Na přelom Nového roku měli 30 Seconds To Mars koncert v Las Vegas, což jsem si nemohla nechat ujít. Mě coby předskokana slavného Michaela Jacksona čekaly koncerty až ke konci února, kdy začne část turné po severní Americe.
„Myslela jsem, že pojedeš za rodiči do Kanady. Nechtěli jste se vidět o svátcích?“
Povídala jsem si s Davidem, mým manažerem, pokoukávala po polo zaplněném sále a sem tam zamávala fanouškům pod námi. Výhled z lože byl dokonalý, dalo by se říct, že nám Jared zařídil ty nejlepší místa.
„Táta onemocněl, tak jsme se dohodli, že se setkáme až po Novém roce, ještě než odjedeš do Kansasu.“
„My odjedeme.“ Opravila jsem ho. „Pořád jsi můj manažer, takže mi musíš dělat ocásek všude, kam se hnu.“ Usmála jsem se na něj škodolibě.
„Ano, paní. Jistě, paní.“ Přikyvoval s úsměvem a pak se rozhlédl kolem. „Vypadá to tady na pořádný mejdan. Koncert nezačne ani za dvě hodiny a už je to tu skoro plné.“
„Jared chtěl, abych s ním něco zazpívala, ale řekla jsem mu, že to je Thirty Seconds To Mars show… Mě každý vidí na Michaelových koncertech.“
„Beztak tě tam Jared dotáhne na podium.“ Řekl jistě a dál pozoroval fanoušky pod námi. „Vidělas ty děcka?“
Podívala jsem se dolů, kde stály davy a davy fanoušků, převážně mladých dívek a taky hodně kluků a většina z nich měli na tvářích a rukách nakreslené znaky, které skupina používala. Taky jsme viděli spoustu vlajkonošů, fanoušků s domácky vyrobenými tričky s nápisy a znaky. Byli to úžasní fanoušci. To jenom v ložích seděli ti klidnější a ne příliš zdivočelí lidé. Ovšem, kdybych já měla možnost, stála bych tam dole taky.
Už je to nějaká doba, co jsem viděla Mars na podiu. Před pár roky ještě nebyli tolik známí a teď už mají, dalo by se říct, svůj vlastní kult. Stejně jako měl Michael své fanatiky, tak i kluci ze skupiny k tomu neměli daleko. A já jim to mohla jen tiše závidět a být na ně hrdá.
„Máme ještě čas.“ Koukl na mě David. „Nezajdeme do baru?“
----------------------------------------------------------------------
Zatím co jsem okusila koktejl Sex On The Beach, David zůstal u své klasiky – skotské. V baru se to hemžilo docela dost luxusně a ulízaně vypadajícími lidmi, kteří mě poznávali hned od prvního pohledu, jenom co se přiblížili k barmanskému pultu, kde jsme seděli na vysokých židlích. Doslova jsem na sobě cítila jejich oči, ty lhostejné a někdy až opovržené pohledy. A někteří byli rovnou zralí na facku. Bože, nejradši bych si to pití odnesla do lože, kdyby to šlo! Vědomí, že jsem ve stejné místnosti s takovými lidmi, mi zrovna nedělalo dobře. David měl na ně stejný názor jako já, ovšem, on si jich nevšímal. Naprosto je ignoroval. Spíš si z nich dělal legraci.
„Vsadím se že, tamta dvacítka je přebarvená blondýna.“
Mrkl směrem k místu, kde byly stolky u zdi s velkým abstraktním obrazem. Dělala jsem, že se škrábu na rameni a jakoby se náhodně ohlédla. Ta holka vypadala čerstvě po solárku, oči modré skoro naivním tónem a její vlasy byly černé jako uhel…. A zvláštně lesklé.
„Nedivila bych se…“ podívala jsem se zpátky na Davida. „kdyby to byla paruka.“ Pousmála jsem se.
„Anebo.“ Přikývl David a napil se.
Najednou kolem nás prošly dvě mladé holky, o něco mladší než já, a obě se až moc okatě bavily o mě a Jaredovi. Doslova chtěly, abych to slyšela.
„Nechápu, proč se s ní tahá.“ Řekla jedna.
„Však ani nemá hudební sluch, natož aby uměla zpívat!“ odpověděla druhá.
