21.díl - He's back

 Tenhle díl se vrací k tolik bolestné Georgiiné minulosti. Pouštíme se do hlubin pěkného dramatu...

11. dubna se konal pohřeb. Byl týden volna a soubor se chystal na rozdělení rolí. I když Ge teď byla myšlenkami úplně jinde, protože byla s Michaelem v Indianapolis, aby se spolu rozloučili s Ryanem.

 Netrvalo dlouho a opět se musela vrátit do Chicaga. Výběrové řízení bylo velkým dnem pro všechny členy souboru a proslýchalo se, že přijede vážený předseda a hlavní trenér chicagské baletní společnosti.

„Já mám takovou trému, určitě to pokazím.“

„Neboj, zatančíš, co zvládneš a uvidíš.“

 Prošli kolem Ge dvě baletky, které šly do tanečního sálu, zatím co ona v klidu odpočívala na chodbě a v hlavě si promítala jednotlivé části tance a variace. Měla zavřené oči a rukama lehce naznačovala pohyby a při tom si broukala.

„Takhle posedlá tím být nemusíš.“

Přišla k ní Nora s úsměvem.

Ge: „Ale musím.“

Nora: „Ty chceš Odettu, že?“

Ge: „Jo... A co ty?“

Nora: „ Pas de quatre. To mi bude stačit.“ Usmála se. „Nemám tu tendenci si úplně zdevastovat tělo jen proto, že je to poslední vystoupení. Užiju si to, budu tančit to, co chci a budu spokojená.“

 „Noro, pojď už. Jsi na řadě.“

 Zavolala na ni jedna z dívek, která vykoukla ze dveří.

Nora: „Jo, už jdu.“ Koukla na Ge a podala jí ruku. „Tak se drž a hodně štěstí.“

Ge: „Díky.“ Usmála se. „Hodně štěstí.“

 Nora odešla do tanečního sálu bojovat o svou roli. Během chvilky už zněla píseň čtyř labutí v podání klavíru, jen klavír a ťukání tvrdých baletních špiček, nic jiného nebylo slyšet. Ge se opět přenesla do variace bílé labutě Odetty, když ji tentokrát vyrušil Johny.

 „Jak jsi dopadl?“

 Usmála se na něj, ale jeho odpověď se týkala něčeho jiného.

Johny: „Musím s tebou mluvit.“ Přišel k ní naléhavě.

Ge: „Co je?“ Vstala.

Johny: „Ten trenér je tady…. Je to on, Ge. Ten co ti tehdy ublížil, to on je předsedou.“

Ge: „Co že?“ Zeptala se zmateně.

 Než jí Johny stačil odpovědět, ze sálu vyšla Nora s úsměvem, což značilo úspěch.

„No, tak pojď se předvést. Čeká na tebe.“

 Ge se na ni dívala s klidným výrazem, ale srdce se jí stahovalo bolestí a strachem, nemohla se sebevíc nadechnout, aniž by nepocítila bolest na hrudi.

 Přímo před ní stál muž, který měl rozhodnout o její roli. Ten, který už dávno rozhodl o jejím životě. Muž, kterého nenáviděla, ten, který jí ublížil ze všech nejvíc. Poznal její oči, rty, líčka, vlasy stažené do drdolu. Jako by se za ta léta vůbec nezměnila. Jenže její chování vůči němu ze hodně změnilo.

„Maestro, dejte nám chvilku.“

 Mávl na klavíristu, který se zvedl od piana.

„Ge, pojď si promluvit.“ Šel k ní blíž s jeho milostivým pohledem.

Ge: „Já si nechci promluvit!“ Řekla rázně a dala znamení Maestrovi.

„Nechceš?“

 Maestro si sedl za klavír a čela na pokyn.

„Fajn…“ Podíval se na ni. „ Tak mi zatanči.“

----------------------------------------

Po ukončení výběrového řízení odešli všichni na ubytovnu. Byl to náročný den plný nervozity a napětí, každý byl rád, že to měl za sebou. Večer když se všichni scházeli do restaurace v divadle, si Johny všiml něčeho zvláštního. Ge seděla u stolu s nepřítomným výrazem, jen se dívala na prázdný talíř před sebou a ani se s nikým nebavila. Jen, co uviděla číšníky, jak vyrazili na krasojízdu mezi stoly, stáhl se jí žaludek, okamžitě se zvedla od stolu a odešla pryč. Nora, která vedle ní seděla, si všimla její podivné nálady a vyběhla za ní na rušnou ulici.

„Ge?“ Zavolala. „Ge, je všechno v pohodě?“

Otočila se na ni s lesklýma očima. „Nic mi není, jen mám trochu stažený žaludek. Půjdu se na chvíli projít.“

Nora: „Nemám jít s tebou?“

Ge: „Ne, to je dobrý.“

Nora: „Klíče máš?“

Ge: „Jo.“ Špitla a odešla pryč.

 Po pár minutové procházce se stejně vrátila do divadla, do tanečního sálu, kde se s ním potkala před několika hodinami.

 Sedla si na podlahu před zrcadla a začala plakat. V šeru a zimě tam plakala sama v osamocené zkušební části budovy, jediné světlo se linulo z chodby, do které nechala otevřené dveře. Lehla si na zem a schoulila se do klubíčka, cítila se tak sama. Věděla, že změna jejího životního stylu bude teď drastická, ale že bude mít kvůli němu tolik stažený žaludek, to nečekala ani náhodou.

