Přitulená ke svému muži kráčela po promenádě. Foukal lehký větřík, který rozevlál její kaštanové vlasy a rudě červené šaty s černou krajkou zvýrazňující její dekolt, a nohy jí dělaly delší rajcovní černé lodičky s červenou podrážkou. On měl na sobě elegantní vycházkové černé kožené boty, černé kalhoty a černé tričko s límečkem. Dokonale se doplňovali.
„Tak jaké je to překvapení?“
Zeptala se Ge, když dojedla zbytek kornoutu z výborné zmrzliny. Chris se na ni usmál a pohladil ji po zadku, což jí vyvolalo menší zachvění. On prostě věděl, jak zmírnit její zvědavost.
„Zítra ho uvidíš.“ Odpověděl klidně.
Ge: „Ach jo…“ Povzdechla si.
Chris: „Už je ti líp?“ Zeptal se plně si vědom jejího nočního trápení.
Ge: „Jo… Tohle se někdy stane.“ Dodala smířeně.
„A… kdybych tě dnes ještě trošku rozptýlil? Nevadilo by ti to?“ Nahodil Chris tajemně.
Ge na něj nevinně koukla. „Jak?“
---------------------------------------------------------------------
Dával si záležet na každičkém milimetru její pokožky. Laskal ji svými rty a jazykem, zatím co měl její nohy omotané kolem krku a vysoké tenké podpatky jejích černých lodiček ho tlačily mezi lopatky. Ge před ním ležela na posteli jen v černé krajkové podprsence, která už tak byla malá z toho, jak zhluboka a rychle dýchala. Dráždil ji tam a zároveň se díval na její zvedající se hruď, obličej ovládající pocity slasti a zavřené oči, které na něj sem tam koukly. Jakoby to bylo pro ni až moc zvrhlé, jako by to nemohla vidět, ale pokaždé když uviděla jeho ústa, co s tím dovede, tím víc ji to vzrušovalo. Tiše zasténala. Chris natáhl obě ruce a stáhl jí podprsenku a začal si pohrávat s jejími ňadry. To ji rozvášnilo ještě víc a prudce se prohnula v zádech. A Chris jí konečně pomohl do ráje, při čemž několikrát uslyšel Georgiinin hlas sténající jeho jméno…
------------------------------------------------------------------
Vzbudila se krásně utahaná. Vítalo ji zářivé světlo maltského slunce a vánek nesoucí mořskou vlhkost a slanost. Jsem v ráji. Usmála se pro sebe. Něco ji zalechtalo na holém rameni. Ohlédla se za sebe a spatřila Chrise, jak za ní leží na boku podepřený na loktu a druhou rukou jí lehce přejíždí po pokožce od ramena pomalinku až na krk. Tam kde se jeho ukazováček zastavil, tam ji políbil. Něžně, omamně pod ucho, což Ge vyvolalo jemný úsměv na rtech.
„Dobré ráno.“ Zašeptal s úsměvem.
Ge: „Ahoj.“
Vrátila mu úsměv, otočila se k němu celým tělem, jenom zašustila peřina se saténovým povlečením, a políbila ho smyslně na rty.
Chris: „Vypadáš spokojně.“ Pohladila ji po vlasech.
Ge: „A to taky jsem.“ Pronesla něžně.
Chris: „Opravdu?“ Pousmál se zamilovaně. „A proč pak?“ Zkoušel ji.
Ge: „Myslím, že bys to mohl vědět.“ Jemně se usmála, když jí zrůžověla líčka.
„Ach tak…“ Odtušil s hříšným úsměvem. „Tak v tom případě jsem taky spokojen.“
Dal jí hubičku na čelo, vylezl z postele a pomalu odcházel směrem do koupelny. Ge se znovu zachumlala do peřiny a tiše se zasmála tomu, že jí právě nabídl pohled na jeho nahé tělo… a ten zadek! Neodolala, a taky, jak ji Bůh stvořil, vylezla z postele a šla za ním.
