116.díl - Find the right way ...

Převalovala se ze strany ze stranu. Párkrát šťouchla do Chrise, jednou málem spadla.

„Kurvo!“

 Uslyšela rázný hlas...To ne! Prosím, ne! Převalovala se tam a zpět. Nic neviděla... jen ten zlostný hlas, který jí kdysi po ránu šeptával tolik sladkých věcí.

„Pořád jsi moje žena a chováš se, jako bys byla jeho!“

 Georgiana prudce otevřela oči a s hlubokým nádechem se posadila. Bylo před úsvitem. Začínal nový den a její mysl se točila kolem Michaela. Proč ještě nepřijel? Alex ho potřebuje... Do očí se jí nahrnuly slzy. Má tady syna... dcerku... kde je?

 Vstala z postele, ohlédla se, jestli Chris ještě spí a pak tiše odešla.

-------------------------------------------------- 

 Byl konec února. Překvapivě, že nepršelo. Slunce se mezi budovami ukazovalo se svými dlouhými paprsky, avšak až tak hřejivé nebyly. Postávala u otevřených dveří a bosou nohou lehce přejížděla po stéblech trávy, posmrkovala a ruce měla založené na prsou. Byla jí zima, ale snažila se to nevnímat. Jen lehce růžový nos ji prozrazoval.

 Náhle se jí kolem ramen rozprostřela teplá deka spolu s uklidňujícím objetím. Zabalila se a jen letmo se ohlédla, kdo že se to rozhodl za ní přijít.

„Nemůžeš spát?“

 Zeptala se jemně Rachel a pohladila svou sestru po vlasech. Ona jen zavrtěla hlavou a opřela se o Rachel. Společně se zachumlaly do deky a dívaly se na východ slunce nad Vancouverem.

„Hlavně na sebe dávej pozor.“ Zašeptala Rachel.

---------------------------------------------------------- 

O den později.... OHSU nemocnice - oddělení novorozenců

„Podívej, usmívá se na mě.“

 Smála se Rachel, když měla tu čest, poprvé držet v náručí svého malého synovce Alexandera Tommyho Jacksona.  Malá Natalie seděla hned vedle a s citem držela ručičku svého bratříčka, zatímco Chris se jen smutně koukal na děti a vzpomínal na svého syna... na Adama.

Přemýšlel, jak dlouho už sám sebe uzavíral do příliš velkých hromad papírů v práci, neustále chtěl řešit obchody na místo toho, aby se mohl nějak citově upnout k někomu. Byl už na to zvyklý, a kdyby ho někdo z toho všeho vytrhnul, dalo by mu to zabrat, než by se dokázal přizpůsobit novému životu.

„Emmm... promiňte..“ Vstoupila do pokoje doktorka Rogersová. „Přijel pan Jackson, chce vidět svého syna.“

 Rachel kývla na srozuměnou a během chvilky už doktorku ve dveřích vystřídal Michael. Byl oblečený v černých kalhotách, typických mokasínech a zbytek zahaloval černý kabát. Vlasy měl rozpuštěné, jako by vůbec nespal, oči utrápené...

„Rachel?“ Divil se. „Ahoj... já... nečekal jsem tě tady.“

 Mile překvapen pak svůj pohled upřel na maličkého Alexe, na Natalie vedle ní ... a pak se mu pohled změnil na přísný, když se podíval na Chrise. Jako by mu chtěl říct, že tu nemá co dělat.

„Kde je Ge?“

 Už jen z jeho hlasu bylo znát znepokojení. Rachel se podívala na Foxe a hlavou kývla směrem ke dveřím. Nic mu nezbývalo a tak odešel. Všimla si, že když Chris odešel, Michael se značně uvolnil, i když ne moc. Někdo mu tady chyběl.

„Georga odjela.“ Odpověděla soucitně.

Michael: „Proč?“

 Zamračil se. Posadil se vedle ní na postel, při čemž Natalie hned zvedla ruce. Jak jinak. Michael se na ni usmál, zvedl ji do své náruče a posadil si ji na klín.

Rachel: „Poradila jsem jí, aby na chvíli odjela pryč. Byla hodně zmatená, nevěděla, co dělat.“

Michael: „A oni ji už propustili? Vždyť má tady syna, a co Natalie?“

Rachel: „Natalie si vezmu já, postarám se o ni. Alex je silnější každým dnem, jen se podívej.“ Usmála se na miminko, které držela ve svých rukách. „Michaele, Ge není jediný rodič, koho ty děti potřebují.“

Michael: „Já se snažím.“ Řekl provinile. „Ale proč odjela? Chtěl si s ní promluvit.“

Rachel: „Neví jak dál... Říkala mi, že prý už s tebou nemůže žít, ale rozvod nechce.“

 Ano, tohle věděl, ale znovu tohle slyšet... Smutně sklonil hlavu a pohladil Natalie po tvářičce.

„Lisa je těhotná... Byl jsem teď s ní v Kalifornii a snažili jsme se najít přijatelné řešení. Oba jsme to nechtěli, ale nemůžu po ní chtít, aby si to nechala vzít.“

Rachel: „Která Lisa?“ Zeptala se trochu zmateně.

