76.díl - Bath

 Seděli v prostorné limuzíně, která pojímala více míst k sezení, než běžné auto, což bylo výhodné pro tři děti s autosedačkami pro ty nejmenší. A do budoucna i pro dvojčátka. Pan řidič byl ve středním věku a měl toho dost naježděné, takže se Chris nemusel bát svěřit jeho rodinu do jeho řidičských schopností. Konec konců, od té doby, co se přestěhoval do Anglie, si ho najal jako svého řidiče a placeno měl pohádkově.

 Georgiana se sem tam podívala dozadu, aby zkontrolovala, že Beth je stále za nimi v její Audi. A pak se dál dívala na spící děti. Levou ruku jí hřála Chrisova dlaň, za kterou ji držel celou dobu cesty z Londýna. On se díval dopředu na cestu a vypadalo to, že nad něčím přemýšlí. Ona vzpomínala na to, jak se chystali k odchodu z ono podniku na Trafalgaru.

 Držela Natalie za ručku, ji zase držel Chris za ruku a v té druhé nesl zapřeného o svůj bok Alexe. Beth před nimi tlačila kočárek s Henrym. Byli jedni z prvních, kdo odcházel po vystoupení Michaela Jacksona. Všichni ještě stále tleskali a volali jeho jméno i žádali o další píseň. Ale On tam jen stál na pódiu, mával na všechny přítomné a děkoval jim a zvlášť onomu andělskému sboru. Natalie se za maminkou těžce táhla, protože ještě chtěla být s tatínkem, ale nic si nedovolila říct. Místo toho ronila slzy a nahlížela na tátu přes davy vysokých dospělých a mezírkami stolů a židlí.

 Když na to Ge vzpomínala, jak uvazovala Natalie do sedačky, nemusela se jí ptát, proč plakala. I jí to bylo líto. Ještě teď stále viděla Michaelův smutný pohled, když je zahlédl, jak odchází v čele s Chrisem. Za ty roky, co Michaela znala, jí nikdy nebylo víc líto toho, že je tak slavný. Nemohl za nimi jít ke stolu, když ještě nebyl na řadě s vystoupením, nemohl jim věnovat píseň, aby na ně nepoukázal. Nemohl nic dělat. Jen je z povzdáli sledovat. Ge věděla přesně, že jakmile dozpívá a poděkuje všem, bude následovat rychlý únik na hotel. Ochranka ho opět zabalí do té pomyslné kápi, a co nejrychleji ho odvede do auta, a co nejrychleji ho odvezou do bezpečí hotelu.

 Opřela svou hlavu o rameno svého manžela a smutně si povzdechla. Proč je to všechno tak složité? Přemýšlela, kolik je na světě celebrit, kolik z nich mají takhle zkomplikovaný život. Kolik z nich je na tom stejně jako Michael? Je to daň, Ge. Vždycky to takhle bude, ať už uděláme cokoliv. Nikdy nám nedají pokoj. Znám to už od mala. Jeho slova slyšela stejně čistě, jako by jí je našeptával do ucha. Říkala si, že i přes tu oběť, kterou tomu on sám přináší, musí být rád, že jeho děti jsou takhle v utajení. Jsou bez světové pozornosti, jsou bez slávy… jsou v bezpečí.

 Naběhla jí husí kůže, když ji začal vískat ve vlasech. Otevřela oči a podívala se na jeho tvář zpola zahalenou ve tmě noci. Díval se na ni se starostí, něhou i láskou. Znovu jí prohrábl vlasy a sledoval, jak spokojeně přivřela oči.

„Koťátko moje…“ Zašeptal.

 Políbil ji na spánek a svou dlaní pak začal putovat po jejím krku, na pravé rameno, dolů po paži a pak ji jemně hladil po břichu pod rozepnutým kabátem.

„Těžko se tomu dá uvěřit…“ Šeptal.

 Ge se na něj podívala a čekala, co tím myslí.

 „Dvojčátka.“ Dodal s úsměvem.

