Ještě dlouho po sladkém, něžném milování, a po tom, co Ge usnula, ležel jen tak vedle ní a vstřebával ten pocit, že bude opět tatínkem. Konečně přišel onen pocit hrdosti, radosti a nadšení. Usmíval se k ucha k uchu a přestavoval si, jak jeho ženušce pěkně poroste bříško, jak bude stát při Ge, až se to maličké mimi narodí, jak jim potom nedá spát, přebalování plenek, první zoubky…
Připadal si jako blázen, ale na tohle všechno se těšil jako nikdy před tím… I když… Doteď neměl šanci si tímhle projít. Vzpomínka na Kate s žádostí o rozvod v rukách krátce po tom, co se dozvěděl, že čeká jeho dítě, ho zamrazila v zádech. Ještě pořád si pamatoval, jak mu bylo, když ten okamžik nastal. Tehdy si připadal, že nemá právo na to, být otcem. Že není pro rodinný život dost dobrý, nebo že mu to není souzeno. To, že se jeho syn Adam narodil, se dozvěděl až z dopisu, ve kterém měl potvrdit, že je otcem novorozence, aby pak přes úřady měla Kate nároky na alimenty. Zanechalo mu to hluboké rány na srdci a doteď mu to bylo líto. Myslel si, že celý zbytek života stráví zapadlý v kanceláři, zatím co jeho syn bude vyrůstat, aniž by věděl, jak jeho táta vlastně vypadá, co dělá a jak se má…
Takové vzpomínky ho dost oslabily a úplně mu z mysli vyhnaly tu radost, která mu ještě před chvílí tvarovala rty do úsměvu. Objal Ge ještě pevněji, protože se bál, že by se mohlo cokoliv stát a on by znovu o všechno přišel. Kdyby se tak stalo, už by nikdy nedovolil, aby se to opakovalo. Dožil by sám, zraněný. Radši tohle, než aby se znovu s nějakou ženou oženil a den co den by se obával stejného soudu.
Ge se víc přitulila k jeho hrudi a bez jakéhokoliv menšího probuzení, spala dál hlubokým spánkem. Chris se na ni díval a dokola si opakoval, že se bude snažit, jak jen bude moct, aby tuhle rodinu udržel pohromadě.
-----------------------------------------------------------------------------
Přijel z práce po čtvrté odpoledne jako vždycky. Zaparkoval své auto do garáže, spokojeně vysedl, zamkl, zavřel garáž a šel do domu. Park Place jen kvetla nádherou a byl slyšet jemný šum listí a v dáli páv. Klika cvakla a Chris vstoupil do domu.
Naladěný na velké vítání dětí šel nahoru do obývacího pokoje, kde většinou seděla Ge a listovala si nějakým módním magazínem, zatím co všude po pokoji byly poházené hračky a děti je střídaly jako ponožky. Jenže když vstoupil dovnitř, nikde ani jediná barevná kostička ze skládačky. Nikdo tam nebyl. Zkusil tedy knihovnu, kde bylo Georgiino útočiště klidu a její oblíbené sofa pro lenošení. Jenže taky tam nikdo nebyl… Nahlédl do ložnice. Nikdo… Podíval se do obou dětských pokojů a taky tam nikdo nebyl. Čeho si ale všiml, byly prázdné šuplíky a skříňky na oblečení. Se zamračeným obličejem se vrátil do ložnice, přes kterou prošel do šatny. Otevřel skříň… a její věci byly pryč. Začínal se bát a měl taky proč.
Když se beznadějně vrátil dolů do hlavní haly, našel na stolku s dopisy vzkaz.
Odpusť mi, už jsem nemohla dál. Ge
Vědomí toho, že ho opustila i s dětmi na něj mělo drtivý dopad. Nevěděl, proč odešla. Nevěděl, co udělal špatně. Nevěděl, co se stalo.
-----------------------------------------------------------------------------
Vzbudil se cuknutím. Když se probral, uvědomil si, že má slzy na krajíčku. Díky tomu cuknutí se probral z jeho největší noční můry, které se tolik bál. Teď už ležel na své polovině postele a Ge byla od něj otočená zády, schoulená do klubíčka a zakutaná do peřiny. Stále mu po tom šoku bilo srdce jako o závod. Snažil se ještě nějakou chvíli po tom myslet na toho malého prcka, který si hoví u Ge, ale to ho nijak neodreagovalo od vzpomínání na ten sen.
Pokusil se tedy uvolnit ve sprše. Jen tak tam stál lokty opřený o kachličkovou stěnu a prsty si masíroval hlavu. Sem tam zhluboka vydechl, aby se uvolnil, ale šlo to těžko. Jenom vzpomínka na to, že Kate nechtěla Adama pustit na svatbu, mu přidala na obavách. Čím to bylo, že mu osud vzal to, po čem tolik toužil? Možná, že teď konečně dostal šanci si rodinný život plně vychutnat, ale hluboké rány nikdy nezmizí. Stále měl obavy, že se mu to stane znovu. Sám sobě si kvůli tomu připadal směšně, jenže taková byla pravda. A bál se taky toho, že čím větší bude strach z takové ztráty, tím víc se bude chovat tak, aby se to nestalo a tím by se jeho přístup k takovému životu mohl dočista změnit.
Když si pak tiše vrátil do ložnice, všiml si na budíku, že bylo sotva po jedné ráno. Opatrně si dosedal na postel, když se Ge pohnula. Zastavil se ve snaze ji neprobudit. Ge se jen přetočila na druhý bok tváří k němu, a pravou ruku si dala v obranném gestu před břicho. Je dokonalá… Rozplýval se v duchu Chris, když viděl, že i ve spánku má Ge tendenci chránit ten nevinný život, který v sobě nosí… Když ji tak viděl, jeho obavy pomalu odezněly, on si opatrně lehnul k ní a schoval ji do svého objetí, políbil ji do vlasů a zavřel oči v naději, že tentokrát se mu žádný sen zdát radši nebude.
PS: Tak už jsem zpět Aspoň vidíte, jak dlouho u mě trvá krize, když nic nemůžu vymyslet. Opakuju se, ale radši nic, než aby to nestálo za to.... teda aspoň podle mě A jaký je váš názor na tento díl? Pište, pište, lásky moje