12.díl - Changes for the better ...

Tady to máš, Hollywoode  Akorát mám menší varování. Mám teď toho hodně a nevím, kdy budu mít volnou chvíli na psaní dalších dílů, tak mějte, prosím, strpení 

Viděla jsem tu modř. Tu nádhernou křišťálovou modř… Jeho modř.

 Tam a zpět, nádech a výdech. Jo… ano… Jeho modř mě propalovala mocným pohledem. Tam a zpět, nádech a sten. Nehty jsem mu zarývala do kůže na zádech, zavrčel jako bestie, která se nedá zkrotit, a při tom byl tak jemný a něžný. Zaklonila jsem hlavu a prudce vydechla. Cítila jsem jeho rty, jak se sunou po mém hrdlu. Jeho horký dech, jeho tělo. Ano!

--------------------------------------------------------------

 „Ty jsi mi ale smutně zasněná.“

 Podotkl David, když mě vezl ve svém cabriu do salonu. Ne, že bych po něm nutně chtěla, aby mi dělal sluhu a vozil mě, kam se mi zachtělo. I když jako manažera bych ho trochu využít mohla. Ale pravda byla, že jsem chtěla společnost, a on se nabídl, že mě odveze a klidně tam se mnou stráví i několik hodin.
„Jared tě musel pěkně pomilovat, že jsi tak zahleděná.“ Dovolil si okomentovat můj stav, když jsme zastavili na semaforech.

„Jo.“ Řekla jsem s jemným ruměncem ve tvářích a pousmála se při vzpomínce na minulou noc. „A už teď se mi po něm děsně stýská.“

„No jo, tak to chodí, holka.“ Povzdechl si.

 Když jsme se znovu rozjeli, všimla jsem si na něm, že neměl nijak pocuchané vlasy, ani nijak nápadnou jiskru v očích. Vypadal…normálně.

„Víš, docela se divím, že jsem tě nevyrušila z nějakého cvičení.“ Utrousila jsem s menším podezřením.

„Cvičení?“ zamračil se.

„Jo, že jsi nenacvičoval žádnou Kámasútru s nějakou holkou na jednu noc. Možná, že je půl desáté, ale vsadím se, že bys ještě teď ležel v posteli a dával si sex na rozloučenou, nebo ne?“

„Liz, jestli je ti to líto, můžeme tu Kámasútru nacvičit spolu.“ Usmál se a zabočil na vedlejší cestu.

„Ty jsi debil.“ Zasmála jsem se.

„Ne, tentokrát jsem spal sám, a taky jsem šel spát sám.“ Odmlčel se. „A myslím, že z nás dvou jsi to byla ty, kdo měl sex na rozloučenou.“

 Zaparkoval podél chodníku a já vystoupila z auta. Protáhla jsem se po dlouhé jízdě a jen sledovala, jak David zatahoval střechu auta.

„Víš, na rozdíl od tebe, s Jaredem nemám sex. My se milujeme.“ Řekla jsem bez ohledu na to, že jsem stála na ulici, kde běžně procházeli lidi.

  Zajistil střechu, zamknul auto a pak ke mě přišel a mile mě pohladil po vlasech, jako bych byla malé kotě. A taky se tak usmál, jako by viděl sladkou a naivní holčičku.

„No jistě, Liz. Budu se tvářit, že každé tvé intimní spojení s Jaredem bylo jako tvoje poprvé. I když pochybuju, že by tě nikdy neohnul přes kuchyňskou linku a …“

„Zmlkni!“ Plácla jsem po zadku a nevěřícně se usmála. „Fajn, to stačí.“

„No jen se přiznej.“ Usmál se David a zaujatě čekal na odpověď.

„Nic ti do toho není.“

 Otočila jsem se a šla po chodníku. Nedaleko od místa, kde jsme nechali auto, byl salon, do kterého jsem chodila už léta, a kde jsem měla svoji oblíbenou kadeřnici Paulinu. Vyšli jsme po schodech k hlavním dveřím, a než jsem je otevřela, otočila jsem se na Davida.