Michael: „...Presley.“ Řekl tiše. „Stalo se to náhle a Ge zrovna byla v Neverlandu. Nikdo o ní nevěděl, hledala důkazy, aby mi pomohla v dokázání nevinny při tom procesu s Chandlerem...“ Unaveně si promnul obličej. „Chtěl jsem si s ní promluvit a teď zase utekla.“

Rachel: „A jak bys to chtěl řešit?“ Zeptala se opatrně.

Michael: „Záleží na ní...Já bych chtěl, aby se vrátila do Neverlandu, ale nemůžu ji nutit... Zapomenout neumí nikdo z nás, ale ... Nejde to, Rachel. Já vím, že se oba nenávidíme, ale já si neumím představit, že už nebude se mnou.“

Rachel: „Michaele, a co ta Lisa? Jestli je těhotná tak... co potom?“

 Posadil Natalie vedle sebe a vzal si od Rachel svého synka. Dívali se na sebe, jeden druhému do očí. Ano, jak nádherně rostl... Pindík malý... Pomyslel si Michael s náznakem úsměvu.

Michael: „Chápe mě... Prý by jí nevadilo, kdybychom měli střídavou péči.“

Rachel: „Já si nemyslím, že by jí to takhle stačilo. Dejme tomu, že kdyby se stal zázrak a Ge se přece jen vrátila, ale Lisa by se mohla cítit odstrčená a později by se dožadovala tvé pozornosti... Není to dobrý nápad.“

 Až když se pořádně podívala do jeho očí, všimla si, že měl lesklé. Leskly se mu od slz.

Michael: „...Ge mi říkala, že mám až příliš velké srdce... A má pravdu, chci pro nás všechny to nejlepší, ale nechci ji ztratit.“

---------------------------------------------------------------

Neverland téhož dne

 Sice v tom až tak nevynikala, jako její teta, ale musela se nějak zabavit. Byla nervózní. Přece jen, ona byla jediná, kdo věděl o tom, že jel za Ge, aby ji přesvědčil o tom, jak moc ji potřebuje. Aby s ní projednal návrat sem do klidného údolí Santa Ynez Valley.

„Coro?“

 Zavolal hlas, na který ještě nebyla moc zvyklý. Lisa měla sice nízký hlas, ale příjemný. Určitě po svém tátovi Elvisovi.

„Ano, paní?“

 Otočila se Cora od těsta na kuchyňské lince.

Lisa: „Co pak to bude? Muffiny?“

 Usmála se a dopnula si knoflíčky na blůzce... poněkud volné blůzce, jako by ji mělo časem zaplnit rostoucí těhotenské břicho.

Cora: „Ano, s kousky hořké čokolády.“ Odpověděla slušně.

Lisa: „Víte...“ Odmlčela se a sedla si kousek vedle na kuchyňskou linku. „Já mám trochu obavy.“

Cora: „A z čeho?“ Koukla na ni starostlivě.

Lisa: „Chtěla bych Michaelovi něco přichystat, něco jako dárek na uvítanou... No spíš něco jako úplatek.“

Cora se lehce zamračila. „Na co úplatek?“

Lisa: „Chtěla bych trochu zmírnit to, co mu budu muset říct.“ Nervózně si prohrábla vlasy. „Nejspíš došlo k omylu.“

 Kriste! Jen to ne! Pomyslela si Cora.

Lisa: „Michael mě celou tu dobu sledoval, když sem přijel z Washingtonu, a měl k tomu důvod. Zíral, jak to že se to ještě nijak neprojevilo, proč to nejde vidět. A já bych i přísahala, byla jsem si jistá i test my vyšel pozitivní.“

Cora: „Vy nečekáte dítě?“ Přerušila ji docela ostrým hlasem.

 Lisa jen smutně sklonila hlavu.

------------------------------------------------------- 

„Chápeš to?!“

 Naštvaně pochodovala po obýváku a zvlášť kolem křesla, kde seděla její teta Pam.

„Zkomplikovala Michaelovi život! Úplně zbytečně!“ Vztekala se Cora. „Bože, dej, ať se Georgiana vrátí. Ta už Michaelovi děti aspoň dala, zatím co tahle?“

 Posadila se na zem a zafuněla. Byla hodně naštvaná.

Pam: „Nemůžeš ji takhle soudit.“ Upravila své neteři vlasy. „Oni sami musí najít tu správnou cestu. Musí se rozhodnout sami za sebe.“

Cora: „Je to moje vina.“ Rozbrečela se. „Kdybych tomu bastardovi nedonášela, nic z toho by se nestalo.“

Pam: „Chandlera už z toho vynech, prosím. Už toho bylo dost.“

Cora: „Ale Michael přišel o Ge.“ Vzlykala.

Pam: „Pokud vím, tak oba jsou viníky... Nám nezbývá nic jiného než čekat.“

Cora: „Pokud se Lisa mezi tím nevykrmí, aby vypadala jako těhotná.“ Utrousila naštvaně.