92.díl - Room Service

 Natalie spinkala ve velké posteli, ve které vypadala jako panenka, doslova se v ní ztrácela. Tulila se k medvídkovi Tommymu a ležela na pravé straně schoulená do klubíčka.

 Čím déle se tak na ni díval, tím víc mu připomínala Ge. Ten nosánek, rty, oči, čelo… dokonalá kopie. Jak roztomilé to bylo. Den co den se jí víc podobala.

-----------------------------------------------

 Georgiana seděla na balkóně a dívala se na noční Beverly Hills. Jako by byla v tom filmu, nemohla si pomoct. Viděla Julii Roberts, jak se bez držení naklání dozadu a s úsměvem provokuje.

„Nechceš jít dovnitř? Je tu chladno.“

 Přerušil jí tok myšlenek Chris, stojíc na prahu dveří. Teď už rozhodně nepůsobil dojmem vyšvihnutého businessmana, jak tomu bylo před pár hodinami. Měl na sobě šedé tepláky a bílé triko s krátkým rukávem. Nedivila se, že mu tam byla zima. Na rozdíl od něj byla teple oblečená. Vlastně se neměla do čeho převléct, stále byla v černých kalhotách a kabátě.

 „Když tak za chvilku. Je mi tady dobře.“ Pousmála se.

 Odhodlal se vstoupit do prostranství chladného balkónu a přisedl si naproti ní na dřevěné křeslo.

„Máš lesklé oči.“ Všiml si. „Ty jsi brečela?“ Ptal se opatrně.

Ge: „Ále...“ Mávla rukou. „To jen ty změny nálad.“ Pohladila si břicho na vysvětlenou.

Chris: „No, možná, že tě to omlouvá... ale nezdá se mi, že by to bylo těhotenstvím.“ Dodal mírně.

 Na chvilku odvrátila tvář zpět k výhledu a skousla si spodní ret.

„To Tommy...“ Odmlčela se. „To on mě teď oslabil... Až teď mi to všechno došlo.“ Povzdechla si.

Chris: „Nevnímala si to u soudu?“

Ge: „Ne, jak bych mohla? Byla jsem z toho vyklepaná ještě nejmíň hodinu po tom.“ Nevěřícně kroutila hlavou. „Víš...“ Sklonila hlavu. „celé ty čtyři roky jsem se nenáviděla. Vyčítala si, že to byla moje vina. Každý den jsem trpěla, protože to na mě neskutečně doléhalo... neskutečně tíživý pocit viny.“ Párkrát zamrkala, aby zahnala slzy. „... A teď... jako by to ze mě všechno spadlo.“ Podívala se na něj. „Jako bych se mohla volně nadechnout. Už necítím to sevření, žádné výčitky... Tommy mi teď dal svobodu.“

 Pár slz jí jako kuličky hrachu spadly na hruď, zahalenou kabátem. Dívala se na něj s takovou neuvěřitelnou lehkostí a uvolněním...

Chris: „Já si myslím, že ti ji dal už těch pár dní po tom, co odešel... Jen jsi tomu nechtěla věřit. Proč by se to jinak teď stalo? On určitě chtěl, abys znala pravdu a proto se tohle všechno opakovalo. Obnovení lékařské zprávy, hledání důkazů, to všechno... Já věřím, že je teď konečně šťastný, protože už nemusíš nést to těžké břemeno viny, které sis na sebe vzala.“

 Neudržela to a znovu se rozplakala. Chris vstal z křesla a šel za ní, Ge vstala a on si ji k sobě konejšivě přivinul. Objímal ji a snažil se jí poskytnout útěchu, tak, jak to se svým objetím uměl.

„Chybí mi.“ Plakala. „Tak strašně moc...“ Vzlykala.

----------------------------------------------------- 

 Leželi naproti sobě v manželské posteli. Schoulení pod peřinami, se zavřenýma očima a podívali si. Chris byl oblečený v pyžamových kalhotách a volném triku na spaní, a Ge měla na sobě jedno z jeho triček.

