(malá hádanka :) co vás napadne, když si přelouskáte název tohoto dílu? )
Nadšení, emoce, nekonečný pocit blaženosti a požehnání. Tisíce japonských fanoušků aplaudovalo největší legendě všech dob. Stál tam před nimi s rozpaženou náručí, zakloněnou hlavou a poslouchal, jak mu vyprodaný stadion oplácel lásku a radost. Po měsíci opět přišel čas, aby se vrátil domů, kde dokončí světové turné.
Frank: „Máme všechno?“
Lary: „Jo, v pořádku.“
Wayne: „Michael odjíždí z hotelu na letiště. Opakuji, Michael opouští hotel a odjíždí na letiště.“
I když jeli v autě i tak se to dalo považovat za neklidný stav. Všichni jsou nervózní, aby se nic nezvoralo a aby všechno proběhlo v klidu. Přes čtvrtinu Tokia se táhla policejní eskorta, která doprovázela Michaelův tým po celou cestu na letiště. Všichni tak trochu cítili únavu a byli rádi, že se vrátí do států. V letadle se Michael na posledy podíval z okýnka na Tokio, protože to byla jeho poslední návštěva této zemi.
Do LA přiletěl kolem půl jedné ráno. Po dlouhém letu si konečně mohl odpočinout a s úlevou si šel lehnout do postele. Ale potom si všiml, že u dveří byly její papuče. Chvíli nad tím přemýšlel a trochu ho to zarazilo, protože už bylo pondělí. A takhle by to nemělo být. Jestli je Georga někde pryč, měla by se každou chvíli vrátit, jinak to potom v práci nedopadne dobře.
Už skoro usnul, když ho probudilo dovření vstupních dveří a následující kroky. Klika se otočila, dveře se pootevřely a ve světle pronikající z chodby se objevila její usměvavá tvář.
Ge: „Ty ještě nespíš?“ Zašeptala.
Michael: „Už jsem skoro usnul.“
Ge: „Promiň, nechtěla jsem…“
Michael: „To nic.“ Přerušil ji.
Ge: „ A kdy jsi přijel?“
Michael: „Asi... před půl hodinou. Kde jsi byla ty?“
Ge si za ním přisedla do postele se slovy: „U George Michaela. Bylo mi smutno, tak mě pozval na víkend.“
Michael: „A co jste dělali, že se vracíš tak pozdě večer?“
Ge se usmála: „Blbli jsme, poslouchali jsme písničky, tančili jsme. Všechno možné ...“
Michael si představil tu jejich zábavu a trochu na George žárlil. „Aha...“ Řekl tiše. „… Nechceš tu u mě zůstat?“
Pohladil ji po ruce něžným dotekem. Ge ho políbila na rty a potom se zvedla z postele a šla ke dveřím.
Ge: „Jen spi. Potřebuješ si odpočinout.“
Michael: „Neodcházej.“ Prosil ji.
„Dobrou noc.“ A zavřela za sebou dveře.
Neverland – Santa Ynez Valley - o den později...
Michael: „Pam? Máme nějaké dortíky?“
Šmejdil po kuchyni a snažil se najít něco sladkého. Hospodyně přišla s košem plného vypraného prádla a usmála se.
Pam: „Michaele, kdybychom měli nějaké dortíky, tak byste je už dávno snědl.“
Michael: „Ale něco by pro Vás určitě nechal.“ Usmál se a opřel se o pult. „A taky chci něco sladkého nachystat pro Ge. Až se vrátí, chtěl bych ji trochu překvapit… Chcete s tím pomoct?“
Ukázal na koš v jejím náručí a hospodyňku hned napadla alternativa.
Pam: „Jestli mi pověsíte to prádlo, tak Vám na oplátku připravím něco sladkého.“
Michael hned čapnul koš s prádlem. „No tak šup, šup.“ Usmál se a šel věsit.
Zatím co Michael pečlivě věsil prádlo a Pam chystala tousty se skořicí a vanilkovým krémem, branami Neverlandu už projíždělo černé BMW. Tak tak se to stihlo. Jen co Michael přišel zpátky do kuchyně, zároveň s nachystaným tácem sladkého se ve dveřích objevila Georgiana.
„Dobrý večer.“
Nahlédla s úsměvem na Pam v kuchyni a po té na Michaela, který se překvapeně usmál.
Michael: „Ahoj, jsi tu brzy.“
Přišel k ní a políbil ji na tvář.
Pam: „Dobrý večer, slečno Ge.“
Michael si všiml tašek které měla Ge v rukách a nahlížel do nich. „Ty jsi ještě stihla nakupovat?“ Usmál se.
Ge: „No něco málo...“ Pozvedla tašky a natočila se k chodbě. „Půjdu se převléct… Pam, nemáme nějaký uzený salám?“
Pam se trochu zarazila nad sladkým tácem vedle sebe. „No…“ Zaváhala. „Zdá se mi, že asi ne.“
Ge: „Nevadí, jen jsem na něj dostala chuť.“ Usmála se a odešla z kuchyně.
