79.díl - You're carrying a great gift...

 Ne zrovna dobře se jí dýchalo toho příliš sterilního vzduchu nemocnice. Doufala, že kromě porodu a běžných lékařských kontrol nebude muset do nemocnice vůbec ani vkročit. Bohužel, náhoda je blbec.

 Dveře se otevřely a dovnitř vkročil Chris. Byl převlečený do jiného oblečení, než v jakém ji doprovázel cestou sem v sanitce. A v ruce držel velkou cestovní brašnu. Než stačila cokoliv říct, hned zavřel dveře, odložil brašnu a už byl u jejího lůžka.

„Jak se cítíš?“

 Zeptal se, když se posadil na okraj postele a vzal ji za ruku.

„Nenávidím nemocnice.“ Řekla unaveně. „Nejradši bych podepsala reverz.“

Chris: „Zkus to a uvidíš.“ Odpověděl naštvaně.

Ge: „Chrisi, neudělala jsem to schválně.“ Bránila se.

Chris: „Tak buď té lásky, a nesnaž se odsud utéct. Nevím, jak ty, ale já chci na sto deset procent vědět, že jsou dvojčata v pořádku.“

 Georgiana jen kajícně sklonila hlavu a pohladila se po břiše. Nejen, že byl její manžel naštvaný, ale ještě k tomu musela čelit jeho hněvu v té nepohodlné nemocniční košili na spaní.

„Byla jsem naštvaná, nevěděla jsem, kam jdu.“ Pípla stále se skloněnou hlavou.

„Proč jsi byla naštvaná?“

Ge: „Kvůli…“

 Zarazila se dřív, než vyslovila jeho jméno.  Jen svým pohledem uhnula někam pryč, aby ani koutkem oka nezavadila o Chrisův přísný výraz.

„Mám hádat? Kvůli Michaelovi?“ Zeptal se naštvaně.

 Na to mu ale neodpověděla. Během chvilky ucítila jeho prsty, když jí zvedl bradu, aby se mu podívala do očí.  Podívala se do jeho dětsky modrých očí, ve kterých se ale neodrážela zlost, kterou měl ve tváři. V očích měl cit a strach, což vypovídalo, že přednost před jejími trablemi, mělo její zdraví, a zdraví těch dvou malých, které v sobě nosila.

„Řekl jsem ti, co si o něm myslím. Proč si pořád pleteš hlavu?“ Zeptal se o něco klidněji.

Ge: „Přemýšlela jsem o tom, co mi řekla Lisa a …“Odmlčela se. „Představa, že by úplně stejně naložil se mnou, mě hrozně znechucuje. Úplně se změnil, a když si uvědomím, že teď bude mít svoji rodinu a všechno bude podle něj, tak… Nedokážu si představit, že by Alexe s En uviděl až za deset let, nebo kdy se k tomu odváží.“ Vysvětlovala. „Pořád mě prosil a zapřísahal mě, aby na něj děti nezapomněli, ale jak tomu mám zabránit, když se takto chová?“

 Christopher jí přiložil ukazováček na rty a věnoval jí smutný pohled.

„Ge…“ Pohladil ji po tváři. „Tohle už nijak ovlivnit nemůžeš…. Michael žije svůj život, a ty by ses mu do něj neměla plést, a to samé platí i pro něj. Proč se tím trápit?“

Ge: „Protože tolik stál o to, aby naše děti věděly, kdo je jejich táta, a teď to vypadá, jako by mi nevěřil. Jako by chtěl děti, které u něj budou celý den, a co pak s En a Alexem?“ Zeptala se naštvaně. „Bude jim jen posílat nějaké přání k narozeninám, zatím co bude rozmazlovat ty svoje dětičky? Pokaždé, když mě uviděl, tak se mě ptal, proč neodpovídám na jeho dopisy, a při tom jsem žádné nikdy neviděla.“ V očích se jí zaleskly slzy. „Dělá ze mě úplného debila. Chce, abych se cítila provinile, že dětem nepřipomínám jejich otce, zatím co on si…“

 Georgiana se rozplakala a začala vzlykat.