„Co kdybych vzal zítra Natalie do města? Mohla by sis odpočinout, relaxovat. Dostaneš tu cokoliv, co budeš chtít.“

Ge: „A celý den tu budu sama, to víš, že jo.“ Zamumlala ospale. „Chci být s ní. Začínám mít pocit, že se mi vzdaluje. Bolelo mě to, když jsem si uvědomila, že jsem ji neviděla od doby, co jsem Michaelovi řekla, že jsem těhotná.“

Chris: „Já ti ji nechci ukrást.“ Usmál se. „Jen jeden den. Zasloužíš si odpočinek. Společně posnídáme a když to malá vydrží, tak bychom se vrátili kolem třetí odpoledne, pokud se jí nebude moc stýskat.“

Ge: „Pochybuju, že se na celý den nějak zabavím. Nejspíš asi budu spát.“

Chris: „Nebo zavolám Mary, aby ti dělala společnost. Tuhle jsi s ní byla jen úsměv od ucha k uchu.“

 To jí opět přivodilo úsměv. Jo, Mary je Mary, s ní se člověk nenudí. A pak ji něco napadlo.

Ge: „Chrisi?“

Chris: „Hmmm?“

Ge: „Kdy ses setkal s Michaelem?.... Řekl mi, že tu pitevní zprávu zařídil on. Jak ses k tomu dostal?“

 V tu chvíli ucítila mírné zachvění matrace a najednou se ozvalo lupnutí a vzápětí se rozsvítilo světlo na jeho straně postele. Párkrát ospale zamžikala, než uviděla jeho vážnou tvář.

„Co ti řekl?“ Divil se. „Ge, tu zprávu jsem si vlastnoručně odnesl z nemocnice já sám. Brzy ráno jsem tam dusil ředitele Blaira, aby mi ji vydal. Doteď nechápu, proč to všechno tak dlouho trvalo... Ale ať už ti Michael řekl cokoliv, s tímhle neměl nic společného.“

Ge se lehce zamračila. „Tak proč by mi to říkal?“

Chris: „Já nevím. Možná tě chtěl uklidnit... Já sám bych to udělal, po tom, co jsem tě viděl, jak si mluvila do telefonu. Bylas celkem tvrdá.“

 Georgiana se otočila k němu zády a víc se schoulila do klubíčka.

„Řekl mi, že si ten náš hovor nahrávali.“

Chris: „Kdo? Policie?“ Ptal se šokovaně.

Ge přikývla. „Prý v tu chvíli, co jsme spolu mluvili, u něj stála vyšetřovatelka a další tři takoví byli u něj v pracovně a nahrávali to.“

Chris: „To je mi líto.“ Pohladil ji po rameni.

 Ten dotek byl víc než uklidňující, ale... nemohla se tomu poddat, ne takhle.

„Chrisi...“ Prudce se otočila a posadila se, aby mu viděla přímo do očí. „Já takhle nemůžu.“

„Co?“ Divil se a taky se posadil. „Nerozumím ti.“

Ge: „My dva.“ Vydechla utahaně. „Mám tě ráda a já vím, že bych to po té noci v Intercontinentalu neměla říkat, ale přirostl jsi mi k srdci, aniž bych to čekala... Cítím se s tebou v bezpečí, ale ne dostatečně, protože nikdy nevím, jestli se to zase nezvrtne a ...“ Došly jí slova. „Prostě chci mít jasno.“

Chris se rozpačitě usmál, přišlo mu to vtipné. „Chceš, abych ti odpřisáhl, že se s tebou nevyspím?“

Ge: „Tak nějak.“ Přitakala. „Prostě mě to fakt šrotuje v hlavě a je to strašný.“

Chris: „Dovol mi, abych se o něčem přesvědčil.“

 Než by ji něco napadlo, naklonil se k ní a políbil ji na rty. Ne příliš krátce, ani dlouze. Odtáhl se od ní se zkoumavým vyčkávavým pohledem.

„Co jsi cítila?“

 Ptal se jí s pošklebkem, jako při nějakém testu. Nijak dlouho nad tím neuvažovala, prostě řekla, co měla na mysli.

„Nic zvláštního.“ Pokrčila rameny.

Chris: „Žádné chvění v podbřišku, nebo zbarvení tvé představivosti do růžova?“ Pousmál se.

Ge: „Ne.“ Zavrtěla hlavou.

 Chris: „Tak.“ Pokrčil rameny a usmál se. „Všechno je to o důvěře. Chci se o tebe postarat, když je možnost a jsem rád, že mi důvěřuje i Michael. Ne, že by mě to nešokovalo, ale on hlavně věří tobě.“

 Ani nemrkl a Ge mu vrazila facku s našpulenými rty.

„Au! A to bylo za co?“

 Svalil se na záda se smíchem a držel se za líčko.

Ge: „To máš za Michaela a za mě. Neser Boha, Foxi.“

 Hrozila mu vztyčenou dlaní, i když se snažila potlačit úsměv z nečekané nadílky pro jeho tvář.

