9.díl - Watch out, Michael...

Pohodově si posedával v obýváku jako by mu to všechno patřilo, pěkně se slunečními brýlemi a konečně se dočkal, když přišli Michael s Corou.

„Zdravíčko, Michaele.“ Usmál se namachřeně.

  Cora se hned dala směr kuchyň, protože se jí host neustále díval na zadek a očima si ji vyměřoval.

Michaele: „Evane…“ Podal mu ruku.

 Chandler se ani neobtěžoval vstát, jen mu podal ruku a to bylo vše.

Michael: „Dáš si něco k pití?“

Evan: „Já už mám tady minerálku.“ Usmál se. „Tvoje služebná mě už pěkně obsloužila.“

 Michael vycítil, že byl hodně rozjetý, co se týče Cory. Určitě jí jeho přítomnost nijak netěšila, a proto ho pozval do své pracovny.

------------------------------------------

 Zavřel dveře a nabídl mu židli, ale on se pěkně rozhlížel po velmi pěkně zařízené pracovně, takže se nakonec posadil Michael.

„Čím vděčím za tvou návštěvu?“ Ptal se Michael a pozorně ho sledoval.

Evan přešel k oknu se slovy: „Neodpověděl jsi mi na vzkaz.“

Michael: „Neměl jsem čas, mám teď hodně práce a povinností.“

 Evan se díval na ženu s dítětem u jezera a schválně si sundal brýle, aby na ni viděl lépe.

„To nevadí každopádně jsem tady, abychom se domluvili…“

 Odešel od okna a posadil se na židli přímo naproti Michaelovi, který seděl za krásně zdobeným stolem.

„Víš, mám pár fakt dobrých scénářů, které stojí za to, už jsem si našel pár kontaktů a mohl bych s těmi filmy prorazit…“ Vyprávěl svou vizi. „Kdybys mi s tím finančně pomohl, mohli bychom se potom rozdělit o pěknou senzaci.“ Přemlouval jedovatě.

Michael: „Kolik by to bylo?“

 Ptal se přímo s tvrdou myslí, byl už pěkně naštvaný, že teď nemohl být s holkami.

Evan: „Takových… 20 milionů.“ Prohodil. „Věř mi, kdybych ti teď dal přečíst ty scénáře, určitě bys neváhal.“

Michael: „A kdo je napsal?“ Opřel se lokty o stůl.

Evan: „Já sám.“Usmál se. „Pár lidí je už četlo a rozhodně to má naději.“

Michael si povzdechl a vstal od stolu. „Evane, odmítl jsem ti zaplatit nově přistavěné křídlo k tvému domu, protože jsem čekal, že když to udělám, budeš chtít potom víc a teď?“ Podíval se na něj. „Peníze jsou ten nejhorší prostředek, který může jednoduše zlomit přátelství. Ano mám rád Jordieho, je to zábavný bystrý mladý kluk, tvá bývalá manželka je opravdu milá žena a neváhám za ně utratit tolik peněz, protože mi za to stojí jim udělat radost… Ale takové půjčky jsou zrádná věc.“

 Dopověděl a přešel k oknu. Ge si ještě pořád hrála s Natalie u jezer, jak moc toužil po tom být s nimi.

Evan: „Vrátil bych ti to. Rozdělíme si podíl na výdělku, nemáš se čeho bát.“ Zasmál se.

Michael: „Já bych ti to klidně nechal, ale potom bys po mě mohl chtít i dvakrát tolik. Nemáš jistotu úspěchu, a když já se mám pouštět do něčeho takového, tak si najmu ty nejlepší lidi. Ty nemáš nic, aby se s tím dařilo.“ Otočil se na něj.

Evan: „Vždyť mám tebe, máš spoustu známých nebo ne?“

Michael: „Je mi líto, Evane, ale tohle jsou v tvém případě neznámé vody, do kterých ani já nehodlám vstoupit.“ Přišel ke dveřím a otevřel je.

Evan se zvedl ze židle se slovy: „Pošlu ti ty scénáře…“

Michael: „Nemám čas na to, abych se teď pouštěl do něčeho takového, je mi líto.“ Odsekl.

 Evan k němu přišel a podezřelým hlasem  mu začal vyhrožovat. „Dávej si pozor, Michaele.“ Nasadil si brýle. „Aby se ti to kamarádství s Jordiem moc nevymstilo.“

 Odešel a ještě  se při odchodu stihnul jedovatě pousmát na Coru, která chystala svačinku pro Natalie.

-----------------------------------

 Michael se s nepříjemným pocitem vrátil zpět do pracovny a vytočil číslo svého právníka Johna Brancy. Se sluchátkem u ucha přistoupil k oknu a čekal, až mu to na druhém konci zvedne. Georgiana se už pomalu vracela s Natalie v náručí k domu, a v tu chvíli si uvědomil, že když Evan stál u toho samého okna, sundal si brýle a pousmál se. On se díval na Ge, pousmál se libově při pohledu na jezera a dál se díval tím směrem!

 Jen se nepříjemně zatvářil a přál si, aby to nebyl pravda. Co když sem přijede znovu a bude ji obtěžovat?

„Ano?“ Ozvalo se v telefonu.

Michael: „Ahoj, Johne, to jsem já Michael…“