„To víš, když to umíš v posteli… Kdo ví, z kama ji vytáhl. Nikdo ani neví o její rodině, a beztak se narodila v nějaké díře.“
Střelila jsem pohledem po Davidovi, který se mírně natočil za těma dvěma holkama. Tohle byly jen dvě nafintěné holky… Kolik jich asi je tam venku? Najednou jsem se nad tím pozastavila. Nikdy jsem tyhle pomluvy neřešila, ale teď jsem na to nemohla přestat myslet.
Nikdy jsem na veřejnosti nemluvila o mém dětství, ani o rodičích. Proč taky, když je neznám? Ale i tak mi to bylo líto. Měla jsem na ně vztek, ale zároveň jsem je někdy nesmírně postrádala, a to jsou hodně silné emoce… zvlášť, když jste byli jeden ze sirotků, který při cestě z kláštera vídal děti, které si vyptávaly od rodičů zmrzlinu, nebo se s nimi smáli a drželi je za ruce.
„Mám jim domluvit rande s bezdomovcem?“ zeptal se mě David. „Ve Vegas jich bude hodně, a to nemusí být špatně oblečení.“
„Na ně beztak čekají nějací pitomci s předraženým nevkusem.“ Odpověděla jsem a napila se, abych smutek spláchla alkoholem. „Já si budu užívat těch pomluv, až si převezmu svoji první Grammy.“ Řekla jsem s naprostou sebejistotou.
„Jen tak dál, zlato.“ Zvedl svou sklenici se skotskou a přiťukli jsme si.
-----------------------------------------------------------------
Do koncertu zbývalo patnáct minut, a my se konečně dostali z baru, který byl v tom nejvyšším patře celé haly. Bylo mi jasné, že na mě David poznal, jakou náladu ve mně zanechaly ty dvě slečínky. Tudíž se mě snažil naladit na oslavnou náladu, protože od Nového roku nás dělily asi necelé dvě hodiny.
„Měl jsem těm holkám něco říct.“ Promluvil David, když jsme scházeli ze schodů. „Takhle smutnou jsem tě dlouho neviděl.“
„Nech to být, Dave.“ Mávla jsem rukou. „Nestály by ti za to.“
Naklonil se ke mně a povzbudivě mi stiskl pravé rameno, čímž tě tak trochu objal, protože jsem ho měla po svém levém boku. Ten kontakt ve mně vyvolal jakou si úzkost… Potřebu… Nedokázala jsem si to vysvětlit. Chtěla jsem, aby mě někdo objal. Schoval do náručí před celým světem… K čertu s tím!
„Víš, co by mě zajímalo?“ zastavila jsem se na schodech.
„Co?“ zastavil se taky.
„Jaké to je ochutnat skotskou ze rtů…“ podívala se na něj s dávkou provokace.
„Řekni si Jaredovi.“ Zasmál se.
„Nemáš na to koule?“ zvedla jsem levé obočí. „Nikdo nás neuvidí.“
David si stoupnul na stejný schod, na které jsem byla já, a změřil se mě pohledem. Věděl, že jsem ho popichovala. Hodně jsem ho škádlila ohledně sexu a ženských, ale přesto se na mě mohl spolehnout, že to nijak nebude na hraně, že se nic nezmění.
O minutu později jsem ho zatáhla do nejbližšího vchodu pro personál, na který jsem natrefila, a pak jsme vlezli do malého skladu s prostředky pro uklízečky. Opřel si mě zády o regál s ubrusy a hned na to mě začal líbat. Cítila jsem se tak nespoutaně, provinile, sprostě ale zároveň i božsky volně. Líbal mě důkladně, velmi důkladně a já se v ten moment nedivila, že už dostal do postele tolik ženských. Byl to mistr v takových věcech, a mně bohatě stačilo to, jak si mě nachystal, aby mě dobrý sklon k mým rtům.
Naposledy mě políbil, pěkně dlouze, a pak se na mě podíval s pěkně divokýma očima.
„Tak co?“ pousmál se.
„Myslím, že o tom něco napíšu.“ Uvažovala jsem s úsměvem trošku pinklou myslí.
