22.díl - Valley of Fire

Měl jsem velké nutkání zavolat Emily a Davidovi, aby našli Elizabeth. Nikdo nevěděl, kde byla. Nikdo nevěděl, co se na tom večírku stalo.

 Obviňoval jsem se z toho, že jsem ji nechal o samotě. Měl jsem ji přesvědčit, aby počkala u mě doma, dokud se Jared nevrátí. Teď už byl doma a byla z něj jedna velká bouře. Možná, že Elizabeth měla podezření, že se mezi nimi něco vytrácí, ale tady jsem měl čirý důkaz toho, že ji miluje, ať se děje cokoliv, a že má o ni strach.

Další věc, co mě trápilo, bylo to, že jsem nevěděl, co se teď dělo mezi Elizabeth a Claire. My oba, já a Emily, jsme si dělali starosti z toho, až se Liz dozví, kdo to u ní pracuje.

 A pak mě přepadl hodně zlý pocit. Když jsem si letmo vzpomínal na to, s kým Elizabeth přišla na ten večírek… moc jsem si nemohl vzpomenout, jestli tam slečna Parkerová byla, nebo ne…  Ale pak mi došlo… že jestli já jsem byl s Emily v zahradě, a David Vaire se po ní moc nesháněl… s kým by David mohl zjišťovat informace od ostatních hostů?

 Do háje!

 Zavřel jsem oči a čelo si opřel o chladné sklo okna. No jasně… Claire tam musela být. Ona a David Vaire byli jako dvojka tajných agentů, kteří pro Elizabeth shromažďovali informace o tom, co se děje okolo. O tom, co se o ní povídalo, co by se ostatním líbilo, kdyby přišla s novou písní, se kterou by vystupovala, nebo jaký klip by měla natočit.

 Ona už to ví. Nenapadal mě jiný důvod, proč by jinak Elizabeth vypadala tolik vyděšeně. Jako by viděla ducha. To ne.. Jared byl teď doma a snažil se zjistit, kde je jeho žena. Ale ona teď byla stoprocentně na něj naštvaná. Proto rozbila u nich doma ty věci.

 Snažil jsem se najít nějaké řešení, jak bych jim oběma pomohl, ale čím víc jsem nad tím přemýšlel, tak bude asi nejlepší je nechat na pokoji. Ať si to vyřeší sami. Jenže zase stát a nečinně přihlížet mi bylo proti srsti tak říkajíc. Vždyť teď je oba čeká hodně těžká rozmluva, až se setkají. Oba mi byli blízcí, a nechtěl jsem, aby se to mezi nimi zbortilo, nebo, nedej Bože, skončilo.

 Přišel jsem k radiu a zapnul ho, abych vyplnil to frustrující ticho v mém pokoji. Nedalo se to vydržet. Naladil jsem náhodnou stanici, lehl si na záda na postel a snažil se myslet na něco jiného.

„Hezké dopoledne, milí posluchači, tady rádio Big Hits a přinášíme vám nejnovější zprávy tohoto týdne…“

 Přemýšlel jsem, že bych sedl do auta a jel za Jaredem. Řekl bych mu o Claire. O tom, že jsem za ním poslal Emily, abychom zjistili, co ním má PR manažerka jeho ženy. Možná, že by mu to pomohlo. A možná, že by se naštval, protože se s Emily motáme do věcí, do kterých nám není vůbec nic.

„Lana Del Rey uprchla do divokých krajin státního parku v Nevadě. Několik novinářů již zveřejnilo zprávy, že slavná zpěvačka zde natáčí svůj první videoklip. Podle nejnovějších informací je Lana ve společnosti drsných motorkářů a její vystupování je více než odvážné. Je snad šance, že se z nevinné image vyklube nespoutaná žena? A co na to asi říká její manžel?“

 Vyšvihl jsem se na nohy a v hlavě jsem se snažil zrekapitulovat to, co jsem teď slyšel. Takže ona vážně utekla…  Oběma rukama jsem si prohrábl vlasy a povzdechl si. Který člověk by teď přes Vánoce pracoval? Perfekcionista, workoholik, a nebo někdo, kdo nechce být doma.

