107.díl - you've got my life in your hands!

Napsal Starlight (») 13. 4. 2013 v kategorii Destiny - Freedom, přečteno: 659×
hallway.jpg

Netrpělivě postával u dveří, zatím co Natalie unaveně opírala hlavu o jeho rameno a koukala kolem. Chris seděl na lavičce s lokty opřenými o kolena a dlaněmi si podpíral hlavu. Taky měl toho za ten den dost a to ještě ani nebylo poledne. Sotva uviděl Ge, jak zoufale odcházela pryč z novorozeneckého oddělení, tušil, že něco není v pořádku.

 Co když je to na ni příliš brzy? Bylo toho na ni zatraceně moc. Nejdřív Michaelovo přistižení, i když ne in flagranti, pak doba strádání, rozhovor s právníkem, Alexův náhlý příchod na svět a teď ? Jak může unést to, proč Michael přijel, když se mu ani nedokázala podívat do očí?

 Dveře se otevřely a z pokoje vyšel doktor, který si zrovna dělal poznámky do zápisu o stavu pacientky. Za ním vyšly další dvě sestry, které zavřely dveře, takže nejspíš bude do pokoje na nějakou dobu vstup zakázán.

„Pane doktore...“ Oslovil ho Michael s Natalie v náručí. „Co se stalo?“

Doktor: „Zhroutila se. Nejspíš to bylo psychické vypětí. Takové případy u matek s předčasně narozenými dětmi se většinou dějí. Berou na sebe vinu za to, že nedonosily dítě a pak to jejich organismus nezvládne. Dal jsem ji lék na uklidnění, nic co by nějak ovlivnilo tvorbu mateřského mléka, bude schopná se dát brzy do pořádku.“

Michael: „Můžu ji vidět?“

Doktor: „Je mi líto, pane Jacksone, ale nebude to možné dřív jak za tři hodiny, možná za dvě.“

 Pokýval na srozuměnou a poděkoval mu. Doktor odešel pryč a Michael se nervózně podíval na Christophera, který měl ve tváři kamenný výraz.

„Co?“

Chris: „Šla za Alexem, když se jí přitížilo.“

Michael: „Kdy? Kde jsi ji viděl?“ Ptal se zmateně.

 Ustaraně si promnul obličej, povzdechl si, vstal z lavičky a přišel naproti němu.

„Seděl jsem pořád na té chodbě. Ani ne deset minut, co jsi tam byl s Natalie, tam přišla Ge a v momentě odešla. Vypadala vystrašeně.“

Michael: „To jako že za to můžu já, že se zhroutila?“ Zeptal se uraženě. „Co si o sobě myslíš? Máš na starost Natalie a Ge sotva měsíc a hned si je budeš přivlastňovat?“

 Tohle už začínalo jít do ostrých hran. Oba dva chodily po příliš tenkém ledu, který je dělil od pořádné hádky... nedej Bože od bitky.

Chris: „Tři měsíce, Michaele. To je dost dlouhá doba na to, aby ti člověk, na kterém ti záleží, přirostl k srdci. Ty sám o tom víš svoje.“

Michael naštvaně přimhouřil oči. „Co tím chceš říct?“

Chris: „To, že jsi Ge bodl do zad spolu s tou mladou Presleyovou.“ Odsekl mu.

Michael: „Víš co? Tady tě nikdo nepotřebuje, s tebou se nemám o čem bavit. Přijel jsem za Ge, abych si s ní promluvil a teď, když je i malý na světě tak si je po pár týdnech konečně odvezu domů. Čím dřív, tím líp tě Ge vyžene z hlavy.“

Chris: „A ty si myslíš, že ten rozvod nepodepsala?“ Uchechtl se. „Michaele... Jestli sis myslel, že sem přijedeš a ona ti padne kolem krku, tak jsi vážně naivní. Kdo by po takových dosraných sedmi měsících nechtěl utéct a zapomenout na to všechno?“ Odmlčel se. „Celé těhotenství strávila jen v bolesti. V bolesti z toho, že jsi jí nepomohl...“

Michael: „Já, že jsem jí nepomohl?!“ Přerušil ho.