Chris: „To beru.“ Zasmál se a po chvíli se zklidnil. „Já ti klidně od přísahám, že se tě nedotknu. Nechci, aby ses u mě cítila v nejistotě. Nechci mít zábrany, jen jasně dané pravidla a ty určitě taky.“

Ge: „Jsi pro mě jako kamarád... a teď i fackovací panák.“ Zasmála se.

Chris zhasnul lampičku a uvelebil se. „Dobře... Takže teď už se nemusíš ničeho bát. Dobře?“

 Zvedl dlaň se vztyčeným malíčkem. Ge se usmála a taky ho objala svým malíčkem.

„Platí.“

--------------------------------------------------- 

 Po dobré snídani ala čokoládové kuličky s mlékem se Chris s Natalie chystali na výlet do města. Ge ještě seděla u stolu a dojídala svou třetí porci své misky.

„Páni...“ Pronesl Chris, když přišel do obýváku pro klíčky od auta. „Ten prcek musí mít hlad.“

Ge se usmála: „Ten dostal jako první, teď je řada na mě.“

 Natalie už netrpělivě přešlapovala ve dveřích ve svém růžovém kabátku a béžových kalhotách s teplými botami, a čekala, až se Chris uráčí k odchodu. Dostala slíbený další pohár zmrzliny a taky koukání se na zvířátka v zoo.

Chris: „A oblékni se. Mary tu bude každou chvíli.“ Ohlédl se na Ge.

„Ona fakt přijede?“ Vyjekla překvapeně, když odložila misku. „Chtěla jsem si pospat.“

Chris: „Nic ti nebrání v tom, abys ji odsud vyprášila.“ Pousmál se a natáhl ruku k Natalie.

Ge: „Nebudu na ni tak zlá. To jen tvoje tvář je pro preventivní facky, jako dělaná.“ Usmála se.

 Natalie přišla za Chrisem a ten ji vzal do náruče.

„Hele, já myslím, že se kamarádi nebijou, ne?“ Koukl na ni smutně. „No tak, dej mamince pusinku na rozloučenou.“

 Ge vstala a přišla k nim, aby jí Natalie dala pusu na tvář. Bylo to, jako požehnání od toho malého andílka.

„Dobře, pokusím se to omezit.“ Ušklíbla se. „Dovezte mi něco pěkného, dobře?“

 Pohladila Natalie po vláskách a pak už se vydali ke dveřím.

--------------------------------------------------- 

 Ge osaměla. Uklidila misky na sebe a pak se šla převléct do svého oblečení. Začínala postrádat čisté prádlo a to velmi naléhavě. Mohla Chrisovi říct, aby jí něco koupil, ale zase jí bylo blbé, jen si ho představit, jak s Natalie vybírá spodní prádlo. Zavrtěla hlavou a šla do koupelny. Opláchla se, učesala a vážně, už se ozývalo klepání na dveře apartmá.

„Ano?“ Zavolala Ge z koupelny.

„Pokojová služba.“ Ozval se znuděný hlas.

 Tak nic. Aspoň Mary přijde do čistého a uklizeného apartmá. Pomyslela si a šla otevřít dveře.

„Nesu Vám tašky.“ Usmál se.

 Přímo před ní stál Michael v uniformě hotelu s kšiltovkou na hlavě a v ruce měl dvě cestovní tašky. Nepochybně s čistým oblečením, potřebnou hygienou a vším, co jeho holky potřebují.

„Ty jsi můj Bůh.“

 Vydechla s úsměvem. Jen co Michael udělal krok dovnitř, jejich rty se už dávno vášnivě líbaly. Kopl do dveří a ty se hned za ním zavřely. Pustil tašky na zem a plně si vychutnával její rty na svých a jejích tělo pod svými dlaněmi.

„Chris mi zavolal, jestli bych ti nemohl přivést nějaké věci. Tak jsem tady.“ Usmál se šibalsky.

Ge: „Vyrazil jsi mi dech. Takové překvapení.“ Pohladila ho s úsměvem po tváři. „Akorát nevím, jestli ta Mary doopravdy přijde, nebo jestli to byla jen vaše finta.“

Michael: „Jsem tady místo ní. Doufám, že ti to nevadí?“

Ge: „Ani v nejmenším.“

 Zašeptala a znovu spojila své rty s jeho ústy. A tentokrát to bylo pořádné líbání, pěkně vášnivé, hravé a poctivé...