93.díl - Many surprises

„Michaele, jsi si jistý tím šátkem? Začínám mít velký strach.“

 Řekla Ge, když už víc jak půl hodiny cestovala autem se zavázanýma očima.

Michael: „Ničeho se neboj. Určitě budeš překvapená.“ Usmál se.

Ge: „Máš štěstí, že jsi mi ten šátek nedal už v letadle. Jinak by se mi udělalo nevolno.“

Michael: „Když už jsme u toho, jak dlouho ještě budeš mít…“

Ge: „Dneska by to mělo skončit.“ Přerušila ho. „Proč? Chystáš se mnou něco?“

Michael se znovu usmál. „Tak když jsme si udělali dovolenou, tak proč bychom si ji nemohli zpříjemnit?“

--------------------------------                                                                                      

 Auto zaparkovalo u velké chaty a řidič šel otevřít dveře od zadní části limuzíny.

„Jsme na místě, pane Jacksone.“

„Díky, Alberte.“ Nasadil si klobouk a vystoupil.

 Poté vzal Georgianu za ruku a pomohl jí z limuzíny.

Michael: „Už se můžeš narovnat.“

Ge: „Nemám se do čeho praštit?“

Michael: „Ne.“ Usmál se.

 Odvedl ji kousek dál od auta, obešel ji a zašeptal do ucha.

„Jak se cítíš?“

Ge: „Je mi zima a zebou mě nožičky.“

Michael: „To bude tím, že stojíš na sněhu.“ Usmál se.

Ge se lekla. „Co že?“

 Po očekávané otázce jí sundal šátek. Párkrát zamžourala očima a nemohla tomu uvěřit.

„Pane bože!“ Usmála se.

 Stála před krásnou zimní residencí, která na první pohled vypadala jako srub, ale čím déle se na ni dívala, tím krásnější to byl dům.

Michael: „Ptal jsem se Elizabeth, kde by byla krásná dovolená a ona mi hned nabídla svůj dům, tady ve Švýcarsku.“

Ge: „Je to tu jako v pohádce.“

------------------------------- 

 Společně vstoupili dovnitř a oči se jim jen protočily. Krásně zařízené pokoje, krb v obýváku obložený kameny, velké sedačky s beraní vlnou, francouzská okna směrem do zahrady, která byla schovaná pod metrem sněhu a možná i víc.

„Michaele, to je krása.“ Otočila se od okna. „Ale nemáme dost teplé oblečení do sněhu, natož na menší procházku.“

Michael: „Neboj.“ Přišel k ní. „Pojedeme nakupovat. Vybereme si pěkně teplé kabáty, nebo i velké beranice jaké nosí v Rusku.“ Ge se usmála a odhrnula mu pramínek vlasů z obličeje. „A ty si hlavně vybereš šaty.“

Ge: „Šaty?“ Divila se.

Michael: „Ano, ty nejkrásnější jaké najdeš, protože zítra večer jedeme do Bernu na Gizele.“

 Ge se hned začala radovat. „To je moje oblíbené představení. Jak to víš?“

Michael: „Párkrát ses o tom zmínila, když jsme se seznámili a taky když jsem se tě ptal na balet.“

-----------------------------------------

 Tolik překvapení v jeden den, to si snad ani nezasloužím, říkala si. K dispozici měli hned několik obchodů, kde si vybírali zimní krásně šité kabáty dlouhé snad až po kotníky. Michael si vybral šedý s vysokým límcem, kožíškem z ovečky zatepleným vevnitř. Moc se mu nelíbilo, že většina z toho byla z pravých kožichů, ale co s tím už mohl udělat?

 Za to Georgiana si zkoušela jeden za druhým, až nakonec našla ten pravý. Když si ho oblékla, Michael byl doslova uchvácený, jak krásně jí seděl. Černý kabát s kožíškem z polární lišky kolem krku,  uvnitř samet prošívaný flanelovými stužkami, zúžený v pase a ve spodní části široký, tak akorát pro večerní róbu.

Michael: „Perfektní pro hraběnku.“ Usmál se.

--------------------------------- 

 Ale šaty mu neukázala. Jediné co věděl, bylo to, že si vzala černé a červené.

 Michael si sedl na postel, převlečený do pyžama a nahlížel do koupelny.

„Mohla sis vzít i deset takových, kdybych aspoň věděl, jak na tobě sedí.“

Ge: „To už by nebylo překvapení.“ Ozvala se z koupelny.

Michael: „A nemůže se na ně kouknout? Jen bych nahlédl.“ Prosil.

 Georgiana vyšla z koupelny v bílém župánku a tmavě modré noční košili, čímž ho automaticky naladila na jiné choutky.

„Ne, až si je obléknu, tak je uvidíš.“

 Zhasla světla a zavřela koupelnu.

Michael: „Stejně si oblečeš jen jedny.“ Usmál se.

Ge: „No a?“

 Lehla si do postele a upravila si polštář. Michael se k ní připlížil a odkryl jí břicho a políbil ji na něj.

„Ty víš, jak jsem zvědavý.“ Usmál se.

Ge: „Jestli si myslíš, že mě obměkčováním přinutíš k přehlídce šatů, tak to se pleteš.“

Michael: „Nemůžu se kochat dokonalým tělem mé manželky?“ Usmál se.

Ge: „Můžeš ale jen takhle.“

Michael: „A zítra už budu moct?“

Ge: „A nejsi ty nějaký chtivý?“ Usmála se.

Michael: „Co pak tě mám někdy dost?“ Zasmál se.