„Kdybych čekala jen jedno, myslela bych si, že mám už za měsíc termín. A při tom to je něco přes čtyři měsíce.“ Překryla svou dlaní tu jeho, kterou ji hladil.

„Máš strach?“ Zeptal se, při čemž si opřel své čelo o její.

„Ne.“ Šeptla Ge uvolněně.

„To je dobře.“ Políbil ji na rty. „Moc dobře.“ Pousmál se a opět ji políbil.

--------------------------------------------------------------

 Ještě pozdě večer obcházel park s Esperanzou, jak to míval ve zvyku, když nemohl spát. Měl zapnutá vánoční světýlka, které tu za ten čas strávený venku pověsil na keře. Bylo jich dost a několik metrů dlouhé dráty dokázaly osvětlit i to jezírko kolem dokola. Díval se na své dílo a nemohl se dočkat, až to rodinka uvidí.

 Když se vrátil promrzlý domů a výjimečně nechal Esparenzu  spát v ložnici u Henryho postýlky, všiml si, že Ge byla nějak divně pokroucená. Jeho peřinu měla nastlanou pod břichem a vůbec celá ležela na jeho polovině postele.  Nahlédl na malého, jak spí v postýlce a ještě si na chvilku zavzpomínal, jak byl malý, když si ho přivezli z porodnice. Teď měl půl roku.

 Převlečený do pyžama si lehl do postele a opatrně si zalezl k Ge pod peřinu. Nechtěl ji budit, ale taky se chtěl něčím přikrýt. Vypadalo to nadějně a v domnění, že  spí, se chtěl natáhnout po vypínači u nočního stolku, aby zhasnul světla podél stěn, když v tom…

„Kde jsi byl?“

 Zamumlala ospale Georgiana, když se s námahou otočila na záda a mrzutě se mračila, i když měla oči zavřené.

„Byl jsem se psem venku. Nemohl jsem spát.“ Zašeptal.

„Co ty? To já nemůžu spát.“ Řekla skoro naštvaně. „Usnout s tím je čím dál víc těžší.“

 Zašmátrala a přetáhla si přes břicho velké triko, které měla na spaní v těhotenském období. Bylo mu jí líto, ale v tomhle už jí moc pomoct nedokázal. Bál se, že by si na něm mohla vylít své zbouřené dvojčátkovské hormony.

„Převaluju se tu jak tlustý tučňák, nemám si čím podložit břicho a ty si létáš po tmě se psem venku v té zimě.“

 A je to tady, říkal si Chris. Dlaní si podepřel hlavu, a dál sledoval, jak si to na něm vybíjí. Jak jinak než s úsměvem, protože nic jiného mu nezbývalo.

„Promiň, neuvědomil jsem si to.“ Řekl vážně, ale s úsměvem.

 Ge otevřela oči, natočila k němu hlavu a dívala se na toho nebohého manžela, který prostě jen nemohl usnout. Utrápeně se na něj podívala a pak se k němu co nejtěsněji přisunula. Sledoval ji, jak se k němu pokouší dostat, a měl sto chutí jí pomoct, jen tak si ji k sobě přitáhnout, ale s ohledem na břicho jí nechtěl nějak ublížit. Konečně na tom svém ucítil její tělo, které opatruje ty dva malé poklady a jednou rukou ji objal kolem pasu, pak ji začal hladit po zádech.

„Mmmmm.“

 Zapředla spokojeně Ge a jemně ho zatlačila do hrudi. Chris si lehl na záda, a Ge si o něj aspoň částečně podepřela břicho.

„To je lepší.“ Zašeptala a taky ho jednou rukou objala kolem pasu.

 Sice to nebylo poprvé, co ho takhle využila k lepšímu spánku, ale i tak měl na rtech stejně radostný úsměv, jako když to udělala poprvé.

„Takže… Kvůli tomu, že jsem tě tu nechal samotnou, a ty sis neměla o koho opřít bříško, jsi nemohla spát?“ Zeptal se pobaveně.