Šum vody ve sprše se rozléhal velkou koupelnou. Chris se zrovna umýval sprchovým gelem, když horká pára na chvilku unikla a pak zase zaplnila prostor sprchy. Usmál se a jeho tušení se naplnilo. Objala ho kolem pasu a přitulila se k němu. Pohladil ji po dlaních a pak se k ní otočil. Byla pro něj jako ten nejsladší dezert. Pořád ho chtěl jíst a nikdy ho neměl dost. Byla pro něj jako magnet, který ho silně přitahoval, byla pro něj celý svět a na nic jiného nemyslel.
Ponořil se do jejích úst a začal ji něžně líbat. Ge ho objala kolem krku a jeho náklonnost mu vracela se stejnou intenzitou. Nadzvedl ji a ona si omotala nohy kolem jeho pasu a pak na zádech ucítila chladné kachličky… a v sobě jeho celého…
----------------------------------------------------------------------------
„To asi bude slavné překvapení, když je tu taková fronta.“
Uznala Ge, když se ohlédla za sebe, kde na schodech stáli další a další návštěvníci. Když se podívala zpátky před sebe, už ji Chris bral za ruku a vedl dovnitř. Prošli velkými dřevěnými dveřmi a minuli ceduli nesoucí název St. John’s Cathedral. Už jen samotný vstup ji uchvátil, ale to ještě netušila, co ji čeká.
Katedrála byla úchvatná, obrovská a dech beroucí. Obrazy a malby byly umístěny nejen na stěnách, ale taky byly zabudovány na podlaze. Hlavní loď oddělovaly nádherné mohutné archivoltové průchody s reliéfy a nad nimi bylo nebe. Nádherné malby s anděly, apoštoly, Pannou Marií, Ježíšem… nekonečná krása, jenž by se dala obdivovat do konce života.
„Chrisi, to je nádhera…“ Zašeptala Ge ohromeně.
„To není všechno.“ Zašeptal s úsměvem Chris.
Ge: „Jistě že ne! Chci si to všechno projít.“ Oznámila nadšeně.
---------------------------------------------------------------------
Pomalým krokem se procházela z jedné lodi do druhé a do detailu sledovala každičkou výzdobu, sloup, reliéf, malby a obrazy, jaké se jen kolem ní nacházely. Tohle byl pro ni skutečný ráj. Něco, co se učila kdysi dávno a teď se jí to konečně hodilo. Kdyby mohla, dotkla by se všeho, jen aby na vlastní kůži pocítila umění, které oplývalo celou katedrálou. Za to Chris to sledoval s menším zájmem. Když si prohlédl, co ho zaujalo, po očku pak sledoval Ge, jak svýma kaštanově hnědýma očima rentgenuje každičký tah barvy, který byl kdysi na plátně učiněn. Víc než skvosty katedrály, ho uchvacovala jeho žena. Byl si jistý, že by byla odhodlaná tu strávit i několik týdnů, aby si do sytosti vychutnala každičký předmět v tomhle majetku Římskokatolické církve.
Pokaždé si přešlápla z nohy na nohu, založila si ruce a dívala se. Dokázala stát u jednoho obrazu i několik minut. Jistě by to mohla nějak okomentovat, ale nechtěla narušit svoji okouzlenost. Jen tiše sledovat tu nádheru. Avšak ani v téhle chvíli nemůže být vše dokonalé. Inu, v katedrále prozatím strávili asi víc jak půl hodiny, a její levý trapézový sval se začínal hlásit ke slovu. Otráveně si ho promnula pravou dlaní a dál sledovala obraz před sebou. Tohle byla samozřejmě pro Chrise šance.
„Bolí tě záda?“ Zeptal se starostlivě.
„Jako vždycky.“ Pronesla nezaujatě Ge a dál zkoumala něco dalšího.
