11.díl- The fight for the favor

O den později - nemocnice LA

Randy a Georgiana přišli v dobré náladě, což udělalo Michaelovi radost. Jenže, co mu dělalo starosti, bylo to, že by se ti dva mohli až příliš sblížit. Počkat! Co že? Michaelovi se začínaly měnit myšlenky. „Dávej si na ni pozor.“ Říkal si v duchu.

 Randy: „Ahoj.“

 Michael: „Ahoj.“

 Randy: „Přinesl jsem ti věci. Máma říkala, že je budeš potřebovat.“

 Michael: „Díky.“ Podíval se na Ge a usmál se. „A co ty? Taky jsi mi něco přinesla?“

 Ge: „Ne.“ Usmála se. „I když…“ Začala se hrabat v tašce a vytáhla velký pytlík s bonbóny.

 Jen co to Michael uviděl tak usmál jako pětileté dítě. „Tak tohle je moje medicína.“

 Ge: „A kdyby ti je chtěli sebrat, tak řekni, že to jsou ovocné vitamíny. Ty jsou tam taky.“

 Michael: „Tak na to si nedám ani šáhnout.“  Usmál se.

 Randy: „To bych ti radil. Ge měla co dělat, aby to ochránila přede mnou.“ Usmál se.

 Michael: „Byli jste u nás?“

 Randy: „Jo…“

 Ge: „Randy mi ukázal celý dům i zahradu. Potom jsme si povídali s Katherine. A ta místnost s těmi fotkami je dokonalá. Povedlo se ti to.“

 Michael: „Díky, jsem rád, že ti to líbí.“

 Randy viděl, že Michael a Georga si toho mají ještě hodně co říct. 

Randy: „…Já se půjdu na chvíli projít.“ A odešel z pokoje a šel na chodbu.

 Ge si přisedla na židli vedle postele. „Přišla jsem se rozloučit.“

Michael: „Kdy odjíždíš?“

Ge: „Zítra odlétám do New Yorku.“

Michael: „Nezůstaneš tady s Frankem?“

Ge: „Ne. Přijela jsem, abych ti řekla o té svatbě. Aby sis nemyslel, že jsi mi lhostejný“ Usmála se.

Michael: „….Zdálo se mi to, nebo mě včera políbila jedna krásná dívka? Nemůžu si vzpomenout, měl jsem v sobě tolik prášků, ze kterých jsem musel pořádně vyspat…“ Usmál se.

Ge: „To se ti zdálo. A jestli je to pravda, tak měla pro tebe slabost. A kdo by neměl, pro takového muže, jako jsi ty, který je připoután na lůžko.“

Michael: „Ty si se mnou hraješ.“ Koukl na ni provokativně.

Ge: „Možná…“ Lehce se usmála. „ Ale jestli ti to vadí…“

Michael: „Ne, mě to baví.“ Přerušil ji s úsměvem.

Ge: „Mám ti něco přivézt z Anglie?“

Michael: „Jak chceš.“

Ge: „Jen se ptám. Katherine jsem slíbila pravý anglický čaj. Takže jestli budeš něco chtít, není problém.“

Michael: „Věděl bych o něčem, co bys mi mohla dát hned.“ Usmál se.

Ge: „Další přídavek dostaneš, až se uzdravíš. Bude to tvoje odměna, abys věděl.“

Michael: „ No já doufám, že ta odměna bude stát za to.“ Usmál se.

Ge: „ Hele! Nebudeš si diktovat odměny.“ Smála se. „Dostaneš to, co si zasloužíš.“

Oba se smáli když v tu chvíli přišel Randy.

Randy: „Neruším?“

Michael se smál. „Ne, pojď dál.“

Randy: „Vidím, že tě umí dobře pobavit.“ Podíval se na bratra.

Ge: „Michael si dovoluje, že?“

Randy: „Michael, Michele. Víš, co říkal Quincy? Drž si ji od sebe.“

Ge: „To že říkal?“ Zeptala se zvědavě.

Randy: „Ano." Koukl na ni a potom zpět na Michaela. " Moc a dobře ví proč.“

V tu chvíli se Georgiana zamyslela, a došlo jí, proč to Randy řekl. Její nálada klesla a Michael to viděl na jejích očích. Bylo mu to líto. Jenže tady nešlo jen o to, co řekl Quincy. Pomalu se mezi bratry začínala rozrůstat bitva o přízeň „lady z Oxfordu“.

Ge: „Omluvte mě.“ Zvedla se ze židle a odešla z pokoje.

Michael se podíval na Randyho. „To jsi nemusel říkat.“

Randy: „Michaele, ty víš, co se stane, jestli si něco začneš s nějakou spolupracovnicí, a ještě k tomu s dívkou jako je ona.“

Michael: „To je snad moje věc. Neviděls, jak hned klesly její oči?“

Randy: „Aspoň předejde tomu, že by někdy v budoucnu ztratila místo.“

Michael: „A proč by měla ztratit místo? Vůbec nic o tom nevíš.“ Hájil se.

Randy: „Michaele, zamysli se nad tím. Je možné, že bys s ní mohl něco mít a v tom ti nebráním. Ale nech ji chvíli být. Ona je mladá a chce zapracovat na sobě, navíc, teď si nikoho k sobě nepustí. Musíš se k ní dostávat pomalu, aby sis získal důvěru.“

Michael: „Já vím, co mám dělat.“ Ujistil ho.

Randy: „Ty si teď odpočiň a na ni zapomeň. Stejně jede do Anglie. Říkala, že potom přijede do Hayven Hurst. Do té doby, než se uzdravíš, se může všechno změnit.“

Michael vycítil, že Randy má v úmyslu se dostat blíž než on. Ale co mohl dělat? Mohl se spolehnout sám na sebe, a na to, že se Georgiana tak moc nezmění. Přál si, aby se uzdravil, co nejrychleji, ale ta bolest byla šílená... Chtěl u ní dohnat náskok, který měl Randy... Cítil, že to bude ještě dlouhá cesta k jejímu srdci.