„Jo, jsi fakt bezohledný.“

 Vyndala mu Ge ospale, a to už měla dávno zavřené oči. Teď konečně zhasnul světla, políbil ji do vlasů a spokojeně čekal, až taky usne, stejně jako Ge.

---------------------------------------------------------------------

„Mamí…“

 Pomalinku se začala probouzet a hned cítila ruku své dcery, která ji budila.

„Mamí, vstávej.“

 Otevřela oči, a první, co uviděla, byla Natalie s rozcuchanými vlasy, jak ji tahá za dlaň.

„Honem, pojď se podívat!“ Jásala Natalie.

„Natalie, nebuď maminku.“

 Ozval se Chris a přetočil se na bok, aby ještě mohl usnout.

„Ale ono sněží.“ Ozvala se Natalie.

„Bude sněžit celý den.“ Odpověděl Chris mrzutě.

 Natalie už vypadala, že se na Chrise naštve, ale Ge si přiložila ukazováček ke rtům, aby malá byla potichu, a pomalu se zvedla z postele. Vstala v tom svém velkém triku na spaní, na kterém měla Mickey Mouse, a nechala Natalie, aby ji dovedla do dětského pokojíčku, kde Alex ve svém pyžámku postával u okna a díval se na sníh, který pokryl celou zahradu a další ještě padal.

„No co to tady je?“ Usmála se Ge na oba.

„Sněží.“ Odpověděl Alex se sladkým úsměvem patentovaným jeho tatínkem.

 Georgiana si sedla k oknu, kde Alex stál, a k ní si sedla Natalie. Spolu se dívali, jak krásně venku sněží. Objala své dětičky a přitáhla si je k sobě, čehož oba využili a přitulili se k mamince.

„Myslíš, že budou bílé Vánoce?“ Zeptala se Natalie.

„Já myslím, že ano. A když budete oba hodní, tak snad vám i Ježíšek přinese dárečky.“ Pousmála se Ge.

„A ty jsi taky psala Ježíškovi?“ Ptala se Natalie.

„Já? A proč?“ Koukla Ge na dcerku. „Vždyť mám vás dva a Henryho. Vy jste dost pěkní dárečci.“

 Začala Alexe a Natalie lechtat a celým pokojem se rozléhal dětský veselý smích.

--------------------------------------------------------------

 Jakmile je navnadila na dobrou snídani v podobě čerstvé buchty od pana kuchaře, vrátila se do ložnice… kde ale nikdo nebyl. Prošla pokojem, který spíš sloužil jako šatník, a hned do vedlejší koupelny, kde Chris přebaloval Henryho.

 Našla ho tam, jak si hrál s malým, který ležel na přebalovacím pultu, a Chris mu pusinkoval to miminkovské baculaté bříško.

„My už jsme vzhůru?“ Nahlédla přes Chrise na malého.

 Chris se otočil s úsměvem, ale jen co ho Ge uviděla, vyprskla smíchy.

„Hele, je milé, že jsi ho přebalil, ale ten dětský zásyp fetovat nemusíš.“ Smála se.

 Po tomhle se na sebe podíval do zrcadla a hned si stíral bílý prášek z tváře. Georgiana mezi tím dobalila malému plenku a zvedla jej do náruče.

„Já ti dám fetovat.“

 Plácl ji Chris po zadku a hned si ji k sobě přitisknul, aby ji obejmul kolem vypouleného břicha.

„En šla s Alexem snídat. Taky bychom mohli, mám docela hlad.“ Ohlédla se Ge po manželovi.

Chris: „To bychom mohli. A taky mám s tebou na dnešek plány.“ Políbil ji na tvář.

„Jaké?“ Otočila se k němu čelem, předala mu Henryho a dál se mu dívala do těch dětsky modrých očí.

„Přemýšlel jsem, a když jsi mi včera vynadala, za to, že jsem ti v noci neposkytl podporu… Myslel jsem, že bychom mohli jít plavat.“ Navrhl Chris.