Chris: „Pojď.“ Vzal ji za ruku a odváděl ji pryč.
Ge: „Ale já ještě nechci jít.“
Zatahala ho za ruku v rámci protestu. Jenže on na to nijak nereagoval. Zahnuli za roh, prošli další chodbou, prošli dvoukřídlými dveřmi a pak vstoupili do další lodě…
A v tu chvíli Ge poznala to překvapení. Jeden… dva… tři.. čtyři! Pane bože! Zavýskala Ge v duchu. Všude kolem se nacházely obrazy a kresby jen od jednoho jediného autora. Chris ji teď s úsměvem sledoval, jak nehnuta stojí po jeho boku a němě těká od obrazu k obrazu. Její rty pomalu rozdělil úsměv a v očích jí zajiskřily jiskřičky radosti.
„Caravaggio!“ Vyslovila Ge jméno svého oblíbence.
Jako nic pustila Chrisovu ruku a pelášila k největšímu plátnu. Dobře, Caravaggio, odteď jsi můj rival! Řekli si Chris, když uviděl svou ženu, jak kvůli nějakému obrazu ztratila hlavu.
„Podívej se na to nasvícení. Dokonalost sama!“
Mluvila tiše Ge, jen co za ní přišel. A i když nechtěl, musel uznat, že ten malíř byl génius. A taky byl rád, že už byl dávno po smrti, protože kdyby žil, nejspíš by se za ním Ge neustále hnala. Taková myšlenka ho rozesmála, protože by to byla pravda. Vzal ji za ruku a přitiskl si ji k sobě.
„Koupil bych ho pro tebe.“ Zašeptal jí do ucha. „Jenom abych ti dokázal, co všechno jsem ochotný udělat z lásky k tobě.“
Ge: „Vždyť by to byla škoda…“ Pronesla trochu smutně. „Proč mít jen pro sebe takové dílo, když si samo žádá o pozornost tak velkých zástupů lidí?“
Koukla na Chrise, natáhla se k němu a políbila ho na rty. Chris se na ni něžně usmál a pohladil ji po tváři a sledoval její oči, jak naprosto ožily, když se znovu podívala na Stětí Svatého Johna Baptisty.
---------------------------------------------------------------
Po další hodině strávené u děl Merisiho Michelangela Caravaggia, a pak dalších víc jak dvou hodinách procházením se po krásném hlavním městě Valletta, se vrátili zpět na hotel. Ale ani tam nezůstali dlouho…
„Páni!“ Nadchla se Ge. „To vypadá krásně… Mmmmm a jak krásně voní.“
Seděli na zahrádce jednoho z barů na promenádě, odkud sledovali blížící se západ slunce. Číšník jim zrovna donesl Creme Brulee. Jelikož to byl bar patřící k hotelu, tak si mohli objednat i večeři, ale oba dali přednost sladkému dezertu. Ten se skládal z vaječných žloutků s cukrem smíchanými se smetanou povařenou s vanilkovým luskem, pak se to celé zapeklo a jako závěr se pak speciálním hořákem rozpálil cukr, jenž byl nanesen na vrchol upečeného krému. Takže samotný počátek chuťové extáze byla karamelová krusta.
„Dobrou chuť.“ Pokynul jí s úsměvem Chris.
I ona jemu oplatila sladký úsměv a oba se dali do jídla. Mimo jiné opět spolu ladili, aniž by to plánovali. Georgiana na sobě měla bílé vypasované šaty ve stylu padesátých let a bílé balerínky, zatím o Christopher měl na sobě béžové kalhoty, bílé triko, které dokonale opisovalo jeho svaly, a pak jednoduché vycházkové tenisky.
„Jak se ti líbil dnešní výlet do Valletty?“ Zeptal se po prvním soustu dezertu.
Ge: „Hrozně moc. S tím Caravaggiem jsi mě úplně dostal.“ Pronesla uchváceně.