 Náhle mi někdo zaklepal na dveře.

„Dále!“ zavolal jsem a ztlumil radio.

 Dovnitř vstoupila má mladší sestra Janet.  Přivítal jsem ji vřelým objetím a usmál se na ni. Naposledy jsem ji viděl před několika měsíci a to je dost dlouho, zvlášť když jsem na turné.

„Jak je?“ zeptala se s úsměvem. „Slyšela jsem, že je Elizabeth pěkný drak.“

 Kdybys jen věděla.. Asi se nejspíš nejevila všem jako křehká dívka zpívající o nešťastné lásce a snech, kterých se musela vzdát.

„Jo, dobrý.“ Zalhal jsem. „Musíš se pak přijít podívat na koncert. Teď už pojedeme po Spojených státech.“

„Já vím, už se moc těším.“ Odpověděla a pak mi dala něco do ruky. „Tohle jsem ti přinesla, mohlo by tě to zajímat.“

 Byl to nějaký bulvár s Elizabeth na titulní stránce. Titulek hlásil: Elizabeth utíká od Jareda! Bezva. Tohle jsem zrovna nemusel vidět. Ale co mě překvapilo, byla ta fotka. Muselo to být hodně čerstvě, protože… To byly fotky z natáčení!  Měla tam zvlněné vlasy, a jak už hlásili v rádiu, motorkáři kolem ní a hodně divoké scény. Úplně se odvrátila od toho, jak se prezentovala doteď.

 Začal jsem tím listovat a našel fotky. Byly to spíš amatérské záběry, skoro, jako by tam ten fotograf jenom slídil bez povolení. Text se ale věnoval tomu, že se Lana vychýlila ze své image, a pak, že její album stále není v dohlednu. Musel jsem uznat, že tohle se Elizabeth a Davidovi povedlo. Zatím nedali povolení k tomu, aby se její singly prodávaly, ale o to víc zaujatých posluchačů radiových stanic chodilo na koncerty, kde vystupovala jako předskokan na mém podiu.

 Burácení výkonných motorek, potetovaní drsní motorkáři a dívky, které si chtějí užít jízdu. Takto vypadá na natáčení prvního videoklipu od Lany Del Rey. Ovšem můžeme si jen představit, jak moc nový klip podtrhne význam jejího singlu.

„Co teď budeš dělat?“ zeptal jsem se sestry.

„Chci se jít najíst. Mám hlad jako vlk.“ Odpověděla Janet.

 Přišel jsem k telefonu a začal zadávat číslo mého manažera Franka, při čemž jsem ještě mluvil k ní.

„Tak se jdi najíst a pak mi řekni, jestli chceš jet se mnou do Vegas.“ Řekl jsem a dal si telefon k uchu.

„Co tam budeš dělat?“ divila se.

„Pojedu se podívat na Elizabeth.“ Řekl jsem a poslouchal, jak pomalé vytáčení hovoru v telefonu. „Řeknu Frankovi, ať sežene letadlo. Autem by to trvalo hrozně dlouho.“

„No jo, když ty jsi rozmlsaný tím luxusem.“ Vysmála se mi Janet. „Zůstanu tady, předvčerejškem jsem se vrátila z New Yorku a chtěla bych si trochu odpočinout.“

„Dobře.“ Odpověděl jsem a všiml si, že se chystala odejít z mého pokoje. „A nachystej mi taky jídlo, prosím.“ Řekl jsem, když už byla ve dveřích.

 Kývla na souhlas, a mě se v telefonu konečně ozval Frank.

„Frank DiLeo.“ Představil se.

„Nazdar. Potřeboval bych si něco ověřit.“ Řekl jsem s velkým zájmem.

„No povídej…“ odpověděl smířeně. Nejspíš jsem mu překazil doutníkový dýchánek.