Ge: „Plavat?“ Zeptala se nejistě. „Nejsem si jistá, jestli mě ten tunový kontejner místo břicha nestáhne ke dnu. A já to s tou bezohledností tak nemyslela.“ Vysvětlovala s psím pohledem.

Chris se usmál. „Já vím.“ Políbil ji na rty. „Ale ty si potřebuješ ulevit, já taky, a mimo jiné bys to měla dělat už kvůli tvé páteři.“

Ge: „Vždyť ani nemám plavky, do kterých bych se nasoukala.“ Namítala.

Chris: „Není problém je koupit.“ Usmál se lišácky.

Ge: „Ale…“

Chris: „Dost.“

 Přerušil její námitky a znovu ji dlouze políbil na rty. A Henry se těm jejich polibkům opět culil. A Georgiana věděla, že se prostě jede plavat a hotovo.

„A když nebudeš zlobit…“ Zašeptal jí Chris do rtů. „tak bych tě večer mohl uspat, jakkoliv budeš chtít.“

Ge: „Jakkoliv?“ Zeptala se troch stydlivě.

 Podívala se mu do očí, a ty rázem potemněly. Už jí bylo jasné, co myslí, a s nutkavostí polkla nasucho.

------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------

Bath - Somerset - Anglie

 Opravdu neochotně se courala za Chrisem po lázních a ještě neochotněji musela sledovat, jak se ostatní ženy po něm jenom otáčely. Kdyby jejich pohledy měla popsat jedním slovem, mohla by to být extáze, ne-li orgasmus.

 Termální lázně pojmou několik bazénů, vířivek a kdo ví, čeho ještě, a všude musí být více žen, než chlapů, říkala si Ge, když musela čelit několika doslova nadrženým pohledům od přítomných osob stejného pohlaví, jako ona. Připadala si jako bečka mezi štíhlými proutky. Za to Chris si připadal jako alfa samec, když pyšně vedl svoji těhulku za ruku.

„Můžeme?“

 Otočil se na ni, když už byl jednou nohou na schodku v bazénu. Ge namísto odpovědi jenom nešťastně zavrtěla hlavou, ale jeho to stejně nezajímalo a do vody si ji stejně odnesl.  Nejdřív ji důkladně osprchoval studenou vodou, za co ho ještě stačila pořádně lištit po zadku, a teď ji dostal do samotného středu bazénu.

„Naposledy jsem byla v lázních se základní školou.“ Poznamenala.

Chris: „A v termálech?“

„Tohle je poprvé.“ Odpověděla.

Chris: „Proč jsi tak naštvaná?“

 Vzal ji za ruce a přitáhl si ji k sobě, dokud neucítil její břicho. Strašně se mu to líbilo, že byl v kontaktu s ní i s těmi malými nenarozenými, které nosila pod srdcem.

„Nejsem naštvaná.“ Vysvětlovala trochu sklesle. „Jen… Necítím se tady dobře. Všechno to na mě visí a mám břicho jak pátrací balón.“

 Christopher se tomu začal smát a pak ji jen něžně pohladil po mokrých vlasech. Neodolal a dlouze ji políbil na rty, po čemž se Ge částečně uvolnila.

„Ge, ty žádné špeky nemáš. A jestli ti vadí, že na tebe ostatní zírají, tak mají proč. Jsi totiž těhotná…“ Políbil ji. „krásná…“ Znovu ji políbil. „A jsi moje.“

Ge: „Tebe je pro mě škoda.“ Věnovala mu smutný pohled.

Chris: „Proč?“ Díval se na ni nechápavě. „Ještě nikdy jsem neviděl ženu, která by se styděla za to, že čeká miminko. A my čekáme rovnou dvě.“

 Svou dlaní ji něžně pohladil boku a pak jí začal přejíždět podél páteře. Ge ho malátně objala kolem krku a snažila se vnímat onu lehkost, kterou jí voda dávala.

„Je toho na tebe moc?“ Koukl na ni Chris.

 Ona jen kývla a dál už nic neříkala.

