13.díl - Already?

Jenže žádná návštěva se nekonala. Celý zbytek odpoledne trávila s dětmi a Beth ve městě, sem tam se pozdravila s lidmi, které už léta neviděla a pak.... večer marně vyhlížela Chrise. Postávala u okna na schodišti ve svém domě v Remenhamu a stále nic.

„Lady Ge?“

 Oslovila ji Beth převlečená do pyžama a zabalená v županu. Georgiana se na ni otočila s trochu unaveným výrazem v obličeji.

„Mám Vám nachystat náhradní baleríny k těm šatům?“

„Jo, budou se hodit.“ Pokývala Ge.

 Beth odešla, a Georgiana si jen povzdechla. Už bylo pozdě a před sebou měla velký den. Návštěva panství Althorp. Místo, kde se narodila Georgiana Spencerová, jejímž potomkem je princezna Diana. A Rachel, která pro charitativní týden představuje vévodkyni Spencerovou, bude paní domu. Už teď se Ge nemohla dočkat, v jakých šatech ji uvidí.

------------------------------------------------------------------------

Althorp - hrabství Northhampton - Anglie 

„Už teď?“

 Ptala se nevěřícně Rachel. Procházela se před sídlem spolu s Ge, obě v historických kostýmech. Georgiana jí zrovna líčila, jak probíhal její poslední rozhovor s Chrisem.

„Nejsi těhotná, že ne?“

Ge: „Dej pokoj, Rachel!“ Zvýšila na ni hlas, v dobrém smyslu.

Rachel: „Vždyť se nescházíte ani měsíc a už se chce kvůli tobě přestěhovat z Washingtonu.“

Ge: „Byla jsem v šoku...“ Přiznala smutně. „Mám ho ráda, možná víc, než si dokážu přiznat, ale... nevím ,jestli to na mě není brzy.“ Koukla na ni. „Chci říct, že být s ním je hodně příjemné a cítím ty motýlky v břiše.“

Rachel: „Jsi roztomilá.“ Usmála se nad svou sestrou.

Ge: „Ale... já nevím.“

 Rozhlédla se kolem po krásném panství. Byla ráda, že byla na čerstvé vzduchu, jinak by se jí tak dobře nemluvilo o jejím milostném životě.

Rachel: „Přijde na ples?“

Ge: „Myslím, že ano.“

 Byl slyšet smích a veselé hlasy. Právě dorazily dámy, které měly dělat Rachel společnost, co by vévodkyni. Nebyly to cizí ženy, Rachel je znala od vídání a měla s nimi dobré vztahy. A taková vévodkyně nikdy nechodila sama. A Ge coby Anna Boleynová? Té se taky někde potulovala partička Tudorovců.

„Tak já tě tu nechám a jdu támhle za děvčaty, dobře?“

 Oznámila náhle Rachel a dala se svižných krokem ke svým společnicím. Proč? Pomyslela si Ge. Pak ji polapily dvě silné paže, za sebou ucítila vypracované tělo a už ji zvedl do vzduchu.

„Nééé!“ Vyjekla Ge.

 Chris se zasmál, když uviděl její vyděšený panický výraz a hned ji postavil na zem.

„Podívejte, jak jim to ale sluší.“ Poznamenala jedna z dam.

Rachel: „Moje malá sestřička.“ Usmála se.

-----------------------------------------------------------------------------

„Omlouvám se, že za to, jak jsem se včera chovala.“

 Promluvila Ge, když se usadili v jednom z honosných pokojů.

„Kolikrát se budeš ještě převlékat?“ Usmál se pobaveně. „Snad ne každou hodinu, trvalo ti to dobrý dvacet šest minut, než jsi sem za mnou přišla.“ Podotkl Christopher.

 Jako vždycky, vybraná vůně, drahý oblek a bezstarostnost v očích, nebo láska? Georgiana se na něj vážně podívala a naklonila hlavu tak, aby to bral vážně, stejně jako ona.

„Ge, nezlobím se na tebe. Bylo to nečekané.“ Vzal ji za ruku. „Ale pořád to myslím vážně. Jezdil bych za tebou kdykoliv bych chtěl, pochopitelně, kdybys ty chtěla.“ Pousmál se na ni. „Věř mi, nech si to projít hlavou.“

 Georgiana se na něj mile usmála a políbil ho na tvář.

„Zůstaneš do plesu?“ Zeptala se sladce.

Chris: „Ne, ještě musím jet za Adamem.“

Ge: „Vždyť je s Beth a dětmi v Remenhamu.“ Přemlouvala ho. „Nebo máš ještě něco?“

Chris: „Vlastně mě čeká menší schůze v Londýně. Nebude to nic dlouhé, přijedu v čas.“

Ge: „Dobře... Zatím se aspoň nějak adaptuju do role Anny Boleynové.“ Pokrčila rameny.

Chris: „Nezapomeň, že dala Anglii silného panovníka. Věřím, že i tvoje děti udělají díru do světa.“ Usmál se.

Ge: „Kdo ví?“ Pousmála se a pak její úsměv zmizel.

 Michael... jeho děti... jeho jméno... co když je čeká to samé, co jemu komplikuje život co každý den? Přemýšlela Ge. Tohle jí donutilo zamyšleně sklonit hlavu. Co když to tak jednou bude?

„Co je?“ Zeptal se Chris.

Ge: „Jen jsem...“

 Její větu přerušila Rachel, když přišla do pokoje. Došlo jí, že ruší, ale přece jen... byla klidnější, když měla svou sestru na dohled, a taky venku bylo tak hezky.

„Nerada vás ruším, ale během chvilky přijede několik desítek lidí, aby nachystali všechno na ples. Nechce se jít projít ven?“