77.díl - Forget on him...

„Bude to v pořádku.“

 Pronesl doktor, když odhodil gumové rukavice do koše a šel ke stolu, kde seděl Christopher a netrpělivě seděl s očekáváním.

„Tvrdnutí podbřišku není nic neobvyklého, ženy to občas pociťují. Avšak není to nic, co bychom měli brát na lehkou váhu.“

 Ge se konečně dobelhala s vypouklým břichem z šatny a pohodlně se usadila vedle Chrise na židli. Vzal ji za ruku a trochu nervózně se na ni pousmál.

„Kdyby se to znovu objevilo, někam si poznačte. Musíme o tom vědět. Existují případy, kdy se tvrdnutí podbřišku objeví víckrát..když už by to bylo po dvacáté řekněme, tak na nic nečekejte a jeďte do nemocnice.“

 Jen co se doktor zmínil o nemocnici, Ge se právem ošila. Okamžitě se začala bát o dvojčátka, nechtěla, aby jim něco bylo.

„V takovém případě by se jednalo o předčasný porod… Ale Vaše paní je v pořádku, a zdravá.“

 Usmál se na Chrise, který si ho neustále měřil pohledem.

---------------------------------------------------------------- 

„Jsou v pořádku. Cítím to.“

Pronesla s klidem Ge, když Chris parkoval svůj Mercedes u domu. Brána se pomalu zavírala, a stejně tak i dveře vstupní…

 Pomáhal jí z kabátu, když si oba všimli neznámých bot. Zimní kozačky, a pak na věšáku byl černý kabát.

„Paní Georgiano, máte návštěvu.“

 Ohlásil pan Lough, když přišel do vstupní haly, aby mohl její a Chrisův kabát uložit do šatníku u schodiště.

„Všimla jsem si. Kdo je to?“ Zeptala se Ge.

„Slečna je z Ameriky. Prý pracovala pro pana Jacksona v Neverlandu.“ Odpověděl pan Lough.

Chris: „A Vy ji znáte? Doufám, že nám sem nepouštíte cizí lidi.“ Pronesl trochu neklidně.

Lough: „Já ne, pane, ale slečna Natalie ano.“

---------------------------------------------------------------- 

 V obývacím pokoji praskalo dříví v krbu, vůně vánočního čaje podtrhovala atmosféru nadcházejících Vánoc, a první várka cukroví od pana kuchaře byla vystavena na stole před sedací soupravou. Natalie seděla na koberci, hrála si s panenkami a sem tam si popovídala s Corou.

 Georgiana je chvíli pozorovala od dveří a nemohla pochopit, jak to, že si Natalie na Coru vzpomíná? Nejspíš to musel být její hlas, který slýchávala od miminka. Už to nevydržím, musím se jí na všechno poptat! Zajásala nadšeně v duchu Ge.

„To jsou k nám hosti!“

 Zaradovala se Ge a šla se s Corou přivítat. Jen, co mladá žena uslyšela ten jemný hlas, hned se za ním otočila a šla vstříc Georgiinému náručí.

„Pane Bože!“

 Pronesla Cora nad nečekaným pohledem na tolik jí blízkou osobu. Ono velké břicho, které Ge nosí ji nemile překvapilo, skoro až šokovalo.

„Ty snad praskneš.“ Řekla Cora, když objímala paní domu.

„Pojď.“

 Vzala ji Ge za ruku a šly se posadit na sedačku, u které si hrála Natalie.

„Nemohla jsem se dočkat, až tě uvidím. Je to taková doba.“ Vyprávěla Cora. „A kde máte malého? Vůbec jsem ho neviděla.“

„Kterého…?“ Přimhouřila Ge oči.

Cora: „Vlastně, vy máte už dva.“ Pousmála se. „Nejspíš Alexe. Kvůli nikomu jinému Michael tolik nesmutnil.“

 Když to uslyšela, na pár vteřin se přenesla zpátky do porodnice, kde před ní klečel na kolenou a prosil ji, aby nad ním nelámala hůl. Nad tou vzpomínkou jen smutně zatřepala hlavou a povzdechla si.