„Kdybych se chtěl jet podívat na natáčení Ride, bylo by to možné? Neskončili už?“

„Dej mi chvilku, zjistím to.“ Odpověděl hned. „A budeš chtít letadlo?“ zeptal se automaticky.

„Jistě, jak jinak.“ Souhlasil jsem.

------------------------------------------------------------

 Seděl jsem připoutaný k sedadlu uvnitř tryskového letadla, které Frank sehnal ani ne do půl hodiny od chvíle, co jsem mu volal. Za to jsem před ním smekl kloboukem, protože moc nepodnikám takové náhlé výlety.

 Byli jsme ve vzduchu už pětatřicet minut, a co nevidět zahájí piloti klesání. A já byl myšlenkami jinde než u Elizabeth. Myslel jsem na Emily. Volal jsem jí chvíli před tím, než jsem vyjel z domu. Ptal jsem se jí, jestli nechce jet se mnou… Mělo mi to dojít už tím, že byla doma. Dala Davidovi košem a proto bylo pochopitelné, že teď nechtěla jet na natáčení Ride, protože by se s ním potkala. A tím by mohla upoutat jeho pozornost na mě. Neřekla mu, že se mnou něco má, jenom to nějak ukončila. A moc z toho nebyla zrovna šťastná. Netušil jsem, co by jí ten Casanova mohl říct, ale zdálo se, že to mělo hluboký význam pro ně oba.

 Kdybych už nedal vědět mým bodyguardům, Billovi Brayovi, a hlavně Frankovi, že letím do Vegas, teď bych byl u Emily doma a povídal si s ní o tom, jak to s Davidem proběhlo. Jenže teď jsem věděl, že promluvit si s Elizabeth je důležitější, než to všechno zrušit a být s Em. Jí to bude nějakou chvíli trvat, než se z toho vyhrabe, ale Elizabeth dost možná věděla, že její PR manažerka měla něco s Jaredem. A Jared už beztak rozjel pátrací akci, protože jeho Eli nebyla doma. A rozbila mu pár věcí.

---------------------------------------------------------

Las Vegas - Nevada

 Nejdřív jsem si pronajal apartmá v jednom z těch luxusních hotelů a dal si něco menšího na jídlo. Po té hodině a půl mi trošku vyhládlo, a nevěděl jsem, jak dlouho se zdržím na natáčení. Mezi tím se Frank spojil s Davidem Vairem a domluvil s ním, aby všechno bylo přizpůsobené mé návštěvě. Zvýšená ostraha, odříznout fotografy a novináře a hlavně naplánovat pauzu, abych si s Elizabeth mohl v klidu promluvit.

 Kolem čtvrté odpoledne nám mladý kluk, prý asistent asistenta režiséra, přivezl harmonogram, podle kterého by se mělo postupovat. Nešlo ani o to, jak dlouho by měli natáčet jeden záběr, ale o to, aby to časově stihli. Celé se to totiž konalo ve státním parku Valley of Fire, a muselo se to všechno stíhat natáčet ještě s přijatelným světlem, aby nemuseli pak víc využívat osvětlovací techniku. 

 O půl šesté natáčení mělo začít, a podle informací cesta na místo trvala něco málo přes hodinu. Plus ještě přesun do „mobilního městečka“, které filmaři vybudovali. Byl nejvyšší čas vyrazit.

-------------------------------------------------------

Valley of Fire State Park - Nevada

 Šel jsem v doprovodu svého manažera a ochranky po prašné cestě, vedle které byly zaparkované harley davidson a mnoho dalších krasavců, po kterých mý bodyguardi jen slintali. Zato já jsem už viděl štáb, který obklopoval velké ohniště, a pekli si špekáčky. Co je? Pauza? Nevěděl jsem, jestli už něco natočili předtím, než jsme přijeli, ale zřejmě tomu asi tak bylo. Viděl jsem motorkáře, i ty dívky, které jsem viděl na fotkách v tom bulváru. A pak jsem uviděl Elizabeth.

