Dílek věnuju pro Mary, jako bonbónek, když se nám vrátila z Francie Doufám, že jsi tam měla hezký pobyt. A pro vás ostatní, Lost in Anxiety bude mít ostřejší obsah, než měla Heaven and Hell, proto tak pojmenovávám jednotlivé kategorie... Toď vše, nezapomínejte komentovat, ať vidím, vaše názory a reakce
Georgiana seděla spolu s Natalie na zadním sedáku svého auta, které řídil Matt, její osobní strážce. A dalších pět bodyguardů jelo v dalším autě za nimi. Bylo jí zle, vůbec se necítila dobře. V hlavě si pořád přehrávala rozhovor s Chandlerem, když si ji našel v garážích nemocnice.
---------------------------------------------
„Co tady děláš?“
„Chtěl jsem vědět, jak se ti daří. Po té operaci vypadáš mnohem líp.“
Ge: „Já věděla, že jsi tam byl. Poznala jsem tě podle té kolínské za pár dollarů.“
Evan se pousmál a prohlédl si ji, jako by ji chtěl na místě svalit na zem a znásilnit ji.
„Jsem rád, že jsi mě poznala. Určitě ses Michaelovi svěřila, jaký vzkaz jsem ti nechal.“
Ge: „Právě proto na mě před nemocnicí čekají bodyguardi a jestli během chvilky nevyjedu z garáží, budou tu připravení mě bránit.“
Chandler se s repspektem pousmál a uznale kývl hlavou. „Michael to vážně nepodcenil… Když se ohlédneš, uvidíš za sebou tři černé bavoráky, stejné, jako je ten tvůj a v každém z nich sedí pět chlapů čekající na můj pokyn. Během dvou minut by tě zpacifikovali a nikdo by už o tobě nikdy neslyšel.“
Ge: „Co po mě chceš?“ Vyjela na ně ostře. „Chceš peníze? Teď hned můžu zajít do banky.“
Chandler: „Ge, pochybuju, že by ti najednou vydali tolik peněz a mimo to, museli by se zeptat Michaela, aby povolil výdej tak velké sumy…. Ne, jestli Michael není tak naivní, tak určitě ví, že teď už mi nejde jen o prachy.“
Přistoupil blíž a Ge instinktivně schovala Natalie za sebe. Stála mu tváří v tvář, srdce divoce bušící měla až někde v krku.
„Jen jeď domů a připrav se na zítřejší ples. Chci tě vidět hezky upravenou, aby se na tebe všichni dívali. Jasné, zlato?“
Ge naštvaně přimhouřila oči. „To tys navedl Chrise, aby mě pozval?“
Chandler: „Kde pak.“ Usmál se. „Ne. Ten chudák nemá ani ponětí o tom, co se bude dít. Zjistil jsem si to všechno a tak mě napadlo, proč toho nevyužít?“
Ge: „Co přesně budeš chtít?“ Zeptala se přímo.
Chandler: „Všechno ti povím ve správný čas.“ Zvedl ruku a pomalinku ji pohladil po tváři, což mělo na Ge účinek jedu. „A pamatuj si, Ge, že jestli se o tom Michael dozví a ty neuděláš to, co budu chtít, zaplatí za vás oba tady ta maličká, která na mě pořád nahlíží.“
Podíval se dolů k jejím stehnům, kde stála Natalie napůl schovaná, držíc se za Georgiinu ruku. Ge do očí naběhly slzy, byla v úzkých, myslela si, že každou chvíli zkolabuje.
„Je ti to, doufám, jasné?“ Zeptal se Ge.
Ge: „…A ano.“ Vydolovala ze sebe slabým hlasem.
Evan si oblíbil, jak před ním stála jako opařená, už teď by mohla udělat, co by on chtěl. Vzal ji za boky a přitiskl si ji k sobě. Ge od něj znechuceně odvrátila tvář, když na svém podbřišku, kde nosí Michaelovo dítě, ucítila jeho vzrušený rozkrok. Tiskl si ji k sobě tvrdě, aby ho cítila pořádně, na tváři měl chlípný úsměv, očima ji svlékal a Ge začínaly téct slzy po tváři.
„Už brzy..“ Šeptal jí do ucha. „Už brzy pocítíš mou sílu, ty i Michael.“
Ge: „Nech ho být…“ Prosila. „i mou dceru, nech je oba být.“
Chandler se jí podíval do očí s menším překvapením. „Obětovala by ses pro ně?“
Ge ale neodpovídala, neměla sílu, jen sklonila hlavu a snažila se popadnout dech, což se jí nedařilo, když viděla, jak si ji k sobě tisknul.
„Zítra se rozhodnu… A ještě jedna věc. Jestli se ten Fox bude snažit tě bránit, bude na ráně jako první.“
Vzal ji za bradu, zvedl jí tvář a vtiskl jí polibek, načež ho od sebe hned odstrčila. Evan se jen usmál a ustoupil o pár kroků vzad.
„Líbíš se mi, Ge. Možná že s tebou bude větší zábava, než jsem doufal.“
Otočil se a šel k jednomu z těch tří bavoráků. Nasedl do prostředního auta a potom všechny tři odjely z garáží nemocnice. Ge se sesunula na kolena a přitáhla si Natalie do úzkého obětí. Plakala a malá ji hladila po vlasech, neměla ani tušení co se teď s maminkou dělo…
--------------------------------------------
Sledovala červená světla na autech, které míjeli na dálnici z LA do Santa Barbary a beze slova, nepřítomně a zcela unaveně si jen mohla představovat, co se bude dít na plese a následující noc. Nemohla ohrozit Natalie, nemohla to říct Michaelovi, nemohla ani nic naznačit Chrisovi… Byla zoufalá a měla strach. Strach o všechny tři, strach o sebe… o to maličké, které nosí pod srdcem. Přejela si po podbřišku a snažila se zapomenout na to, že se jí tam ten chlípnej bastard vůbec dotýkal, i když… tušila, že příště už to nebude jen o takovém střetnutí a pohrávání si s její psychikou. Útrpně zavřela oči a zkusila se aspoň na chvilku ponořit do osvobozujícího spánku, tak jak si celou cestu počínala Natalie v jejím náručí…
-----------------------------------------
V celém domě byl klid. Cora právě douklízela hračky a pak se s pocitem dobře vykonané práce dala na cestu do domku své tety Pam, který byl kousek od hlavní rezidence. Pam už dávno seděla jako obvykle ve svém křesle pod rozsvícenou lampou a četla si bibli před tím, než si s Corou dá večeři. Chvilku po té, co Cora dovřela vstupní dveře a šla pryč, v pracovně začal zvonit telefon. Třikrát zazvonil a potom to spadlo do záznamníku.
„Ahoj, Ge, to jsem já, Michael… Jen jsem ti chtěl říct, že za chvíli už odjíždíme na letiště. Zrušil jsem zbytek turné, měla jsi pravdu… Vracím se domů a pak nás všechny vezmu na pár měsíců někam pryč od toho všeho. Uděláme si rodinnou dovolenou, tak doufám, že už se s Natalie těšíš, až se za vámi vrátím… To je vše, jen jsem ti to chtěl říct, aby ses o mě nebála. Miluju tě. Ahoj.“