 Chtěla, aby tu s ní byl Michael, chyběla jí jeho něžnost, polibky, objetí. Pokaždé se k ní v takovém šeru vloupal do pokoje, protože nechtěl být sám. Lehl si za ní do postele, objal ji kolem pasu a začal ji líbat s neskutečnou zamilovaností. Jeho teplo ji hřálo celou noc, jeho tělo ji ochraňovalo před zlými sny, jeho rty ji laskali.

 Plakala o to víc, když si připustila, že jí chybí mnohem víc, než myslela. Všude kolem ní byl chlad, zrcadla, a parketová podlaha.

„Co tady děláš?“

 Zároveň s jeho hlasem se rozsvítila světla v sále. Podívala se směrem ke dveřím a hned vstala. Našel ji. Muž, kterého už po výběrovém řízení nechtěla vidět. Její dávná láska, William Gray.

Ge: „Jen jsem se tady zastavila.“

Will: „A skončila jsi na zemi.“ Dodal cynicky a zavřel za sebou dveře, což jí nahnalo strach.

Ge: „Co ty tu chceš?“

Will: „Promluvit si.“

Ge: „Ty jsi věděl, že tu jsem?“

Will: „Viděl jsem tě přicházet.“

 Pomalu šel k ní a dával jí najevo mírový postoj.

„Nechci se tomu vyhýbat. Už uplynulo dost let, co jsme se neviděli.“

Ge začala natahovat a rozechvělým hlasem vyslovila jeho jméno. „Wille…“ Zastavil se blízko u jejího těla. „Co po mě chceš? Nevidíš, jak mi to ubližuje?“ Rozplakala se.

Will: „Chci se ti omluvit.“

Ge: „Omluvit?!“ Odstoupila od něj o pár kroků vzad. „Ty nevíš, jaké to je, žít ve strachu ze všech mužů kolem… Nebyla jsem schopná s nikým mluvit. Víš, jaké to bylo všechnu tu bolest v sobě dusit? Víš, jaké to bylo?!“

Will: „Neustál jsem to… Zbaběle jsem si k tobě dovolil něco, co bych ti nikdy neudělal. Měl jsem takový vztek, a ani nevím, kde se to ve mně vzalo.“

Ge: „Říkej si, co chceš, nevěřím ti ani slovo.“ Utírala si slzy.

Will: „Věděl jsem, že o tebe příjdu. Tolik let jsem tě trénoval a najednou jsi mi řekla, že je se vším konec… Nezvládl jsem to.“

Ge: „Dorážel jsi na mě, dokud jsem nepřestala křičet… Byla ti moje důvěra tak málo, že jsi musel ze mě strhat oblečení a vzít si to všechno zpátky silou?“

Will: „Ge… Když jsem tě dneska uviděl přicházet sem, vzpomněl jsem si na všechno, co jsme spolu zažili, a neodpustil jsem si ani šanci si s tebou promluvit. Ale ty jsi k tomu měla úplně jiný přístup. Bránila ses hned od začátku a já pochopil, že jsi silnější, že tvoje srdce je statečné a hrdé i přes to, co jsem ti tehdy udělal.“

 Přišel k ní blíž, až se jejich těla skoro dotýkala.

„Dal bych cokoliv, abych mohl vrátit čas a udělat všechno jinak.“

Ge ho od sebe odstrčila, ale William ji vzal za ruce, přitáhl si ji k sobě a naklonil si její tvář k té své. Nevěděla, co má dělat, srdce jí bilo jako splašené, snažila se přemoct a dát najevo svůj vzdor, ale když ucítila jeho tělo na tom svém… Zavřela oči a cítila, jak se vpíjel do jejích rtů. Byla jako omámená, nemohla se od něj odtrhnout. Ty rty, které ji líbaly po každém tréninku, ji opět převedly do starých vzpomínek.

----------------------------------------------------------

 Bylo to krátce, co oslavila jedna dvacet let, byla plnoletá a plná života a nadání, jaké bylo nevídané. William se už nemohl bránit svým citům a vyznal jí svou lásku ještě v ten samý den jejích narozenin. Pravda byla, že Georgiana ho také milovala a nic jí nebránilo začít si vztah. Byl o pět let starší, ale bylo to, jako by ho znala celý svůj život. To s Williamem tančila do noci ve smyslném tanci dokonalosti, kterého ji balet naučil.

Milovali se neskutečně vřelou láskou, ať už prostřednictvím tance, nebo fyzickým aktem. Nikdo jiný v ní nedokázal probudit tak velký žár, jako on. Až do osudného dne, kdy muselo všechno skončit. Člověk, kterému důvěřovala ze všech nejvíc, jí zasadil krutý úder přímo do srdce. S velkou bolestí se vzdala svého snu, ale nebylo to kvůli nové práci v Epicu, ale kvůli Williamovi. Kdyby to tehdy přijal jinak, mohli by teď být ještě spolu.

--------------------------------------------------

Jeho ruce opět okusily její křehké tělo, které se pod jeho dotyky chvělo. Líbal ji s velkou nenasytností a vychutnával si každý okamžik plný vášnivých polibků.

Prásk!

Dveře se tak rychle otevřely, že udeřily do stěny, a to donutilo, aby se Ge prudce odtáhla od Williama. Byl to Johny, kdo je přistihl. V očích se mu zablýskla nenávist. Žena, kterou Michael miloval, se dostala do spárů toho hajzla, který jí kdysi tolik ublížil.

„A že prý ti není dobře.“

Řekl nenávistně a odešel pryč. Jen, co uslyšela jeho slova, ve vteřině jí vytryskly slzy z očí.

„Co jsem to udělala?!“