 Měla na sobě bílé tričko s potiskem Buttwiser: King of Rears, džínové kraťasy a na hlavě velkou indiánskou čelenku s peřím. Tohle byl jednoduše blázinec. U ní stál David Vaire, kouřil jako fabrika a Elizabeth si od něj párkrát potáhla. Podle jejich výrazů probírali mezi sebou něco vážného a taky to tak vypadalo. Oba byli nervózní.

 Nechtěl jsem na sebe upozorňovat tím, že bych na ni volal. Ale už tak na mě všichni zírali a sem tam na mě někdo s úsměvem pokýval hlavou.  Podíval jsem se zpátky na Elizabeth, a ta už si sundávala tu obrovskou čelenku. Podala ji Davidovi a šla za mnou, při čemž si prsty prohrábla své zvlněné vlasy.

„Michaele!“ zaradovala se z ničeho nic.

 Přišla ke mně a mě zavalila vůně vanilky. Oplatil jsem jí objetí a usmál se na ni.

„Pěkně voníš.“ Pochválil jsem ji.

 Ona se křivě usmála a vysvětlila to. „To jsou vanilkové cigarety. David je koupil na oslavu našeho prvního klipu…. Ale aspoň, že to pěně voní, co?“

 Zdálo se, že chtěla co nejvíc zapřít své obavy, které jsem jí viděl v očích, i když se usmívala a působila uvolněně.

„Vůbec jsem nevěděla, že přijedeš. Řekli mi to až před čtvrt hodinou.“ Pokračovala. „I když to nejlepší jsi asi prošvihl. Na motorkách jsme už jezdili.“

„To nevadí. Jen jsem tě chtěl vidět na place.“  Usmál jsem se a pak zvážněl. „Víš, volal jsem ti dva dny po tom večírku a tys to nezvedala.“

„Já vím.“ Řekla kajícně. „Jela jsem potom za Davidem, potřebovala jsem na chvíli vypnout.“

„Jared se po tobě shání.“ Oznámil jsem vyčítavě.

 V tu chvíli se na mě podívala s překvapením ve tváři. Ona přece musela vědět, kdy se její manžel vrátí, nebo ne? Nebo se divila, že se po ní vůbec sháněl?

„O tom nevím.“ Řekla po chvíli a ohlédla se po Davidovi, který postával kousek od nás. „Musel teď někdy přijet. Volal ti?“

 Chovala se nějak divně, jako by se o Jareda skoro nezajímala. Spíš se o něm bavila jenom z povinnosti. Něco mi tu nesedělo.

„Liz…“ podíval jsem se na ni důrazně. „Ty nejsi doma a ani mu nedáš vědět, kde jsi. Taky mi řekl, že sis tam na pár věcech vybila zlost. Tak co se to s tebou děje?“

„Michaele, promiň…“ opětovala mi rázný výraz. „Ale co se děje mezi mnou a mým manželem tě vůbec nemusí zajímat.“ Zkřížila si ruce na hrudi v obranném postoji. „Jsi jeho kamarád, to beru, ale nemusíš se nutně motat do všeho. Dej si něco k jídlu, catering je ti k dispozici. Pokecej si tu, s kým chceš, ale jestli mě chceš tady peskovat za něco, o čem víš úplné hovno, tak se seber a vrať se domů.“

 A tady byla ta stará Elizabeth, která se s nikým nepárala. Řekla mi to na rovinu a já to vzal. Pokýval jsem hlavou a ještě chvíli se na ni díval, jako na sobě rovnou. Věděla, jak se bránit, a co si o ní mysleli ostatní, jí bylo jedno.

„Ty víš, že od tebe uvítám rady. Ale abys za mnou běhal a pořád mi něco připomínal jako malému děcku, to fakt nepotřebuju.“ Pokračovala. „Na tom večírku jsem řešila něco, co mě dost překvapilo a nechci se o tom dál bavit. Jaredovi jsem neřekla, kde jsem, ale nebudu z domu pryč dlouho. Jestli chce něco vědět, ať přijede sem za mnou. Tak jako ty.“