„O tom, jak ses vykousla s manažerem?“ zasmál se. „O tom chceš zpívat?“
„Ne.“ Šťouchla jsem ho do ramene. „O tom, jaká je ta chuť.“
----------------------------------------------------------------
Usadili jsme se do lože, naprosto klidní a vůbec nic jsme si nedělali z toho, co se odehrálo o pár pater výš v kumbále pro uklízečky. Mezi mnou a Davidem byla důvěra na takové úrovni, že jsme věděli, že to ani jeden z nás nikomu nevyzradí. S menším šokem jsem si uvědomila, že on mi byl lepším nejlepším kamarádem, než byla Emily. A pak mě napadlo, kde vůbec může být? Vždyť jsem ji neviděla už pěkně dlouhou dobu. Možná ji ani dlouho neuvidím, když dala Davidovi kopačky, což jsem moc nechápala, když Michael přišel o mnohem později… Co já vím?
Světla pohasla a celým sálem se rozezněl křik fanoušků. Nevím, čím to bylo, ale najednou jsem chtěla být na Jaredově místě. Někde uvnitř mého srdce rozkvetl černý květ rivality a ctižádosti. Chtěla jsem mít vlastní koncerty. Už žádný předskokan… A brzy to tak bude. Brzy.
Naklonila jsem se k Davidovi, aby mě lépe slyšel a dala se s ním do řeči, než celá show začne.
„Kolikrát už po nás chtěli, abychom natočili videoklip?“ zeptala jsem ho.
„Ride vyjde po pozítří, a u ředitelů měl úspěch. Takže sotva, co jsem jim to ukázal, tak mi hned cpali seznam režisérů, abychom vybrali jméno pro další tři videoklipy.“ Pousmál se. „Dá se říct, že tě chtějí vidět každou chvíli na plátně.“
„Jsou nenasytní, co?“ usmála jsem se.
„Nedivím se jim.“ Mrkl na mě David. „Hele, nechám nám sem donést šampaňské, ať ten Nový rok oslavíme rovnou při koncertu. Co říkáš?“
-----------------------------------------------------------
A zatím co kluci, Shannon, Tomo a Jared dávali svým fanouškům a celému sálu to nejlepší z Thirty Seconds To Mars, my jsme s Davidem debužírovali v loži s prvotřídním šampaňským a s velkou skleněnou miskou jahod.
Když dohrávala píseň Closer To The Edge, a já polkla už několikátou jahodu, David mi poklepal na rameno. Otočila jsem se k němu a všimla si, jak ukazuje na své hodinky.
„Dvě minuty.“
„Myslím, že už přišla ta chvíle, na kterou všichni čekali.“ Promlouval Jared do mikrofonu.
Byl na podiu sám a díval se po celém vyprodaném sále. Neviděla jsem nikoho ze skupiny kromě něj.
„Chtěl bych teď pozvat na podium někoho, na kom mi moc záleží.“ Mluvil dál. „Někteří jste si všimli, že se vydala na stejnou dráhu, jako já, a její písně dobývají hudební příčky a určitě brzy se dočkáme nového alba.“
Podíval se na naši loži a zamával na mě. Bylo mi jasné, že to nenechá jen tak. Ze zákulisí pak za ním přišli Tomo a Shannon se skleničkami šampaňského.
„Jdi, nemáš moc času.“ Strkal do mě David.
Zvedla jsem se a odešla na chodbu, kterou jsme přišli do naší lože. Utíkala jsem k hlavnímu schodišti, a po schodech pak dolů do přízemí. Neměla jsem tušení, kudy se dostat na podium. Přišla jsem tedy do zóny stání a po pravé straně jsem obcházela fanoušky až zábranám, u kterých stáli svalnatí pánovém s bundami s nápisem Security.
Nebylo třeba, abych se prodírala mezi fanoušky ze všech sil. Jen co mě uviděli, hned mě pouštěli před sebe a dokonce mi říkali, ať utíkám. Byla jsem ráda, že nenašel nikdo, kdo by mě za Jaredem nechtěl pustit.
Pánové mi pomohli přelézt zábrany a já pak vystoupala po bočních schodech na pódium. Shannon, Jaredův brácha, bubeník skupiny, a můj švagr za mnou přiběhl, objal mě kolem pasu a podal mi sklenici šampaňského. Došli jsme dopředu, na nejbližší část podia k fanouškům, kteří už odpočítávali sborově od desíti.