„Jo… roste jako z vody.“ Pronesla s nádechem melancholie. „Pam mi řekla, že už nejsi v Neverlandu. Co se stalo?“

Cora: „No… Nechci na nikoho házet vinu. Ale od té doby, co jsi od Michaela odešla, se změnilo komplet všechno. Po tom, co proces s Chnadlerem skončil, dostal Michael od většiny zaměstnanců výpověď. Už to nebyl on.“ Vyprávěla posmutněle. „Pak se z ničeho nic oženil s Lisou a pak už i mě začínaly tikat poslední vteřiny na ranči.“

 Její vyprávění přerušil Chris, který vstoupil do obýváku oblečený v ležérních šedých teplácích, a tmavě modrém svetru a stejně tmavých papučích. V rukou držel velký hrnek s čajem, který ještě víc provoněl celý pokoj.

„Čaj.“

 Koukl Chris na Ge a šel jí ho položit na stůl. Jen co hrnek položil, vzala ho Ge za ruku a přitáhla si ho k sobě.

„Coro, to je můj manžel a člověk zodpovědný za můj stav.“ Pohladila se na břichu. „Christopher Fox.“

 Při pohledu do jeho šedých- světle modrých očí, se Cora lehce začervenala. Už tehdy, kdy navštívil Neverland, po něm mile ráda pokukovala, ale teď mohla jen a jen tiše závidět.

„Těší mě.“ Podal si s ní Chris ruku.

„Ge má štěstí, pane Foxi. Září jako sluníčko.“ Usmála se.

„To jsem rád.“ Usmál se samolibě a políbil Ge na čelo. „Budu nahoře, kdyby něco.“

 Po jeho odchodu zavládlo menší ticho, které prolomila Natalie, když si začala nepřítomně tiše broukat. Cora se na malou zahleděla a v jejím dětském hlásku rozeznávala geny obou jejích rodičů.

„Michael se z toho nikdy nedostal.“ Promluvila zklamaným hlasem. „Pořád jen blábolil o dětech, skoro až fanaticky. A při tom každý věděl, proč jsi od něj odešla.“

„Ty taky?“ Zeptala se Ge smutně.

 Cora jen přikývla a vzala si jednu sušenku z tácu s cukrovím.

„Už od začátku, co si Lisu přivedl do Neverlandu, pořád jen plánoval, co a jak bude, až se jim narodí dítě…. Pak se začali hádat víc, než je zdravé. Skoro každý den jen po sobě ječeli a večer…“ Rozpačitě potřepala hlavou. „Bylo mi z toho zle. Sbalila jsem si věci, když jsem uslyšela, jak jí Michael vyprávěl, že nějaká sestra z dermatologie mu chce porodit dítě a on rozhodně není proti.“

 Ge to nerada poslouchala, a bylo jí líto Cory. Napila se svého čaje a věděla jistě, že je čas povídat si o něčem jiném.

„No… A co ty?“ Zeptala se Ge. „Co máš v plánu?“

Cora: „…Koukám se kolem sebe… Byla jsem ve Francii a taky v Itálii. Nevím, co bych chtěla dělat. Nejspíš se vrátít za tetou do Minneapolis a budu asi prodavačka, když něco nenajdu.“

„A…“ Váhala Ge. „tady bys nechtěla zůstat?“

Cora: „Co že?“ Podívala se na ni překvapeně. „Co tady?“

Ge: „Mohla bys mi pomáhat s dětmi.“ Navrhla čile.

Cora: „Ale vždyť máte chůvu.“

Ge: „Tři děti jsou na jednu chůvu dost. Tím neříkám, že se o ně nestarám, ale i ona má svoje plány. Kdybys nám s nimi pomohla, nebylo by to na škodu. Kromě toho, v Londýně práci najdeš snadno a je to jen hodinka odsud.“

„To je moc rychle, Ge… Nevím.“ Váhala Cora.

Ge: „Proberu to s manželem. Kde teď zůstaneš?“

Cora: „Mám zaplacený pokoj v jednom hotelu kousek od centra Londýna.“

„Tak.“ Kývla Ge. „Určitě se domluvíme.“ Usmála se.

---------------------------------------------------------------- 

„Být na jejím místě, tak si myslím, že brzy dostanu výpověď.“

 Poznamenal Chris, když natíral Georgiiné břicho tím zázračným krémem. Byli v debatě o jisté možnosti pro Coru, aby mohla u nich pracovat.