„ shání nějakou zdravotní sestru, kterou sotva zná a bude ji…“ Zavzlykala. „šukat dokud nedostane, co chce.“ Plakala. „Já jsem kvůli jeho dětem trpěla dost zdravotních problémů a byla jsem schopná dát za jejich život ten svůj, jenom,  aby byli v pořádku, aby se vůbec narodily. A teď se k nám obrátí zády, za to všechno, co jsem pro něj udělala.“ Vzlykala. „A já ho nenávidím!“

 Chris jí přiložil dlaň na rty, aby se uklidnila a pak, když se její dech z neklidného ustálil, jí začal utírat slzy. Pak je s láskou slíbával a jednou rukou ji hladil po vlasech, a druhou po břiše.

„Uklidni se, Ge.“ Šeptal. „Nestojí ti za to. Dalo se to čekat.“  Políbil ji na tvář. „Lisa pro něj byla zklamáním, ať se snažila, jak chtěla. Čekal, že s ní to bude to samé, jaké to bylo s tebou, a proto se tolik změnil. To, že si ji vzal tak rychle a při tom ji vůbec neznal, mu uškodilo nejvíc, stejně jako jí.“ Odmlčel se. „S tebou jsem byl krásné tři měsíce, i když jsem měl o tebe a Natalie strach kvůli Snedonovi…. Ale věděl jsem, že ty budeš další z těch, kteří mají v mém srdci čestné místo.  A teď ti patří celé mé srdce.“

 Políbil ji znovu na rty, při čemž ji hřbety prstů pohladil po tváři. Všiml si, že jeho slova vnímala každičkou buňkou v těle, a že byla o poznání klidnější.

„Jestli se chceš trápit, tak v tom pokračuj. Ale nezapomínej, že pak budeš trápit i nás.“ Pohladil ji po vypouleném břiše.

 Ge jen zakývala hlavou a objala ho kolem krku. Chris si ji k sobě přitáhl, aby na sobě cítil její tělo oplývající mateřskou láskou, zavřel oči a vnímal její vůni, teplo… Hladil ji po zádech a vískal ve vlasech. Ge jen unaveně položila hlavu na své rameno, a dál ho objímala a nechala se hýčkat jeho dotekem.

------------------------------------------------------------- 

 Spala na zádech, což byla jediná poloha, kterou jí její těhotenství dovolilo. Neměla si čím podepřít břicho, takže na bok se jí přetáčet nechtělo. Za to Christopher nespal. Seděl na vedlejší posteli v pyžamu a sledoval ji, jak spí čelem k němu.  Díky Bohu, že jsem ty dopisy pálil už od začátku, jinak by se každou chvíli zhroutila, přemýšlel Chris. Věděl, že to bylo sprosté, ale nedělal to kvůli nikomu jinému, než kvůli ní. Chtěl, aby se od Michaela dostatečně distancovala a netrápila se.  To bylo vše. Čím víc by na něj myslela, tím víc by byla neklidná a zabývala by se věcmi, které se dějí na druhé straně oceánu, a při tom by se jí ty věci v ničem netýkaly. Věděl jistě, že jí o těch dopisech nikdy neřekne. A kdyby ho chtěl Michael podezírat, nemá žádné důkazy.

 Opatrně si dřepl k jejímu lůžku a něžně ji políbil na tvář. Ge se sotva znatelně zachvěla, ale nevzbudila se. Znovu ji políbil a pak si šel lehnout do své postele, odkud ji ještě chviličku pozoroval, než usnul.

----------------------------------------------------------- 

Park Place – Remenham - ráno druhého dne

 Pátral po pomocné síle, jen co za sebou zavřel hlavní dveře.

„Pane Foxi, jak se daří Georgianě?“

 Ptal se pan Lough, který vyšel z kuchyně a hned za ním pan kuchař Charlie. Oba se zajímali o zdravotní stav paní domu.