„…Čtyři… Tři…“ volal Jared do mikrofonu. „Dva… Jedna!“
Reflektory nad námi začaly bouřlivě blikat a děla po strachách vytryskla miliony zlatých a stříbrných konfet a bílých krepových papírků. Přiťukla jsem si s Tomem a Shannonem, oba je políbila, objala a popřála jim všechno nejlepší do Nového roku. Z reproduktorů začala hrát píseň Kings and Queens. Fanoušci zpívali refrén, chytali do rukou konfety, které vybuchovaly znovu a znovu a létaly vzduchem jako zlato-stříbrno-bílý déšť. Jared si mě přitáhl k sobě do náruče a políbil mě. Zavřela jsem oči a vnímala to šílenství kolem nás. Křik a jásot fanoušků, jeho rty, které věnovaly těm mým velkou péči a s láskou dávaly do toho polibku vše. Podlaha podia, která se nám chvěla pod nohami v rytmu písně, i lístečky, které nás zasypávaly.
Oddělili jsme naše rty a hned na to se na sebe usmáli. Připil si se mnou, znovu mě políbil a naklonil se k mému uchu, abych ho přes ten ruch všude okol slyšela.
„Miluju tě, zlato.“
„Já tebe taky.“ Odpověděla jsem a políbila ho na tvář.
--------------------------------------------------------------
„Na zdraví!“ „Štastný Nový rok!“
After party byla v plném proudu. Celý tým od Thirty Seconds To Mars slavil v pronajatém salónku v luxusním hotelu. Přímo pod námi byl plný taneční sál, kde byla novoroční party, kam jsme se pak přesunuli a blbnuli na přeplněném parketu, kde alkohol tekl proudem z velkých skleněných fontán, a tisíce paprsků vyzařovalo z osvětlené disko-koule.
„Děvče, už se mi stýskalo po našich pařbách.“
Tancovala jsem se Shannonem a popíjela další koktejl, zatím co Jared se hecoval s Tomem a s dalšími kamarády z týmu, kdo toho vypije víc. Byla jsem ráda, že nebrali útokem jednu z těch fontán.
„To mě taky, kamaráde. Chlastat s tebou je nejlepší způsob trávení noci.“ Odpověděla jsem s bublavým smíchem. Alkohol už mě má v moci.
„Já bych věděl ještě o něčem.“ Pokynul směrem k Jaredovi na baru. „Ale protože je to brácha, tak o tom ani nebudu mluvit.“
To mě rozesmálo ještě víc a opřela jsem se o něj, protože se mi tak trochu motaly nohy. Najednou si mě přitáhl do náruče někdo jiný. Už jen podle jeho saka jsem poznala, že to je můj bezva manažer… sexy manažer.
„Já se jí ujmu. Je to přece moje práce.“ Řekl David.
Shannon zvedl sklenku jako poděkování. „Díky, jinak bych ji asi někam odklidil.“
„Ty zrádce!“ smála jsem se opile a objala kolem krku svého manažera. „Pojď, Dave, dáme další rundu.“
------------------------------------------------------------------
A tak jsme skončili zpátky v salónku, kde nikdo nebyl. Skleničky jsme si doplnili a usadili do pohodlných křesel, které jsme si přisunuli k oknům. Měli jsme před sebou noční pestrobarevné Vegas a nekonečné ohňostroje.
„Chci mít vlastní koncerty.“ Řekla jsem.
„Budou, neboj.“ Mávl rukou a ohlédl se po stole za námi. „Naberu nám nějaké sladkosti, ne?“
„Se pobliju. Nic neber.“ Zamračila jsem se.
„Jsou tam jahody v čokoládě.“ Řekl jako by lákal malé děcko.
„Fajn.“
Když se vzdálil, já se zasnila při pohledu na ohňostroje. Taky jsem chtěla slavit Nový rok na mé show. Chtěla udělat díru do světa, a ne být jako předskokan.
„Něco ti řeknu, Liz…“ promluvil David. „Kdyby mi Em nedala košem, byl bych teď s ní, a neflákal se tady s váma ve Vegas.“
„Ještě si stěžuj.“ Ohlédla jsem se po něm. „Tohle neplatíme my.“
„Ne, tohle je fajn…“ vrátil se a posadil se do křesla. „Jenže…“ odmlčel se.
Vzala jsem si jahodu z jeho talířku a nabídla mu ji. Ukousnul si a já dojedla zbylou polovinu. Viděla jsem na něm, že ho to trápí.
„Tak mluv.“ Pobídla jsem ho.
