88.díl - Don't fight...

Odhodlaně vzal Ge za ruku a druhou podpíral Natalie, která se jej držela za krk. Společně vykročili směrem k domu, společně jako rodina, společně odhodlaní ukázat svou odvahu a sílu.

„Pane Jacksone...“ Oslovil ho Sneddon. „Půjdu rovnou k věci, abychom tu s chlapci nezůstali na dlouho.“

Michael: „Rád bych si ještě něco vyřídil. Za pět minut jsme zpátky.“

 Sneddon pochopil, když si Michael přidržel Natalie u sebe. Určitě ji chtěl dát spát, nebo ji ukrýt z očí těch bezcitných lidí. Pokýval hlavou a dal jim prostor, aby mohli v soukromí vstoupit dovnitř.

-----------------------------------------------

 Jen co Ge zavřela dveře, Michael na ni nervózně čekal u schodů. Vyšli nahoru, ale jeho kroky vedly překvapivě do jejího pokoje na konci chodby.

„Vezmi nějakou menší kabelu a sbal Nataliiné a svoje věci.“ Řekl téměř rozkazem.

Ge: „Co že?“ Vyhrkla překvapeně.

Michael: „Neptej se tak blbě a dělej!“ Doléhal na ni.

 Georgiana teda nervózně z jeho chování otevřela skříň a vyndala z ní cestovní koženou tašku a začala do ní skládat oblečení. Michael se podíval Natalie do očí, a viděl na ní, že poznala, že se něco děje. Byla vystrašená.

„Neboj.“ Políbil ji na tvář. „Pojedeš na výlet.“

 Odběhla do jeho ložnice pro hygienu a také donesla Nataliiné oblečení a potřebné mastičky a všechno, co malá potřebuje. Teď to rvala, neskládala. Snažila se zapnout zip, ale nešlo to. Ruce se jí třásly, mohla ten zip urvat, jak moc se snažila. Michael položil Natalie na postel a zastavil Ge, v jejím počátku paniky. Vzal ji za ruce a důvěrně se jí podíval do očí.

„To bude dobré...“

 Zašeptal a sám se dal do menší úpravy obsahu kabely. Srovnal to všechno a nakonec plynule zapnul zip. Ge se ohlížela na chodbu. Všude byl strašidelný klid. Michael kontroloval Natalie, jestli je v pořádku oblečená, aby mohla hned vyrazit na cestu.

„Zavolám Chrisovi, aby pro vás přijel.“ Řekl, když Natalie zapínal kabátek.

Ge se na něj znepokojeně podívala. „Ty si myslíš, že bude skákat, jak ty pískáš? Má práci, nemůže se jen tak sebrat a odjet.“

Michael: „Pokud vím, tak svou práci vlastní, může si to dovolit. Už jednou mi tak s tebou pomohl.“

 Zvedl se od postele a přišel k Ge, jemně jí zvedl tvář a pohlédl jí do očí. Ta úzkost, strach...

„Pokud to půjde, přijede pro vás, do té doby zůstaň u Margaret. Nechám ti u ní vzkaz, co bude dál.“

To už uslyšeli kroky. Ozývaly se z haly.

------------------------------------------------------

 Michael sešel schody a v hale stál Sneddon s dvěma policisty. Svou snahou se mu podařilo dostat je ven. Odvedl pozornost a tak se Ge s Natalie mohla zadním vchodem dostat ke garážím.

-------------------------------------------------------

 Usadila malou do sedačky a zkontrolovala, jestli je všechno v pořádku. Pásy držely dobře, v kabele snad nic nechybí...

„Tommy.“ Kuňka Natalie.

Ge se na ni koukla, když jí spravovala kabátek. „Ty chceš medvídka?“

 Přikývla a Ge se narychlo vydala zpět, stejně měla na komodě doklady. Vyběhla zpět do Michaelovi ložnice, z postýlky vzala modrého medvídka a šla zpět dolů. Vzala doklady, naposledy se ohlédla, jestli ji nikdo nesleduje a šla ven.

-------------------------------------------------------

 Natalie držela v úzkém objetí svého plyšáka, když sledovala maminku, jak vyjíždí ze svého místa. Krokem najela na příjezdovou cestou, která vedla kolem domu. Bylo jí jasné, že si jí každý všimne, ale neměli ji jak zastavit. Proč taky?

