99.díl - Don't ask me why...

 Bála se, že to teď bude muset říct, i když Michael o tom něco už věděl. Vždycky mu říkala, že mu nic nebude tajit, ale co pak to šlo? Nestála o soucit, stejně jako když se přišlo na to, že jí kdysi William Gray ublížil. Za celý svůj dosavadní život si protrpěla mnoho bolesti, takže ji nechtěla způsobit někomu jinému, a ani ji už nechtěla vnímat…

„Ge?“

 Oslovil ji Michael, který se objevil u otevřených dveří od koupelny. Jen co jí došlo, že měla v ruce prášky, hned je hodila do té taštičky a smetla to všechno pryč.  Viděl moc dobře, jak to všechno chtěla schovat, viděl na ní, že má trápení.

„Nachystal jsem nám oběd, tak si dej na sebe něco teplého a pojď dolů.“

 Řekl, jako by si ničeho nevšiml, a odešel. Georgiana si teď nebyla jistá, jestli to chtěl vůbec nějak řešit, nebo se jí bude postupně vyptávat. A čím víc byla v nejistotě, tím víc byla nesvá.

 Oblékla se do dlouhého svetru, nazula teplé pantofle a šla po schodech dolů do velké kuchyně.

Ge: „Voní to hezky.“ Usmála se jemně.

Michael: „Poprosil jsem Alberta, aby nám dovezl nějaké jídlo, když si nemocná.“

 Prostíral stůl a Ge se na něj podívala s menším vzorem a s radostí v očích.

„Ale já nejsem nemocná. Jen mě bolí hlava.“

Michael: „Ano, a tvoje očička jsou jako ze skla.“ Otočil se na ni s úsměvem.

Ge: „Ale no tak… Třeba jsem jen nachlazená, nebo jsi mi teplotu zvýšil ty.“

 Usmála se, přišla k němu blíž, políbila ho na tvář a poté si sedla ke stolu.

 Michael: „Jak bych ti mohl zvýšit teplotu?“ Usmál se trochu zaskočený, jestli není těhotná.

Ge: „Nevím, ale v tvém případě je možné všechno.“

 Posadil se naproti ní ke stolu a s chutí se dali do jídla.

Ge: „Vymyslel jsi něco na odpoledne?“ Koukla na něj zvědavě.

Michael: „Ne, protože s takovou nikam nepojedeš. Takže zůstaneme tady a ty si pěkně odpočineš.“

Ge: „Ale já nechci odpočívat. Chci něco dělat.“

Michael: „V tom případě se tu něco najde…“ Usmál se.

--------------------------- 

 Voda byla pěkně teplá jako někde v termálech, všude se to lesklo odrazem od hladiny a taky byl k dispozici nádherný výhled na zasněženou krajinu. Stál u velkých francouzských oken, zabalený do županu a sledoval tu nádheru venku.

„Víš jistě, že je to lepší než procházka po okolí? Chtěla bych se podívat, jak vypadá městečko, kde teď bydlíme.“

 Přišla taktéž zabalená v županu a zůstala stát kousek za dveřmi.

Michael: „Vždyť jsme tam byli hned, jak jsme přijeli.“ Otočil se a šel k ní blíž.

Ge: „Ale viděla jsem jen obchody, žádné náměstí nebo památky.“

Michael: „No tak si tam zajdeme zítra, dobře?“

 Vzal ji boky a přitáhl si ji blíž, rozvázal uzlíček a pomalu nechal sjíždět její župan až na zem. Po velmi dlouhé době ji opět viděl v těch tmavě modrých celkových plavkách, které si tolik oblíbil.

Michael: „Kdy jsem je viděl naposled? Že by v Kansasu?“ Usmál se.

Ge: „Je to možné.“ Stydlivě sklonila hlavu s úsměvem.

Michael: „Vidíš to? Ještě nám chybí bouřka a hned bychom vrátili na Bad tour.“ Usmál se.

Ge: „Prosím tě…“ Zasmála se. „Těch bouří už bylo…“

 Přišla ke schodům a pomalu šla hlouběji do vody. Jemně přikrčila ramena, jak až nezvykle byla ta voda horká.

Michael: „Máš celý bazén na to, aby ses mohla vyřádit.“ Usmál se.