„Je v pořádku, nebo to tak aspoň vypadá. Nechají si ji v nemocnici na tři dny pod dohledem, pak se uvidí.“

Pan Lough jen pokýval hlavou a sdělil mu, jaká je situace. „Slečna Cora přijela chvíli po tom, co jste odjel zpátky do nemocnice. Postarala se o všechny tři, i když má teď hodně práce se slečnou Natalie. Pláče už od snídaně.“

 Chris si jen ustaraně povzdechl a šel nahoru do dětského pokoje, odkud se ozýval nešťastný dětský hlas, a pak hlas nové chůvy.

 Vstoupil do pokoje a během pár vteřin vyhodnotil situaci. Alex si hrál s autíčky na koberci, takže ho velice nic netrápilo. Za to Natalie seděla s Corou na posteli a mohla si oči vyplakat. Jen co si všimla Chrise ve dveřích, hned seskočila na zem a rozeběhla se k němu s nataženýma rukama, čímž ho prosila, aby ji zvedl do náruče.

„Ale, ale, ale…“

 Vzal si ji Chris k sobě a malá mu ještě víc začala plakat u ucha, jako by si žádala o mnohem větší pozornost, než se jí dostávalo.

„Proč pláčeš už tak brzy?“ Zeptal se jí jemně Chris a šel se s ní posadit na postel.

„Žádné dárky tam nejsou!“ Stěžovala si Natalie s pláčem.

 Cora, která seděla vedle nich jen lítostivě sledovala malou, a při tom myslela na chudinu Ge.

„Já vím, bobku, já vím.“ Odpověděl soucitně Chris.

„A kde jsi byl? Kde je maminka?“ Ptala se neodbytně.

Chris: „Maminka se včera stal úraz, tak jsem ji musel odvést do nemocnice. Byl jsem tam s ní i přes noc.“ Pohladil malou po vláskách.

Natalie: „A proč nepřišel Otec Vánoc?“ Zeptala se nešťastně.

„Zlobilas.“

 Ozval se malý Alexander, který byl zaměstnaný s hasičským vozem.

„To není pravda!“ Zvýšila hlas Natalie.

Chris: „Ne, ne. To byste museli oba zlobit, abyste ani jeden nedostali dárky.“ Prohlásil velitelsky. „Domluvil jsem se s maminkou i Otcem Vánoc, a oba souhlasili, že nám budou dárky naděleny, až tu budeme všichni. Takže až se maminka uzdraví…“ Políbil Natalie na tvářičku. „tak oslavíme Vánoce.“

 Malá spokojeně zakývala hlavou a hned šla za Alexem řešit, že ani náhodou nezlobila. Toho využila Cora zeptala se Chrise na Georgiinin stav.

„Jak se daří Ge?“

„Nechají si ji tam na tři dny. Zatím to vypadá, že je v pořádku, i malí.“

Cora: „Slyšela jsem od pana Lougha co se stalo, nechtělo se mi tomu věřit. Chudák holka. Ta má pořád něco.“

 Chris jen beze slov smutně sklonil hlavu a odešel.

--------------------------------------------------------------- 

„Ahoj, Henry.“

 Zašeptal Chris, když si k sobě přivinul synka v plence a pyžámku. Malý na něj hleděl pořád stejně, pořád ho zkoumal, jako by ho nikdy před tím neviděl.

„Maminka bude v pořádku, jenom se musí uzdravit.“ Políbil ho na tvářičku.

 Malý byl pro něj jako talisman. Vždycky když ho jen viděl, tak mu dával pocit klidu, důvěry a bezpečí.  Měl zavřené oči a kolébal Henryho, při čemž se snažil sám sebe uklidnit. Takový poprask na svátky rozhodně nečekal.

--------------------------------------------------------------  

Royal Berkshire Hospital - odpoledne...

„Jak to vzali?“

 Ptala se Ge, když jí Chris naléval čaj.

„No, Natalie si mohla oči vyplakat už od rána. Ale teď už bude na tebe čekat.“

Ge: „A Cora? Zvládá to?“

Chris: „Zatím si nestěžuje.“ Pousmál se.

„Byl u mě doktor.“ Začala klidně, když si upila ze svého šálku. „Byli jsme na ultrazvuku.“

„A?“ Zeptal se zaujatě Chris.

Ge: „Slyšela jsem je oba.“ Usmála se. „Tak rychle, a silně…“

 Chris ji vzal za ruku a políbil ji na hřbet dlaně.

