92.díl- tears of happiness

 17:48-Dům rodiny Jacksonů téhož dne- Encino- Los Angeles- Kalifornie

Příjezd černé limuzíny nebylo v Encinu nic nového, avšak když vjela na pozemek slavné rodiny Jacksonů, to už bylo zajímavé. Jenže pro Katherine bylo velkým překvapením už jen to, že to auto patřilo Michaelovi.

 Janet společně se svou matkou vyšly z domu, aby se přivítaly s nečekanou návštěvou. Za to Joseph zůstal stát u dveří a z povzdáli sledoval, jak se jeho syn po dlouhé době vrátil do rodinného domu, a překvapilo ho, že mu společnost nedělal Bubbles ale...

Janet: „No to je dost, že ses tady ukázal.“

Popichovala svého bratra, když vysedal z auta. Katherine byla hned u něj a samou láskou ho objala.

Katherine: „Konečně ses nám přijel ukázat, jsem ráda, že jsi zase doma.“

Usmála se na Michaela, který byl šťastný z velkého přijetí. Jenže, co Janet a Katherine překvapilo, byla žena, která se objevila na druhé straně auta.

Janet: „Ge? Jsi to ty?“ Usmála se.

Katherine nemohla uvěřit svým očím. Když Georgiana obešla auto, aby se taky přivítala, první co je doslova zaskočilo, bylo její viditelné bříško.

Katherine: „Ach můj Bože!“ Zaradovala se. „To snad není možné.“  A hned ji objala.

Ge se usmála na Katherine se slovy: „Už je to tak.“

Janet byla stejně překvapená jako její matka, v očích překvapený výraz ale na tváři velký úsměv.

„To je nádhera. Jak dlouho jsi těhotná?“

Michael: „Už sedm měsíců.“

Netrvalo dlouho a všichni seděli pohromadě u rodinného krbu. Všichni s radostí hovořili o miminku, které má přijít na svět a všechno kolem toho. Jenže Ge byla z toho všeho unavená a tak se po chvilkách vždycky zamyslela nebo se dívala kolem sebe.

Katherine: „Michaele, kdys nám to chtěl říct? Ty dva měsíce uběhnou jako voda.“  Vytýkala starostlivá matka devíti děti.

Michael: „Měl jsem moc práce a Ge připravovala představení se souborem. Chtěli jsme vám to říct dřív, ale nebyl čas.“

Katherine: „Nevymlouvej se, takové věci se říkají hned.“

Michael: „Hele, já jsem se to taky hned nedozvěděl.“ Usmál se.

 Janet se obrátila na Georgianu, která se dívala do zahrady.

„Ale? Kdy se to Michael dozvěděl?“

 Soudě podle Katherine a zvědavého pohledu Michaelové mladší sestry, se Ge musela na moment vrátit na zem.

Ge: „No…“ Zaváhala. „Nechtěla jsem Michaela plašit hned v první moment, co jsem se to dozvěděla. A ke všemu byl na turné, takže jsme se viděli jen občas… Zkrátka, bylo nejlepší počkat, jak se to vyvine a ujistit se, že je všechno v pořádku.“

Katherine: „To Tě plně chápu. První tři měsíce jsou pro budoucí matku ty nejtěžší. Myslím, že jsi udělala dobře. Kdyby se, nedej Bože, něco stalo, Michael by to dobře nenesl.“

Michael: „ Ale něco se mi na ní pořád nezdálo. Byla jako sluníčko, úplně zářila.“ Usmál se na ni. „Říkal jsem si, že se asi něco stalo, nebo že se na mě tolik těší po tom turné.“ Objal Ge kolem ramen a přitulil se k ní.

 Tohle byl jasný důkaz Michaelovi zamilovanosti a také velkého štěstí, které na něj a na Ge čekalo.

Janet: „A jak ses tu novinu dozvěděl?“ Usmála se.

