„Mamíííí!“
Utíkala Natalie po trávníku po nádvoří Christ church.
„Pojď honem!“
Volala na ni Ge. Její dcerka byla unešená, že maminka měla na sobě tak nádherné šaty. Skočila jí přímo do náruče. Objala mámu hned kolem krku a políbila ji na tvář.
„Kde pak je Alex?“ Zeptala se Ge.
Natalie: „Beth.“ Ukázala dozadu.
A opravdu. Elizabeth v tudorovských šatech zlaté a oranžové barvy nesla v náručí půl ročního chlapečka. Držel se kolem jejího krku a koukal všude po historickém nádvoří. Jakmile uviděl ženu v pávově modrých šatech, na jeho tvářičce se objevil ten nejnádhernější úsměv.
Georgiana se ohlédla za sebe, kde u kašny stál Adam. Natáhla k němu ruku a on přišel za ní. Chytl se její dlaně a spolu kráčeli k Elizabeth.
„Jaká byla cesta?“ Zeptala se Ge.
Elizabeth: „V těch šatech se opravdu nedá řídit.“ Usmála se. „Alex byl hodný, pořád si něco blafkal.“
Ge položila Natalie na zem vedle sebe a vzala si od Beth Alexe do náručí.
„Mohla bys prosím vzít Adama a Natalie na zmrzlinu? Chci být s malým na chvíli sama a potom má za chvíli přijet Chris.“
Beth: „Ale jistě.“ Pokývala hlavou.
Ge: „Máš dost peněz?“
Beth: „Snad ano.“ Vzala Adama za ruku.
Ge: „Kdybys platila ze svého, vrátím ti to.“
Ani ne do chvilky jí radost ve tváři zmizela. Beth si toho všimla, zvlášť když Ge pohladila Adama po ruce. Nejspíš jí došlo, kolik energie jí děti dají a zároveň vezmou. Teď vůbec neuvažovala nad financemi, uvědomila si, že má dvě děti... a je sama. Adam má rozvedené rodiče, s mámou to nemá zrovna lehké a jeho táta...
„Tak jděte.“ Pousmála se na ně Ge.
Elizabeth vzala Adama s Natalie a odcházela s dětmi do kamenného portálu, který vedl ke schodům, které naváděly k východu.
Georgiana, v kostýmu Anny Boleynové a maličkým Alexem v náručí, šla pomalu směrem do knihovny. Tam je hrobové ticho, takže nebude hrozit, že by se rozplakal.
------------------------------------------------------------------------
„Nebude vadit, když si přisedneme?“
Zeptala se Georgiana studentů, kteří seděli u stolu ponoření do studia.
„Ne, určitě ne.“ Odpověděl jeden z nich.
Ge si k nim s Alexem přisedla a trochu jí to nesedělo.
„Proč jste tady už teď? Neužíváte si poslední dny prázdnin?“
Student: „Budeme mít v rámci studia zájezd do Itálie do muzeí výtvarného umění. No a hned potom z toho budeme psát esej v rámci testu.“
Ge: „Hmmm...“ Koukla na malého Alexe ve svém náručí. „Asi si promluvím s kantory, aby na vás tolik netlačili hned po letním ulívání.“
Studenti se nad tím usmáli a dál listovali knihami o umění v renesanci a baroku.
„Paní Starlight, mohli bychom se přijít podívat na ten ples, co bude v Althorpu?“ Zeptala mladá studentka.
Ge: „Ale jistě, klidně přijďte i v normálních šatech. Hlavně když tuto akci podpoříte.“
Studentka: „To bude parádní.“ Zaradovala se. „Teď už si jenom zajistit dopravu.“ Koukla na ostatní.
Ge: „Můžu vám to zajistit. Pochybuju, že by tam jezdil autobus.“ Mrkla na ně. „Jestli mě ještě dneska někde uvidíte, tak mi dejte vědět. Nebo mi můžete napsat a po někom to poslat.“
V tu chvíli se ozvalo vrzání dveří a všichni nahlédli, kdo to vstoupil do knihovny. V ruce držel sako, na sobě bílou košili, vestu, pávově modrou kravatu a tmavě šedé kalhoty, typický vzhled majitele miliardového podniku, ale v očích jiskra malého chlapce. Jen co ji zahlédl, jak s mladými studenty navazuje nové vztahy a přátelství, usmál se.
„Má paní.“
Oslovil Ge, když přišel ke stolu a uklonil se. Opět to Ge vykouzlilo úsměv na rtech.
„Ahoj.“ Koukla na něj. „Právě se tu bavíme o tom zítřejším plesu v Althorpu.“
Chris: „Jo, Rachel bude paní domu, co?“ Dodal s úsměvem. „Co pak? Studenti proslulé Oxfordské univerzity kují nějaké fórky, jak je tomu zvykem?“ Koukl na mládež.
Student: „Ne, pane Foxi. Jen jsme se ptali paní hraběnky, jestli bychom nemohli přijít.“
Chris: „A proč pak by ne?“
Vzal Ge za ruku a naznačil jí tím, že odchází. Vstala s Alexem v náručí a čekala, až domluví.
„Jsem si jistý, že princezna Diana bude ráda. Zvlášť, když jí pomůžete, nebo aspoň něco málo přispějete.“ Koukl na Ge. „A teď nás omluvte, musím vám ukradnout naši milovanou hraběnku.“
Když odcházeli, studenti se hned dali do řeči, jestli spolu náhodou ti dva nechodí. Už nějakou dobu po Oxfordu kolovaly zvěsti, že jsou spolu, ale ani jeden z nich tomu nijak nevěnoval pozornost.
-------------------------------------------------------------------
Procházeli se po koleji ruku v ruce a povídali si. Jenže to Ge ještě netušila, jak moc rychle se dostanou do vážného rozhovoru.
„Kde je Adam?“ Ptal se Chris.
Ge: „Řekla jsem Beth, aby ho s Natalie vzala na zmrzlinu. Chtěla jsem být s Alexem sama.“
Chris: „A kdy se vrátí?“ Zeptal se už trochu starostlivě.
Ge: „Jen co zlikvidují veškerou zmrzlinu ve městě, tak přijedou sem.“ Usmála se. „Nevím, tak do hodiny? Proč, děje se něco?“
„Dobrý den.“
Pozdravil je kolemjdoucí pán, nejspíš jeden z kantorů univerzity. Jak Ge, tak Chris mu jen beze slova pokynuli a šli dál.
Chris: „Chtěl jsem si s tebou promluvit a zároveň ti něco oznámit.“
Ge: „Stalo se něco? Je v Blackpoolu všechno v pořádku? Dlouho ses neozval... nebo něco ve Washingtonu?“
Chris se zastavil a upřímně se jí podíval do očí. „Ge, věř mi, že to souvisí úplně se vším.“
Že se dozvíme ještě dneska co se děje? 
Tak ale stejně se nesmířím s tím, že je Ge s Chrisem! 
Prostě je to tím, že se s ním Ge vyspala když byla s Mikem! A to, že se vymlouvá na to, že to udělala aby Mika a Natalie ochránila jí prostě neomlouvá. Stejně jako to, že se Mike vyspal s Lisou. Prostě se s tím nesmířím a tečka. 
Ehm...ještě se vrátím k dílu kde byla Ge s Chrisem na rande......přemýšlím....Ge bude mít s Chrisem nedostatek sexu, když si vzpomenu na to jak Ge na Mikovi "jezdila" pěkně dlouho 
Chci to všechno zpátky!!!! 
2025 ©