„Je mi to líto, že jsme takhle dopadli na Vánoce.“  Pohladila ho po vlasech.

Chris: „Hlavně, že jste v pořádku.“

Ge: „Už bych chtěla domů.“ Posmutněla si.

Chris: „Vydržíš to.“ Naklonil se k ní a políbil ji na rty. „A jak vypadali? Vidělas je?“

„Jo.“ Usmála se. „ Ale nechtěla jsem vědět pohlaví.“

„Bude to překvapení. Jako vždycky.“ Pošeptal jí do ucha a znovu ji políbil na rty.

---------------------------------------------------------------- 

 Spala klidným spánkem. Dokonce i na zádech si našla dobrý úhel, který byl pro ni pohodlný, a k tomu měkounký polštář, který si mohla načechrat, jak chtěla.

 Dřív, než ale ucítila první kopání od dvojčátek, ze snění ji vytrhl zvuk, jako když se dveře otevřou. Jemně pohnula hlavou a do celého těla se jí vrátil cit.

„Ššš… neboj.“

 Zašeptal mužský hlas a v tu chvíli, kdy otevřela oči, ucítila jeho něžný dotek ve vlasech.

„Co tu děláš?!“

  Hned se posadila, když uviděla jeho tvář. Takové překvapení uprostřed noci nečekala. Michael seděl na okraji postele, a když viděl její šokovaný výraz, radši dal ruce pryč.

„Jestli tě tu načapá Chris, tak za něho neručím.“

„Chtěl jsem tě vidět. Volal jsem k vám domů a ještě větší překvapení než to, že jsi v nemocnici, bylo to, že to zvedla Cora.“ Pousmál se. „Myslel jsem si, že najde místo u tebe.“

Ge: „Proč jsi tady? Už mě ani nenecháš spát.“ Řekla uraženě.

Michael: „Psal jsem ti.“ Odpověděl neodbytně.

Ge: „Nic jsem nedostala.“ Odpověděla stejně tvrdohlavě.

 Bože, pomoz mi, ať se tu s ní nezačnu hádat. Říkal si Michael v duchu a jen si povzdechl.

„Poslouchej…“ Začal smířlivě. „Mám teď do budoucna dost práce… Nebudeme se vídat tak často, jak bych chtěl.“

Ge: „A ty si myslíš, že všechno závisí na tobě? Že ty nemáš dost času? Ale my už se dávno neřídíme podle tebe, Michaele.“ Řekla naštvaně. „Lisa mi to všechno řekla. I o té Debbie.“

 Michael na ni hleděl jako na zjevení. Byl v šoku. „Jak?“ Ptal se zaraženě. „Kdy? Co?“

Ge: „Předběhla tě. Všechno mi to vyklopila.“

Michael: „Tohle neměl nikdo vědět.“ Naštval se. „Co všechno víš?“

Ge: „Že si sháníš někoho, kdo by ti dal bez řečí dítě.“

 Jen si unaveně promnul obličej a sundal si klobouk. Pak jen sledoval, jak si Ge ten klobouk položila na své vypoulené břicho. Vypadalo to srandovně, nad čím se pousmál.

„Ge…“ Vzal ji za ruku. „Neber to, prosím, že se chci od vás nějak distancovat. Vždyť vás miluju, Bože, co všechno bych pro vás udělal.“ Rozzářil se. „Ano, chci dítě, malé sladké miminko. Při tom, jak ty rosteš, a vidím, jak vám to s Christopherem klape... Ale mám pocit, že vám to až moc ruším, tu rodinou pohodu, a já chci mít svou rodinu, svoji, pod svojí střechou.“

 Georgiana chápavě pokývala hlavou a povzdechla si.

„Ale na vás bych nezapomněl, ani kdybych měl kvůli tomu ztratit, nevím co.“ Dodal. „Měl jsem na mysli, to s tou prací, že mám rozjetých fakt hodně projektů… a hlavně turné.“ Koukl na ni omluvně. „A já to chápu. Když nebudeš mít čas, nebo náladu, tak s návštěvou počkám.“

Ge: „Nejde spíš o mě, ale o Chrise.“ Kuňkla ne moc nadšeně. „Znáš ho.“ Pokrčila.

