Po večeři Michaelovi v pracovně zapípal fax, který přeposlal John Branca. Stál u něj a čekal, až se to vytiskne, když zahlédl jako první vzkaz: Pro Georgianu Starlight.
-------------------------------------------
V koupelně se děla jedna z běžných věcí…
„A co pak nám Natalie nechala?“
Ptala se Ge a Natalie si dlaněmi zakryla tvář. No jo, přebalování se muselo brát trochu optimisticky, protože to jinak ani nešlo. Výměna proběhla rychle a snadno. Následoval jen pudr, zalepit plenku, převléct do pyžámka a Natalie se už pověsila za Georgiinin krk. V náručí se vždycky ráda nechala nosit, avšak Ge s jejími zády, si to zrovna moc neužívala.
Lehla si s Natalie do postele a začala ji lechtat.
„Ge? Máš tu zprávu…“ Přišel Michael do ložnice a podal jí papír.
Ge: „Fox je mimo dosah rady, nikdo o něm neví, v Londýně si hlídá soudce.“ Přečetla krátkou zprávu.
Michael se opíral o futra a koukal na usměvavou dcerku v peřinách, zatím co Ge se její veselá nálada podvrtla.
„Mary odjela do Londýna ráno po našem seznámení… Musela mít před Foxem náskok, tak proč mi tohle píše tak pozdě?“
Michael: „Nejspíš si to chtěla ověřit, než ti to poslala.“ Mával na Natalie.
Ge: „Bude čekat soudní útok, pro to si hlídá soudce… Oxford má distrikt, to mi pomůže, na nějaké soudce v Londýně může rovnou zapomenout, i kdyby si našel výhody v zákonech, na Oxford to nebude stačit.“
Vstala z postele a šla ke dveřím, kde stál Michael.
„Kam jdeš?“ Koukl na ni.
Ge: „Jen se jdu podívat na půdu, někde bych tam měla mít starou složku s papíry.“
---------------------------------------
Ale ne, pro složku nešla. Na chvíli se usadila mezi těmi krabicemi, koukala po dřevěném stropě a nechala na sebe působit útulnost podkroví.
„Když Michael nemá vlastního syna, musí ho ukrást někomu jinému.“
Neustále jí to znělo v hlavě, ať už se snažila jakkoliv, pokaždé se jí ta slova vrátila. Na chvilku ji popadl záchvat úzkosti, jako by za to mohla ona… A pak si toho všimla. Té béžové krabice na které bylo modrým fixem napsáno: Tommy. Přisunula si ji blíž, otevřela ji a prohrabovala se starými věcmi, nad kterými se usmívala a také pár slziček upustila. Malá ponožka, dudlík, bryndáček… všechno ve světle modrém. Připadalo jí, jako by to teprve včera kupovala… Zavřela oči a na chvíli zavzpomínala na úplný začátek…
„Ty jeho oči… Jako by v nich měl miliony hvězd, zářily a já nevěděla, jestli mi vůbec rozuměl. Dotýkal se mého tříměsíčního bříška s takovou jemností, že jsem jeho dlaň skoro ani necítila. Vstal z postele, podíval se na mě… Ach ty jeho oči, ten úsměv. Dotkl se mě i druhou dlaní a jak se ještě s rozechvělým hlasem zeptal:
„Tady?“
Měl v sobě tolik radosti a energie, vůbec mi nepřišlo, že měl za sebou poslední koncert. Líbal mě tak sladce, úplně jsem ztrácela pojem o tom, kde jsem. Jen jsem vnímala jeho rty, vůni a smyslné doteky… Přála jsem si, aby to nikdy neskončilo…“
Otevřela oči a tím ukončila veškeré své vzpomínání na chvíli, kdy Michaelovi oznámila své těhotenství. Už ani nevěděla, jestli tu jemně růžovou noční košili někde má, nebo ji vyhodila…
----------------------------------
Trochu oslabená se vrátila zpět z půdy a šla potichu chodbou, dokud se nezastavila u zavřených dveří Michaelovi ložnice.
„Za chvíli mě políbí a potom budu navždy dívkou. Arielin sen se měl vbrzku splnit.“
Uslyšela jeho sametový hlas, až se jí na rtech objevil úsměv. Tiše otevřela dveře a opatrně nakročila dovnitř. Srdíčko jí plesalo. Michael jen zvedl oči od knížky a sladce se na ni usmál. Zavřel Knihu princezen, za kterou v jeho náručí dřímala Natalie.
