56.díl - Just a dream ...

Napsal Starlight (») 3. 9. 2013 v kategorii The Final Years, přečteno: 732×
ge_204.jpg

 Seděla zachumlaná do svého županu na venkovní palubě u vířivky na jedné ze sedaček tvořící písmeno U. Dívala se na hladinu moře, jak nebezpečně tmavá byla, když slunce ještě ani nevyšlo. Ale i přes uvolňující zvuk vody narážející do boků jachty, se nedokázala myšlenkami odtrhnout od toho snu.

„Jeho ne! Prosím!“

 Útrpně zavřela oči a hlavu si opřela o pokrčená kolena. Bylo jí z toho zle. Představa, že každého zničí ji děsila, a zvlášť ty, kteří by pro ni udělali cokoliv.

 Z ničeho nic na zádech ucítila, jak na ni doléhá teplá látka. Ohlédla se přes rameno a uviděla Chrise, jak za ní stojí a tře jí ramena, aby ji zahřál. Zabalil ji do deky, sklonil se k ní a políbil ji na tvář.

„Co tady děláš?“ Zašeptal jí do ucha.

„Nemohla jsem spát.“ Odpověděla utahaně.

 Chris si sedl naproti ní a zadíval se jí do očí. Vypadala trochu zmateně, ale hlavně se chvěla zimou. Děvče, ty jsi ale nevyspaná. Pomyslel si Chris.

„To se divím. Naposledy když jsem se s tebou miloval, tak jsi pak spala pěkně jako mimino.“

 Pousmál se při vzpomínce, jak se díval na svou spící ženušku, jenže Ge se bez jakékoliv reakce podívala na moře, bez sebemenší emoce.

„Měla jsem noční můru.“ Řekla Ge tiše.

Chris: „O čem byla?“

Ge: „Že všechny zničím.“ Pronesla smutně.

„Jak?“ Zeptal se nechápavě Chris.

„Prostě...“ Začala a pak nevěděla. „...že všechny utrápím, každého kdo mě dobře zná úplně psychicky zničím. Že kvůli mně budou trpět.“

 Dořekla slabým hlasem, jako by měla za chvíli brečet. Viděl na ní, že ji to dostalo a to hodně, bylo mu jí líto. Vstal ze sedačky a sklonil se k ní.

„Byl to jen sen.“

 Zašeptal klidně, aby ji trochu odvlekl od myšlenek na noční můry. Políbil ji na líčko a pak si ji celou i s dekou zvedl do náruče.

-------------------------------------------------------------------

 Položil ji na postel, sám si pak lehl vedle ní a přetáhl přes oba saténovou přikrývku. Nijak neprotestovala, když si ji k sobě přitáhl tak blízko, že ji svým tělem za chvíli úplně zahřál. Dívali se jeden druhému do očí a byl to opět Chris, kdo to přerušil a začal ji líbat po celé tváři.

 Po té, co ji dlouho a vytrvale hladil po zádech, konečně usnula. Dýchala klidně a ve tváři měla uvolněný a spokojený výraz. Chris se na ni díval celou tu dobu, ani se mu nechtělo spát, když si teď mohl užívat, jak se k němu lísala ve spánku.

 Když od ní uslyšel, jaký že se jí to zdál sen, nemohl uvěřit tomu, že i ve snech trpí strachem a depresí a tlakem. Přemýšlel o tom zatím, co ji držel u sebe a zahříval ji, zatím co Ge spala klidným spánkem... snad. Zpětně vzpomínal na ty hrůzy, co musela ještě s Alexem pod srdcem zažít. Co všechno vytrpěla v zajetí Chandlera. Díval se na ni a rychle zahnal vzpomínky na ty nejhorší situace, kterými si prošla. Tak jak ji u sebe teď držel, tak ji chtěl chránit a starat se o ni. Nedovolit nikomu, aby ji znovu ublížili. Jen ji hýčkat a milovat všemi způsoby, jak jen to dovede. Opatrně se k ní nahnul a políbil ji něžně na spánek.

-----------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------

Neverland téhož dne...

 Malá Natalie seděla u stolu v dětské židli, v ruce držela lžičku od jablečné kašičky, kterou dostala ke svačince, jenže chuť na sladké ji přešla velmi rychle. Otočená tělem k oknu se dívala ven a sledovala svého tatínka, jak dává pusu Lise.

 A skutečně to tak bylo. Dívala se na něj, jak líbal cizí ženu a usmíval se na ni stejně, jako kdysi na Ge. Bylo jí to líto. Proč není takový k mamince? Přemýšlela Natalie a pořád se na ně dívala. Odložila lžičku, seskočila ze židle a utíkala z kuchyně až na chodbu a jen tak tak nezakopla na schodech. Doběhla do svého a Alexova pokoje, zatlačila do dveří, které až sebou práskly, když se zavřely. Bylo jí smutno. Přišla ke kufříku a začala z něj vytahovat všechno oblečení, dokud nenašla modré šaty od maminky, a ty, co měla na sobě od tatínka, si hned ze sebe sundala. Chtěla hned jet za maminkou. Oblékla si modré šaty, pak si zalezla do postele, kde se schovala pod peřinu. Plakala. Tohle nebyl tatínek, kterého si pamatovala. ...

„Mami...“ Šeptala svým dětským hláskem mezi vzlyky...

Natalie_6

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a jedenáct