Chris: „To bych teda řekl.“ Zdůraznil. „Kterému chlapovi unesou ženu přímo z postele? Kdo ji nezajistil dostatečnou obranu?“

Michael: „Jak? Řekni jak? A co ty se do toho vůbec sereš? Co ti do toho je?“

Chris: „Mě je do toho hodně, i kdyby se tehdy mezi námi nic nestalo, rval bych za ni úplně stejně... Ty sis vážně myslel, že za tebou hned poběží, když jí Chandler vyhrožoval? Ty jsi ani nevěděl, jak byla z toho vyklepaná. Tlačil na ni ty jsi ji pak dorazil. Nevěřils jí ani slovo po tom, co se se mnou vyspala, nechal jsi ji v tom topit, nechal jsi ji trpět. Bezohledně jsi se stavěl k tomu, čím si prošla a srazil jsi ji na úplné dno.“

Michael: „To bych nikdy neudělal.“

Chris: „Řekls jí do očí, že je kurva.“ Vytasil na něj ledově ostře.

Michael: „To jsem nikdy...“ Zarazil se. Nevěděl, jak dál.

Chris: „Tohle bych nikdy neudělal, i kdyby mi tehdy Kate podrazila jakkoliv nohy, nikdy bych jí tohle do očí neřekl. Několik lidí mi říkalo, že to byla jen zlatokopka, ale já jsem to odmítl poslouchat, protože jsem ji miloval... Jak jsi jí vůbec něco takového mohl říct? Jak jsi jí po tom ještě vůbec mohl přijít na oči? Jak sis vůbec mohl dovolit sem přijet?“

Chris_13

Michael: „Protože tady je moje rodina.“ Řekl odevzdaně.

Chris: „Ty už žádnou nemáš.“

 Řekl Chris bez ohledu na malou Natalie v jeho náručí a odešel z chodby.

 Michael tam zůstal sám s Natalie a čekal... Nevěřil Foxovi ani slovo. I kdyby mu to řekl Joseph, nebo kdokoliv z rodiny, nevěřil by tomu, dokud by to neřekla sama Ge, dokud by ji neuslyšel říkat, že podepsala. Možná tím vším tím ztratil náklonost, ale Natalie ho měla pořád stejně ráda, i když ho tři dlouhé měsíce neviděla. Byl prostě její táta a s tím se nic nezměnilo. Ale Georgiana... Musela Foxovi něco říct. Pomyslel si Michael. Museli se za tu dobu sblížit, něco je k sobě váže a takhle to vůbec nemělo být.

-----------------------------------------

 Všechno bylo jinak, než v co doufal v noci... no vlastně brzy ráno. Chtěl si s Ge klidně promluvit, bez nějakých vyčerpávajících hádek, ale místo toho se za ni staví Fox. A nejspíš to tak asi vnímá, že ji musí bránit, protože ona už na to nemá síly... Nebo ano? Kdo ví...

---------------------------------------------

 Čekali... čekali... čekali... Uběhly dvě hodiny, bylo skoro poledne a jak Michaelovi, tak i Natalie se ozývaly žaludky. Doktorka Rogersová jim nabídla opět svůj pokoj a zajistila jim i jídlo, za což byl Michael moc vděčný. Kde by teď narychlo sháněl jídlo bez toho, aniž by na něj lidé koukali jako na zjevení?

„Jak je Ge?“

 Zeptal se Michael když na svém klíně měl posazenou malou Natalie a přidržoval jí misku s kouskem medového dortu, který si sama servírovala vidličkou do pusinky.

Doktorka: „Je unavená.“ Povzdechla si. „Říkala, že se jí zamotala hlava a než to nějak pobrala, už byla na zemi.... Ptala se na Vás.“

 Maličká naděje mu osvítila mysl, od myšlenek na obávaný rozvod. I když byla Ge slabá, stále měla nad ním velkou moc.

Michael: „Vážně?“ Pousmál se. „A co říkala?“

Doktorka: „Ptala, jak dlouho tu jste a taky chce vidět malou.“ Pousmála se na Natalie. „Prý se ani na Alexe nešla podívat, muselo ji něco odradit. Skoro všechny matky chtějí vidět své dítě a tím víc, když musí být v inkubátoru.“

 Ach ne.... Co když to bylo kvůli mně? Posteskl si v duchu.

„Volala jsem doktorce Margaret Reyové. Hned po Alexanderově narození jsem jí nechala vzkaz, aby sem přijela, budeme ji nejspíš potřebovat.“

Michael: „Myslíte, budeme ji potřebovat jako psychologa.“ Dodal kontrolně.

