Když se vzbudil, ležel na zádech. Nahý a svůj rozkrok měl překrytý svým černým kloboukem. A byl sám. Sám v rozryté posteli v jejím pokoji.
„Zdá se, že mě to zmohlo víc, než bych chtěl.“ Pomyslel si.
Vstal, rozhlédl se po svém oblečení, které leželo všude kolem, a pak ho zaujal výhled z okna. Na paloučku si někdo vychutnával podzimní slunce na velké žluto-zelené dece. A ten někdo nebyl sám.
--------------------------------------------------
„Líbí se ti ta kytička?“
Zeptala se Ge své dcery, která v kostýmu princezny zkoumala malou modrou květinu. Sice byla divoká a někdo by to značil jen za prostý plevel, ale v tak krásné chvíli to byla jen jedna z dalších okras Neverlandských plání.
„Jo, je hezká.“
Zakuňkala Natalie a utrhla květinu. Přišla za maminkou na deku a dala jí do vlasů ten modrý květ.
„Děkuju.“
Usmála se na Natalie, objala ji kolem pasu, přitáhla si ji k sobě do náruče a políbila ji na tvářičku. Teprve teď si uvědomila, jak moc jí chyběla. Celé ty měsíce strávené v hotelech a pak ten strach z operace… to všechno… Natalie se na ni dívala a zkoumala její laskavé oči. Ge ji začala objímat a hladit po zádech i po vláscích. Ta nejkrásnější nevinnost, její malé ručky objímající Georgiinin krk, tělíčko oblečené do růžových šatů. Cit toho, jak ji cítila na svém těle, jako by mezi Ge a Natalie byla stále ta propojenost, jako by ji stále nosila pod srdcem a při tom už sama kráčela po světě. Malá se posadila na Georgiiné nohy a tělo si opřela o její trup. Zavřela oči a nechala se od maminky hladit, dokud neusnula.
Sledovala svou dcerku, jak spala v jejím náručí. Jak se její medové vlásky třpytily ve slunečním světle, jak se jí držela kolem pasu, prstíky, které lehce svíraly její sametový tmavě modrý kabát, nebo plášť. Ge si s Natalie opatrně lehla a dál sledovala malou, jak spí. Připadalo jí to, jako by snad u ní vůbec nebyla, tak rychle vyrostla…
Ano, ten tmavě modrý samet měla naposledy na sobě, ještě když svou dcerku nosila v bříšku pod srdcem. Tehdy, když u ní byl James a během hádky začala krvácet, ale na to teď nechtěla vzpomínat… Pořád se viděla, jak večer po porodu ležela s Michaelem na posteli a mezi nimi spinkala dědička Oxfordu.
„Pane Bože!“
Zajásala v duchu nad tím, co se nedávno dozvěděla od Chrise. Úsměv jí roztáhl rty do hrdého úsměvu. Natalie bude dědit. Všechno, co má ona, dostane její dcerka. Dřív uvažovala o malé Victorii, protože se narodila jako první, i když se Rachel „vzdala“ nároku, ale i tak nikdy nezapomněla na svou neteř. A přece jen, vždycky ji dojalo, když si na ni vzpomněla, protože dostala jméno po ní. Georgiana Victorie Anne Starlight. A když tak o tom uvažovala, ty turné mají něco do sebe. Když Rachel poprvé otěhotněla, Ge byla s Michaelem na Victory tour. Když se narodila Victorie, Ge byla za Michaelem v Austrálii na Bad tour. V New Yorku otěhotněla, a na konci turné znovu. A před začátkem Dangerous tour už čekala Natalie. Zajímavé.
Na chvíli zavřela oči a vnímala to hřejivé teplo slunce. Svěží vzduch, zpěv ptáčků. Klid…
„Mami?“
Ge: „Ano?“
Natalie se posadila a dala jí pusinku na tvář. „Chci bonbónky.“
Ge otevřela oči. „Ty bys chtěla sladké?“ Usmála se.
Natalie taky usmála a pak už jen ucítila, jak se maminčiny ruce upoutaly kolem jejího pasu a pak už v maminčiném náručí sledovala, jak se pomalu dávaly na cestičku směrem do parku.
„Tak se podíváme na kolotoče, možná, že tam nějaké budou.“ Řekla Ge a dala jí pusu.
Ani ne za chvilku se za nimi objevil golfový vozík- batmobil.
Michael: „Kam pak jdete?“ Usmál se na ně.
Ge: „Chtěly bychom nějaké sladkosti.“
Nasedla a Michael si vzal na klín Natalie, která se s radostí chytla jeho rukou na volantu.
„Tomu bys nevěřila…“ Začal unešeně. „Před chvílí jsem viděl dvě Šípkové Růženky.“
Ge: „Vážně?“ Podívala se na něj s úžasem. „A jak vypadaly?“
Michael se k ní naklonil a odpověděl sametovým hlasem. „Krásnější princezny mi život dát nemohl.“
Dlaní si k sobě naklonil Georgiinu tvář a něžně se přisál k jejím rtům. Z toho polibku oba ucítili příslib něčeho krásného. Jakoby se jejich myšlenky střetly a vytvořily jim v očích hvězdnou explozi. Ten pocit, který mezi sebou pocítili, když bytostně toužili zplodit nový život…