„Tak pojď…“ Ustoupil od ní kousek. „Dáme si pár bazénů, a pak můžeme jít na tu aroma terapii.“

 Udělal pár temp a byl v tahu. Ge se tedy odrazila a začala plavat prsa… Po té i pod jeho dohledem si zaplavala i na znak… Ale nejvíc si užívala, když ji Chris nadlehčoval pažemi a jen s ní plul po hladině.

-----------------------------------------------------------

 Zachumlaná v hebounkém bílém županu, který dostali, se teď dívala na maličká světýlka zabudovaná ve stropě, a která po určitém čase změnila barvu.  Ležela na dřevěném lehátku v tichu prostorné místnosti zařízené v teplých barvách, na zemi byly chlupaté koberce a ve vzduchu byly cítit citrusy. Lehátek tu bylo hned několik, dalo by se i odhadnout na 30, ale obsazených bylo snad jen pár z nich.

 Chris ležel vedle ní na lehátku, které si přisunul úplně k tomu jejímu, takže mezi sebou neměli jedinou mezírku. Před nimi byla stěna z francouzských oken, která nabízela výhled na venkovní bazén a město s impozantním kostelem.

„Dal bych přednost nějakému medu a skořici, než nějaké mátě a citronu.“ Prohodil Chris.

„Mě to nevadí.“ Okomentovala vůni.

 Z jejího hlasu poznal, že je o poznání uvolněnější a tak toho využil.

„Chtěl jsem si s tebou promluvit…“ Natočil se k ní tělem. „Až se ti dva narodí….“

 Ge k němu natočila hlavu a dívala se do jeho světle modrých očí, které byly až nezvykle vážné.

„Jen jsem chtěl říct… Že si můžeme dát odklad i na pár roků, jestli se ti do toho ještě bude chtít. Vidím, jak tě to vyčerpává…“

 On myslí moje těhotenství, přemýšlela Ge. Pche! Mě ty dvojčátka budou stačit, už tak jsem fyzicky i psychicky v háji!

„Nooo….“ Váhala. „Myslím, že čas ukáže, jestli do toho ještě vůbec budu chtít jít.“ Řekla narovinu. „Není to žádná sranda, jak tomu bylo poprvé.“

Chris: „Vidím to na tobě.“ Pohladil ji po břichu. „Ale je to hezké.“ Přiznal.

 Naklonil se k ní a začal ji líbat. Zavřela oči, a nechala se hýčkat jeho smyslnými rty, a hlazením jeho dlaně. Skoro ani nepostřehla, že jí rozvázal župan, a teď se jeho dlaň sunula po kulatém břiše směrem ke spodnímu dílu plavek.

„Chrisi..“ Vzdychla mezi mlaskavými polibky. „Kdekdo nás může vidět.“

 Vzala jeho dlaň a dala ji na neutrální místo, kde se dotýkala jejich lehátka.

„Myslím, že budeme spěchat domů víc, než jsem myslel.“ Pousmál se hříšně.

Ge: „To je sice možné, ale ani já nevím, jestli budu po tom plavání natolik unavená, že bych se na nic nezmohla.“  Dala mu svůdný polibek a povzdechla si. „Radši už pojďme, než tu nadobro usnu.“

------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------

 Unavená byla až až. Usnula už po cestě domů, a je co se osprchovala a převlékla, tak šla hned spát. Bohužel, tentokrát s neklidným snem.

 Pořád cítila, jak ji škrtil provaz okolo krku. Řezal ji do zápěstí za zády, na kolenou a na kotnících. Klečela nahá, chvěla se v té opuštěné hale, na staré hnusné matraci prolezlou kdejakými parazity. Viděla ho, jak stojí před ní a doslova si užívá její bezmoci.

„Budeš platit, ty kurvo!“

 Prudce ji tahá za vlasy a vzápětí povalí na matraci. Z úst si vyndá cigaretu a pálí si ji o její krk. Křik a pláč se rychle rozléhá halou, a jak rychle přišel, stejně rychle zanikl, když upadla do mdlob…

  Georgiana se silným tlukotem splašeného srdce probudila z noční můrou vyvolanou vzpomínkami hluboko v její paměti. Jako by stále cítila pach z cigarety… Slzy jí stékaly po tvářích, hladila si břicho, aby se uklidnila, ale v tu chvíli ji došlo, že bylo tvrdé jako kámen. Bolelo ji.