Doktorka: „Pokud vím, tak obě dvě jsou na sebe zvyklé a zdá se, že u Margaret nemá problém vyjadřovat se. Pomůže to jak Georgianě, Alexovi tak i nám okolo... Věřte mi, že není nic horšího než vyčerpaná nešťastná maminka.“

-----------------------------------------

 Byl zoufalý. Pořád slyšel Chrise, jak říkal, že už žádnou rodinu nemá. Nemohl se na nic soustředit. Co udělá, až dostane šanci postavit se Ge? Jak bude ona reagovat?

 Paní doktorka Rogersová byla opravdu zlatá. Souhlasila, že na hodinku pohlídá Natalie, zatím co on bude s Ge. Chrisovi ji už nechtěl svěřit, ještě by s ní odjel domů a neviděl by ji, dokud by si pro ni nepřijela sama Georgiana.

---------------------------------------

 Tiše otevřel dveře od jejího pokoje. Nestačil se divit. Postel prázdná a pár z mnoha růží už začínalo uvadat. Netušil, kde by mohla být... tedy až na jedno místo.

 Na novorozeneckém oddělení byl klid, jako všude. Jen párkrát se ozval pláč pár miminek, ale to bylo vše. Nabral pořádnou dávku vzduchu a vešel dovnitř.

 Místnost s inkubátory jemně prosvěcovaly paprsky, které se draly skrz žaluzie. Jemné světlo tak dávalo místnosti meruňkový nádech, což bylo velmi uklidňující pro ty maličké miminka, která spala. Když se rozhlédl, spatřil ji, jak seděla hluboce zabořená v pohodlném křesle, a na poodhalené hrudi nechávala dřímat maličkého Alexe. Seděla kousek od okna, zády ke dveřím, takže nejspíš netušila, kdo to vstoupil dovnitř. Potichu našlapoval blíž, až nakonec přes její rameno uviděl tu malou tvářičku svého syna. Spokojeně spinkal na maminčiném hřejivém těle, ručičkou objímal její prst a oddychoval tak klidně a bezstarostně....

 S velkým strachem si klekl přímo vedle křesla. Tak blízko, aby mohl vidět každičký detail Alexanderovi tvářičky i Georgiiné tváře. Nic neříkal... ani ona. Jen se oba dva dívali na jejich synka.

„Je nádherný.“ Zašeptal Michael.

„Tolik mě mrzí, že jsem ho nedonosila.“ Odpověděla smutně šeptem.

„Ale je šťastný, když je s tebou... pozná to teplo, které jím oplývalo, když jsi ho nosila pod srdcem.“

 Náhle uviděl, jak jí jediná slza stékala po tváři. Cítil to jako povinnost, musel to udělat. Opatrně se k ní naklonil a slíbal jí tu jedinou slzu. Ge zavřela oči a každičkým kouskem svého těla vnímala jak maličkého Alexe na své hrudi, tak i Michaelovy rty na svém líčku. Jemně se od ní vzdálil, ale stále byl dost blízko na to, aby viděl tu překrásnou barvu její kaštanových očí.

„Ge...“ Zašeptal roztřeseně. „Už jednou jsem tohle musel udělat a měl tehdy to štěstí, že jsme byli jen my dva.“ Odmlčel se. „Teď to musím udělat i před naším synem a o to těžší to pro mě je, když ho vidím, jak sladce odpočívá.“

 Dívala se mu do očí a sem tam se podívala i na maličkého, kterého podpírala svýma rukama, aby mohl spát na její hrudi, zabalený do dětské jemné světle modré deky.

Michael: „Pamatuješ si, co jsem ti říkal tehdy v tom parku? Když jsme se procházeli kolem zámku Aglie a já ti, podle tvých slov, vylil srdce, abys věděla, co jsem cítil, když jsi odešla.“

 Ano, vzpomínala. Procházka emocemi... jak by mohla zapomenout? Jenže tohle se s tím už nedá nijak srovnat.

„Teď jsem tvé srdce ztratil a já vím, že už to jinak nebude, i kdybychom to oba chtěli sebevíc.“ Dodal tiše skoro s náznakem pláče. „Udělal jsem od té doby tolik neomluvitelných chyb a ty jsi i přes to stála po mém boku, ať už jsme ještě nebyli manželé, nebo byli. Tolikrát jsem si myslel, že mi to nikdy neodpustíš a ty jsi stále byla se mnou... Teď jsem dostal ten správný trest za to všechno.“

 Ge se na něj nechápavě podívala. Za co všechno?