„Nic takového nebude.“ Odpověděla Ge. „Beth je spolehlivá, a pokud nebude chtít sama odejít, tak má u nás místo jisté.“

„Prý jsi jí dala volno na svátky.“

„Řekla ti o tom?“

„Jo.“ Souhlasil Chris. „Povyprávěla mi, jaké má s přítelem plány na Paříž. Doporučil jsem jí pár míst, na kterých jsme byli. Úplně se rozzářila. Je vidět, že se tam těší.“

Ge: „Nedivím se jí. Dennodenně chodit mezi plenkami a hračkami pro dětičky.“ Usmála se. „Jen ať si to tam užijí.“

 Opět byl krém vsáklý a Chris ji teď příjemně hladil po jejím břiše. Dívala se na jeho dlaně, jak ji laskaly dotekem, a nemohla si pomoct, prostě se zavrtěla jako kočka. Spokojeně si to užívala, a kdyby to uměla, taky by tak předla.

 Chris se na ni usmál a začal líbat její břicho. Kdyby mohl, vzal by na sebe veškeré strasti, které jí toto těhotenství přináší. Líbal ji a díval se, jak měla přivřené oči, jak si užívala jeho dotek, jeho náklonost. Nemohl jí říct, že má on ni strach. Jestli by to udělal, už by nemusela mít takovou sílu a odvahu. Viděl na ní, jak jí dvojčátka dávají zabrat. Normálně bývala tak drobná, křehká… Teď musela trpět jednou tak větší zátěž se svojí skoliózou, a při tom mu přišla jednou tak křehčí a zranitelnější. Dostal od doktora už několik tipů na knihy o těhotenství, ale víc než zájem dozvědět se, co ho čeká, se toho spíš bál. Bál se, co by se mohl dozvědět o tom, co se teď děje s Ge. Co všechno její tělo obětuje pro ty maličké.

 Naklonil se k ní a políbil ji na tvář. Ona otevřela oči a zadívala na jeho tvář. Něžně ho pohladila po líčku, kde mu začínalo vyrůstat drobné strniště, které ji píchalo do peřinek na prstech.

------------------------------------------------------------- 

 Ještě téhož večera přijela do Park Place nečekaná návštěva. Vypadalo to asi takto: Georgianu musel vzbudit Chris, protože po jejich odpoledním mazlení usnula a teď bylo něco po sedmé, krátce před podáváním jídla a společné rodinné večeře.

 Velmi ospalá, zachumlaná do svého sametového po ze dlouhého kabátu, nebo pláště, jak tomu říkala, přišla opět do obývacího pokoje, kde pan Lough většinou uvedl hosty. A tak tomu bylo i teď. Otevřela dveře a pohlédla na ženu, která stála u krbu a dívala se na plápolající oheň. Jako by v něm hledala bod útěchy. A Ge během první vteřiny poznala ženu, která měla nezaměnitelný uhrančivý pohled. Ženu, podle jejíž rysů, by ji poznal každý, kdo ví, jak se jmenoval její otec. Ženu, která se už navždy zapsala do života muže, kterého obě tolik milovaly.

„Dobrý večer.“

 Pozdravila ji Ge jemným, ospalým hlasem. Lisa Marie Presley se otočila jejím směrem a věnovala jí milý úsměv, když uviděla Georgiiné břicho vyčnívající zpoza sametového kabátu.

„Paní Starlight…“ Oslovila ji a šla si s ní podat ruku. „Těší mě.“

Ge: „Pojďte se posadit.“

 Nabídla jí jednu ze sedaček a pak se posadila do křesla naproti, aby jí viděla přímo do očí. Ani omylem by se jí někdy mohlo zdát, že se té ženě bude dívat přímo do očí, natož, že bude sedět na její sedačce v jejím domě. Podoba s její matkou Priscilou byla bezesporná, stejně jako náznak tváře jejího otce.  

„Jak jste mě našla?“ Zeptala se trochu zmateně Ge.

Lisa: „Nedalo mi to tolik práce.“

 Po tom, jak se Lisa zatvářila, bylo Ge jasné, že si to zjistila přes Michaela.

„Kdybych věděla, že máte tolik práce, určitě bych přijela jindy. Ale zase, kdybych si to s Vámi chtěla domluvit, nevím, jak bych pochodila.“ Vysvětlovala. „Určitě víte o tom, jak to teď mezi mnou a Michaelem je.“

Ge: „Zmínil se mi o tom.“ Přitakala a opřela se do křesla s tím, že to bude na dlouho.