Michael: „Ale hlavně  jde o tebe.“ Usmál se a pohladil ji po břiše, při čemž se lehce zamračil. „Ty, nebudeš za chvíli rodit?“

Ge: „Kéž by.“ Povzdechla si a lehla si. „Do toho dne času dost.“

Michael: „Vždyť za chvíli praskneš? Co jsou to za fóry?“ Smál se.

Ge: „Znáš ten vtip s dvojčaty?“ Koukla na něj ironicky.

„Ne!“ Civěl na ni nevěřícně. „Děláš si srandu?“ Ptal se Michael.

Ge: „Dvojvaječná. Jak říká Chris v práci, hřešil víc, než měl.“ Usmála se.

 Michael se taky usmíval. Avšak po chvíli mu ten úsměv jen lehce hrál na rtech, a víc než jejího břicha si všímal její hebké dlaně v sevřené té jeho. Zvedl její dlaň a políbil ji, načež se jí podíval do očí. Vypadala, že by ještě ráda spala, a tak si vzal z jejího břicha černý klobouk a nasadil si ho. Pak ji dlouze pohladil po břiše.

„Přeji vám do Nového roku všechno nejlepší. Ať jste všichni zdraví, a hlavně lásku v rodině.“ Usmál se na ni sladce. „I těm maličkým tady.“

„Díky.“ Vzala ho za dlaň, kterou měl na jejím břiše. „Tobě taky všechno nejlepší. A dávej na sebe pozor.“ Dopověděla ospale.

 Michael se sklonil a políbil ji na čelo a palcem jí lehce nakreslil křížek na místo, kde ji políbil.

„Bůh ti žehnej, Ge. Nosíš v sobě obrovský dar.“ Zašeptal.

„Už běž, než se tu rozpláču.“ Polechtala ho na břiše.

 Michael s úsměvem odstoupil od postele a pak ji nechal odpočívat.

--------------------------------------------------------

 Ještě na tom samém oddělení, kde ležela, ho málem postihl trest za tajnou návštěvu. Šel dlouhou chodbou, kde v uprostřed noci nikdy nebyl, avšak pak se otevřely dveře výtahu, ze kterých vystoupil Chris, který telefonoval.

„Jo, a Natalie chce baletní sukýnku….“

 Michael se v momentě zastavil a v tom druhém odbočil do boční uličky k toaletám. Chris prošel těsně kolem něj. Kdyby se jen ohlédl, uviděl by, jakou měla Ge nečekanou návštěvu. Naštěstí si ničeho nevšiml a dál telefonoval při cestě k Georgiinému pokoji.

„Uvidím, jak jí bude. Když to půjde tak přijedeme na Nový rok, ale zatím nic neslibuju… Tak jo… Ahoj, mami.“

 Zavěsil, schoval telefon do kabátu a pak tiše vstoupil do pokoje. Michael se ještě rozhodl pohrát si s odvahou a tiše se připlížil ke dveřím jejího pokoje. Opatrně nahlížel přes okýnko ve dveřích a naskytl se mu dojemný pohled.

 Chris se divil, jak to, že Ge nespí a chvíli si s ní povídal, při čemž ji neustále hladil po vypouleném těhotenském břiše. Vypadala spokojeně, jemně se na něj usmívala a ospale mrkala. Pak mu něco řekla a Chris si k ní bez váhání přisedl, sklonil se k ní a začal ji něžně líbat.

 Michael si jen povzdechl, rozhlédl se, jestli ho nikdo nenačapal, jak šmíruje u dveří, a pak se dal k odchodu…

PS: Nevím, co se vám nelíbilo na minulém díle, že jsem nevyfasovala ani jeden komentář, ale tak nemůžu Vás do ničeho nutit 
 Chtěla bych Vám popřát veselé Vánoce, bohatého Ježíška, spoustu pohody, lásky, štěstí, a hlavně parádní svátky  Do Nového roku pak ještě dodatečně popřeju  with love  Starlight