Michael: „Bylo to…“ Přimhouřil oči při vzpomínání. „27. ledna? Jo!“ Usmál se. „Bylo to před tím, než jsem odjel do centra. Ten den jsem měl poslední koncert a Ge mi řekla, že na mě doma čeká překvapení. Byl jsem úplně nadšený, vůbec jsem neměl tušení, co pro mě nachystala.“

 Vyprávěl to s takovým nadšení, jakoby se to dozvěděl před chvílí. Byl jako malé dítě s veselou tvářičkou a jiskrou v očích.

„Potom když jsme přijeli domů, tak jsem se šel nachystat. Vůbec jsem po té show nebyl unavený, ta nedočkavost ve mně držela veškerou energii…“ Usmál se. „Potom za mnou Ge přišla s takovým nevinným výrazem v očích a já si jen říkal: „Co se stalo?“. Vypadala tak křehce až jsem měl obavy, jestli je všechno v pořádku. Ge se mě zeptala, jestli mám tušení, co to je. A já říkám: „Nejsem si jistý.“. A potom vzala moji ruku a přiložila si ji na to malé bříško…“

 Janet a Katherine se rozplývaly nad Michaelovým vyprávěním. Úplně to prožívaly.

„To je sladké.“ Špitla Janet.

Michael: „Bylo to, jako kdyby se mi otevřely dveře do úplně nového světa. Cítil jsem toho malého človíčka, úplně mě to dojalo a zároveň... jsem měl tak velkou radost.“ Usmál se. „Nejvíc se mi líbilo, když Ge řekla..“

„Nosím pod srdcem tvé dítě.“ Přerušila ho. „Michael potom přiložil i druhou ruku a já jsem mu řekla, že tady je malý tanečník.“ Pohladila se po bříšku s jemným úsměvem.

Michael: „Úplně mě dostala.“ Usmál se na Janet a na Katherine.

Katherine: „Děti moje.“ Usmála se a utřela si slzičku dojetí. „A už víte, co to bude?“

Michael: „Ne, chceme si to nechat, jako překvapení.“

Janet: „A už vymýšlíte jména?“

 Ge to přestávalo bavit, napila se vody a vstala ze sedačky.

„Omluvte mě, potřebuju se na chvíli protáhnout. Bolí mě záda.“

Michael okamžitě zareagoval. „Mám jít s tebou?“

Ge: „Ne, to je dobrý. Budu za chvíli zpátky.“

 Všichni tři sledovali Georgianu při odchodu. Jak by ne? Když se z ničeho nic zvedla ze sedačky, jako by jí to už unavovalo.  Zavřela za sebou dveře a pomalu se vzdálila do zahrady.

Katherine: „Zdá se mi trochu vyčerpaná.“

Michael: „Byli jsme před tím u její doktorky na návštěvě. Byla už trochu unavená, když jsme sem jeli.“

Janet: „Vždyť jste se mohli zastavit třeba až zítra.“

Michael: „To jsme mohli, ale chtěl jsem vám tu nechat tohle.“

 Z kapsy vyndal snímek o velikosti fotky a podal ho Katherine.

„To je nádhera.“ Usmála se.

Janet: „Ukaž.“ Řekla nedočkavě.

 ---------------------------------------------------

Mezi tím se Ge procházela velkou zahradou HayvenHurst když před sebou na lavičce uviděla Michaelova otce. Zdálo se, že nad něčím přemýšlí, ale zase nechat ho tam aniž by se s ním pozdravila, to jí přišlo nevhodné.

 „Pane Jacksone?“

 Joe se rozhlédl na obě strany a napravo od sebe uviděl ženu, která v sobě nosila dalšího potomka rodiny Jacksonů.

„Můžu přisednout?“ Otázala se mile.

Joe: „Ale jistě, pojď.“

 Už jen z Michaelového vyprávění měla k němu respekt, a podle toho tak s ním mluvila, ale snažila se aspoň na chvíli zapomenout na Michaelova slova, a komunikovat s Joem, co by s dědečkem jejího dítěte.

Ge: „Vždycky tady sedáváte sám?“

Joe: „… Někdy si za mnou přisedne Kate. Ale dneska tu má velkou návštěvu.“

 Georga se na něj jemně usmála a chtěla začít konverzaci, když v tom ji přerušil právě on.