Michael: „Každý mi říkal, že když si zvolím takovou kariéru, nikdy se nebude dát sloučit s rodinným životem a já je neposlouchal, protože jsem měl tebe... S tebou jsem zapomínal na všechno kolem a těšil na to, co nás dva čeká... kolik dětí spolu zplodíme a vychováme, kolik zážitků budeme mít...“ Odmlčel se. „To všechno skončilo, když jsem si uvědomil, že tě u sebe podvědomě držím.“

„Co že?“ Zeptala se Ge rozechvělým hlasem. Byla zmatená.

Ge-and-alexander

Michael: „Viděl jsem ti to na očích tehdy v Itálii. Jak svobodná jsi byla, když jsi byla beze mě.“

Ge: „Ne, Michaele.“ Přerušila ho tiše. „Možná, že jsem tak vypadala, ale ve skutečnosti s tebou odešla i polovin mého srdce... stejně jako teď.“

Michael: „Ne, Ge...“ Zakroutil hlavou a promnul si oči, aby zahnal slzy. „ S Alessandrem, s Jamesem, s tvým tátou, s Carmen, Sarou... ti všichni do tebe dostanou radost, protože mají svobodu. Mají co chtějí, ale ty ne... A vidím to na tobě i teď. To všechno jsi ztratila jen kvůli mně a je to moje vina... Držel jsem tě v Neverlandu jako ve zlaté kleci... Myslel jsem si, že je to láska, ale byl to strach z toho, že tě ztratím. Žárlil jsem na Prince, na George Michaela, na Johnyho... Oni s tebou mohli jít kamkoliv, ale já ne.... Vím, že milujeme, když se bojíme, že o někoho přijdeme... Ale ....“ Odmlčel se. „Pravda byla, že já jsem ten oheň ztratil příliš brzy. A nejvíc mě mrzí to, že jsem to musel zjistit až teď, po tolika letech... To, že jsem tě měl doma, to, že jsme se milovali, kdykoliv jsme chtěli, že jsme byli spolu, to všechno jsem bral jako samozřejmost a neuvědomil si, že jsem ti bránil roztáhnou křídla, i když jsem ti kdysi slíbil, že tě nenechám odletět... Čím déle jsi se mnou byla, tím víc jsi ztrácela to, co mě k tobě tak silně táhlo, že jsem se tě nemohl nabažit... Utrápil jsem tě, Ge a ty to víš... A to, že jsem dopustil, aby tě Chandler unesl, byl jen důkaz toho, že jsem si na tebe nedával pozor. Nechal jsem ho, aby ti ublížil a nemohl jsem nic dělat protože jsem měl strach, že mě budou pronásledovat...“

 Rozbrečel se tak moc, že sotva mohl doříct nějaké slovo. Ale i přes bolestné vzlyky pokračoval dál.

„Byl jsem slepý a nechal tě trpět... Snažil jsem tě najít, ale on tě znovu dostal a to všechno jen kvůli mně.“ Brečel. „ Vím, že jsem naprosto směšný, ale pořád ještě doufám, že bychom mohli spolu žít a snažit se na to zapomenout.“

 S lehce zmateným a zamračeným výrazem vstala z křesla a přešla k oknu. Chovala malého Alexe na hrudi a snažila si zachovat chladnou mysl.

Takže...“ Promluvila klidně. „Ty jsi sem Croose neposlal?“

Michael: „Ne.“

Mike_56

 Zvedl se a díval se na ni smutně, očekávajíc to, na co tak dlouho čekal. Odpověď k rozvodu.

„Ani ty papíry, které jsi měl v Neverlandu, nebyly tvoje.“ Dodala.

Michael: „Nikdy jsem v ruce nedržel papíry k rozvodu, ani jsem se nikdy rozvést nechtěl.“ Opověděl slabě. „Podepsala jsi Croosovi něco?“ Zeptal se se strachem v očích.

