67.díl- Royal Blue part 3

 Ge se vrátila myšlenkami na zem a rychle něco špitla. „ Ani ne.“

Andrew: „Ale co to povídáš?“ Zasmál se. „Pane Jacksone, od první chvíle kdy se do domu dostal tento nástroj, tak se jeho tóny stále rozeznívají po všech chodbách.“

Frank se usmál nad popisem její záliby v hraní a nahlédl do vedlejšího pokoje.

„Tohle už bude ta obytná část domu, že ?“

Andrew: „Ano, je to taková odpočinková místnost a dál je potom pracovna.“

Michael: „Tak tam už nemusíme nahlížet.“ Řekl skromně.

Andrew: „Ale klidně, jestli máte zájem.“ Ochotně.

 Georgiana nahlídla na Franka, který si jen letmo prohlížel odpočinkovou místnost, a z nenadání ucítila něčí ruku na boku. Lekla se a hned se otočila.

„To mi nedělej.“ Řekla zaskočeným hlasem a všichni se na ni podívali.

 James, který stál za ní u dveří, zasmál se s lišáckýma očima a svůj pohled potom upřel na Michaela.

„Michaele, je mi to otravné, ale ti staříci venku jsou na tebe zvědaví. Pořád nás s Jane bombardují nějakými otázkami a mě už z toho jde hlava kolem…. Nevadilo by Ti, kdybys tam za nimi šel aspoň na pár sekund a pozdravil je? Pořád se nahlížejí, a bojím se, že by vás to tady nenechalo v klidu.“

Michael se usmál a kýval hlavou: „Jo, dobře. Na chvilku tam půjdu.“

Andrew: „Půjdu s vámi.“

Netrvalo dlouho a James s Georgou zůstali sami v hudebním salonu. Sedla si ke klavíru a povzdechla si.

James: „Tak co? Už jsi s Michaelem navázala kontakt?“ Pousmál se.

Ge: „Ani ne… Spíš tak po sobě koukáme, než abychom si povídali.“

James vzal z rohu kytaru sedl si k ní se slovy: „Na takovém pokukování je nejlepší, že to všechno necháváte pod pokličkou… A potom, až budete sami, a Michael se k tobě přiblíží…“ Podíval se na ni provokativně. „To už bude něco pořádného po tom půl roku.“ Zasmál se.

Ge: „Ty taky pořád myslíš na sex.“ Cynicky odsekla.

James: „No a? Každý muž chce ukojit svou touhu, a Michael se v tomto nijak neliší. Takoví jsme.“ Hájil se.

Ge: „Michael pro mě nepřijel, aby měl se mnou sex. Chce mě zpátky, protože mu záleží na našem vztahu.“

James: „ Ale i takový vztah musí být upevňován něčím takovým, nebo ne?“

Ge: „Chci říct, že není takové povahy jako ty.“

James: „Ale jednou bude, neboj.“ Usmál se.

 Ge zmlkla a odvrátila od něj svou pozornost. James si naladil struny, zahrál pár tónů a zeptal se jí:

„Zazpíváš mi něco?“

Mezi tím v zahradě…

Jane seděla s malou Victorií u fontány, Frank si povídal s Larrym ve stínu velkého stromu kousek od ostatních hostů, a Michael s Andrewem si povídali s místními sousedy šlechtických rodů.

I když proti tomu nic neměl, radši by se teď procházel se svou Panther v blízkém parku, který ho tolik lákal. Už jen její pohled ho k ní poutal dost silně na to, aby jeho srdce rozmíchalo oheň touhy.

Andrew: „Pane Jacksone, dovolte, abych Vám představil lorda Calvina Jonese.“

Michael: „Zdravím, moc mě těší.“ Potřásl mu rukou.

Jones: „Je mi ctí, pane Jacksone. Moje dcera Vás zbožňuje, dokonce byla na Vašem koncertu v Berlíně. Jedním slovem, byla z toho unešená.“

Michael se usmál: „To jsem rád.“

Andrew: „Lord Jones je našim nejbližším přítelem, a taky našim zpravodajem. Kdekoliv se něco šustne, hned ví, o co jde.“ Pousmál se.

Jones: „Je to možné.“ Odkašlal si. „Pane Jacksone, slyšel jsem, že se znáte s Foxem, je to tak?“

Michael: „Ano. Párkrát jsem se s ním viděl, a trochu jsme si popovídali. Je to zajímavý muž.“

Jones: „Jen jsem si to chtěl ověřit, u něj nikdy nevíte… A s naší hostitelkou jste se seznámil?“

Michael: „Ještě jsem neměl příležitost.“ Zalhal a mrkla na Andrewa.

