Seděli v jedné z mnoha zahrádek restaurací v Bonifaciu, užívali si klidné přátelské atmosféry, poslechu živé hudby a romanticky naladěné atmosféry. Zpěvačka seděla uprostřed náměstí s kytarou v ruce a vedle sebe měla partnera hrajícího na klávesy, které byly napojené na jeden reproduktor, stejně jako kytara a mikrofon. Jejich písně se odrážely od budov a rozléhaly po celém náměstí. Jedním slovem nádhera.
„Vážně si nedáš?“
Zeptal se Chris asi už po třetí, když se ji snažil přemluvit na Pina Coladu. Ge se jen usmála a zavrtěla hlavou.
„Je v tom rum.“ Řekla nijak zaujatě jeho nabídkou a dál poslouchala hudbu.
Chris: „Jak to víš?“ Zeptal se taktéž s pohledem na zpěvačku.
Ge: „Četla jsem si to v nápojovém lístku.“
Chris: „Není tam ani cítit. A nebudeš si všude, kam se hneme vynucovat Virgin Coladu.“
Ge se k němu obrátila, naklonila se k němu mírně přes stůl a zeptala se velmi svůdným hlasem.
„Pane Foxi, doufám, že mě nesnažíte opít?“
Chris: „To bych si nedovolil.“ Koukl na ni. „Co bych pak s tebou dělal v posteli, kdybys mě nevnímala?“ Pousmál se.
Ge od něj odvrátila tvář a dál se rozhodla věnovat pozornost jenom poslechu. Sice jí nebylo až tak ukradené, kolik lidí kolem jim rozumělo, protože restaurace i se zahrádkou byla plná, ale s tímto ji provokoval celý den. Pak nic nevydržíš, když ani tyto schody nevyšlapeš. Plav, abys měla výdrž! Samé narážky na sex. Ani by se nedivila, kdyby se vrátili na loď a nic nebylo.
Po tom co zaplatili, šli po hlavní třídě dolů do přístavu. Jenže než by to mohl čekat, Ge šla svým rychlým tempem, kterým by jako by říkala, Naštvals mě, nechci tě vidět! Jemu stačilo udělat pár kroků na to, aby ji dohnal, přece jen měl delší nohy než ona. Vzal ji za ruku a přitáhl si ji k boku. Koukla na něj a hned se zklidnila, už neměla, kam spěchat.
„Nebavíš se se mnou?“
Zeptal se a políbil ji do vlasů.
„Ale ano.“ Objala ho kolem boků. „Jen mě štve, že máš na mě pořád nějaké narážky.“
Chris se usmál. „Jen tě zkouším.“ A pak dodal. „Ale je dobré, že tě něco popichuje, aspoň jdeš dál a překonáváš se.“
Ge: „Prosím, že už na to schody nepůjdeme?“ Prosila nešťastně.
Chris: „Ne, už ne. Dneska zvedáme kotvu a jedeme jinam. Někam, kde se dá koupat.“
„Takže zítra válení na pláži od rána do večera?“ Nadchla se.
„Když budeš hodná...“ Prohodil jako by nic.
Ge ho pohladila po zadku a hravě ho plácla, tak jako on ji ráno.
---------------------------------------------------------------------------
Když se po sprše převlékl do pyžama, netušil, že jeho láska nebude k vidění v ložnici. Obul plátěné mokasíny v námořnické modré a šel hledat. Nenašel ji jak v jídelně, tak ve společenské místnosti... nebo kajuty, nebo jak tomu říct. Vyšel ven na palubu a zahlédl ji na vyšším patře venkovní paluby, jak se prochází u zábradlí kolem vířivky. Měla na sobě noční košili bílou dlouhou až ke kotníkům a přes to měla oblečený bílý župan ve viktoriánském stylu. Volánky jí vlály stejně jako její rozpuštěné vlasy. Byla pro něj v takové chvíli jako princezna ve věži, která čeká na jejího prince.
