4.díl - Sweet Little Devil

 Restaurace - Beverly Hills

Quincy, Michael a Frank DiLeo seděli v letním salónku v jedné z těch luxusních restaurací a popíjeli vinný střik, náladu měli výbornou avšak stále jim někdo chyběl.

 Quincy: „Každou chvíli přijde. Tohle by si nenechala ujít.“ Ujišťoval Franka.

 Frank: „To nic má jen pět minut zpoždění. Je žena má na to právo.“

Usmál se a z kapsy v saku si vytáhl doutník, Michael se usmál a náhle zpozornil, když se podíval směrem ke vchodu do salónku.

Quincy: „Michaele? Co je?“

Michael: „Je tady.“

Odpověděl s pohledem, který upíral k dívce, která v džínách s černým sakem a jemně navlněnými vlasy kráčela do salónu.Všichni vstali aby přivítali se s Georgianou.

Ge: „Omlouvám se za zpoždění.“

Frank: „To nic.  Za tu chvilku se nic nestalo.“ Podali si ruce a usadili se.

Michael seděl vedle Ge, a naproti něj seděl Quincy a vedle něj Frank. Takže její (možná) budoucí šéf jí byl přímo naproti.

„Bože… Je to tady. Hlavně se musím soustředit, ale co když mě bude Michael rozptylovat?“ Tohle se jí honilo hlavou, byla trochu nejistá, když se podívala na Michaela, mrkl na ni ve znamení podpory ale tohle jí na nervozitě přidalo ještě víc. Nejistě se na něj usmála a hned se napila vody ze sklenice, protože jí z těch nervů vyschlo v krku.

Frank: „Tak povídejte o sobě. Moc Angličanů neznám.“ Usmál se.

Ge: „A co byste chtěl slyšet od Angličanky?“ Nasadila milý hlas.

Frank: „Slyšel jsem tady od Quincyho pár zajímavých věcí. Četl jsem Váš životopis a teď bych chtěl něco slyšet přímo od Vás.“

Ge: „No… Popravdě nejsem úplně ta pravá Angličanka. Moje máma je Španělka, ale zase její děda byl Angličan. Takže…“

Quincy: „Takže Angličanka se španělským srdcem.“ Doplnil ji.

Frank: „Ach tak. Já mám taky zajímavý životopis. To byste si početla.“ Zasmál se. „Jak to bylo s tou školou?“

Ge: „Tak hlavní důvod byl, že jsem chtěla dál tančit. Od šesti let jsem začala chodit do baletu. Když mi bylo devět, na naše vystoupení přišel hlavní trenér a hledač talentů z londýnského divadla. Tehdy si vybral tři holčičky, a já sem byla jedna z nich. Začaly jsme trénovat v akademii a jeden rok jsem byla v přípravce na talentové přijímací zkoušky…. Kdybychom se neodstěhovali, tak bych byla členkou Královského baletu.“

Frank: „Víte to jistě, že byste se tam dostala?“ Zeptal se zaujatě.

Ge: „…Byla jsem jejich favoritka.“ Skleslým hlasem zavzpomínala na minulost.

Quincy: „…Ale nevzdala se. Když přijela sem, tak se hned dostala na uměleckou střední…“

A Frank ho přerušil. „Ano to by mě zajímalo.“

Quincy: „Počkej.“ Přerušil ho „ Ona byla tak vytrénovaná, že dostala osobního trenéra, protože jejímu tempu nemohl nikdo konkurovat.“ Usmál se.

Ge: „Popravdě jsem tam neměla co dělat. Tak jsem se zaměřila na manažerství, umělecký odhad a ekonomii.“

Frank: „Vaše výsledky znám. A co práce pod Quincyho velením?“

Georgiana se podívala na Quincyho a pak zase zpátky na Franka, naklonila se blíž a tichým hlasem řekla. „Nemůžu si stěžovat.“

Michael vybuchl smíchy a Frank také. Jako by byl Quincy nějaký tyran. Tohle opravdu nikdo nečekal, celou dobu Georga odpovídala jako by to měla připravené i s otázkami a teď si ještě udělala srandu z Quincyho.

Ge: „Ne, dělám si legraci. Quincy mi byl velkým vzorem a vážím si ho. Nikdo mě toho tolik nenaučil.“

Než stačila doříct poslední slovo, přišli k nim číšníci a podávali hlavní chod. Zbytek odpoledne  strávili povídáním o propagaci hudby, o Michaelovém chystaném albu, a taky o zážitcích a vtipných příhodách. Následovalo kafe. Když jim jeden číšník přinesl tácek s hrnky a zákusky, Georga si všimla malého papírku u jejího cappuccina. Podívala se na toho číšníka a ten se na ni usmál. Michael to moc dobře viděl i Frank se díval, jak bude Ge reagovat.

 Vzala do ruky lísteček a roztrhla ho. „Tímto u mě klesá náklonost, protože nemá ani odvahu mě pozvat osobně.“

 Tímto hooodně překvapila Michaela Quincyho. Přece dostat od kluka vzkaz na lístečku bylo hezké, a co udělala ona? Nepárala se s tím.

 Frank: „Máte přítele?“

Obzvlášť při této otázce Michael zpozornil, uši měl jako radary. Teď si mohl odhadovat jestli na to odpoví nebo ne. Její odpověď ho velmi zajímala, i když se tvářil jako by nic a pomalu se pustil do zákusku.