Zavřela za sebou dveře, přišla k posteli a jemně vzala dceru do náruče.
Michael: „Dneska usnula rychle. To řádění v bazénku ji dostatečně vyčerpalo.“ Tiše vyprávěl. „Pořád chtěla, abych si tam za ní vlezl, ale já jsem na ni stříkal z pistolky.“ Usmál se.
Ge uložila Natalie do postýlky a otočila se na Michaela s menším pobouřením.
„Ty jsi na naši dcerku vzal Super Soaker?“
Vrátila se k posteli, vzala do ruky polštář a hodila ho po něm. Michael s úsměvem zahodil polštář, přihnal se k ní po posteli, pažemi ji objal kolem pasu a přitáhl si ji k sobě do postele.
Váleli se po sobě a tiše se smáli, aby nevzbudili spícího andílka v postýlce. Krásně mohla na Michaelových očích vidět, co teď rád dělal. A o to víc se ujistila, protože i jeho rozkrok byl dost dobře cítit přes pyžamo.
Ge: „Měl by ses krotit.“ Zašeptala
Michael: „Co pak můžu?“ Taktéž zašeptal.
Začal jí vyhrnovat triko a líbal jí podbřišek, a zvlášť jen tu část. Ge se opřela o lokty a koukala, jak jí pusinkoval a hladil.
„Co pak tam děláš?“
Michael: „Prosím tvé lůno, aby se co nejdřív dalo do pořádku a taky tvé tělo, aby se nám potom krásně podařilo počít miminko.“
Znovu ji políbil na podbřišek a potom se přesunul výš. Roztouženě ji líbal, až pokaď měla vyhrnuté tričko a potom ji políbil na rty.
Když uslyšela o miminku, opět ji přepadl ten divný tlak. Jako by se zase měla stresovat z otázky: Dá, nebo nedá Michaelovi syna? Bude toho schopná?
Rukou zajela pod polštář, vytáhla noční košili a začala se v leže převlékat.
Michael: „Zítra pojedu do LA kvůli turné.“ Prohodil.
Georgiana si sundala ramínka od podprsenky, při čemž se na ni milerád díval. Jenže ona si na něj dala pozor a oblékla si košili a až potom si rozepnula podprsenku. Odhodila oblečení na zem, zhasnula lampičku a zakutala se pod peřinu.
„A kdy? Ráno nebo až odpoledne?“
Michael: „Až odpoledne…“ Přitulil se k ní. „Ale vůbec se mi tam nechce.“
Ge se usmála. „A co bys tady dělal? Děti tu nebudou, Natalie je unavenější čím dál víc, když se učí chodit a my dva…“ Pohladila ho po spánku. „už nic nemůžeme vyvádět.“
Michael: „Hele, to že nemůžeme nic vyvádět, neznamená, že se nezabavíme.“ Políbil ji na krk. „Nejsme ve středověku, abychom svůj volný čas vyplnili lechtivými hrátkami, milováním a tak dále… Takže mě teď napadá, co jízda na koni?“
Ge ho hned od sebe odstrčila a hodila přes něj peřinu. „Já tě asi budu shazovat z postele, jestli mě v noci budeš přepadávat, jak jsi to míval ve zvyku.“
Michael se smál a hrabal se z peřiny. „Já jsem myslel jinou jízdu.“ Smál se. „Vezmeme Shadowa a Bailyho a projedeme se.“
Ge: „A co Natalie?“
Michael: „Sama si říkala, že je unavenější, tak si při jejím odpoledním šlofíku můžeme udělat malý okruh. Nebo i závody kolem jezer, jestli budeš chtít.“
Ge: „Nevím, jak pro tebe, ale jízda v sedle mi nijak nevadí, ale abys potom nechodil jako po kastraci.“ Usmála se.
Michael se nepříjemně ušklebil, zhasnul světlo a opět se k ní přisunul.
„Hele, nevím, kdo to tady naříkal, že ho bolí zadek, i když to byla jiná jízda... s vínem.“ Zašeptal se smíchem. "Teď ses sama prozradila, že myslíš jen na sex." Usmál se a začal ji líbat...