71.díl - I deserved it...

„Mmmmm....“

 Zasténal tlumeně Michael, když se jejich polibky prohloubily. Jejich rty se sebou zápasily, jazyky se jim proplétaly, s dechem už nestačili. Ge se už pomalinku začínala usmívat, což ho donutilo přestat.

„Co?“ Zašeptal dychtivě.

Ge: „Jsi hodně odvážný.“  Přiložila své prsty na jeho naběhlé rty.

Michael: „Myslím, že díky mým odvážným rtům jste se do mě zamilovala, má paní.“ Usmál se a políbil její prsty. „Myslíš, že by se v tom velkém zámku našel pokojíček, kde bychom byli o samotě?“

Ge: „Bojím se, že ani do toho pokojíčku nedojdeme.“

Michael přimhouřil oči. „Jo, to je fakt… takže radši bych šel na ten trávník, než zůstat tady na kamíncích.“ Usmál se.

Ge se usmála a pak zvážněla. „Chceš si promluvit?“

Michael: „Dnes ne... Přemýšlel jsem o tom celou tu dobu v letadle, když jsem byl na cestě sem... a vím, že kdybychom si o tom promluvili hned teď, už by to nebylo tak sladké...“

 Ge jen kajícně sklonila hlavu a přikývla.

Michael: „Věř mi, že za to, co se stalo, bych ti nejradši pořádně nařezal na zadek...“ Pohladil ji po vlasech. „Ale už jsem si vybil zlost na někom jiném.“

 Ge se na něj podívala s šokovaným výrazem v očích... Bože, on si ho podal, problesklo jí hlavou.

Michael: „Chci tě vidět... Chci se ujistit, jak na tom si a jak moc ti ublížili...“

Ge přikývla a zašeptala: „Dobře.“.

Michael: „Jestli se na to necítíš, můžeme se prostě jen natáhnout do postele a tulit se.“ Pousmál se.

----------------------------------- 

 Seděl na ustlané posteli zámeckého pokoje s vanilkově žlutými stěnami, krásně vyřezávaným nábytkem z cedrového dřeva a čekal, až přijde Ge. Byla nervózní, i když má Michaela ráda, ještě se jí nestalo, aby si ji chtěl prohlédnout jako při lékařské prohlídce. Za paravánem s květinovým vzorem na potahu, se vysvlékala z oblečení a připravovala se na jeho zkoumavý pohled. Nakonec si jen oblékla župan a nesměle vykročila z úkrytu paravánu.

 Michael se na ni díval naprosto uvolněně, nechtěl ji nijak zastrašit, prostě si ji jen prohlédne. Váhavě se zastavila přímo u jeho noh, čekala.

„Ty máš strach...“ Zašeptal Michael.

Ge: „Trochu.“

 Michael vstal z postele a pomalu ji pohladil po tváři, pak ji něžně políbil na rty a své polibky přenesl na její krk a na šíji.

„S tebou je to vždycky jiné...“ Ozvala se tichým hlasem.

Michael: „Já vím...“ Políbil ji na krk a pak se odtáhl, aby se jí mohl dívat do očí. „Už se není čeho bát.“

 Ge se zhluboka nadechla a pak vydechla, jeho ruce začaly rozvazovat její župan a pomalu odhalovat její tělo. Od nádherného bříška ho odtrhly modřiny na žebrech. Své dlaně směroval výš k ramenům, kde jí vysvlékl rukávy a nechal župan spadnout na zem. Obešel ji a něžně jí palcem přejel po loktu, který měla odřený. Podíval se na její nohy a na úrovni ohbí kolene měla na obou nohách další modřiny, i na kotnících, stejné jako na obou zápěstích. Jemně ji pohladil po levém zápěstí.

„Provaz...“ Šeptla Ge.

 Michael útrpně zavřel oči. Už toho víc vidět nechtěl, bylo mu zle. Jenže věděl, že to nejhorší ještě neviděl. Pomalu zvedla pravou ruku a odhrnula si vlasy na jedno rameno. Teď spatřil tu hlubokou jizvu od pálení cigarety. Ge se na něj podívala a uviděla Michaela, jak stál pár kroků od ní, tělem natočený směrem k oknu a ale stále se na ni díval s dlaní na ústech a bolestným výrazem ve tváři, slzy se leskly v jeho tmavě hnědých očích.

Podívala se zpátky před sebe a upravila si vlasy, aby se na to už nemusel dívat. Sehnula se pro župan a oblékla si ho.

„Mrzí mě to...“ Řekl rozechvělým hlasem s potlačovaným pláčem. „ moc mě to mrzí.“

Ge: „ Zasloužila jsem si to.“ Otočila se k němu.

Michael: „Za co?!“ Vyjekl. „Za tu nevěru?“ Zeptal se nevěřícně. „Ge, mě už je to ukradený, tohle si nikdo nezaslouží... nikdo si nezaslouží takové muka.“ Hřbetem dlaně si utřel vlhké líčka. „Měl jsem na tebe dávat pozor.“

Ge: „Ale vždyť to jsi udělal.“ Přišla k němu blíž.

Michael: „Ne.“ Zavrtěl hlavou. „Měl jsem tě hlídat už po té operaci. Neměl jsem tě nikam pouštět samotnou.“

Ge: „Michaele... Chandler si mě vždycky našel, když jsem byla těsně před odchodem. Bylo to tak rychle, že si toho nikdo nevšiml.“

Michael ji popadl za ramena a nenávistně se jí podíval do očí. „Proč jsi to nikomu neřekla?!“

 Když viděl, že ji jeho chování vyděsilo, pustil ji.

„Teď už je to jedno...“ Pronesl ublíženě.

Ge na něj smutně koukla a opatrně se zeptala: „Chceš rozvod?“.

Michael se na ni otočil, jako by proti němu namířila zbraň. „Ty to chceš?“

 Neodpověděla, jen se otočila a šla se posadit na postel.

Michael: „Chceš se rozvést? Nebudu tě držet násilím.“ Díval se na ni.

 Georgiana schovala obličej do dlaní a schoulila se. Opět tu byl ten bezmocný žalostný pláč. Michael přišel k posteli a klekl si k jejím nohám a opatrně jí vzal za dlaně, kterými odkryl její tvář.

„Ach Ge...“ Zašeptal. „Pověz... Chceš, aby to takhle skončilo?“