25.díl - You think I'd lie about something like that?

Zůstal v obývacím pokoji. Nechtěl jí chodit na oči, vůbec nechtěl, aby se bála, že ještě něco může udělat. Pod lampou v rohu, která jako jediná vrhala světlo v temném bytě uprostřed noci, seděl na sedačce a prohlížel si alba.

 Tolik vzpomínek. Tolik úsměvu. Nehledě na to, jestli spolu pózovali v zákulisí na turné, nebo je někdo potají vyfotil, měli oči jen pro sebe.  Proč jenom Georgiana nechce, aby věděl o jejím utrpení? Čím víc toho bude tajit, tím víc budou ztrácet důvěru… Stále v ní viděl něco, co nechtěla, aby spatřilo světlo světa. I po těch letech stále k ní cítil silnější city a zvlášť teď, i když udělal něco, co si už nikdy neodpustí. Vzpomínal, jak Joseph komentoval situaci, když se dozvěděli o incidentu s tehdy ještě neznámým Williamem Greyem.

„Takové hovada, co si troufnou na bezbranné ženy, které k nim mají důvěru... Já bych je bez milosti postřílel.“

 Zavřel album a položil ho na koberec. Kontrolně se podíval na dveře do ložnice a přece jen… Svítilo se tam a to bylo kolem půlnoci. Vstal a šel potichu zkontrolovat, co se tam děje.

 Otevřel dveře, nahlédl dovnitř a viděl Georgianu spát s Natalie v posteli pod rozsvícenou lampičkou. Ležela na levé straně a v dlani držela kapesník. Viděl na jejích očích že plakala, tolik ho to mrzelo. A Natalie? Ležela těsně u ní přitulená k Georgiinému břichu a zachumlaná do jemné přikrývky.  Pomalu přišel blíž a natahoval ruku k vypínači, když v tu chvíli malá otevřela oči. Ten pohled… ty nevinné oči, ten utrápený pohled… dokonalá kopie maminky. Dívala se na něj a hlavu otáčela jeho směrem. Natáhla ručku a vzala ho za ruku, nebo aspoň za ukazováček, protože měla malou dlaň. Michael si dřepl k posteli a díval se na dcerku. Na to, že se před chvilkou vzbudila, se usmívala čile. Naklonil k ní hlavu a políbil ji na tvářičku.

 To už Georgiana instinktivně objala Natalie kolem bříška a ostře otevřela oči. Tohle byl přesný mateřský cit, bránit své dítě. Jen co uviděla Michaela, jak malou držel za ruku, podívala se mu do očí a sledovala ho jako dravec. Viděl jí na očích strach i odvahu postavit se mu čelem. Čekala, co udělá, jenže Michael jí stále dával ten prosebný a lítostivý výraz, neměl slov, když se na něj takhle dívala. Georgiana jen zvedla hlavu, a aniž by to plánovala, ukázala mu místo lícní kosti, kde měla červený flek. Teď viděl, jak moc si na ni dovolil. Lekl se toho, zhrozil se sám sebe. V dlani měl Nataliinu malou dlaň, dívala se na něj úplně stejným utrápeným pohledem a potom ty oči, které ho neustále varovaly. Na sucho polkl, pustil dlaň dcerky, vstal a odešel.

------------------------------------------------ 

Krátce po snídani se šla projít i s Natalie. Michael měl spoustu hovorů ohledně zátahu na Neverland, snažil se jí naznačit, aby zůstala, ale nepodařilo se.

 S kočárkem si projížděla nákupní centrum a dívala se na cokoliv, jen aby se odreagovala. Natalie si houpala nožkami, koukala na všechno barevné kolem, úplně všechno pro ni bylo nové a s malým kornoutkem zmrzliny v ruce se kochala nad výlohami obchodů.

„Není to ta slavná primabalerína?“ Ozval se známý hlas.

 Otočila se za sebe a koho neviděla. Ten úsměv ji zahřál.

„Williame…“ Usmála se a objala ho. „Co tady děláš?“

Will: „Jsem tu jen na návštěvě, moje přítelkyně tu má mámu v LA a dneska jsme si udělali nákupový den.“

 On má přítelkyni, jak nečekané to zjištění. Ge byla mile překvapená.