„Chtěl jsem si ji vzít.“ Promluvil po chvíli.
Cože?! Co to řekl? Natočila jsem se v křesle čelem k němu a dívala se na něj. Možná, že jsem toho za večer vybumbala hodně, ale tohle mě teda probralo.
„To myslíš vážně?“ vykulila jsem na něj oči.
„Proč bych si z toho dělal srandu?“ podíval se na mě dotčeně.
„Dave…“ povzdechla jsem si smutně.
Vstala jsem se skleničkou šampaňského v ruce, sedla si mu na klín a objala ho kolem krku. On nejdřív položil talířek s jahodami na koberec vedle křesla, a pak mě taky objal.
„Nevěděla jsem, že jsi s ní měl takové plány.“ Řekla jsem překvapeně. „To mě mrzí.“
„Byli jsme spolu víc než půl roku. To bylo pro mě dost dlouho na to, abych ji poznal natolik, abych s ní chtěl být napořád.“ Odmlčel se. „I prsten jsem měl koupený.“
„Fakt?“ divila jsem se. „Vlastně jste spolu byli už rok, ne?“
„Jo.“ Povzdechl si. „Bylo mi tak blbě, když jsem ho šel vrátit. Vymluvil jsem se na to, že si nevěsta vybere sama.“
„Život je svině.“ Odpověděla jsem s pohledem na Vegas.
A vlastně to byla pravda. Vegas mohla být důkazem této hlášky z filmu Purple Rain. Nikdy jste nevěděli, jestli budete v balíku, nebo jestli vám nezbude ani cent. Natož jestli vás okamžitá svatba, tady v Las Vegas, navede na správnou cestu životem, nebo jestli to bude životní omyl. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a smutně si povzdechla. Bože, kdyby to jen Emily věděla… Jo, David byl sukničkář, ale to je to. Byl. Už není. Změnila ho a nakonec ho opustila. Náhle mě zachvátil strach na pár děsivých okamžiků. Jared změnil můj život… co čeká nás dva?
„Dej mi jahodu, prosím.“ Zašeptala jsem.
David si mě přidržel, naklonil se na bok přes opěrku křesla a vzápětí mi podal jahodu. Začala jsem ji cumlat jako dudlík a moje víčka se pomalu zavírala. Vnímala jsem tu sladkou chuť čokolády na jazyku, a následně i lehce kyselou jahodu.
„Proč jsi chtěla, abych tě líbal?“ zeptal se a pak mě začal hladit po mých dlouhých vlasech.
„Ehmmmm.“ Zamumlala jsem ospale. „Nevím… Chtěla jsem se rozptýlit od těch pomluv… A vzbudit v sobě tu starou Elizabeth.“
„A povedlo se to?“ zeptal se, při čemž mě dál hladil.
„Opila jsem se.“ Zasmála jsem se. „To se mi povedlo.“
„A jaká byla ta stará Elizabeth?“ zeptal se mě. „Pamatuju si ji jen z našeho prvního setkání. Když jsme spolu kouřili.“
Tohle mi přišlo až moc lechtivé a vtipné zároveň. Vyprskla jsem smíchy a David se začal taky smát. Svíjela jsem se mu na klíně a upíjela s úsměvem šampaňské, zatím co on si dával jahody.
„Uvidíš,“ usmála jsem se na něj, „jednou si najdeš sobě rovnou ženskou. Budeš ji chtít překonat v čemkoliv, v čem bude dobrá, a zároveň ji budeš zbožňovat za to, že je nepřekonatelná.“
„Ty někoho takového znáš?“ zeptal se mě s plnou pusou.
„Ne.“ Podívala jsem se na něj. „Ale takový je pro mě Jared.“
Náhle se otevřely dveře salónku, až práskly o stěnu. Otočili jsme se a uviděli mého opilého manžela, jak se opíral o dveře a měřil si nás pohledem.
„Vaire.“ Ukázal na něj prstem. „Neser se do mé ženy.“
„Neboj. Líbali jsme se už před tím.“
Odpověděl mu David, a já hned co jsem to uslyšela, jsem ho štípla do břicha. Cuknul sebou a já vstala na své vratké nohy na vysokých podpatcích.