 Michael stál v té zimě zahalený do rozepnutého černého kabátu a diskutoval tam s prokurátorem, zrovna když Ge do cesty vkročilo asi šest nabušených chlapů v uniformách. Zastavila a stáhla okno, když jeden z nich přistoupil blíž.

„Mohla byste mi ukázat vaši občanku, prosím?“

 Ge nervózně střelila pohledem po Michaelovi, který to se zadrženým dechem sledoval. A nebyl sám, Tom Sneddon si až moc nápadně prohlížel jak její černé BMW, tak i její tvář.  Dala mu občanský průkaz a během jeho prohlížení se nejistě ohlédla po Natalie v sedačce. S vystrašenýma očičkama sledovala toho velkého pána, který mamince něco říká a jak si maminka odepíná pás a vystupuje.

 Policista zdvihl ruku s průkazem a šel za Snedonnem, a za ním šla Georgiana. Stáli naproti sobě s Michaelem a vrhali na sebe nejisté pohledy. Prokurátor se na pár vteřin začetl v její občance a pak udělal velký nádech, jako by se mu něco povedlo.

„Není v tom autě to děvčátko, které jste tak vehementně bránil, že je Vaše dcera, pane Jacksone?“

Michael: „Ano.“

Sneddon: „A máte to jak dokázat?“ Pokračoval.

Michael: „Ne, veškeré dokumenty byly zabaveny.“

 Řekl naštvaně a koukl po Ge. Nesvá se třela rukama do kříže po bocích, ale ve skutečnosti si chránila své těhotenské bříško, poznal to na ní.

Sneddon: „ Pokud tedy nemáte jak dokázat své otcovství, pak....“

 Kývl na jedno z policistů a ten hned otevřel zadní dveře BMW. Michael hned vykročil, aby jim zabránil, ale v tu chvíli ho už zadržovali dva další takoví.

Ge: „Co to děláte?“ Vyjekla ublíženě na něj.

Sneddon: „Ta malá bude svěřena do náhradní péče, dokud se jí neujme zákonný zástupce.“

 Prohlásil nepřítomně, zatímco si z vnitřní kapsy vytahoval nějaké přeložené papíry.

Ge: „Já jsem její matka! Nechtě ji být, prosím!“ Zvyšovala hlas.

Michael: „Co to má znamenat?!“

 Ohnal se otázkou tak ostře, že se toho lekli i dva policisté, kteří před ním stáli a bránili mu v cestě. Teď už nehnutě stál a těkal pohledem mezi Ge, Natalie a tím idiotem. Mezi tím jeden z těch goril držel Natalie za ručičku a čekali u auta. Malá měla slzičky v očích a drtila v ručičce packu medvídka Tommyho.

Sneddon: „Dokud pan Jackson neprokáže své otcovství, bude Natalie Crystal Jackson přidělena do náhradní péče, o které rozhodne soud. A Vy...“ Podíval se na Ge a dal jí do ruky papíry. „pojedete s námi do Santa Barbary na policejní ředitelství.“

 Ge sotva sklonila hlavu, aby si to přečtla, vytrhl jí to Michael z ruky a s nasraným výrazem ve tváři jen letmo přeletěl po textu.

„Georgiano Victorie Anne Starlight, jste podezřelá z neúmyslného zabití dítěte. Případ z prosince 89, máte právo nevypovídat a pokud možno bez komplikací, Vás poprosím, abyste nasedla s mými kolegy do vozu.“

„Tak to ne!“

 Ozval se rázně Michael a přitáhl si ji za ruku k sobě. Postavil se před ni a hleděl zpříma Sneddonovi do očí.

„Na tohle nemáte právo ani důkazy. Lékařská zpráva jasně uvedla, že se jednalo o syndrom náhlého úmrtí kojenců.“ Vychrlil ze sebe Michael.

Sneddon: „Ta zfalšovaná zpráva, na které se podílela doktorka Reyová a její manžel, pokud se nepletu?“ Zeptal se se zaujetím. „Ano, nechali bychom to tak, pokud byste ovšem sedmého prosince bez jakéhokoliv kontaktu s policií neodjeli z nemocnice. Až příliš podezřele rychle jste odjeli, podle záznamu, čímž jste si zasloužili naši pozornost.... Ale podstatné pro nás je to, že Vy sám jste nechal převést tělo chlapečka do nemocnice, po té, co jste nechal otevřít hrob, opravte mě, jestli se pletu, pane Jacksone.“

„Mě je špatně...“ Zašeptala Ge, bledá jako smrt.

