Vážení a milí čtenáři, urazili jsme od samého začátku dlouhou cestu jenž je zaznamenána ve 235 článcích, neboli dílech mé povídky, která spatřila světlo světa dne 15.8.2012. Nebýt vaší podpory, už bych s tím asi dávno přestala, ale díky tomu, že vás to zaujalo a zájem se záhy dostavil, tak jste i nadále součástí mého blogu i povídky samotné. Píšu ji pro své i vaše potěšení, snažím se, aby vás vtáhla do děje a abyste se cítili, jako byste byli přímo vedle hlavních postav. A doufám, že i v roce 2013 zůstanete součástí toho všeho.
Šťastný nový rok, hodně lásky, štěstí, hlavně zdraví a chuť ke čtení vám přeje Starlight
Vyběhla schody a stále slyšela mumlající Natalie, která se každou chvilku smála. Jen se zastavila ve dveřích a už viděla, jak byl Michael nakloněný do postýlky a lechtal dcerku.
„Nemáš tu vytřít prach?“ Zeptala se kontrolně Ge.
Jen co ji Michael uviděl, odskočil od postýlky, vzal ji za ruku, zavřel dveře a hbitě jí začal líbat. Ne, že by se jí to nelíbilo, ale takhle se po ní najednou sápat? Odstrčila ho od sebe s překvapeným výrazem.
„Co blbneš?“ Usmála se.
Michael: „Využil jsem chvilky, dokud mě zase Pam nevyžene.“ Vysvětlil.
Ge: „A to mi hned musíš strkat jazyk do pusy?“ Otočila se k postýlce.
Michael se olízl spodní ret a dodal: „Dokud jsi mě neodstrčila, tak ses nebránila.“ Usmál se.
Jen nad tím nevěřícně kroutila hlavou a už si brala veselou Natalie do náruče.
„Jdi odevzdat kýbl a pojď si dolů na zmrzlinu.“
------------------------------------
Po pečlivě uklizeném pokoji si konečně mohl vzít misku se zmrzlinou a šel se posadit za holkami do altánu. Ge pěkně dávala po lžičkách Natalie zmrzlinu a na tu svoji nějak zapomněla.
„Vždyť se ti roztaje.“ Přisedl si Michael.
Ge: „To nevadí, počítám s tím, že budu stejně dojídat po Natalie.“
Michael odložil svou misku na stůl a do ruky vzal Georgiinu.
„Když ty krmíš naši princeznu, tak já budu krmit tebe.“ Usmál se.
Ge na něj hleděla s menší pochybností, ale když jí nastavil lžičku, došlo jí, že to myslí vážně. Vzala do úst lžičku a slízla z ní zmrzlinu, při čemž se na něj dravě podívala. A to ze začátku vypadalo, jako neškodné krmení. Jen co uviděl její pohled svůdné Panther, hned ho napadlo, co ještě by se s tou zmrzlinou dalo dělat.
„Nečervená se nám tatínek?“ Zeptala se Ge a Natalie se hned usmála.
Michael: „Jo, je mi trochu vedro.“
Usmál se a začal si pomalu rozepínat košili, pod kterou měl bílý přiléhavý nátělník, který tak akorát zvýraznil jeho tancem vypracované tělo. Teď zase Ge musela hlídat své myšlenky, což se jí dařilo mnohem lépe, než jejímu manželovi.
Dala Natalie do pusinky další sousto zmrzliny a potom dal zase Michael Georgianě.
Ge: „Chtěla jsem se zeptat…“ Utřela Natalie pusu. „Co ti říká jméno Chandler?“
Michael: „Ty znáš Evana?“ Ptal se s podezřelým dojmem.
Ge: „Ne, ale když jsem z tvé pracovny párkrát volala do Minneapolis, všimla jsem si jeho jména na papírech.“
Michael se trochu nepříjemně zamračil. „Znám jeho syna, Jordieho. Byl se mnou na turné a já jsem se postupně seznamoval s celou rodinou… S jeho tátou jsem se seznámil úplně náhodou, je rozvedený s Jordieho mámou, žijí odděleně…. Netrap se tím, on by se se mnou milerád kamarádil, ale taky by z toho chtěl něco mít.“
Ge: „Chce po tobě peníze?“ Zeptala se starostlivě a dál krmila Natalie.
Michael: „Věř mi, že není první ani poslední, kdo by ode mě něco chtěl.“ Pronesl s jistotou a dal Ge další lžičku zmrzliny do pusy. „Netrap se tím.“ Řekl něžně a políbil ji na tvář.
--------------------------------
Po sedmé večer už měla Ge pohov, byl čas malé Natalie a tak už byla uložená do postýlky, nad kterou jí ještě nějakou tu chvíli hlídala, jako starostlivá maminka. Lehce se opírala o postýlku a dívala se, jak malé pomalu klesala víčka. Potichu se k ní přidal Michael, objal ji kolem pasu, políbil na tvář a taky se zadíval na usínající dcerku.
„To vždycky usíná s tím medvídkem?“ Zašeptala Ge.
Michael: „Pokaždé.“ Odpověděl jí též šeptem.
Vzal ji za ruku, potichu ji odváděl ze svého pokoje a ještě zhasnul světlo, aby mohla Natalie v klidu spát.
„Mám pro tebe dárek.“ Usmál se Michael.