„V kolikátém jsi měsíci?“

Ge: „V sedmém… V na konci července přijde na svět.“

 Joe se s pohledem na její bříško trochu podivil, ale potom byl milý.

„… Nečekal jsem, že se Michael tak brzo usadí… Ale přeju vám to oběma.“

Ge: „Bude mu třicet jedna, kdy jste čekal, že se usadí?“ Usmála se.

Joe: „Nejspíš jsem od něj čekal první manželství a potom dítě.“

 Ge se pomalu ztrácel úsměv z tváře. Tohle bylo přesně to, co čekala. Joe si moc dobře všiml, jak jí poklesla nálada.

„Víte, pane Jacksone, já bych se za Michaela ráda provdala, jenže byla bych ve stejné kleci jako on. Den co den by nás popichovali, a já nedovolím, aby naše dítě ztratilo normální život.“

Joe: „A co je ten normální život, můžeš mi to říct?“ Zeptal se zaujatě.

Ge: „Michael postavil Neverland aby se schoval před světem… A já nechci naše dítě vystavovat stejné situaci.“

Joe: „Opravdu si myslíš, že se Ti povede něco tak nereálného? Dneska si najdou každého, stačí jen podplatit pár lidí a víš úplně všechno… Myslíš si, že se tomu vyhneš, ale já si myslím, že to dítě bude znát celý svět, je to jen otázka času.“

Ge: „Budu ho bránit.“ Řekla důstojně a podívala se na Josepha.

Joe se usmál a řekl: „Asi už vím, proč Ti Michael říká Panther.“ Položil svou dlaň na její bříško a dodal. „Doufám, že mě nezklameš.“

Michael vyšel do zahrady a dal se po chodníku směrem k altánu. Podle hlasu svého otce poznal, že není sám. Zastavil se a schoval za jeden vysoký keř, aby na chvíli zpozoroval, s kým to tam mluví.

Ač to sebe míň čekal, naskytnul se mu dojemný pohled. Jeho otec, ze kterého měl hrůzu jenom, co se mu podíval do očí, seděl s jeho Panther na lavičce a povídal si s ní. A co víc? Vždyť se mezi nimi vytvořilo pouto, a to se málokteré z Michaelových bývalých přítelkyň povedlo.  Seděl tam vedle ní a lehce se dotýkal jejího bříška.

Joe: „Jako kdybych cítil Rebbie, na první kopání se nezapomíná.“ Usmíval se.

Ge: „Je silné, nedá mi spát.“

Joe: „Vždyť je z Jacksonovy krve.“ Usmál se. „Tak to má být.“ Dodal vesele.

Ge: „… Jste na Michaela hrdý?“ Podívala se mu upřímně do očí.

 V tu chvíli Michael nastražil uši, jak nejvíc mohl, celým svým srdcem prahl po otcově odpovědi, na kterou Georgiana čekala.

Nastala chvíle ticha, Joe se zamyšleně díval před sebe a Ge se dívala na něj, stále čekala na odpověď.

„Joe?“

Podíval se na ni a ona mu pokynula hlavou, dala najevo, že očekává jeho odpověď.

„Jste hrdý na Vašeho syna? Na Michaela?“

 Michael už to pomalu vzdával s tím, že jí vůbec neodpoví. Pomalu se rozmýšlel, jestli tam má za tím keřem ještě na chvíli zůstat nebo jít zpátky do domu.

„Jsem… Nebyl den, kdybych na něj nebyl hrdý.“

 Georgiana se na něj usmála a vzala ho za ruku. Pocítila v něm velkou podporu, i když v to vůbec nedoufala.

 Za to za keřem zůstal Michael stát jako přibitý. S neskutečným pocitem dojetí si přehrával otcova slova, které před chvílí slyšel.

„A jsem rád, že na něj čeká to nejhezčí štěstí, jaké může mít. A taky, že mu Bůh dal takovou ženu, jako jsi Ty.“

 Michael byl v extázi. Až se mu zdálo, že v očích cítil slzy radosti. Pomalu vyšel na chodník a pokračoval k nim. Ge si ho všimla a něžným úsměvem ho přivítala. I přes to, co slyšel, stále si byl trochu nejistý při očním kontaktu s Josephem. Ale pohled na Georgu ho uklidnil.

