Dílek je pro Janču když se ti ten minulý díl tak líbil a náhodou píšu to, co chcete "tuli tuli", tak snad vám to na nějakou dobu bude stačit
Michael seděl na kamenných schodech před domem, na klíně mu seděla Natalie a spolu se dívali Esperanzu a Bunnyho, jak si hráli se suky a dalšími hračkami.
„Vidíš, jak si to hlídá?“ Ukázal na Esperanzu. „Stejně si hlídá i maminku.“ Políbil ji na tvářičku.
Natalie: „Haváček hodný.“ Usmála se.
Pomalu za nimi přicházela Ge. Vůbec by si jí nevšimli, dokud Esperanza neupustila suk a v pozoru ji sledovala. Michael se ohlédl a úsměvem ji přivítal.
„Ahoj, Natalie.“ Přisedla si a políbila ji.
Michael: „Už je ti líp?“ Koukl na ni se zájmem.
Ge: „Jo, dá se to.“ Pousmála se. „Jenom nechápu z čeho mě tak bolí zadek.“ Zamračila se.
Michael: „Já jsem ti do něj nijak nezasahoval.“ Zasmál se.
Ge: „Bože!“ Znechuceně se zatvářila. „Kdyby jo, tak už tu dávno nebydlím.“ Usmála se.
Michael se smíchem spravil Natalie klobouček a spokojeně se díval před sebe na přírodu Neverlandu. Ge z něj nespustila oči, spíš než naštvaně, kvůli tomu večeru, se na něj dívala zamilovaně.
„Snad to v noci nebylo tak hrozné?“ Vyzvídala.
Michael: „Ne… Jen jsi byla trochu posedlejší mým rozkrokem.“ Řekl stále se dívajíc před sebe.
Ge zvědavě zvedla obočí. „Co pak jsem někdy byla posedlá tvým rozkrokem?“
Michael se začal smát a koukl na ni. „Haló?“ Lehce nadzvedl Natalie. „Je ti naše dcerka dostatečným důkazem?“ Smál se.
Ge: „Ta je důkazem tvé nespavosti, nadrženosti a taky…“
Michael: „Naší lásky.“ Přerušil ji silným hlasem.
Ge: „To taky.“ Přikývla.
Na chvíli ztichli a dál pozorovali dění kolem. Natalie si hrála s Michaelovými prsty a taky se dívala na jeho tmavé flíčky na rukách. Zkoumala jeho vitiligo, pokaždé svým ukazováčkem ťupla na jeden flíček a potom na druhou skvrnku. Michael k ní naklonil hlavu a díval se, jak se na to malá tváří. Ge se zase dívala na Michaela, jemně se usmíval, ale taky měl v očích menší obavy.
„Myslíš, že jednou bude mé ruce zkoumat se stejným zájmem jako teď?“ Tázal se Michael s pochybností.
Ge: „Je to tvoje dcera…“ Řekla něžným hlasem. „I kdybys měl nemoc motýlích křídel nebo cokoliv horšího… nedívala by se na tebe s odporem. Nikdy by tě neodsuzovala, nikdy by se tě nebála, protože je tvoje.“ Odmlčela se. „Ani já bych se nevzdala, kdyby se s tebou stalo cokoliv a už by to nebylo jako dřív. Nikdy.“
Michael přikrčil obočí, zavřel oči a s menším úsměvem vydechl. Podíval se na ni se slzičkami v očích, dojalo ho to.
„Ani nevíš, jak moc si toho vážím…“ Naklonil se k Ge a políbil ji.
-----------------------------------
Zbytek odpoledne se procházeli, kam jim nohy stačily. Polehávali u jezer, povídali si, hráli si s Natalie, tulili se k sobě … Rodinná idylka.
Leželi vedle sebe a trávě se zavřenýma očima. Na Georgiiném břiše měl položenou hlavu Michael a na něm ležela Natalie. Vypadala jako panenka, když na něm tak ležela, prstíky mačkala jeho košili a při tom se dívala na velký vodotrysk uprostřed jezera.
„Asi budu na chvíli dodržovat celibát.“
Prohlásila, načež se hned Michael začal smát.
Ge: „No vážně.“ Pokračovala a pomalu si sedla.
Michael se taky posadil a dál si choval na hrudi svou dcerku.
Ge: „Opiješ mě, a pak se mi po tom všem ještě vysměješ.“ Řekla při pohledu na jezero.
Michael: „Hele, nalévala sis sama… Já jsem skoro ani nepoznal, že jsi byla mimo. Nemysli si, já jsem taky unavený.“
Ge: „Jenže nejsi zbitý jako já.“
Otočila se na něj a potom se trochu utišila, když si všimla, že Natalie začínala usínat.
Michael: „Chtěl jsem tě krotit.“ Řekl tiše a opatrně Natalie podepřel, aby jí nepadala hlavička. „Jenže když se mi podařilo dostat tě pod sebe, tak jsi mě furt provokovala a nedala mi pokoj… A soudě podle tvé malátnosti, tak se mi asi dařilo.“ Pousmála se.
Ge: „Aspoň, že sis užil.“ Povzdechla si a dál se dívala na vodu.
Michael: „Užil a jak.“ Usmál se.
Potom si všiml, že za nimi přicházela Cora, vypadala naléhavě.
„Michaele…“ Spustila a hned se utišila, když jí Michael ukázal spící Natalie. „Přijel za tebou jeden pán.“
Michael: „Kdo je to?“ Zeptal se tiše.
Cora: „Tam ten pán.“ Naznačila hlavou, že je to ten, o kterém se moc nechtěl bavit.
Michael se naštval, nejen, že kvůli němu musel vzbudit Natalie, ale taky že přijel neočekáván. Co nejemněji svoji dcerušku pohladil po zádech, políbil ji a ospalou ji předal do Georgiiné náruče.
„Hned se vrátím.“
Pohladil Ge po rameni a šel s Corou směrem k domu…