Lisa: „Nepřijela jsem sem Michaela kritizovat, nebo si vylít srdce… Jen tu chci najít konečné oprávnění k tomu, že jsem se rozhodla správně.“ Řekla upřímně.

Ge: „A jak Vám mám s tím pomoct?“

Lisa: „Spíš jen chci, abyste mi naslouchala….“ Vysvětlila. „Michael byl k Vám na dost dlouhou dobu připoutaný a teď si tím vším musí projít znovu. Rozvod, zvyknout si na to, že bude sám.“ Odmlčela se.

„Nedáte si čaj?“ Přerušila ji Ge.

----------------------------------------------------------- 

 Nakonec se přesunuly do knihovny, kde měly větší klid a menší pravděpodobnost, že by je někdo vyrušil. Do obýváku se chodívala Natalie dívat na pohádky, a dokonce i Chris se na odreagování díval na ty kreslené postavičky s nadpřirozenými vlastnostmi.  Jak ti dva, tak i Alex s Henrym se rádi dívali na televizi. Většinou to dopadlo tak, že nejdřív usnul Henry položený na Chrisovém břichu, pak Alex, který ležel vedle nich na sedačce, a Natalie nakonec přišla za Beth, že se jí chce spát. Takže Beth odložila módní časopis a šla uložit Natalie, která vždycky před spaním chtěla pročesat vlásky. A Alexe s Henrym potom uložil Chris, když už ho pohádky přestaly bavit, a měl chuť se dívat na nějaké kriminálky…

------------------------------------------------------ 

„Od první chvíle, co jsme byli spolu, jsem mu ve všem rozuměla… Chápala jsem, jaký má život pod neustálým dohledem, jak se cítil… Chápala jsem ho do té doby, dokud se tak silně nezačal soustředit na to, abychom měli dítě.“ Vyprávěla Lisa. „ Všechno to bylo moc zamotané, v mnoha ohledech jsme se neshodli a pak… jak už to teď přichází, rozvod by dětem úplně zamotal život. Nemohla bych jim to udělat, ale tím nemyslím nic zlého vůči Vám.“

 Věnovala Ge chápající pohled a upila si ze svého čaje.

„Pár lidí, kteří jsou pro mě blízcí, mi řekli, ať se podívám do budoucnosti.“ Vzpomínala Ge. „V tu dobu, kdy jsem je poslechla, jsem věděla, že dělám dobře, i když si to už nikdy neodpustím.“

Lisa: „Ale zachránila jste děti.“

 Řekla přesně to, co Ge chtěla říct. Měla pochopení pro to, co Ge tehdy udělala, aniž by věděla, čím vším si musela projít, a kdo jí tehdy doslova ubližoval.

Ge: „Bojím se, že jsem ho tím úplně dorazila. Pokaždé, když jsem s ním po tom mluvila, se choval úplně jinak.“

Lisa: „Nemyslím si, že jste za to zodpovědná.“ Oponovala. „Kdyby Michael chtěl, mohl by mít děti už mnohem dřív. To, že je teď po mě chtěl, bylo spíš jen… Jako by chtěl stmelit náš vztah, aby byl nedotknutelný… Ale při tom, jak jsme se hádali, mi došlo, že to radši nechám tak, jak to je. Že to bude lepší.“ Odmlčela se. „ Když mi řekl o té Debbie, došlo mi, že už mu ani moc nejde o to, aby nám to klapalo, i když se mě snažil přesvědčit o opaku.“

 Ge se dívala na své dlaně položené na břiše a snažila se přijít na to, proč Michael udělal takové rozhodnutí? Pořád v tom viděla sebe, že na to všechno mělo dopad to, že ho opustila. Ale kdyby se tehdy tak nerozhodla, měla by vůbec takový klid? Otěhotněla by vůbec někdy, aniž by se nebála o své děti?

