51.díl - sensual

Michael vyčkával, až Ge vyjde z pokoje, aby si s ní mohl promluvit, jenže ona byla pořád ve vnitř a to už uběhla nějaká ta chvíle od doby, co Margaret odjela. Odhodlal se zaklepat.

„Ge? Můžu jít dovnitř?“

„Pojď.“ Ozvala se jemně.

 Tiše vstoupil dovnitř a přepadl ho menší pocit úzkosti. Zrovna stlala postel, když za sebou dovřel dveře. Byl si téměř jistý, že se to povedlo a teď tu byla ta zvláštní chvíle, kdy nevěděl, co říct. Ge si všimla jeho zamlklého chování, což jí přišlo smutné i trochu veselé zároveň. Věděla, co mu Margaret řekla, nejspíš ho to muselo zklamat… kdyby jen věděl…

„Měla bys odpočívat.“ Promluvil k ní starostlivě.

Ge: „Potřebuju na vzduch.“ Řekla při natřásání polštáře. „Půjdu se projít.“

Michael: „Můžu jít taky?“

 Georgiana na chvilku zaváhala, měla jistou představou o té procházce.

„Chtěla jsem jít se Shadow, dlouho jsem ho neviděla.“

Michael: „Ne, to ne, Ge.“ Nasadil trochu utrápený tón hlasu, měl starosti. „Já vím, že teď na to není vhodná chvíle, ale i když se to nepovedlo, nechci nic riskovat. Nepřeju si, abys na něm jezdila, ne teď.“

 Wow! On má vážně starosti. Tohle ji překvapilo, Michael rozhodně nechtěl nic nechat náhodě.

Ge: „Jen ho povedu, nepojedu na něm.“

Michael: „Vždyť ho i s ostatními vždycky vyvedou na pastvu… Nechceš si radši lehnout a odpočinout si?“

Ge: „Ne.“

 Obdařila ho něžným pohledem, ale odhodlaným hlasem. Nechtěl se s ní hádat, stále nevěděl, co dělat v takové chvíli. Až ho bylo Ge líto, viděla, že byl nesvůj. Ustoupila od postele a přišla k němu blíž, pohladila ho po tvář a políbila ho.

„Mohli bychom si udělat hezký večer?“  Zeptala se ho.

 Na tohle neměl slov. Vzpomínal si moc dobře na to, jak byla vždycky vystresovaná, nesvá a slabá, když se jí nedařilo otěhotnět, ale teď? Byla jako něžná perleťově růžová růže, naprosto uvolněná, jako po krásné noci. Ale kde pak budou ty trny?

„Ge…“ Zaváhal. „Chtěl bych si s tebou promluvit.“

Ge: „Není o čem.“ Zašeptala mu do rtů. „Prostě jdeme dál, vždycky jsi mi říkal, že nás nic nezastaví.“

 Odtrhla svůj pohled z jeho rtů a podívala se mu do očí.

„Nebo je to jinak?“ Dodala.

 Michael jen lehce zakroutil hlavou a sledoval její oči. Něco mi uniklo? Co se to s tou Ge děje? Nechápal to. Snad jí Margaret nedala nějaké prášky, nedej Bože antidepresiva. Jen vnímal její horký dech na svých rtech a snažil se přistoupit na její uvolněnou auru, což se mu dařilo rychlostí šneka.

„Já jen… myslel jsem, že si budeš chtít promluvit, když to teď nevyšlo.“ Ustoupil o kousek zpět, aby jí pořádně viděl do očí, ta těsná blízkost ho trochu znepokojovala, zvlášť ty její rty. „Nechci tě nějak citově napnout nebo ti ublížit tím, že chci o tom promluvit, ale měli bychom to udělat.“

Ge: „Miku…“ Povzdechla si. „Vždyť už takových rozhovorů máme za sebou, nevím kolik, není potřeba o tom mluvit. Jak řekla Margaret, jsem v tom nejlepším období, kdy můžu otěhotnět, jen si musím trošku odpočinout. Mám zdravé srdce, už není nic, co by mě brzdilo… Ať to potrvá jakkoliv dlouho, bude to pro mě hezké, protože budu pořád s tebou.“

 Tohle mu vyrazilo dech. Opravdu si ani nevzpomněla na „tikající hodiny“? Stála před ním a vypadala, že by ho zulíbala.

