28.díl - We are there all together

Dveře do apartmá otevírá Bill Bray s poněkud ledovým výrazem. Právě v tuto chvíli bylo všechno prozrazeno. Dovnitř vstupuje Michael s rozčepýřenými vlasy, uřícený a v neklidné náladě.

 Když jde dál v obývacím pokoji nachází Georgianu, jak tvrdě přemýšlí při pohledu z velkého francouzského okna. Kousek od ní je televize a ve vysílání jsou zprávy živě na BBC. Byl to jediný program s anglickým jazykem a právě pro to ho měla puštěný. V tuto chvíli, kdy Michael přijel ze stadionu, kde odstartoval další část turné, se celý svět postupně stává svědkem toho, co se děje v Kalifornii.

 Michael se jen ohlédl na Billa a kývne na něj, aby je nikdo nerušil. Potom sahá po ovladači na sedačce a vypíná televizi. Ge tím hned vytrhne ze zamyšlení, je jasné, že ví, co se teď děje. Otočila se jeho směrem, lítostivě si povzdechla a nehledě na to, jestli byl nebo nebyl zpocený ze show, ho pevně objala. Své ruce ovinul kolem jejího křehkého těla a vnímal ji plnými doušky. Tohle bylo to, co teď potřeboval.

 Bangkok – hotel Oriental

 Po tom, co všechno slyšeli, usínali v naprostém tichu. Jedinou útěchou bylo, že malá Natalie už dávno spala ve vedlejším pokoji, kde měla k dispozici více prostoru pro svou postýlku.

 Michael ale pořád nemohl usnout. Myšlenkami přemítal nad tím, co bude dělat. Teď, když ho bude celý svět sledovat, jak by mohl ukrýt Ge s Natalie do bezpečí? Zamračil se a přitulil se k Georgianě, která spala otočená zády k němu. Když ji svou paží objal kolem pasu a políbil do vlasů, jako by ho po dlani pohladila. Ale spala dál, nebyla vzhůru.

-----------------------------------

„Tati?....Tati, spíš?“

 Michael zvedl hlavu s přimhouřenýma očima. U dveří stál malý chlapec. Díval se na něj s úplně stejně tmavýma očima a nervózně si přešlapoval z nožky na nožku.

„Tommy?“ Zeptá se opatrně a sedá si.

Tommy: „Vyrostl jsem.“ Řekne vesele a pomalinku přistupuje blíž k posteli. „Maminka spí?“

Michael koukne na Ge a opravdu spí, klidně oddychuje. „Ano…“ Odpoví mu jemně. „Už je z tebe velký kluk.“

Tommy: „Jsou mi čtyři.“

 Přijde ještě blíž a v měsíčním svitu zahlédne jeho tvář. Jako by se díval sám na sebe, když byl malý. Tommy si sedne na roh postele a dává si pozor, aby se mu jeho modré tepláky moc nepokrčily,  i tričko, které má na sobě je modré.

„To je maminčina barva.“ Řekne Michael s jemným úsměvem. „Stejnou si nosil, když ses nám narodil.“

Tommy: „Já vím… Nosím ji jenom já, protože staršího brášku nevidím, jen slyším jeho hlas a vlastně ani nevidím sestřičku… On říká, že odešli příliš brzy a proto je nemůžu vidět.“

Michael: „Kdo to říká? A který bratříček?“ Ptá se trochu zmateně.

Tommy ukáže prstem nahoru. „On, Bůh… Jsme tam všichni spolu… Já myslím, že je to ten bratříček, který odešel, když jsi zpíval v té velké hale… A potom slyším i sestřičku. Přišla za mnou, když ji maminka ztratila. Bylo to po tom, co tančila s labutěmi…“

 V tu chvíli pochopil. Ten potrat v New Yorku, koncert v Madison Square Garden … A ty Bermudy, tehdy počali dítě a ani o tom nevěděl. Georgiana v ten den měla mít za sebou první měsíc a přišla o něj takřka před jeho očima. Útrpně zavřel oči při vzpomínce na to všechno.