„Když měl mít koncert v New Yorku, zkolaboval na zkoušce, a já jela za ním. Byl vyčerpaný. Snažila jsem se, ale zase jsme se chytli a skoro se zase pohádali. Řekl mi něco v tom smyslu, že se mu kvůli mně až příliš zvedá srdeční tep, a že bych měla odejít. Pak se do toho vložila jeho matka i lékař, a řekli mi, abych ho nechala v klidu, tak jsem se vrátila do LA. I když jsem mu říkala, aby nejel, tak se pak sbalil a odjel si do Paříže.“

„A ta Debbie…“ Zeptala se Ge. „Jak s ní přišel do kontaktu?“

Lisa jen pokrčila rameny. „Nevím. Přišel za mnou, když už to měl všechno domluvené. Nepochybuju, že už teď chystají nějaký způsob, aby otěhotněla.“

Ge: „Jestli je toho schopný, tak si myslím, že není čeho litovat.“ Řekla posmutněle.

 Jejich rozhovor se táhl hodně dlouho. A čím víc Ge o tom přemýšlela, tím víc jí těžklo srdce. Lisa nakonec odjela krátce před jedenáctou. Když se spolu loučily, obě vypadaly, že si toho mají ještě spoustu co říct, ale kdo ví, jestli by to taky oběma neublížilo.

------------------------------------------------------------------- 

„Proč jsi tak zamračená?“

„Je to moje vina.“

 Odpověděla zkroušeně Ge, když seděla své polovině postele zády k němu. Od Lisiné návštěvy se mu zdála až moc zamyšlená, skoro až vylekaná.

„Michael chce za každou cenu dítě a teď kvůli tomu pěkně potrápil jak sebe, tak i Lisu.“

 Chris, převlečený do pyžama, se k ní připlížil přes peřiny a pak si sedl vedle ní. Zvedl jí bradu a natočil si její tvář k sobě, aby jí viděl do očí.

„Zapomeň na to.“ Vemlouval jí. „Dost na to, že nemůžeš spát, teď se ještě budeš zabývat jeho manželstvím, které je už tak u konce, a které si sám posral.“

Ge: „Kdybych…“

Chris: „Ne.“ Přerušil ji sice tiše, ale rázně. „Ge, nestarej se o to. Když se dva rozvedou, vždycky jeden z nich přijde o děti. Já sám o tom ví své a jsem rád, že se ještě vůbec nějak dokážu s Kate dohodnout.“ Odmlčel se. „Na Michaela zapomeň. Za chvíli znovu pojede na turné a na děti nebude mít čas. Zase vydá album, a já nevím co ještě ho bude zaměstnávat. Zkus mi říct, kdy si na vás udělal čas, když toho měl nad hlavu a měl za zády prokurátora a Chandlera?“

 Tohle se jí vůbec dobře neposlouchalo. Oči jí začínaly vlhnout slzami, ale měl pravdu…

„Zapomeň na něj, Ge. Už není součástí tvého života, ani Alexe a ani En. Za chvíli půjdou oba do školy, a k čemu jim bude, že jejich táta bude někde na podiu v Moskvě? Teď se k vám snažil dostat, ale jak uspěl?“

 Střel jí jednu zbloudilou slzu z tváře.

„Nikdy se k vám nedostane protože je tím, kým je. A kdyby se mu přece jen podařilo, znovu by vás vtáhl do toho, v čem jsi byla ještě když jsi v sobě nosila Alexe. Věř mi, že tentokrát by to nebylo jen o skrývání se. Byli by jste ve stejném kruhu jako je on, všem na očích… Víš, proč jsem vás tak rychle bral z toho podniku na Trafalgaru?“

 Ge jen smutně zavrtěla hlavou a z úst jí unikl jeden vzlyk.

„Protože se na vás všichni dívali. Byli jste jediní, kdo se za ním odvážil přijít. Myslíš si, že by cizí dítě mělo takovou odvahu přijít za ním na podium a domáhat se, aby ho vzal Michael Jackson do náruče? Ne, to si mohla jen Natalie dovolit, protože je jeho dcera. Kdekdo ji mohl vyfotit, kdekdo si to mohl dost dobře zapamatovat.“

 V tuhle chvíli měla Ge kajícně skloněnou hlavu a tiše plakala.

„Zapomeň na něj, Ge. Možná, že máte společné děti a minulost… ale to je to jediné, co jste kdy měli.“

  Podívala se mu do očí tím nejzranitelnějším pohledem, jaký kdy mohla v očích mít. Byla jako postřelená laň. On věděl, že říkat jí něco takového bylo směšné, ale jestli chtěl mít klid, jestli ona chtěla mít klid, nesmí se k ní Michael přiblížit… Chtít po ní, aby na něj zapomněla, bylo nemožné, ale vyvarovat se mu, bylo to poslední, co mohla udělat.

