24.díl - I want you to be mine...

Remenham – Berkshire – Anglie

 Kolem půlnoci byla konečně doma. V noční košili, zabalená v županu, tiše uspávala malého Alexe, který byl v tuto dobu až moc čilý, zatím co jeho sestřička už dávno spala. Spala už v autě cestou z Londýna, ale on? Kdepak spánek.

 „Pinďo, ty mi nedáš ani chvilku spánku, že?“

 Usmála se na synka.

„Áaaaaiiiiii!“ Usmíval se malý Alex.

 Ge ho tedy odnesla z dětského pokoje, aby nebudil Natalie.

-------------------------------------------- 

 Posadila se s ním na schody před domem směrem do zahrady, kde seděli všichni pohromadě s Michaelem hned první ráno, když se tu objevil.

 Teď v úplné tmě, seděla na vlažných schodech a jediné co ji hřálo, bylo tělíčko jejího půl ročního synka, který se na čerstvém vzduchu uklidnil a zdá se, že i spokojeně v jejím náručí podřimoval. Přitiskla si ho víc na hruď a on ji automaticky objal ručičkama kolem krku. Zamumlal ospale a dál podřimoval.

 Pak se náhle za rohem rozsvítilo světlo před branou. Ta se během minuty otevřela a teď uslyšela i auto, jak pomalu parkovalo před domem. A pak i dveře. Pan Lough je vzhůru? Divila se Ge.  Opatrně vstala ze schodů a tiše našlapovala tak, aby maličkého Alexe nevzbudila a šla se podívat za roh.

 Stála na tom nejvyšším schodu u kamenného zábradlí. Viděla černé auto, značku v té tmě nepoznala. Pak uviděla pana Lougha, jak se v letním pánském tmavém baloňáku ospale blíží k autu, ze kterého vysedl Chris! Co tu teď chce?! Koukala na něj ospale Georgiana.

Lough: „Pane Foxi, tohle je nevhodné.“ Káral ho.

Chris: „Potřebuji mluvit s hraběnkou.“ Odpověděl pevně.

Lough: „Lady Ge není dobře a už vůbec nepřipadá v úvahu, že by teď po půlnoci někoho přijala.“

Chris: „Neodjedu odsud, dokud ji neuvidím.“

Lough: „V tom případě Vám přeji dobrou noc.“

 Dobře, Loughu! Zasmála se v duchu Ge, když uviděla, jak vévodu z Blackpoolu setřel komorník. Normálně se bez ohledu otočil a odešel dovnitř. A Chris? Opřel se o kapotu auta a naštvaně si překřížil ruce na prsou. Světla na bráně se vypnula a jediné, co teď svítilo, byla světla auta. On tam vážně zůstane?  Koukala na něj Ge.

 Asi po deseti minutách, nebo jak dlouho tam vydržel, si Chris zalezl dovnitř na zadní sedáky auta. To už malý Alex dávno tvrdě spal v Georgiiném náručí a ona... váhala, co udělat. Jisté bylo, že Alex poputuje zpět do své postýlky.

----------------------------------------------

 Po té, co za sebou zavřela hlavní dveře, šla opatrně po cestě až k autu. Nic neviděla, byla tma, takže měla štěstí, že o něco nezakopla, když už beze světla musela sejít schody v domě. Lehce začala klepat na okno zadních dveří, poté ťukala nehty, což bylo hlasitější. Po chvíli asi zaznamenala pohyb. Vzbudil se? Ge přestala s ťukáním a snažila se rozeznat, jestli je Chris vzhůru nebo ne.

 Cvak! Dveře se otevřely a jediné, z čeho mohla číst, byl jeho hlas.

„Ge?“ Zeptal se ospale.

„Jak ti vyhovuje přespávat v autě?“ Zeptala se trochu s pošklebkem.

Chris: „No... nic moc.“

Ge: „Vsadím se, že víš, kde je Michael.“

Chris: „Nevím, a je mi to jedno.“ Odpověděl už bděle. „Měl jsem s ním řeč a dal jsem mu trochu lekce slušného chování.“

Ge: „Porval ses s ním?!“ Zeptala se v šoku.

Chris: „Ne, jen dostal jednu ránu po držce, aby si to zapamatoval.“

 Ježíši, on si musí znepřátelit všechny Foxe. Pomyslela si Ge. Dřepla si u otevřených dveří a povzdechla si.

Ge: „Můžeš mi aspoň říct, proč jsi dal ránu otci mých dětí?“ Zeptala se zklamaně.

Chris: „Aby tě nechal být.“ Poposedl si na sedáku.

Ge: „To je moje věc, s kým se stýkám... Nepatřím nikomu.“ Dodala pevným hlasem.

Chris: „Proto jsem tady... Chci, abys byla moje.“ Nakoukl na ni ze dveří.

 Na to ale nic neříkala. Byla zmatená po tak náročném dni. A to už byl nový den a pořád žila z toho, co se stalo před tím. Potřebuju spánek. Pomyslela si.

„Nebo jsi už změnila názor?“

 Přerušil její rozjímání. Co teď? On se odsud nehne, Michael je Bůh ví kde, a tohle je až moc závažná otázka na popůlnoční rozhovor. Nevěděla... chtěla a zároveň si nebyla jistá.

„Nezměnila...“ Odmlčela se. „Jen, že jsem zase tam, kde jsem byla před půl rokem. Jste tu oba dva na jednom místě a já nevím, co mám dělat.“

Chris: „Jsi svobodná, máš možnost volby. Vždycky je možnost volby... Já jen vím, že už nechci nad ničím ztrácet čas. Dokud mám šanci, tak chci založit rodinu a užívat si toho všeho, k čemu jsem neměl příležitost.“

 On po tom bytostně touží... Kate ho opustila ještě když byla těhotná... odvedla mu Adama a o všechno přišel. Přemýšlela. Za to Michael tě odhodil jako použitý hard a s radostí teď bude šukat tu malou Presleyovou. Dej Chrisovi šanci! Křiklo po ní její svědomí.

 Ge se na něj otočila, i když mu do tváře neviděla a zeptala se.

„Nechceš jít už spát?“

--------------------------------------------------- 

 Tiše za ním zavřela dveře a za ruku ho vedla nahoru po schodech do jejích pokojů. Rozsvítila světlo na své straně postele a šla k bočním dveřím, které téměř bez jediného zvuku otevřela. Nahlédla na spící děti a pak se vrátila zpět do ložnice, kde za sebou opatrně dveře opět neslyšně zavřela.

Chris stál uprostřed ložnice, jako by nevěděl, co dělat.

„To chceš spát v obleku, nebo co?“

 Pousmála se lehce a šla si odložit župan.

„Mohl bych se osprchovat?“

„Jistě.“ Otevřela dveře do šatny. „Ty dveře naproti, tam je koupelna.“

 Prošel těsně kolem ní, při čemž v sobě pocítila menší napětí. Přitahoval ji, ale sama se držela zkrátka. To, že dal Michaelovi lekci a sám si jako umíněné děcko rozhodl, že bude schválně nocovat v autě, to ji nemálo štvalo. Co už mohla dělat? Kdyby ho poslala pryč, mohla by tím ztratit šanci na nový vztah.

 Zalezla si do peřin, zavřela oči a usnula.