 Ge: „Ne… Podle mě nemá vztah cenu, když nejde do hloubky. A navíc se teď snažím nastartovat svou kariéru. Získat dobré místo, abych si potom mohla užívat života, tak jak chci.“  Vzala do rukou šálek kafe, opřela se do křesla a překřížila nohy. „Pro mě mít vztah znamená, že partnery musí poutat něco mnohem silnějšího než je láska a poblouznění. Musí v tom být vášeň, oddanost a hlavně v tom partnerovi musíte najít to, co vám chybělo celý život.“

 Quincy se na ni usmál, poznal, že teď promluvilo její srdce. A co víc? Byl by z toho krásný námět na milostnou píseň, jenže to teď Michaela nezajímalo, protože slyšet něco tak krásného při vychutnávání sladkého desertu, bylo pro něj něco, co od ní při pohovoru nečekal. Zahřálo ho to u srdce."Počkat?! Co to bylo? Že bych si teď představoval, jak se s ní procházím v zahradě plné růží? Michaele, soustřeď se!" Ano, byla to pravda, Michael se načapal, jak si na ni začíná myslet.

Frank: „No myslím, že na téma vztahy nás slečna doslova odrovnala.“  Přikývl a na tváři se mu objevil uctivý výraz. „Mě to stačilo, nevím jestli vás tady ti dva chtějí ještě vyzpovídat, ale pro mě je to vše." Usmál se.  "Za čtyři dny odlétám zpět do New Yorku. Dám vám vědět, jak jste uspěla. Samozřejmě by ještě nějakou dobu trvalo, než by jste své místo obhájila, ale to se uvidí.“

Během chvilky zaplatil účet za všechny, rozloučil se s nimi, s Ge si podal ruku, poděkoval za příjemný oběd a odešel. Georgiana se konečně uvolnila a oddechla si.

Michael: „Byla jsi úžasná.“

Pod stolem nesměle pohladil Ge po ruce, kterou měla na stehnu. Tenhle nečekaný dotek jí hodně překvapil, až se jí začalo zdát, že se po jejím těle rozlilo teplo stydlivosti ale zároveň jí to bylo milé. Trošku ze spotila na krku a to způsobilo, že její sladký parfém byl cítit mnohem víc než před tím. Ale tohle bylo pro Michaela příjemné, když se na ni podíval a ucítil vůni jahodových lístků, jasmínu, fialky a dalších sladkých věcí.

 „Neměla ses čeho bát.“ Dodal.

Ge: „ Úplně se mi ulevilo.“ Vydechla ze sebe nervozitu.

Michael: „Nedivím se.“ Usmál se na ni.

Quincy: „No myslím, že pojedu domů. Chceš tu zůstat s Michaelem? Nebo tě mám odvézt?“

Ge: „No já…“ Zaváhala.

Michael: „Já ji když tak odvezu. Postarám se o ni.“ Přerušil ji.

Quincy: „Dobře… Nezlobte tu vy dva.“ Usmál se a nechal je v salónku, opět o samotě.

Michael chvíli mlčel a potom k ní promluvil. „To jak jsi mluvila o vztazích… Řekla jsi to moc hezky. Jako kdyby si už něco takového zažila… Nechce se mi věřit, že nemáš přítele.“

Georga vycítila, že se Michael otevřel a snažila se zachovat klid a zároveň ho aspoň trošku okouzlit. Ale opět ne moc toho prozradit.

Ge: „… Víš, někdy jsou chvíle, kdy se cítím úplně sama. A tak tančím… Ale budu s tím muset skončit, jestli mě Frank příjme.“

Michael: „To snad není důvod, abys přestala tančit.“ Pronesl mile.

Ge: „Michaele, viděl jsi někdy nohy baletky? Čím déle tančím, tím víc trpím. Ubližuju si… Ať už mě to bude bolet sebe víc, jednou s tím budu muset přestat.“

Michael se na chvíli zamyslel. „Já bych nemohl přestat s něčím, co dělám už od dětství. Kdybych měl přestat zpívat dobrovolně… Asi by mě to zničilo… Když mi jednou za pár let dáš vědět, že jsi to zvládla… Nejspíš k tobě budu mít úctu až do smrti, protože je to… hodně srdeční záležitost.“

Ge: „ Nic proti tobě, ale myslím si, že pár let na mě určitě zapomeneš.“ Usmála se.

Michael se na ni usmál a v hlavě se ozvala jeho ďábelská myšlenka. „Ne, ne, ne. Na tebe určitě nezapomenu.“ A bylo to tu zase! "Sakra, Michaele! Zažeň ty své choutky, co to s tebou je?!" Na pohled vypadal v pohodě ale v hlavě se mu odehrával boj myšlenek.

"Pokud se Ti u Franka povede dobře, tak si myslím, že se ještě párkrát potkáme. A navíc, jak bych mohl zapomenout na dívku, jako jsi ty?" Usmál se.

Ge překvapeně zvedla obočí nad jeho slovy. "No já nevím, třeba, že jsem Tě ničím nezaujala?" Pokrčila rameny.

Michael se kousl do rtu. "Myslíš?" Odmlčel se a nasadil decentně dravý pohled. "Ty se jen tak neztratíš, to vím určitě." Usmál se.

Ge: "To si piš, že se neztratím." Zasmála se.

  Padli si do noty. Ani o tom nepřemýšleli a překvapili se navzájem. Cítili, že se z nich stali přátele. I když…  možná ne na dlouho....