Opatrně se doplížil ke schodům, aby si ho Ge nevšimla a vystoupal nahoru. Stála úplně vzadu a dívala se na vzdalující se přístav Bonifacia. Kdyby zrovna nepluli a nevál vítr, klidně by obstaral vířivku i se sladkostmi, ale nechtěl, aby mu onemocněla, nebo nastydla.
Objal ji zezadu kolem pasu. Jemně se zachvěla, když ani nevěděla, že se za ní plížil. Natočila k němu svou tvář a dostala mlaskavou pusu na rty. Vypadal spokojeně, a ta jeho zář v očí byla až moc nakažlivá. Otočila se v jeho objetí a své ruce mu ovinula kolem krku. Chtěla, aby se tvářil jinak, aby se na ni díval jinak. Na jednu stranu byla ráda, že jí věnoval pohled, co by své nejmilovanější ženě, ale chtěla taky i něco dravějšího... Stoupla si ve svých balerínkách na špičky a převzala veškerou moc nad jeho rty. Líbala ho divoce, dravě a nevyzpytatelně. Překvapilo ho to, a to jak moc se mu to zalíbilo, pocítila přes jeho trenky na svém podbřišku. A jako vždycky jeho reakce vyvolala její reakci, a to červenání. Byla by si to užívala déle, ale jen co prsty zajela do jeho vlasů, na moment zavelela její maminkovská stránka.
„Máš... mokré vlasy.“ Protlačila slova mezi polibky.
„No a?“ Hlesl a dál jí oždiboval spodní ret.
„Budeš nemocný.“ Vytkla mu.
S povzdechem se od ní nerad odtáhl a podíval se na ni výrazem, že jeho vlasy mokré po sprše, jsou to poslední, o co by se teď zajímal. Ale jen co uslyšel ten její vytýkavý tón, uvědomil si, že je přece jen matka dvou malých dětí, které potřebují poznat co nejvíc každou chvilku. Představa, že jednou bude i matkou jeho budoucích dětí, ho vzrušila ještě víc.
„Tak to bych se měl schovat do tepla, co?“ Pronesl svůdně.
Popadl ji do náruče a odnesl si ji až do jejich kajuty... nebo ložnice, jak by se tomu dalo taky říct. Hodil ji na postel, avšak s citem, ne jako školák s batohem jen co přijde domů, klekl si nad ni, mlsně si olízl rty a po odkrytí jejího županu, jí začal vyhrnovat noční košili, při čemž si Ge vysvlékla ruce z rukávů županu a pomohla Chrisovi zbavit se její noční košile. Jen co si ji přetáhla přes hlavu, Chris ji začal líbat od pravého ramena, mezi ňadry až k pupíku. Pak se vrhl na její rty, ona svýma rukama na jeho trenky a skončili, dokud nebyl úplně nahý, jako ona.
„Chrisi?“ Oslovila ho poněkud plaše.
„Co pak?“
Zeptal se zrovna, když jí chtěl roztáhnout nohy. Kousala se do rtu a dívala se na své nahé tělo pod jeho vysportovaným, nějak se styděla podívat se mu do očí, když viděla, jak moc ji tam dole zrovna chtěl.
„Nemohli bychom se přikrýt?“ Kuňkla stydlivě jako malá Natalie.
Chris: „Proč?“ Pousmál se a políbil ji na čelo. „Vždyť už jsem tě nahou viděl, a ne jen jednou.“
Když to dořekl, provokativně se otřel svým mužstvím o její ženství. Zachvěla při tom kontaktu, ale zároveň stydlivě odvrátila tvář. Sice vůbec nepochopil její výkyv nálady, ale nechtěl se s ní milovat a ani jednou se jí nepodívat do očí, natož aby měla celou tu dobu odvrácenou tvář, nebo zavřené oči.
Nakonec tady vstal z postele, zatáhl za saténovou přikrývku, čímž ji odkulil na druhou polovinu postele a pak ji tím saténem přikryl. Zalezl si zpátky do postele, při čemž Ge nadzvedla přikrývku a se stydlivým úsměvem ho uvítala u sebe. Políbil ji na rty a pak si na ni lehl a nachystal se na božský romantický sex se svojí milovanou manželkou.