„Slíbila jsem mu, že…“ Vzlykala. „že na něj děti nezapomenou.“

 Opřela si hlavu o jeho rameno a plakala. Chris ji objal kolem pasu a vískal ji ve vlasech, kolébal ji a snažil se ji utišit.

„Kolik ti toho slíbil on?“ Odmlčel se. „Už na něj nemysli. Ubližuješ si, i těm dvěma v sobě.“

----------------------------------------------------------------- 

 Ještě tentýž týden před Vánocemi byl do Park Place doručen dopis. Pan Lough ho zkontroloval, a když uviděl, že jsou na něm razítka, která potvrzovala, že dopis přešel přes americkou poštu, předal jej Christopherovi.

 Ten si ho otevřel ložnici, kde seděl v pohodlném křesle a sledoval Ge, která spala. Její tělo se krásně zakulacovalo a sem tam bylo poodhalené. Její sladká nahota ho uspokojovala už jen při pohledu, a ještě teď měla jemně růžová líčka z noci milování. I když měl o ni i o malé strach a nechtěl ji nějak zatěžovat, uspat ji bylo čím dál tím víc těžší. Metoda sladkého a něžného milování jí nebyla proti, tak teď mohla klidně spát déle, než jí její těhotenství kdy dovolilo.

 Rukopis na několika papírech už bez problému rozeznal. Byl to další dopis od Michaela. Ptal se v něm na spoustu věcí, třeba jestli Natalie nechce chodit do pěveckého kroužku, nebo do baletu. Ptal se, jak má Alex, jak se má ona (Ge), přál jim všechno nejlepší k Vánocům i Novému roku. Přiložil k dopisu i několik kreseb, na kterých byl on, Ge i děti. A taky tam našel i V.I.P vstupenky jako doprovod do Disneylandu v Paříži. Zval ji a děti na Vánoce do Dineylandu, kde si přál s nimi strávit hezké svátky. A pak tam byla fotka pro děti, na které byl Michael se svým zlatým retrívrem Bunnym a grošákem Bailym.

 Všechno, co četl, bylo určené pro Ge. Musel uznat, že Michael má talent, ty kresby byly totiž dost povedené a rozeznal na nich jak Alexe, tak i Natalie. Všechny jejich rysy, a hlavně Ge byla nejvíc povedená. Když to tak viděl, divil se, proč ještě ty dopisy posílá, když mu Georgiana ani jeden neodpověděla.

 Tiše se sklonil k Ge, dlouze ji políbil na spánek a odešel.

-------------------------------------------------------------------- 

 V obývacím pokoji opět hřál krb. Bylo něco po osmé, takže se děti každou chvíli vzbudí. Chris přišel k ohni a spolu s obálkou do něj hodil všechny popsané papíry, kresby, lístky do Disneylandu i fotku pro děti.

„Chrisi?“

 Ozvala se Natalie ve dveřích ve chvíli, kdy poslední kousíček fotky shořel v popel…

„Co pak?“ Otočil se Chris od krbu.

Natalie: „Maminka mi říkala, že bych mohla začít chodit do baletu. Myslíš, že mi Ježíšek nadělí sukýnku?“

 Roztomile se na ni usmál, přišel za ní a zvedl si ji do náruče.

„Ty bys chtěla tančit jako maminka?“ Zeptal se jí.

„Jo. Je to moc hezký.“ Usmála se Natalie.

„Víš co?“ Zašeptal Chris. „Já si myslím, že když tu sukýnku moc hezky nakreslíš, a pak dáš ten obrázek za okno, tak by ti ji Ježíšek ještě mohl dát pod stromeček.“ Políbil ji na líčko.

 Natalie ho objala kolem krku a přitulila se k němu, jako by ještě něco chtěla.

„Ale já neumím tak pěkně kreslit jako maminka. Nemohla by mi to nekreslit ona?“

Chris: „Maminka ještě spí.“ Pohladil ji po vláskách. „Ale myslím si, že ty umíš hezky kreslit po ní, nebo ne?“