„Tati… Maminka je nemocná?“

Michael: „Jo…“ Odpoví s těžkým srdce a otevře oči. „Dělá mi starosti.“

Tommy: „Ona za námi přijde.“

Michael: „Co že?“ Ozve se podezřívavým hlasem a přisune se k němu blíž. „Kam přijde? Ona nikam nepůjde.“

Tommy: „Přijde za mnou, tati…“

Michael: „Jak to můžeš říct?“ Ptá se zraněně. „Tohle se nestane.“ Zdůrazní.

Tommy: „A já nejsem žádná hvězda u okna a pořád si to o mně myslíš.“

 Vstane naštvaně a obejde postel. Přichází blíž k Georgianě a jemně ji pohladí po ruce.

„Viděl jsem ji… jako blesk. Jen chvilka, uviděl jsem ji a pak nikde nebyla… Já vím, že za mnou přijde, každou chvíli…“

 Michael se slzami sledoval svého syna, jak dává Ge pusu na čelo a potom se opět vracel k rohu postele.

„Tommy, ty nejsi jen ta hvězda… Stále jsi tu s námi, i když nejsme šťastní, vždycky tu s námi jsi.“

Tommy: „Víš, proč?“ Položí svou dlaň na jeho hruď. „Protože jsem tady. V srdíčku.“ Usměje se. „Maminka ke mně často mluví… Stýská se jí.“

Michael: „I mě se po tobě stýská, Tommy.“ Pohladí ho po černých vláskách.

Tommy: „Tati?“

Michael: „Ano?“

 Tommy se otočí a jde zpátky k Georgianě.

„Řekni mamince, ať se nebojí…“ Podívá se na něj smutně. „Nebude se dlouho trápit, ani to miminko…“

 Než to Michael pochopil, Tommy se rozplynul v tmavě modrý třpytivý prach a zmizel v Georgiiné hrudi, jako by se ztratil v jejím srdci.

---------------------------------------------

S vyděšenýma očima se probouzí a až po pár sekundách mu dochází, že vzlyká do polštáře, který je mokrý od slz. Během chvilky se na druhé straně rozsvěcí lampička a Ge se k němu sklání s tím nejjemnějším pohlazením.

„Co se děje?“ Zeptá se tiše.

Michael: „To nic…“ Otočí se k ní a snaží si utřít slzy.

Ge: „Ukaž, podívej se na mě.“

 Utře mu slzy ze spánku a jemně ho pohladí po tváři. Na těsno si k němu lehá, že ji cítí na svém těle a dál ho hladí po tváři a jemně víská ve vlasech.

„Musíš si odpočinout…“ Zašeptá jemně a políbí ho na čelo.

Michael: „Zůstaň takto, neotáčej se ke mně zády.“ Prosí ji.

Ge: „Mám se k tobě tulit?“ Usměje se.

Michael: „Jo…“ Vydechne.

 Ge se jen obrátí, aby zhasla lampičku, a opět se k němu přitiskne a hlavu položí na jeho hruď. Michael ji obejme pažemi kolem trupu a hřeje si ji na sobě, jako by měl v objetí nejmilovanějšího plyšáka.

„Michaele, máš strach?“

 Ale teď nenachází odpověď, po tom, co teď viděl ve snu.

„Myslím z toho vyšetřování…“ Dodává Ge.

Michael: „Nemám nic, čím bych se provinil… Možná jen to, že ti neprokazuju tolik lásky, jak bych chtěl a taky to, že ne vždy je má snaha pomoct dětem vždy dostatečně uspokojivá… tedy aspoň pro mě ne.“

 Ge na chvilku zvedne hlavu, nakloní se k němu a políbí ho na tvář. Potom znovu položí svou hlavu na jeho hruď a zavírá oči.

„Ze všeho nejvíc se bojím, že mě opustíš…“Řekne si v duchu a víc ji si k sobě tiskne a hladí ji po zádech.