Chris: „Doufám, že jsi jim tam vykoupila všechny pohledy?“ Usmál se.
Ge: „Vzala jsem všechny, neboj.“ Pousmála se. „Děkuju za překvapení… bylo to dokonalé.“
Chris jí věnoval zamilovaný pohled, kterým jí říkal, že děkovat nemusí. Pro něj to byla maličkost, a odměnou mu byla její nesmrtelná nadšenost pro umělce, jako je Caravaggio.
„Musím ti něco říct…“ Začala Ge trošku jiným, ne moc nadšeným hlasem.
Chris zrovna chytil tu pravou vášeň pro Creme Brulee a tak jí jen naslouchal, zatím co sledoval lahodný krém, který si procoval na lžičku.
„Čekám dítě.“ Řekla jemným avšak neohroženým hlasem.
To ho donutilo polknout a zcela zapomenout na to, co to vlastně spolkl. Podíval se na ni zaraženě a napřímil se od dezertu. Teď už měl ve tváři lehké zamračení, čímž jí dávala najevo, aby to vysvětlila, což taky udělala.
„Ten doktor, co u nás byl, po mě chtěl vzorek moči. Když jsem mu ho dala, ponořil do té skleničky nějakou tyčinku. Nevěděla jsem, co to je, dokud to nezačalo měnit barvu. A v tu chvíli mi to došlo. Takový test mi kdysi dělala i Margaret Reyová, a teď už jsem přesně věděla, co se děje…“ Odmlčela se Ge. „Když ta tyčinka začne měnit barvu, znamená to, že je žena v jiném stavu. Stačí i jen náznak… A ta moje je sytě modrá.“
Jeho pohled spadl z Georgiiných očí dolů na stůl, pak na desert, až nakonec nasucho polkl. Ticho mezi nimi nabíralo na síle a Ge se začínal stahovat žaludek nervozitou.
„Budete mít ještě nějaké přání?“
Zeptal se ulízaný hotelový číšník, který se náhle zjevil u jejich stolu.
„Zaplatíme!“ Vyhrkl Chris, aniž by mu věnoval pohled.
Číšník slušně přikývl, ignorující jeho naštvaný hlas, a pak si jen opsal číslo karty, kterou mu Ge podala.
„Je to na účet Vašeho apartmá, pane.“ Oznámil a odešel.
Ge dál napjatě sledovala svého manžela, jako ho pomalu chytá záchvat paniky… Tedy aspoň tomu tak naznačovaly jeho, teď, ledové oči. Náhle se prudce zvedl a odcházel pryč. Tak tohle je zlé! Pomyslela si Ge, když si všimla, že i ten báječný Creme Brulee nechal kvůli tomu nedojedený.
Zvedla se od stolu, popadla kartu, kterou si schovala do malé kabelky, a pospíchala za ním. Šel po promenádě, rázoval si to mezi lidmi a všichni mu museli uhnout z cesty, až pak nakonec zatočil ke schodům dolů k pláži. Když ty schody scházela Ge, Chris tam jen tak stál u vody a těkal očima všude kolem, jako by se snažil najít nějakou záminku ke klidu a vyrovnanosti.
„Zlobíš se?“
Zeptala se opatrně Ge, která stála jen krok od něj. Otočil se k ní, a i přes tu úchvatnou zlato červenou barvu, kterou čaroval západ slunce, měl ve tváři naprosto politování hodný výraz. Ach ne! Takhle to nemělo být… litovala v duchu Ge. Čekala ho překvapeného, v šoku, třeba i naštvaného… ale on vypadal, jako by se toho bál.
„Upřímně, nevím, co ti mám k tomu říct.“ Odpověděl zklamaně.