„A teď to vezmeme pěkně pomalu.“
Zašeptal Ge do ucha a splynul s jejím tělem, což doprovodil slastný vzdech od obou.
„Takhle je to hezčí... Intimnější.“ Zašeptala Ge s růžovými líčky.
Chris: „Já s tebou sdílím svoji intimitu. Ale máš pravdu, tohle je hezké.“
Znovu ji políbil na rty a za letmých polibků se s ní krásně miloval, dokud oba nenašli svůj společný vrchol.
--------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------
O týden později...
Stála na pláni, kterou dělila cesta na dvě poloviny. Ta jedna polovina, byla země zdevastovaná, znala ji nazpaměť i po slepu. Každičké její stéblo trávy, každého člověka, který tam kdy žil. Nechtěla se tam vrátit, ale uvnitř cítila, že tam její domov. Ale byla by tam šťastná?
Když se ohlédla za sebe viděla novou zemi. Dosud neprozkoumanou krajinu, která vládla svěžím vánkem čistého vzduchu, tráva byla dobře urostlá a zelená, stejně jako stromy i kopce v dáli. Tam ji to lákalo... Ale jak dlouho bude pro ni takhle svěží a nepoznaná?
Stála na místě, kde tyhle dvě krajiny dotýkaly. I nad sebou měla dvě odlišné oblohy. Na levé straně byla tmavá s šedými mraky jenž získávaly nádech červené. Jako by popel z té zdevastované krajiny zahalil všechno kolem, včetně oblohy. Byla to vypálená pláň, na které kmeny stromů ještě svítily žhavým dřevem, které se pomalu rozpadalo na prach a popel. Všechno hynulo pod zničujícím ohněm. Zato na pravé straně byla obloha krásně modrá a za kopci zacházelo slunce, které na jeho cestě doprovázely romantické červánky. Na té straně bylo všechno klidné a neohrožené.
Stála jednou nohou v popelu a druhou na krásné cestě, která vedle údolím mezi kopci, přesně tam, kde slunce zapadalo a lákalo ji vydat na tu cestu.
Dívala se na své tělo oblečené v černých šatech s bohatou tylovou sukní, pod kterou měla nohy obuté do černých baletních tvrdých špiček. V stejnou chvíli ucítila na svých studených dlaních dotyk tepla. Když se na ně podívala, zjistila, že každou její dlaň svírá někdo jiný. Levou držel Michael, který stál v té zdevastované krajině, kterou tak dobře znala, a kde cítila, že ji nic nemůže překvapit. Pravou dlaň držel Chris, který byl v té svěží neznámé a tolik krásné krajině.
Hlavu jí zamotávaly dvě otázky. Jak dlouho by byla ta krásná krajina pro ni svěží a neznámá? A mohla by být v té zdevastované popelem zakryté pláni ještě vůbec šťastná?
„Mě můžeš věřit.“
Podívala se na Michaela po tom, co k ní promluvil klidným hlasem, jako by měl před sebou vyplašenou laň, kterou chtěl uklidnit. Náhle z jeho strany ucítila, jak si ji k sobě něžně přitahuje, až i svou druhou nohou vstoupila do ohněm vypálené pláně. V tu chvíli, kdy celým svým tělem vstoupila do té země, už necítila teplo ve své pravé dlani. Michael se k ní naklonil a zašeptal jí do ucha.
„Nikdy jsem tě nepřestal milovat.“
Ge se podívala do jeho tmavě hnědých očí, ve kterých se odráželo žhavé uhlí, které doutnalo všude kolem nich. Pach horkého popela jí vnikal do plic a ona cítila, jako by pomalu přestávala dýchat. Musela by se naučit žít v tom, co už znala. Ale byla by šťastná?
Ohlédla se za sebe na tu krásnou pláň. Viděla Chrise, jak zlomeně ustupoval dál od té vypálené pláně se slzami v očích. Nechtěla, aby odešel, ale rozum i to, co viděla, jí jasně dávalo najevo, že nemůže žít s oběma. Vždycky si musíme vybrat.