Michael: „Takže se můžeme milovat hodně dlouho, a ty mezi tím neotěhotníš, ale přes to budeš ráda, že budu s tebou?“ Zeptal zmateně. „Chceš vůbec to dítě?“ Pousmál se. „Zdáš se mi úplně jiná, nepíchla ti něco Margaret, než odjela?“

 V tu chvíli se Georgiinin něžný pohled změnil na dotčený. Pomalu se otočila k němu zády a šla si sednout na postel a pak smutně sklonila hlavu.

„Ne, ne, ne, to ne, Ge.“

 Zareagoval hned a přisedl si vedle ní. Objal ji kolem ramen a políbil do vlasů.

„Pomiň, nechtěl jsem, aby to takhle vyznělo.“

Ge: „Ne to nic.“

 Řekla slabě a než se stačila pořádně nadechnout, už jí stékaly slzy po tváři. Těhotenská přecitlivělost. Sama si to neuvědomila, jak na to reagovala a už pomalu začínala natahovat.

Michael: „Prosím, neplač, tohle jsem nechtěl.“ Šeptal jí do ucha. „Prosím, Ge.“

Ge: „Jen jsem to chtěla trochu odlehčit, vůbec jsem nechtěla zase brečet.“

 Zvedla hlavu a podívala se na něj. Bylo na ní vidět, že ten nevítaný pláč opravdu nijak nesouvisel s tím, co on řekl. Prostě se to nějak zvrtlo…

„Hlavně takhle přede mnou o tom takhle nemluv.“ Poprosila ho a pak něžně políbila.

 Bože, ty její rty! Pomyslel si, když je znovu ucítil, byly tak neskutečně jemné, když plakala.

„Dobře.“ Odpověděl svým sametovým hlasem a pohladil jí po tváři. „Omlouvám se.“

 Georgiana ho pohladila po vlasech a pomalu si ho přitáhla ještě blíž, aby její rty našly ty jeho. Začala ho líbat tak úzkostlivě, jako kdyby to byl jediný lék na její náhlý smutek. Líbala ho se zavřenýma očima, užívala si to, plně se do toho obula. Nahmatala jeho dlaň, vzala ji a přiložila si ji na levé ňadro, což ho vykolejilo, Přestal ji líbat a sledoval její oči.

„Dotýkej se mě…“ Šeptala a vedle jeho dlaň po svém těle. „Potřebuju tě.“

  Přejížděla si s jeho dlaní po stehně, nahoru a dolů, stále dokola, bylo to tak intenzivní, když věděla, že za tu její citlivost může malý junior. Michael ji opět začal líbat a tentokrát pořádně, už ho chytil ten hlad po jejím těle. Oběma rukama jí zajel pod triko na záda a rozepnul jí podprsenku. Ge už nemohla déle vydržet, potřebovala, aby se jí dotýkal. Hned si vysvlékla triko a odhodila pod podprsenku, lehla si a přitáhla si ho k sobě. Michael ji začal líbat na krku a pokračoval níž k jejím prsům. Své prsty mu proplétala ve vlasech a zároveň si jeho tvář víc tiskla na svou kůži.

„Ano…“ Vzdychla omámeně při jeho dráždivých polibcích.

 Michael nezaváhal a jednou dlaní jí zajel pod tepláky a dál pod kalhotky. Víc už roztoužená být nemohla. Skoro už pociťovala ten velmi známý pocit přicházejícího vrcholu, čehož si všiml i Michael, když ji dráždil.

„Ne, ne..“ Usmál se a klekl si nad ni. „Beze mě ne.“

 Ve spěchu si vysvlékl košili, nátělník a povolil si kalhoty. Sundal jí tepláky zároveň s kalhotkami a pak jí roztáhl nohy, při čemž dlaněmi jí smyslně přejel po stehnech až k bokům, aby si ji k sobě přisunul blíž. S citem se s ní spojil a začal se hýbat, lehl si na ni a Ge ho objala kolem krku. Její tělo bylo jako elektrárna před výbuchem, naprosto nezvladatelná. Jeho pánev dorážela na tu její, horkost v jejím lůně dosahovala snad tisíc stupňů.

„Ty.. jsi tak… nenasytná…“ Vydechoval mezi jednotlivými pohyby.

 Ge se usmála a pak už ucítila to napětí. Má ji. Začala se svíjet pod jeho tělem, škrábala ho na zádech, z pootevřených rtů jí vycházely, pro Michaela, sladké steny. Zavřel oči a dál pokračoval ve svých pohybech a poslouchal, jak se mezi jejími rty linul nejkrásnější hlas lásky, který poslouchal nejradši…