Michael: „Pojedeme domů?“

Ge: „Pojedeme.“ Usmála se a vstala z lavičky.

 Joe taky vstal, aby se rozloučil s Michaelem a jeho přítelkyní. Jeho přísný pohled na moment Michaela zahnal do úzkých, ale potom ucítil, jak Ge jemně sevřela jeho dlaň. Bylo to něco, co sám v tu chvíli nedokázal plně pochopit, ale to gesto v něm probudilo sílu a odvahu, byla to ta pravá podpora, za kterou se cítil neskonale hrdý.

Joe: „Tak dobře dojeďte.“ Pohladil Ge po bříšku a potom se obrátil na Michaela. „ A Ty si na ni dávej pozor. Takového štěstí se musíš držet.“

Michael se usmál a podal mu ruku. „Nevím, jestli se ještě uvidíme, ale jen co se to malé narodí, dáme vědět.“

Ge: „Mějte se dobře, pane Jacksone.“

 Potřásla mu rukou a společně s Michaelem se vydali k autu, kde čekaly Janet s Katherine.

Janet: „Tak se mějte, a dejte vědět hned, jak se to narodí.“ Objala Ge.

Katherine: „Dávejte na sebe pozor.“ Přišla k Michaelovi a objala ho a následně i Ge.

Ge: „Děkuju za pohoštění.“

Katherine: „Ale za co? Tady je Michael doma.“ Usmála se.

 Nasedali do auta a na závěr poslední slova před odjezdem.

Janet: „Ahoj, a dobře se o ni starej.“ Usmála se.

Michael: „Neboj se.“ Opětoval jí úsměv a nasedl dovnitř za Georgianou.

---------------------------------------

 Během cesty byla únava znát, Ge opřená o Michaela pomalu usínala, což jí aspoň částečně pomohlo od myšlenek na bolavá záda. Hladil ji po vlasech a sledoval, jak v klidu oddychuje, byl na vrcholu blaha. Stále si opakoval Josephova slova, pořád tomu nemohl uvěřit, a při tom stačilo tak málo. Vůbec nečekal, že by Ge někdy promluvila s jeho otcem, a ke všemu ho už vůbec nenapadlo, že by z něj dokázala dostat takou větu.

 Doma ještě chvíli seděl na balkóně a díval se na město plné světel. Vzpomínal na den, kdy se poprvé se svou rodinou přistěhoval do Kalifornie. Ten pocit jakoby byli na dovolené, která nikdy nekončí. Teplo, sluníčko, všude palmy, filmová a nahrávací studia a také známí přátelé. Všechno to bylo báječné, a hlavně léta strávené s Dianou Rossovou.

 Všechny ty vzpomínky byly nádherné a poté si vzpomněl na Franka a následně na první setkání s Ge. Ze všeho nejvíc vzpomínal na jejich první polibek. Byl to ten moment, kdy ji při odchodu z apartmá přitiskl ke zdi a dychtivě ji políbil, což vyústilo v žhavé líbání.

 Nad touto vzpomínkou se stydlivě usmál a potom ho trklo, že tohle nebyl jejich první polibek.

„Ne.“ Zakroutil hlavou. „Tohle byla odměna.“ Vzpomněl si.

 Ten vůbec první polibek se odehrál v nemocnici, ano, bylo to v ten den, kdy se stal ten incident s Pepsi. Tehdy ho Ge poprvé políbila.

 Ze vzpomínek na staré časy se mu vykouzlil úsměv na tváři. Vstal ze židličky a z balkónu se přemístil rovnou do ložnice. Potichu jako myška přišel k posteli, na které spala žena, která pod srdcem nosila jeho dítě. Žena, kterou hluboce miloval a která pro něj byla celý svět.

Stál tam u ní a díval se, jak krásně spí. Neměl to srdce ji budit tím, že by si za ní lehl a tak se nastěhoval do jejího pokoje. Převlékl se do pyžama, pozhasínal všude světla a šel spát.