„Pamatuješ si na tu noc v Intercontinentalu?“ Zeptala se klidně a otočila se k němu čelem. „To, co jsi mi řekl?“

Michael: „Ne... prosím tě, nedělej to.“ Prosil úzkostlivě. „To, co jsem řekl, jsem nemyslel vážně a ty to víš.“

Ge: „Ne, Michaele, právě že to, co jsi řekl, byla pravda... Než jsem za tebou doběhla a vůbec to, co se stalo, než jsem s tebou mohla mluvit... měl jsi dost času promyslet si, co mi řekneš. To jsi byl ty.“

 Jeho obličej se krčil v bolestné grimase a slzy mu prakticky smáčely modrou košili, kterou na sobě měl. Nechtěl věřit tomu, co Ge naznačovala. Všechno to chápala jinak, ale nemohl ovlivnit její mysl, vším si prošla úplně jiným způsobem.

Michael: „Miluju tě.“ Zašeptal s pláčem. „Přijel jsem za tebou, abych to všechno zachránil, tohle ani jeden z nás nezaslouží.“

Ge: „Ty si myslíš, že jsem si zasloužila tolik bolesti, když mě Chandler povalil na postel a serval ze mě všechno?“

 Začal dělat kroky zpět, propadal v tak bolestivý pocit, jako by to byla agónie před smrtí. Kroutil hlavou a zhluboka dýchal, nechtěl to poslouchat. Nechtěl... nemohl.

„Nic z toho jsme si nezasloužili.“ Plakal.

Ge: „Michaele...“ Povzdechla si smutně, ale nebyly v tom žádné emoce. „Ty jsi měl vždycky velké srdce a teď dokonce proklatě velké.“ Pohladila Alexe po hlavičce. „Kdysi jsi mi ukradl nejlepší kamarádku a já byla ochotná věřit tomu, že o nic nešlo. Už tehdy jsem si měla zapamatovat, čeho jsi schopný... Když jsem čekala Natalie, seznámil ses s Chandlerem a milerád jsi bral Jordieho s sebou na turné... teď sis mě nahradil Lisou a kdo to bude příště?“

Michael: „Nikdy jsem nic takového neudělal, všechno to vidíš špatně.“ Plakala. „Prosím tě vyslechni mě. Nikdy jsem neměl tu potřebu si tě nahrazovat, protože jsi pro mě příliš drahá na to, abych si tě mohl někým nahradit. Jsi moje žena, jediná, kterou jsem kdy miloval a stále miluju, jsi matka mých dětí, moje duše, srdce, jsi pro mě všechno, Ge.“ Plakal. „Ani nevíš, jak mě to bolí, když to všechno takhle chápeš.“

Ge: „Teď vyslechni ty mě... Pravda je, že mě bolelo, když jsem tě slyšela s Lisou v tvém pokoji... Uvědomila jsem si, jak ses tehdy cítil, když jsem to samé udělala já, ale zapomněl jsi, že jsi to musela udělat.“ Odmlčela se.

Michael: „Ge, to, že jsi utekla, bylo to nejmenší, co jsi mohla udělat. Nechala jsi mě tam a udělala ze mě chudáka. Ale já jsem si na tobě tehdy vybil zlost a to jsem neměl udělat. Prosím, nemysli na to, co jsem ti tehdy řekl, i když tě to tolik bolí.“ Prosil.

Ge: „Nemyslím na to, že jsi mi řekl do očí, že jsem kurva.“ Pronesla téměř nepřítomně.

 To jak mluvila... Bože; pomyslel si Michael. Ona už ke mně nic necítí, už nemá síly se mnou mluvit. Bál se jako nikdy před tím. Strach z Josepha z dob dětství by byl oproti tomu nic.

„Myslím na to, že ses rozhodl úplně špatně.... Znovu ses nechal ostatními přesvědčit a potvrdilo se, že ty neřídíš svou kariéru, ale ona řídí tebe.“ Odmlčela se. „To, že ses vyspal s Lisou, jsem už nějak přechodila... ale to, že ses rozhodl tomu zkurvenému bastardovi zaplatit, mě zklamalo nejvíc!“

 Dořekla teď už s pořádnou dávkou bolesti, při čemž u posledního slova rázně zvýšila hlas. Podívala se na něj nenávistně a obranně Alexovu hlavičku překryla svou dlaní, jako by ho měla bránit, před vlastní zlobou.