Sneddon: „Když už jste si tak jistý, že se jednalo o syndrom náhlého úmrtí kojenců, proč jste tedy nechal znovu udělat pitvu?“

 Michael mlčel, cokoliv by teď mohlo dát prokurátorovi důvod k tomu, aby Ge sebral.

„Mamí!“

 Zavolala Natalie, vystrašeně stojíc na svých nožičkách, které se jí únavou pomalu podlamovaly.

„Nebudeme to tady rozebírat, je kosa.“ Otřásl se Sneddon a ohlédl se po policistech. „Berte je!“

 Nařídil nahlas a dál už to bylo jako ve zpomaleném filmu. Michael ustupoval dozadu a jednou rukou tlačil do Ge, aby se dala na útěk.... Natalie vzal policista do náruče a ona se s pláčem začala vzpírat, pěstičkama do něj bouchala a plakala.

„Mamí!“

 K Michaelovi přistoupila celá garda policistů. Popadli ho za paže a během chvíle mu je bolestně kroutily za zády, načež je Ge silou odstrkovala a bila do nich ve snaze ho ochránit.

„Nechte ho!“ „Seberte ji!“ „Neee!“

 Sotva udeřila do jednoho, druhý ji k sobě přitáhl a sevřel kolem ní své paže. Vzpírala se, protože to byl příliš velký tlak na její břicho.

„Michaele!“

 Spadl na zem, tři policisté ho udržovali na cestě bez možnosti pohybu, načež jeden už vytahoval obušek.

„Michaele!“ Křičela Ge.

„Ge!“  Volal na ni Michael. „Nebraň se, ať ti neublíží! Nebraň se, Ge!“

 V ten moment dostal ránu mezi lopatky, bolestně zkřivil obličej a zavřel oči.

Sneddon: „Nebijte ho před dítětem, vy debilové!“ Zařval. „ Seberte ji a jeďte!“

 Ge se ale bránila dál, vzpírala se až ji nakonec s pomocí dalších dostal policista na kolena a nasadil jí pouta. Viděla, že je jeden z nich bral z auta nějakou černou látku a když ji roztahoval v dlaních, poznala, že je to ten pytel, který dostávají zločinci.  Poslední co viděla, byla Natalie, jak s ní ta gorila nasedá do jednoho černého auta s kouřovými skly a pak Michaela, jak v obklíčení policistů ležel na cestě a těžce vydechoval.... Pak už byla jen tma....

-----------------------------------------------------------------

Vancouver – Washington – o pár hodin později...

Opět za sebou nechal svět byznysu a velkých obchodů, když zavřel vstupní dveře a odložil si v obýváku své tmavě modré sako. Přišel k baru na nalil si sklenku čisté vychlazené vody. Uvolněným krokem přešel do obýváku s úchvatným výhledem a vydechl spokojeně nad klidem domova. Upil si párkrát ze sklenice a šel k malému stolku v rohu obýváku, kde byl telefon se záznamníkem. Zmáčkl přehrávání vzkazů a dál si popíjel čisté vody.

„Ta schůzka dopadla výborně, nabídli o polovinu menší cenu, než jsme chtěli zaplatit. Měls dobrý odhad, lišáku. Zítra to oslavíme.“

„Ahoj, zítra je zrušená prohlídka to nové budovy, zrušili to na poslední chvíli. Aspoň nemusíme brzo vstávat. Poznámky jsem ti nechala v kanceláři na stole.“

„Chrisi, potřebuju, abys hned přijel do Kalifornie...“

 Do háje! To je Michael! Hrklo v něm a ostražitě poslouchal nečekaný vzkaz.

„Georgianu zatkli z podezření vraždy Tommyho, Natalie sebrali a já se teď snažím sehnat všechny podklady pro právníky a taky obvolávám všechny, co pracují s policií, aby mi něco řekli. Potřebuju tvou pomoc, ozvi se hned, jak tuto zprávu dostaneš.“