„Pojď...“
Vybízel ji Michael. Podívala se zpět do zničené pláně. Michael tam stál o několik kroků dál s nataženou paží, kterou jí nabízel. Chtěl ji dostat do nitra té země, aby zapomněla na to, co je na druhé straně. A za ní byly obrovské plameny, jedna velká stěna z plamenů, která se blížila víc a víc. Když se pozorně dívala na ty plameny, viděla za nimi osoby, které ty zničující plameny hnali dál.... Policie... Tom Sneddon... Chandler s jeho muži.... Lisa....
Pořád na ni čekal a zdálo se, že k ní svou dlaň natahoval víc a víc. Jenže Ge se hned obrátila a začala utíkat. Utíkala na druhou stranu, hnala se jen, co jí nohy stačily. Když se jen na vteřinu ohlédla, viděla, jak Michael stál pořád na místě a svou paži pomalu svěšoval k tělu, které pomalu pohlcoval ten oheň.
Utíkala dál a dál ve snaze najít Chrise, ale on už byl dávno pryč. S každým krokem, který učinila, všechno za ní uvadalo a chátralo. Cesta vedla do lesa, kde se stáčela do ostré zatáčky. Cítila za zády horko od plamenů, které ji doháněly. Běžela do té zatáčky, až se její tempo zpomalilo a ona zastavila. Svodidla v zatáčce byla utržená a poškozená. Podívala se dolů z prudkého srázu a uviděla auto mezi kmeny stromů. Zničené, rozbité... a krev na předním skle. Když jí došlo, že to auto byl jeho Aston Martin, bylo už pozdě. Cítila bolest a žár, které ji pohlcovali s plameny ohně, který si bral bez milosti všechno, co se mu postavilo do cesty.
Než jí srdce přestalo bít, uvědomila si, že ona byla ten oheň. Ona všechno pohlcovala... Ona všechno ničila. Její pohled znovu zabloudil k autu, které přes plameny ještě trochu viděla, a sledovala, jak si oheň jde i pro Chrise, který už nebyl svou duší na tomto světě.
„Ne!“ Křičela. „Jeho ne! Prosím!!!!“
Plakala, až jí jedovaté plyny z ohně zaškrtily hrdlo a on upadla do plamenů.
---------------------------------------------------------------
Probudila se se slzou stékající po líčku a staženým hrdlem. Chtěla brečet. Pořád jí v mysli doznívaly vzpomínky na sen, který se jí zakořenil hluboko v paměti. Rozhlédla se kolem a rozpoznala šero, takže muselo být brzy ráno. Ještě ani slunce nevyšlo. Vnímala sotva patrné pohupování lodě, i to, že Chris vedle ní spal tvrdým spánkem.
Vstala z postele a vysvlékla si propocenou noční košili. Odešla nahá do koupelny, kde se zamknula a pak si zalezla do sprchového kouta. Vzala do ruky sprchovou růžici, pustila vodu a nechala po sobě stékat prameny teplé vody. Chtěla se uvolnit, zapomenout na tu noční můru, ale nešlo to. Konečně propukla v osvobozující pláč. Přitáhla si kolena k tělu a jako malé dítě tam seděla v koutě a plakala. Nemohla to nijak zastavit, pořád na to musela myslet. Co když zničím i Chrise? plakala...
Tak... trochu neobvyklá směs pocitů, ale to jsem celá já Dneska je důvod oslavovat, vzpomínat a nikoliv truchlit. A toho se držím od rána, protože Blanket na Twitteru napsal, že dneska bychom se měli usmívat, protože by táta nechtěl, abychom byli smutní a má pravdu ! Usmějeme se pro Michaela a já budu třeba vzpomínat na to, jak vyváděl s dětma v Neverlandu, protože ten jeho smích mě vždycky dostal http://www.youtube.com/watch?v=AEk6-Z1yqiw Koukněte na video a bavte se s Mikem