Byla jsem ještě tolik silná na to, vrátit se za tebou a odjet na tolik vysněnou dovolenou, stáhnout se z dosahu těch všech sviní a užívat si svobody s tebou a našimi dětmi. Užívat si toho, co jsi tolik sliboval.“ Povzdechla si smutně. „Ale teď?... Víš, jak mi bylo, když jsem tě s Natalie uviděla stát u inkubátoru?... Víš, jak mi bylo zle, když jsem vzpomínala na to, jak jsem křičela bolestí, jak moc jsem jim chtěla utéct a oni mě bili ještě víc... Víš, jak mi bylo, když jsem zjistila, že mu chceš za to všechno zaplatit?“

 Na tohle neměl odvahu něco říct. Vrátila mu to všechno, ty tři měsíce strádání i ty muka.

„Už jsi zapomněl na ty jizvy na mém těle? Na ty modřiny?“ Ptala se zraněným hlasem. „Všechno, co jsem kvůli tobě vytrpěla, jde do hajzlu, jenom díky tobě.“

 Michael udělal krok vpřed a padl jí k nohám. Klečel před ní a bolestivě plakal. Proboha! Jak to že jsem si to neuvědomil?!  Jemně ji vzal za kolena a hlavu sklonil, jako by o ni měl každou chvíli přijít. Jako by čekal na popravu.

„Prosím.“ Brečel. „Prosím tě, Ge... moc tě prosím, nedělej to.“

 Úzkostlivě ji držel za kolena a vzlykal.

„Já bez tebe nemůžu žít. Nemůžu.“ Podíval se jí do očí. „Prosím tě.“

Ge: „To, že beze mě nemůžeš žít, jsi dokázal tím, že ses vyspal s Lisou.“ Řekla bezcitně. „Ještě mě chceš prosit?“

Michael: „Já tě potřebuju!“ Zvýšil hlas. „Nedělej to, prosím tě. Máš v rukách můj život!“

Michael_140

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

janča z IP 193.85.174.*** | 13.4.2013 16:16
proboha..smilekolik? kolik bolesti jeste museji zažít nez budou štastní??smile jsem rada že si konečne promluvily,že si někter věci vyjasnily a v mnohém mají oba pravdu smile Naprosto chápu že je Ge naštvaná a cítí se ublíženě kvůli tomu že Mike dal tomu hajzlovi prachy ale on si určitě v tu chvíli neuvědomil jak ji tim ublíží ..chtěl mít jen klidsmilesmileproboha on před ní klečí a prosí ji ..smile jen ta představa mě bolísmileGe prosííím ..odpusť musmilesmilesmilesmilepotřebuji pokráčkosmilesmile
Zuzy z IP 86.61.205.*** | 13.4.2013 17:19
Tak takhle si měli prmluvit už dřív, teď to bolí 2x toliksmile Michaelovi leccos nedošlo,ani význajeho vastníc krutých slov co Ge řekl. ano, dělal to kvůli němu, trpěla ponižovaní, bití a psychycký teror a k tomu byla těhotná..  Tak nějak bych něchtěla nikomu ubižovat, ani Ge ani Mikovi.. ALE?? To jak jí prosí je na jednu starnu pochopitelné, ale přijde mi to taky sobecké.. on bez ní nedokáže žít, že jí potřebuje, ale zeptal se jestli je to taky tak obráceně, když ví, jak Chris se o ní bál, zatím, co on nebyl a můžeme se domýšlet, kde a s kým... pokud Ge odpustí, vezme ho na milost, kvůli dětem, rodině a především jejich manželství, měl by především změnit  svoje myšlení .. Jen jsem zvědavá, jestli Ge podepsala ty papíry? Skr jako by jim to někdo předpřipravil? že by Lisa, někdo jiný.. Každopádně už si oba vytrpěli dost na to, aby našli společný rytmus v životě i ve společné lásce,ve který stále doufámsmile
janča z IP 193.85.174.*** | 13.4.2013 19:25
http://justemanuell.tumblr.com/archivesmile
janca z IP 193.85.174.*** | 13.4.2013 21:20
Bude dneska jeste dikej? smile
loveUmj z IP 62.168.73.*** | 13.4.2013 21:30
aaa konečne poriadny rozhovor !! myslim si presne to čo Ge .. ajkeď to nieje ten najspravnejší názor, ale ľudia stále robia chyby a toto je možno nejaká z nich smile.. ach už zaspávam a neviem písať smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a sedm