Ge k němu přistoupila a vzala ho za ruce. „Je možné, že se to stalo, když jsme byli spolu už tehdy v Remenhamu. Ale to jsem ještě ani neovulovala… Nevím, úplně jsem na to zapomněla, když se to pak všechno událo strašně rychle. Přijel jsi, požádal jsi mě o ruku, pak jsem zase jela já za tebou a pak ta svatba… Mrzí mě to.“
Chris: „Ge, když jsem se tě ptal, kdy začneme budovat naši rodinu, byl jsem ochotný pro tebe udělat všechno. Pochopil jsem, že ten rok nebo dva budeš potřebovat k tomu, aby sis zvykla na nový život, děti, aby si zvykly na mě a já zase na vás. Chápal jsem to a teď… jsi mi to předhodila jako křesťana lvům.“
Ge: „Zvykneme si…“ Promluvila slabým hláskem. „Máme osm nebo sedm měsíců, času je dost.“
Chris: „Chtěl jsem se na takovou chvíli připravit, ne se kvůli tomu takhle splašit.“ Řekl trochu vyčítavě.
Ge: „A ty si myslíš, že já jsem se na to připravila? Ne, Chrisi, pro mě to byl šok stejně jako pro tebe.“ Zamračila se. „A co víc? Až se to dozví ostatní, budou si myslet, že jsme se museli vzít, a ne pro to, že jsme chtěli. Přesně vím, co si budou povídat. „Svatba za týden protože Chris zbouchl Ge.“ A tohle je přesně to, co jsem nechtěla!“ Dořekla s návalem slz v očích.
Tak tohle dokázalo dostat i takového mocného muže, jako je Christopher Fox. Denně se v práci potýká s takovými věcmi, které hýbou světem obchodu, zato ne víc jak pár centimetrů malý človíček ho posadil na zadek. Pustil Georgiiné ruce, obrátil se k vodě a posadil se do písku. Byl rád, že byl aspoň ten západ slunce a mohl poslouchat uklidňující šum moře. I ona se posadila a vyndala si z vlasů pár pinetek, aby si rozpustila vlasy a pořádně si je prohrábla. Ji zase neskutečně uvolňovalo, když ji někdo hladil po zádech, masíroval, nebo jí někdo česal vlasy.
„Jsi zklamaný, protože jsi to nemohl očekávat?“ Zeptala se smutně.
Chris se na ni podíval už s uvolněnějším výrazem ve tváři a objal ji kolem ramen.
„O to tu teď nejde…“ Odmlčel se. „Spíš jde o to, že jsem ti chtěl opravdu dát čas, dát ti šanci zvyknout si na jiný život, než jaký jsi měla.“
Ge: „Zvládneme to. Když jsi se mnou, nemusím se ničeho bát.“ Opřela si hlavu o jeho rameno.
Chris: „Budu se snažit… Ještě nikdy jsem neprošel změnami, které ženu v těhotenství doprovází, protože Kate odešla i s Adamem… Ale já se budu snažit.“ Políbil ji do vlasů. „Pokud to bude možné, budu v práci plnit jen ty nejpodstatnější úkoly a to bude všechno. Pomůžu ti s Natalie a Alexem… Třeba jim můžeme plánovat pokojíčky, vybudovat z Park Place pravý domov…“
A tak při představě jejich Park Place, co by rozkvétajícího se domova plném dětí a radosti sledovali krásný západ slunce…
Ještě v tu noc došlo na intimnosti a Ge hned poznala, že to na Chrise mělo velký vliv. Dovedl ji opět ke krásnému vrcholu, ale za to tím nejneněžnějším způsobem, jaký ještě nezažila. Pomilovali se tak krásně, něžně, pomalu a procítěně, že prvotní šok z oznámení těhotenství, byl brzy zažehnán…
PS: Omlouvám se za případné pravopisné chyby, chybějící písmenka, překlepy atd.
PPS: Fotografie západu slunce je má vlastní, pořízená minulý rok ve městě Sliema na Maltě
PPPS: Chtěla bych, prosím, moc a moooooc komentářů