I s jeho slibem cítila prázdnotu. …až se vrátím z Washingtonu.Chris byl pryč už třetí den. Čím déle byl pryč, tím méně věřila tomu, že se něco změní. Nechtěla, aby se na něj děti dívaly zle, ale nechtěla je balamutit o tom, že je všechno mezi rodiči zase dobré. Jestli chce Chris klid, ať se snaží sám.
Rozhodla se na něj nemyslet. Dívala se na koruny stromů nad sebou stejně tak, jak to dělávala doma v Park Place. Budu mít někdy vůbec klid? Přemýšlela Ge nad tím, co všechno zažila a najednou si připadala stará. Smutně sklonila hlavu a nechala se unést smutnou vizí toho, že by ji Chris nakonec opustil a ona zůstala sama s dětmi. Byla by šťastnější? Těžko říct…
„Mami!“
Přepadla ji Natalie a objala kolem krku. Políbila svou mámu na tvář, což jí vykouzlilo úsměv na rtech.
„Dáme si kaštany? Všude to tady voní.“ Přemlouvala ji.
„Tak jo.“ Vytáhla Ge peněženku z kabelky. „Vezmi jeden velký sáček, podělíme se.“
Natalie si vzala libry a šla napřed, aby mohla mámě rovnou podat sáček pražených kaštanů, až bude procházet kolem stánku. St Jame’ s park byl jako vždy nádherný, ať už byla zima, nebo léto jako nyní. Vidět svou dcerku, vlastně dceru, jak jí roste před očima, jí vyvolalo další úsměv. Možná, že kluci půjdou na Eton College, ale holky s ní zůstanou doma… aspoň dokud nebudou chtít vyrazit do světa, nebo někam na univerzitu mimo okolí Londýna.
Dívala se na ni a byla ráda za to, že už je tak velká, a že začíná nad vším jinak přemýšlet. Částečně jí řekla o tom, co se děje mezi ní a Chrisem. Musela, protože první, od koho se to Natalie dověděla, byl Henry. Tudíž jí to musela říct. Ale Natalie se aspoň tolik nevyptávala, jako Henry. Jen ji ujistila, že bude vždycky s ní, i kdyby se stalo cokoliv. Poskytla jí oporu, kterou tolik potřebovala, a to ji postavilo na nohy. Řekla si, že nebude nic řešit, jestli si to Chris vyžehlit, ať se snaží on. Vždyť přece nic neudělala.
„Tady to máš.“
Podávala jí sáček voňavých kaštanů v jedné ruce, a v druhé jí podávala drobné nazpět.
„Nech si je.“ Řekla Ge a vzala si k sobě sáček s kaštany a hned si jeden dala do úst.
Šly dál směrem k Buckinghamskému paláci a v tichosti si vychutnávaly kaštany. Šumělo lístí v lehkém vánku, sukně se ji vlnily kolem nohou, vlasy jim vlály jako lehounké závoje, avšak jen za Ge se linula líbezná vůně Miss Dior. Natalie si poskočila dopředu, otočila se k mámě čelem, pokračovala v chůzi pozpátku a vzala si od mámy další kaštan. Něž si ho dala do pusy, usmála se na ni, pak se podívala za mámu a usmála se ještě víc, a pak si teprve snědla kaštan.
Hned jí to zdálo divné. Proč se tak kření? Chtěla se ohlédnout, ale v tom jí něčí dlaně zakryly oči. Zastavila se na místě a vyčkávala. Natalie by se přece na někoho cizího neusmála.
„Kdo je to?“ zeptala se klidně, bez náznaku nejistoty.
„Hádej, můžeš třikrát.“ Uslyšela šepot u svého pravého ucha.
„Třikrát?“ zeptala se překvapeně.
„Máme tři děti.“ Znovu zazněl šepot.
V tu chvíli dlaně zmizely. Ge otevřela oči a hned se otočila. Jeho oči se smály, stejně jako jeho tvář. Vypadal bezstarostně, šťastně… zamilovaně. Viděla mu to na očích… I po těch letech jí patřilo jeho srdce.
„Michaele…“
Zašeptala jeho jméno, jako by snad tiše odříkávala prosbu. Udělala jediný krok a hned si ji schoval do náruče. Rozplakala se štěstím, když ho mohla pevně obejmout, opřít se o něj.
„Hej…“ jemně jí zvedl tvář, aby jí viděl do očí, „co se děje?“
„Nic.“ Pousmála se a utřela si slzy. „Jen jsem strašně ráda, že tě vidím.“ Odmlčela se a pak si něco uvědomila. „Jak jsi nás našel?“
Michael kývl směrem, kde stála Natalie a krmila veverky. „Náhodou jsem jí zavolal. Jsem rád za to, že má vlastní mobil.“ Usmál se. „Byl jsem se podívat na univerzitu v Oxfordu a pak… chtěl jsem si s tebou promluvit.“
Dopověděl s vážným výraz, takže hned věděla, že chce mluvit o Chrisovi. Přijel kvůli mně. Znovu se dojatě pousmála a znovu ho objala.
