107.díl- Heaven can wait

Já vím, že je krátký ale i tak... díl je pro všechny, kteří se rádi vrací k mé povídce ;) Děkuju za přízeň :)

Jak v chodbě, tak i v pokoji se ozvala rána rozbijejícího se porcelánu. Střepy se rozletěly po parketách a čaj se rozlil u Michaelových nohou. Rychlostí blesku se mu v očích objevily slzy, nemohl se nadechnout. Krk se mu stáhl a měl sucho v ústech, rozklepaly se mu nohy a dlaně se mu spotily stejně jako čelo. Velmi rychle ztratil kontrolu nad svým tělem. Opřel se o dveře a zalapal po dechu. Před očima se mu zatemnilo, motala se mu hlava.

Rána donutila, aby se ohlédla do chodby, když se v tom rozplakalo miminko, které držela v náručí. Přímo před jejíma očima se Michael shroutil k zemi.

------------------------------------------

Asi až po pěti minutách začínal přicházet k sobě. Byl unavený, skoro jako by měl za sebou divokou párty. Sotva se chtěl opřít o lokty, rozbolela ho hlava. Položil se zpátky když si všiml, že ležel na posteli. Díval se po pokoji, protože to poslední, co slyšel, byl pláč jeho dítěte, ale nyní už bylo ticho.  Vedle sebe měl hedvábný černý přehoz, který patřil jen jediné...

Z chodby viděl přicházet tu, kterou jeho srdce postrádalo. S ní přicházelo i světlo, které jej opustilo. Byla jeho plamenem naděje v temných uličkách, melodie jeho písní, vzduch, který dýchal, nezkrotná vášeň, kterou miloval. Viděl před sebou anděla, jak se k němu přibližoval. Její vlasy vlály, když k němu spěchala. Přisedla si k němu a s ní se k Michaelovi přivála i vůně jemně sladkého parfému, jenž ho probral z ospalosti.

Pohladila ho po tváři a na čelo mu dala studený látkový kapesník. Její dotek byl pro něj jako samet, pohled kaštanových očí v něm vzbuzoval pocit důvěry, jemný úsměv ho donutil k dojetí.

"To nic, odpočiň si." Zašeptala sladce. "Dost jsi mě vyděsil, sotva jsem se otočila, už jsi padal k zemi."

Michaelovi začaly stékat slzy z očí, vzal do ruky její dlaň a políbil ji. Začínal plakat, Ge mu hned začala utírat slzy a snažila se ho utěšit.

"Ššš... neplač. To je dobré, už jsem tady."

Posadil se a zoufale ji objal. To, že ji měl u sebe ho naplnilo štěstím a dojetím. Nemohl uvěřit tomu, že se vrátila. Tolikrát kvůli ní plakal, obviňoval se a vyčítal si všechno ale teď mu dal Bůh odpuštění. A to ho ještě víc oslabilo.

"Tolik jsem se o tebe bál." Plakal a podíval se jí do tváře. "Měl jsem velký strach, že o tebe příjdu."

Ge ho pohladila po vlasech se slovy: "Michaele... Bůh ví, že by sis to nezasloužil." Utřela mu slzy z tváře. "Neopustila bych tě."

Michael se nad jejím konejšivým pohledem rozplakal ještě víc. Byl z toho úplně šťastný a dojatý, že ji má doma. To, že se jí mohl dotýkat, políbit, cítit její teplo. Zoufale si ji přitáhl k sobě a znovu ji objal.

„Já už tě nepustím.“ Řekl rozechvělým hlasem.

Objímali se ještě hodně dlouho, Ge ho začala pomalu kolébat ve snaze utišit jeho pláč. Hladila ho po vlasech i po zádech. Michael si ji u sebe držel tak, jako své dítě. S láskou a něhou z celého svého srdce.

Podívala se na něj a políbila ho. Její  rty pro něj znamenaly úplně zproštění pocitu zármutku a pláče. Zavřel oči a plně se tomu oddal. Líbali se s neskutečnou něhou, hladili se navzájem a laskali jeden druhého. Plně a procítěně se věnovali sladkým polibkům, dokud je nepřerušilo miminko v postýlce.

Ge se podívala Michaelovi do očí, které se mu hned rozzářily. Pohladil ji po tváři, znovu políbil na rty a potom jen Ge sledovala, jak šel k postýlce. Vzal do náruče jejich dítě, otočil se a s blaženým úsměvem jej předal mamince. Georgiana ho opatrně převzala a políbila ho na čelíčko. Michael si k ní přisedl a díval se, jak se na sebe ti dva dívali.

"Děkuju." Řekl sametovým hlasem.

"Za co?" Podívala se mu do očí.

Michael: "Dala jsi mi nádherného syna."

Ge se na něj usmála a dala mu pusu, zatím co se to maličké v jejím náručí usmívalo. Láska jeho rodičů byla silnější než cokoliv jiného na světě. Ani ten největší diamant na světě by nedokázal rozdělit tak silné pouto, které mezi sebou Mike a Ge měli. Od první chvíle, kdy se ti dva potkali, měli oči jeden pro druhého. Od první noci společně strávené, bila jejich srdce stějně, ve stejném rytmu písně jejich životů. Oba se usmáli nad úsměvem jejich synka a Michael jí opětoval polibek na tvář.