-------------------------------- 

 Po chvíli sledování se k ní přidal a taky si dal pár kol a poté si dali závody, kdo bude první na druhé straně bazénu, kdo déle vydrží pod vodou… Vymýšleli různé soutěže… Až nakonec zůstali ležet na okraji bazénu a sledovali, jak se hladina vody pomalu uklidňovala.

„Rychle se stmívá…“ Dívala se ven Ge.

Michael: „Tak je to vždycky v zimě.“

Ge: „… V Anglii bys ani nepoznal za jak krátkou dobu je tma. V zimě je tam pořád zataženo.“

 Leželi s hlavami u sebe, v klidu pozorovali krajinu, les, hory a městečko, které našli jen díky pouličním světlům.

Michael: „Volal jsem Brancovi.“

 Georga se přetočila na břicho a opřela se o lokty, aby mu viděla do očí.

Michael: „Říkal, že to bude tvrdý boj, ale podle toho, co ti nahrávají zákony, budeš mít navrch před Foxem.“

Ge: „On mě bude chtít vidět… Já to vím, nevzdá se, dokud mě neuvidí.“

Michael: „Proč?“ Zamračil se a otočil se tak jak ona na břicho a podíval se na ni.

Ge: „To já nevím.“

Michael: „Když za tebou byl v Neverlandu, co ti říkal? Bude tě chtít vidět, nebo tě k tomu donutí?“

 Zatím mluvil v klidu, ale Ge věděla, že kdyby mu řekla to samé, co jí tehdy řekl Fox, vůbec by to nepochopil… On bude totiž čekat, až mezi Ge a Michaelem objeví trhlina, dost hluboká na to, aby ji mohl stáhnout k sobě.

Ge: „To já nevím.“ Řekla zoufale. „Už teď určitě ví, že proti němu půjdu, bude čekat na slabinu a až ji objeví, může si sebrat všechno.“

Michael: „Jak, Ge? Jak by to mohl udělat?...“ Ptal se nechápavě. „Podle mě jde Foxovi o tebe, Oxford ti chce sebrat jenom pro to, abys šla k němu prosit. To si myslím já…“

 K tomu se už nijak nevyjádřila. Posadila se a nohy si po kolena namočila do vody.

Michael: „Promiň, začal jsem špatné téma.“ Posadil se.

Ge: „To nic.“ Povzdechla si.

Michael: „Dělá mi to starost… Nevím, jak… Ale jestli Fox čeká na slabinu, nesmíme dovolit, aby se nějaká našla. Ty víš moc dobře, jak tě rozhodil, když ti připomněl nevěru… Odrovnal tě, dobíral si mě, protože jsem to nevěděl, že ano? Věděl, že tě to bude sžírat, ubíjet a to bylo přesně to, co chtěl…. Na mě si může zkusit cokoliv, ale ví, že to na mě nebude mít tak tvrdý dopad… Ale tobě může lehce podrazit nohy, protože ví, jak tě psychicky vydírat. Ví, co má dělat…“

 Georgiana svou hlavu opřela o jeho rameno a Michael ji začal hladit po zádech.

Michael: „Dávej si pozor, buď si sebou jistá, nenechej ho, aby se dostal do tvého nitra. Nenechej ho, aby tě zničil.“

Ge chvíli mlčela a potom to chtěla ukončit. „Michaele?... Ty jsi našel ty léky, co mám…“

 Michael se na ni podíval a ona na něj.

Ge: „Prosím tě…“ Řekla slabým něžným hlasem. „Neptej se mě… Nikoho se na to neptej, nechci, abys o tom věděl… Nechci, aby sis dělal starosti.“

 Jenže jemu se v hlavě míhalo snad tisíc otázek a teď už se nemohl na nic z toho ani zeptat, natož se o tom zmínit. Mluvila, jako by to bylo vážnější, než si myslel.

Ge: „Hlavně se o mě neboj. Slib mi to.“

Michael: „Slibuju.“

 Měl co dělat, aby se mu nenarvaly slzy do očí, protože se o ni bál. Od teď už nic o tom nemohl vědět. Za to Ge věděla moc dobře, že ho to zevnitř trhá na kousky. Jediné co teď chtěla udělat, bylo políbit ho a dál už nic neřešit.

 Naklonila k němu svou tvář, jemně mu svými studenými prsty přejela po spánku a políbila ho na rty.