala, a že už ví, proč jsme měli tak rychle svatbu.“ Zavzlykala. „Řekl přesně to, co jsem nechtěla, aby si někdo o nás myslel.“

 Měl sto chutí si Michaela podat. Čeká dítě, je zranitelná a víc citlivější a on jí řekne něco takového? Nevěděl, co dělat. Jediné, co si zapřísahal bylo, že až ho příště uvidí, vrátí mu to i s úroky.

 „No tak…“ Utěšoval ji.

 Odběhl ke skříňce a vytáhl z ní látkový kapesník, se kterým jí pak utřel slzy.

„Na něm to nezáleží.“ Promlouval k ní klidně, i když by nejradši vzteky něco rozbil. „To, že tě takhle oslabil je jen důkaz toho, že není v manželství s Lisou šťastný. Žárlí. Myslíš si, že by si k tobě vůbec něco takového dovolil?“

 Ge jen posmrkovala a utírala si vlhkou tvář.

„Upřímně toho dítěte lituju, protože jestli to mezi nimi jednou skončí, bude to pro ně všechny jenom trápení.“

 Otočil si ji sobě zády a znovu ji objal kolem pasu.

„Teď by ti mělo záležet na nás. Tady na maličkém…“ Pohladil ji po podbřišku. „Podívej se na park…“ Šeptal. „Představ si to jezero a v něm červené rybky… tvoje lekníny… a naši malou armádu dětí, jak se větvičkami snaží polapit rybky.“

 V odrazu skla si všiml, že má Ge zavřené oči. S každým pohlazením jeho ruky uvolněně vydechla a čekala na další něžnost. Odhrnul jí vlasy na pravou stranu a políbil ji na krk.

„Ty budeš sedávat na lavičce u jezera, kočárek bude stát hned vedle, a v tvém náručí si bude hovět náš synek s modrýma očima a kaštánkově hnědýma vláskama…“ Šeptal dál. „Já budu pro Alexe vyrábět prut, a pak budeme ty rybky chytat. Ale takové rybičky se nepapají, takže je vždycky budeme pouštět zpátky…“

 Nad tím se Ge tiše zasmála, a tak Chris pokračoval.

„A Natalie bude v baletní sukýnce nahánět koťata, a Esperanza se nad nimi bude jen mlsně oblizovat.“

 To už uslyšel její veselý smích. Bylo vidět, že si to živě představuje. Pak se na ni jen tak díval, a znovu ji několikrát políbil na krk pod ucho na citlivé místo. Jemně se zachvěla, když se jeho rty dotkly její pokožky. Sledoval, jak se její plnější prsa vzdouvala ve výstřihu. Jemně svými prsty přejel po odhalených ňadrech své krásné manželky a cítil, jak moc je připravený jí dokázat svou lásku.

„Vidíš nás tam?“

 Zašeptal jí do ucha roztouženě a znovu ji políbil pod ucho a lehce jí pomalu rozvazoval župan.

„Jo…“

 Odpověděla zastřeným hlasem. Pak jen slastně vydechla, když jeho prsty docílily jejího nejcitlivějšího místa na těle. Byl opilý tou mocí, kterou nad ní měl. Sám se zachvěl, když ucítil, jak moc ji vzrušil. Lehce ji tam dole dráždil a Ge se snažila potlačit sténání.

„Ššš… tiše…“ Odhrnul jí župan a do druhé dlaně vzal její levé prso. „Tiše…“ Zopakoval rozechvěle.

 Z jejích plných rtů vycházely slastné vzdechy, její dlaně překrývaly ty jeho, jako by ho chtěla zastavit, ale ona vlastně ani nevěděla, co dělat. Další vlna vzrušení jí zaškubala tělem a narazila do jeho vzrušené dominanty. Chris vzrušeně vydechl, ale úsměv ze rtů neztrácel. Líbilo se mu to. Ge se k němu otočila, tentokrát s otevřeným očima plnýma vášně, objala ho kolem krku, přitáhla si ho blíž a spojila svá ústa s Chrisovými…. A takhle začala jejich první manželská noc u nich doma.

PS: Tady dávám odkaz na jednu moc pěknou písničku, která by mohla dobarvit, jak se Michael cítil při těch všech situacích, kterými si prošel... http://www.youtube.com/watch?v=RBumgq5yVrA