---------------------------------------------------------------
Park, ve kterém se potom procházeli, se trochu změnil. Nebylo v něm velké jezero, ani Buckinghamský palác. Byl to park v Park Place. Okolo nic pobíhal Alexův vlčák Lord, a děti si hrály v zahradě za domem. Jako vždy se snažili najít páva, nebo pomáhaly uklízet stáje panu Loughovi. Až na malou Ge, Adele a Christiana. Ti měli svačinku na dece.
„Bude to dobré, uvidíš.“
Vzal ji za ruku, a Ge se mu podívala do očí. Proč mu vždycky věřím, když tohle řekne?
„Jen tě nechce ztratit, vždyť to znáš.“ Řekl trochu smutně. „Dělal jsem to samé.“
To byla pravda. Taky si dřív myslel, že Ge má něco s Chrisem dřív, než k něčemu došlo. Jen si smutně povzdechla a podívala se jinam. Odvrátila od něj tvář a na chvíli se zamyslela. Michael si všimnul, že byla proti minulosti bezradná, protože ji to všechno bolelo, stejně tak, jako jeho samotného. Jemně si ji k sobě přitáhnul a ona automaticky vyhledala jeho náruč s objetím.
„A udělal bys to samé?“ zamumlala mu do bílého trika, které měl pod rozepnutým sakem.
„Já nevím.“ Řekl lehce zamračeně. „Snažil bych se získat tvou důvěru… Ale co s tím, když člověk neví, jak se dostat do přízně toho druhého, když ho ten druhý odmítá?“
Georgiana k němu prudce vzhlédla s lehce šokovaným výrazem. Dívala se mu do očí, jako by hledala odpověď na to všechno, co se kolem ní děje. Michael jí odhrnul pramen vlasů stranou a pak ji něžně pohladil po tváři. Viděla tu něhu v jeho očích. Ten pohled u něj viděla už nesčetněkrát. Panebože!
Pomalu od něj odstoupila a obrátila se k němu zády. Mrkala rychleji, aby zahnala slzy, a pak se nadechla, aby neměla rozechvělý hlas.
„Můžu za to já.“ Řekla, jako by přiznávala krutý čin. „Dohnala jsem ho k tomu, aby si myslel, že jsem schopná ho podvést.“ Rozbrečela se naplno a zněla zoufaleji a zoufaleji. „Dostala jsem ho do stejné situace, ve které jsi byl ty. Před tím, než si pro mě přišel Chandler, podezíral jsi mě úplně stejně.“ Brečela.
„Ne,Ge…“ přišel k ní, vzal ji jemně za ramena a obrátil si ji k sobě. „To není tvoje vina. Chris se rozhodl, že ti nebude věřit, sám se tak rozhodl.“
„Ale dala jsem mu k tomu důvod.“ Řekla tiše, jako by měla okolo krku svírající se provaz. „Dohnala jsem ho k nenávisti, stejně jako tebe tenkrát před lety.“
„Ne.“ Zavrtěl hlavou. „Nenávist, se nejčastěji rodí z lásky. Nenávidíme, když riskujeme… A ty jsi riskovala vždycky, Ge. Riskovala jsi, když jsi chtěla sama jít proti Chandlerovi, a riskovala jsi, když jsi Chrisovi přiznala, že čekáš moje dítě.“ Odmlčel se. Sklonil hlavu a zamračil se, jako by cítil velkou bolest. „Vždycky si chtěla být sama.“ Řekl se smutkem v hlase. „Už tehdy, kdy jsme se poznávali… Měla jsi tu tendenci utíkat, nic neříkat, abys ušetřila ostatní… Pravda je, že tím, že jsi riskovala, jsi nás ostatní donutila, abychom ti byli na blízku, abychom tě bránili.“
A najednou, jí všechno začalo dávat smysl. Stačila jen jeho slova, aby pochopila sama sebe. Chtěla být sama od té doby, co jí tehdy ublížil její trenér William Grey. Chtěla být sama, když ji chtěla Sára provdat za Jamese Foxe… Vždycky chtěla být sama. Vždycky chtěla utéct.
„Proto jsem za tebou přijel.“ Řekl Michael, při čemž ji pohladil po vlasech. „Abys nebyla sama. Aby ses nebála.“
Z očí jí stékaly nové slzy, když si uvědomila, co všechno jí řekl. Co všechno díky němu pochopila.
„Jsi jediný, kdo mě doopravdy zná.“ Pohladila ho po tváři. „Jediný.“
„Proto jsem tady.“
Naklonil se k ní a bez váhání ji políbil na čelo. Věděl, co si k ní může dovolit. Věděl, jak se k ní v takové situaci chovat, co jí má říct, co dělat.
„Miluju tě.“ Zašeptala a znovu ho nechala, aby ji objal.