„Páni, nevěděla jsem, že jsi měl na nějakou dámu spadeno.“ Usmála se. „Jak dlouho jste spolu?“

Will: „No, seznámili jsme se krátce po našem posledním vystoupením. Takže necelé dva roky.“ Usmál se šťastně. „Je v sedmém měsíci.“

Ge: „Tak… to gratuluju.“

 Odpověděla trošku zaskočeně. William Grey, ten posedlý prací nezkrotný muž se usadil. Změnil se… Georgiana jen s úsměvem sklonila hlavu a zkontrolovala malou v kočárku.

„Ge, je všechno v pořádku?“ Zeptal se Will.

Ge: „Co?“ Koukla na něj. „Jo, všechno je fajn.“ Otočila kočárek a ukázala mu malou. „A tady je naše dcera Natalie Crystal Jackson.“

Will se k ní sehnul a pohladil ji po vláskách. „Ahoj Natalie.“ Usmál se.

 Jenže ani roztomilá tvářička, která byla věrnou kopií po mamince, ho neodradila po Georgiiných očích. Všiml si, že je nesvá.

„Co se ti stalo?“ Ukázal si na líčko a čekal na její reakci.

 Jenže Ge svýma očima neuměla lhát, věděla, že to pozná lehce, přece jen, byli spolu stejně dlouho, jako je teď s Michaelem.

„Nic…“ Pokrčila rameny. „Prostě jsem se bouchla.“

Will: „Ge… znám ty oči.“ Řekl důvěrně. „Nela bude ještě pár hodin chodit po obchodech, a když je u toho její matka, tak to bude fakt na dlouho. Nechceš si někde sednout ke kafi a promluvit si?“

Ge: „Já opravdu nemám o čem mluvit.“ Nervózně pohladila dcerku po vláskách. „Stejně za chvíli pojedeme domů.“

Will: „To ti udělal Michael?“ Zeptal se přímo.

Ge jen slabě promluvila pod návalem slz. „I kdyby, nebylo by to poprvé, co by si ke mně něco podobného dovolil.“ Podívala se do strany. „Nechci se o tom bavit…. Přeji ti hodně štěstí, ať je ten prcek zdravý a plný radosti.“

 Vzala kočárek a už se k němu otáčela zády, když ji vzal jemně za rameno. Zastavila se.

Will: „Nechce se mi to věřit. Co se stalo? Proč to udělal?“

Ge se k němu otočila se slzou na tváři. „Ty si myslíš, že bych o něčem takovém lhala?“ Zavzlykala. „Mezi námi už nic není, Williame, oba máme své starosti a já tě nechci ničím zatěžovat, když se teď těšíš z toho největšího daru, jaký kdy můžeš mít.“

Will: „Ge, kdysi mezi námi něco bylo, a když jsme si teď vzdálení, neznamená to, že jsi mi ukradená. Záleží mi na tobě, proto jsem si s tebou musel promluvit, než jsem ti dal Odettu. Musel jsem vědět, jak to mezi námi je, protože to, co jsem ti tehdy způsobil jsem si nikdy nepřestal vyčítat… Víš jak mi teď je, když vidím, že můžeš spadnout do něčeho podobného?... Vztah založený na sexu, ale nikdy ne na lásce…“

Ge: „Náš vztah nebyl jen o sexu.“ Zamračila se zlostně.

Will: „Ale ten mezi tebou a Michaelem ano… Možná, že to bylo ze začátku poblouznění, potom vášeň a láska zároveň, ale co je to teď, když na tebe jde se silou? Natalie je výsledkem čeho? Chtěli jste mít dítě? Plánovali jste to přesně? Nebo jste to dali všanc? Georgiano, dokud je čas, udělej něco, než se to úplně vymkne kontrole.“

Ge: „Ty máš co říkat o kontrole, Greyi. Sám sis mě vzal silou… Možná, že jsem ti to odpustila po tolika letech, ale nikdy jsem nezapomněla na tu bolest…“

Will: „A jak dlouho jsi schopná snášet tu bolest od Michaela? Starat se o dítě a den co den čekat, co se stane…“