„Jasně, to ti tak budu věřit.“ Odpověděl Jared a rozhlížel se po salónku. „Nenechal jsem tu bundu?“
„Nevím.“ Odpověděla jsem mu a šla za ním. „Jdeš ven?“
Přišla jsem za ním a cítila z něj směsici různých drinků. On mě přejel pohledem a navlhčil si rty. Byl sice opilý, ale rozhodně ne tak moc, aby něco ještě nezvládl. Myslím tím… něco.
„Myslím, že je čas jít do postele.“ Odpověděl a pohladil mě po tváři. „Nejvyšší čas.“
Usmála jsem se na něj a vyzývavě zakmitala obočím.
--------------------------------------------------------------
Bylo půl sedmé ráno, když jsme seděli v hotelové restauraci a dávali si suché pečivo s multivitaminovými drinky. Obsadili jsme celý stůl a já se už poněkolikáté vysmála Jaredovému naštvanému výrazu. Byl jako dítě, kterému seberete bonbón. A byl k zulíbání.
„No bylo to fantastické ne?“ zeptala jsem se.
„To jo.“ Odpověděl místo Jareda David a přiťukl mi svým multivitaminem.
„Ten bar si zapamatuju. Obsluha prvotřídní.“ Řekl Shannon spokojeně.
„Kdy nám letí letadlo?“ zeptal se Tomo.
A tak jsme s velkou kocovinou seděli u stolu. Pět statečných, kteří to táhli nonstop přes Vegas, až jsme skončili v baru V posteli. Ten podnik jsme s Davidem našli, když jsme tu natáčeli Ride před Vánoci a přesně jsme věděli, kam zajít, když bude nuda.
„Jdu na záchod.“
Zvedl se Jared od stolu. Všimla jsem si, že byl nějak bledý a tak nějak tušila, že si asi nejde odskočit. Když odešel z restaurace, Shannon se zasmál a zavrtěl hlavou.
„Pitomec, jde zvracet.“ Smál se.
„Myslíš, že by se ti taky vysmál?“ zeptal se Tomo.
„Jasně, jsme bráchové.“ Odpověděl naprosto v pohodě Shannon.
„My jsme se smáli s klukama každému, kdo blil, když jsem byl na vysoké.“ Odpověděl David.
„Ono taky nic jiného nezbývá.“ Řekl Shannon a zvedl sklenici s multivitamin. „Tak na Nový rok, děcka.“
Přiťukli jsme si všichni svými životabudiči. Já se rychle napila a šla za svým miláčkem na záchod.
-----------------------------------------------------------------------
„Kdybys šla se mnou do postele, tak by mi nebylo tak blbě.“ Konstatoval Jared.
Ležel na posteli v našem apartmá a srkal svůj multivitamin brčkem. Naštěstí už nebyl tak zelený, jako když jsem ho našla v přízemí na toaletách. Aspoň, že se stihl vyzvracet, než jsem tam za ním došla.
„Tak za prvé…“ sedla jsem si za ním na postel. „V posteli jsme byli, i když jsme neměli sex, a nebylo to tady v hotelu.“ Usmála jsem se. „A za druhé, nemůžu za to, že neumíš pít.“
„Umím.“ Zamračil se na mě. „Jenže když se někde zašiješ s Davidem a já tě hledám všude, tak jsem nervózní a víc jsem pak pil no.“
„Však teď mě tu máš.“
Naklonila jsem se k němu, políbila ho na tvář a pak jsem šla zatáhnout závěsy, aby byla v ložnici tma. Sundala jsem si tričko, kalhoty a ve spodním prádle jsem si zalehla pod peřinu. Jared si mě našel v té tmě a přitulil se ke mně.
„Až se z toho vyspíme, tak mi to vynahradíš.“ Řekl unaveně.
„Když mi to připomeneš.“ Pousmála jsem se. „A teď spi.“
Tak a je to tady. V povídce máme za sebou první rok a vypadá to, že se nám toho ještě hodně přihodí s Michaelem, Jaredem a Elizabeth, nebo ne? Tentokrát proběhly oslavy Nového roku trochu bouřlivěji, aspoň tedy pro Eli, a má se na co těšit! Do Nového roku 1988 vstoupí s vyprávěním Michael stejně, jako když celou povídku začínal. Jak se vám zatím líbí děj?
PS: Nějakou dobu teď nebudu mít čas na přidávání nových dílů, protože jedu do Prahy na výstavy a za kulturou. Tak se tu mějte hezky 
Skvělý dílek! 
2025 ©