Michael se podíval na Pam a na tác se sladkým krémem a tousty. Hospodyňka si povzdechla a optimisticky se k tomu vyjádřila.
„Tak jsme se netrefili. Příště se zeptáme, na co má slečna chuť.“
Michael: „Na noc, že by se chtěla na noc přecpávat uzeným?... To musela dlouho nakupovat, že jí tak vyhládlo.“ Pousmál se. „Nebojte se, já si s tím poradím.“
Vzal tác a odnesl ho nahoru. Vystoupal schody a pokračoval k předposlednímu pokoji. Zaklepal na dveře a nahlédl dovnitř.
„Kuk.“ Usmál se. „Neruším?“
Ge se otočila od skříně se zrcadlem se slovy: „Ne, pojď dál.“
Michael s tácem sladkostí vplul dovnitř a položil ho na noční stolek. Ge se podívala na vanilkový krém a zhluboka se nadechla, jakoby se jí trošku zvedl žaludek.
„Co je? Já jsem myslel, že si se mnou zamlsáš.“ Usmál se Michael.
Ge: „... Nemám chuť na sladké.“
Michael: „Aha...“ Řekl trochu sklesle. „A co sis koupila?“
Ge vytáhla trička z tašek a přiměřila si je. „Takové trička.“ Usmála se.
Michael k ní přišel a přikrčil obočí. „To jsou trochu větší trika, ne?“
Ge: „Ehm...Chtěla jsem něco volnějšího, pořád nocím jen uplá trička. Tak jsem sáhla po volnějších.“
Michael se usmál. „Vždyť se v tom triku ztratíš.“
Ge: „No tak se ztratím, no.“ Usmála se a hodila trika do tašky vedle sebe.
Přitáhl si ji k sobě za boky a políbil ji na rty. V jejím těle začala fungovat chemie, zatím co u Michaela se postupně začínaly objevovat chutě. Ge stačil jeden takový vášnivý polibek, pár odvážných doteků a Michael ji měl tam, kde chtěl, a ani se nemusel snažit.
„Michaele, zhasni světla.“
Řekla dychtivě a sundala si oblečení. Michael šel k vypínačům, zhasl a potom si lehl za Ge na postel. Přitiskl se k ní zezadu, objal ji za pas a začal ji líbat na krku, jemně se o ni třel.
Ge: „Michaele…“
Michael: „Ehmm…“
Ge: „Počkej…“
Michael přestal s líbáním a čekal, co mu řekne.
Ge: „Prosím nespěchej… Buď něžný.“
Michael ji pohladil po stehnu se slovem: „Budu…“.
Po čtvrt hodince něžného milování odpočívali vedle sebe pod jemnou přikrývkou. Spokojeně leželi a hladili se. Michael byl rád, že ji měl znovu u sebe. Po tom, co musel odjet zrovna v neklidné době, se bál, že by se něco mezi ním a Georgianou mohlo změnit. Ale opak byl pravdou. Ge byla mnohem klidnější a jenom zářila, a to mu dělalo velkou radost.
Tu klidnou noc jim prostě muselo něco narušit. Zvonící telefon pro oba působil jako silná siréna.
Michael: „Bože! Takhle v noci, kdo to může být?“
Ge se otočila k nočnímu stolku s telefonem a zvedla sluchátko.
„Halo?“ Řekla ospalým polohlasem.
Rachel: „Jsem těhotná!“
Ge: „Cože?“ Ospale.
Rachel: „Jsem těhotná! Bude to chlapeček a čekáme ho v červnu!“ Volala nadšeným hlasem.
Ge se opřela o loket, její mysli začínalo docházet, co se děje. „Pane Bože! To je skvělé.“ Usmála se.
Rachel: „Chci, abys byla u toho. Musíš tu být, až to přijde.“
Ge: „Rachel, já nevím, jestli budu moct. To je nejistý termín a budu mít ve škole závěrečné představení...“
Rachel: „Ty víš, jak moc mi na tom záleží.“
Ge: „Vím... Hele jsem unavená. Ještě Ti zavolám. Dobře?“
Rachel: „Dobře, promiň, že jsem tě vyrušila. Ahoj.“
S nadšeným hlasem ukončila hovor. Ge položila sluchátko a lehla si zpátky vedle Michaela. Ten se k ní přitulil a pohladil ji po břiše. Ona na to trochu nejistě reagovala, ale držela to v klidu.
Michael: „Co se děje v Anglii?“
Ge: „Rachel je těhotná. Čekají v červnu chlapečka a chce, abych tam u toho byla.“
Michael: „To je nádhera.“ Usmál se.
Zaradoval se, ale hned se obával její reakce. Mohla by být smutná, ale k jeho překvapení to brala stejně jako on.
Ge: „Jo to jo, když volá v tuhle dobu. Miluju časový rozdíl.“ Prohlásila ironicky.
Michael se nad tím zasmál a políbil ji na tvář. „Máš celý víkend na lenošení.“