 Pokusila se vstát a rozchodit to v domnění, že to má od šoku a deprese z noční můry. Ale ono se nic nelepšilo. S pláčem se usadila v útulné knihovně, která byla dole v přízemí pod dětským pokojem. Seděla tam na sedačce, zabalená do županu a dívala se střídavě na obě okna, která za dne nabízela pohled do zahrady. Teď z nich měla hrůzu, že ji někdo z venku sleduje. Budeš platit! Zněla jí v hlavě Chandlerova slova.

 Cítila se být opuštěná… Zranitelná a slabá, sama ve své bolesti a utrpení, které si v sobě už napořád ponese. Když se lehce dotkla jizvy vzadu na krku svými ledovými prsty, přejel jí mráz po zádech. Ale víc než to ji teď zaměstnávalo břicho. Bolelo ji a bála se, jestli jsou dvojčátka v pořádku.

 Seděla tam docela dlouho, ani se nepohnula. Po chvíli ji začal bolet trapézový sval z toho, jak dlouho seděla. Nakonec se odvážila vrátit se nahoru do ložnice, i když ještě pořád měla onen pocit, jako by ji někdo sledoval.

 Vyšla na schodiště, když zhasnula v knihovně a pomalu stoupala po schodech. Jednou rukou se přidržovala zábradlí a druhou dlaň měla položenou na podbřišku, jako by bolesti chtěla zabránit. Náhle e pomalu otevřely dveře od jednoho z pokojů a z ložnice vykročil Chris. Byl rozespalý, vlasy měl rozčechrané a nijak čile nevypadal, za to starost se mu odrážela v očích. Jako by na ní pátral, co je v nepořádku. To jak stoupala po schodech, jak se tvářila, její dlaň na podbřišku…

 „Co se děje?“ Zeptal se tiše.

 Ge přišla k vypínači, zhasla světlo na schodišti a prošla kolem něj do ložnice.

„Nemohla jsem spát, není mi dobře.“ Kuňkla.

 Sundala ze sebe župan a pohodila ho na zem vedle postele. Opatrně si lehla a pokusila se lehnout si nějak pohodlně, aby tolik necítila bolestné tvrdé břicho. V ložnici panovala tma, takže když se Chris vzbudil, musel okamžitě vstát a jít ji hledat, protože se ani neobtěžoval rozsvítit. Zavřel dveře a šel si lehnout zpátky za ní. Ten tón, kterým promluvila, se mu nelíbil, nevěstil nic dobrého.

„Bolí tě něco? Nebo je ti špatně od žaludku?“

Ge: „Bolí mě podbřišek… Musím to nějak zaspat, jinak mi to nedá pokoj.“ Řekla polovičním hlasem.

Chris: „Víš určitě, že to není nic vážného?“

Ge: „Není to nic neobvyklého… Někdy se to stává.“

 Zhoupla se za ní matrace a pak už jen ucítila na zádech teplo jeho těla a ochranitelskou náruč, do které si ji zabalil. A taky od něj dostala něžný polibek na spánek.

„Zítra odvezu Natalie do školky a pak zůstanu s tebou doma.“ Zašeptal Chris.

„Nemusíš do práce?“ Zeptala se též šeptem.

Chris: „Ne. Aspoň si prodloužím svátky.“ Přitulil se k ní. „A ty potřebuješ víc pomoci, než ti kravaťáci u mě v práci.“

 Ge se jen posmutně pousmála s vědomím, že v té tmě Chris netuší, jak se tváří. Ještě pořád měla vyplakané oči, červené a unavené. Jemně ho pohladila po paži, kterou objímal její břicho, a pokusila se už kvůli těm malým nenarozeným usnout…