„A nebylo to jen v posteli nebo na kuchyňské lince.“ Řekla jsem provokativně.

„Počkej, jednou se budeme trumfovat, kdo kde to dělal.“ Natáhl se za mě a otevřel mi dveře.

------------------------------------------------------------ 

„Nejradši bych si dala černou.“ Odpověděla jsem trochu sklesle.

„Opravdu?“ divila se Paulina, když na pultu s barvami míchala v misce hnědou.

„To nic.“ Mávl rukou David, který seděl vedle mě v křesle. „Jenom teskní po manžílkovi.“

„Aha.“ Usmála se Paulina. „A jak dlouho bude na turné?“

„Celé dva roky.“ Povzdechla jsem si. „Je to, jako by šel na vojnu.“

„Vojna s miliony holek ječících jeho jméno.“ Usmál se škodolibě David.

„Ale no tak.“ Napomenula ho Paulina.

 Díky Bohu, že byla moje kadeřnice vdaná a měla doma manžela a tříročního chlapečka. Kdyby ne, už by jí stál David za zadkem a předstíral by zájem o její práci kadeřnice. Nakecal by jí cokoliv, aby ji dostal. I když… Moment!

„Hele, ty jsi šel s Emily ven?“ upřela jsem na něj přivřené oči, jako bych si ho měřila.

„Jo, ale to už bylo před týdnem.“ Odpověděl nijak zaujatě. Listoval si v časopisu o bydlení a designu.

„A?“ zeptala jsem se.

„A? Co?“ koukl na mě nechápavě.

„Nech toho, Dave.“ Zamračila jsem se. „Tak co bylo?“

„Nic.“ Pokrčil k rameny a vrátil se pohledem zpátky k časopisu. „Šli jsme na večeři, pak jsem ji vzal do Jazzového klubu a jako slušný gentleman ji doprovodil domů.“

„Opravdu?“ zeptala jsem se už trochu uvolněnější.

„Jo, byl to hezký večer.“ Řekl spokojeně.

„A od té doby jsi svou postel nerozhýbal?“ divila jsem se.

Odmlčel se, a po obrácení pár listů odpověděl. „Ne.“

 Tak tohle bylo vážný. David Vaire, ten slavný zhýralec, už celý týden neroztáhl nohy žádné ženské? Chvíli jsem se na něj dívala a snažila se najít sebemenší náznak, že si dělá srandu.

„Věř mi, že Emily mi stojí za víc, než jen za jednorázovku. A taky vím, že bys mě zabila, kdybych se toho s ní dopustil.“ Usmál se na mě a pak zvážněl. „Chtěl bych si s ní ještě vyjít… klidně i několikrát.“ Dodal upřímně.

 Nevěděla jsem, co dělat. On to snad myslel vážně. Bylo to hodně nezvyklé ho takhle slyšet mluvit. Zkusila jsem si představit jeho s mojí nejlepší kamarádkou a … nevěděla jsem prostě, co si o tom myslet. Ano, byla jsem si jistá, že by z něj Emily udělala slušného muže, kdyby o ni opravdu stál. Páni… Připadalo mi to zvláštní. Ne, tím špatným způsobem. Bylo to překvapivé. Možná, že konečně začal dospívat. Usmála jsem se nad tím a jen zavrtěla hlavou.

„Tak, jdeme na to.“

 Řekla Paulina, když na stolek postavila misku s barvou. Podívala jsem se naproti sobě do zrcadla, když přese mě Paulina přehodila šustivý plášť, a začínala jsem pomalu věřit tomu, že se začnou dít změny. Jared mi řekl, že pořád věří v to, že budeme mít rodinu, a mě dal to právo a čest říct kdy. David zřejmě něco cítil k Emily a chtěl ji znovu pozvat na rande. Věřila jsem, že měl opravdu čestné úmysly. Ano, určitě se začnou dít změny. Změny k lepšímu.