Jones se začal smát jeho odpovědi. „No není divu. Když je ten lišák nablízku, tak žádná žena není v bezpečí… Snad Vám dá pan Fox příležitost, aby jste se s ní aspoň pozdravil.“

Andrew: „O to se postarám, lorde Jonesi.“ Zdůraznil a Michael se trochu uchechtl.

Michael: „Je paní hostitelka často takhle zaneprázdněná?“ Vyzvídal.

Jones: „Slečna.“ Opravil ho. „Co já vím? Párkrát jsem ji už zahlédl ve společnosti pana Foxe. Dokonce jsem se lekl, že tamto dítě je jejich.“ Dodal se smíchem. „Naštěstí není, ale podle toho, co jsem je viděl spolu na Henley, tak by mě to nepřekvapilo.“

Andrew vycítil, že tohle bylo na Michaela až moc informací o jeho dívce a rychle změnil téma.

„Pane Jacksone jak probíhají přípravy na koncert?“

Michael se vzpamatoval z Jonesova výkladu a odpověděl trochu zmateným hlasem. „Už máme všechno nachystané, ale ještě pár zkoušek uděláme.“

Jones: „A jak to zvládáte? Cestujete po celém světe, poznáváte nové místa, nové lidi. Všude kolem zmatek. Jak se Vám daří?“

Michael: „ Tak… Celkem je to dobré. Je fakt, že vždycky je kolem hodně povyku, ale to už k tomu patří. A když se ocitnu na podiu tak se ukáže, že mi to všechno stojí za to.“

Jones: „A co přátelé? V takovém tempu se s nimi asi dost nevídáte…“

Andrew zakročil. „Omluvte nás, ale uvnitř na nás čeká ještě lady Starlight, pokud s ní není pan Fox.“

Michael: „Těšilo mě.“ A odešel s Andrewem do domu se slovy: „Díky, už mi to bylo trochu nepříjemné.“

Stoupali nahoru po schodech do prvního patra a Andrew dodal:

„To nic. On je někdy hodně vlezlý, na takového člověka musíte umět vyzrát.“

A čím výš šli, tím víc slyšeli zpěv z hudebního salonu.

Michael: „Slyšíte to?“ Sundal si sluneční brýle.

Andrew: „Ano. Říkal jsem, že tam Georga tráví hodně času.“

 Michael zrychlil krok a šel k salonu, zastavil se před pootevřenými dveřmi a tiše poslouchal. Andrew k němu přišel a zeptal se:

„Proč nejdete dovnitř?“ Zašeptal.

Michael: „Nechci ji rušit.“ Odpověděl též šeptem.

 Čistý hlas se za doprovodu kytary a klavíru ozýval skoro přes celé patro. Jako jemné vábení. Michael tomu nemohl uvěřit, na tvářích se mu objevil jemný úsměv a poslouchal její zpěv. Poprvé ji slyšel zpívat.

( další odkaz pro píseň k příběhu http://www.youtube.com/watch?v=rtOvBOTyX00&feature=branded )

Dozpívala a podívala se na Jamese se slovy: „Ještě to není ono.“

James: „Je dokonalá, napsaná tvým srdcem. Jak by to mohlo být hrozné?“ Usmál se.

Ge: „Já nevím.“ Pokrčila rameny. „… Myslíš, že se bude Michaelovi líbit?“

Andrew: „Já myslím, že určitě.“ Ozval se s úsměvem ve dveřích kde stál s Michaelem.

 Georgiana se prudce otočila za hlasem svého bratrance a zděsila se, že to všechno slyšel a o to horší, že to slyšel i Michael. Rychle zavřela klávesy a rozrušeně se zvedla od klavíru se slovy:

„Omlouvám se za ten hluk, nechtěla jsem vás rušit.“ Omlouvala se nejistě.

Michael si neodpustil k tomu něco říct. „Panther, co blázníš? Bylo to nádherné.“ Řekl svým sametovým hlasem.

Ge se na něj vyplašeně podívala. „Neměls to slyšet…“

Michael: „Proč ne?“ Divil se.

James: „Víte co? Půjdeme ven, necháme Michaela a Georgu ať si promluví o samotě.“

Andrew: „Dobrý nápad.“

 Oba se klidili ze salonu a Georga trošku znejistila, když se sama ocitla s Michaelem v jedné místnosti. Hrozilo, že by se přestala ovládat a už by se neudržela na uzdě.

Koukla na něj sladkým pohledem a zeptala se: „Nepůjdeme se projít?“

Michael se na ni usmál. „Klidně, když budeme sami.“

 Ge s malou nejistotou šla blíž ke dveřím a Michael jí nenápadně stoupl do cesty. Zastavila se před ním v těsné blízkosti a podívala se na něj. Z jeho očí přímo vyzařovala touha a hravost. Čím déle se do nich dívala, tím blíž se k ní nakláněl.